Hořká jádra/Sloky melancholické

Hořká jádra Jaroslav Vrchlický
Zlaté slzy	Sloky melancholické	Norec

Údaje o textu
Titulek:	Sloky melancholické
Autor:	Jaroslav Vrchlický
Zdroj:	VRCHLICKÝ, Jaroslav. Hořká jádra, 1. vyd. Praha: Knihtiskárna F. Šimáček nakladatelství, 1889. s. 75–76. Národní knihovna České republiky nebo Česká elektronická knihovna
Licence:	PD old 70

Jen trochu hudby zavřít v svoji duši,
jen trochu světla v zřítelnici svoji,
vždyť jako list, jenž v herbáři se suší,
       před námi minulosť stojí.

Květ po květu když zvolna barvu ztrácí,
list po listu se drobí, opadává…
dí ret: Kde jsou, co zpívali v nich ptáci,
       když vesny zářila sláva?

A v posled zbude květů suchá kostra
bez vůně, lesku v troud a prach se chýlí
jen minulosti, plísně vůně ostrá –
       Lesk, vůně? – Dávno juž byly!

Tu slza, která skane na troud šedý,
víc nepomůže skvrnou jsouc a blátem,
na žlutém listu zbudou květu sledy,
       a přece svítíval zlatem.

Tak nad námi se ples a jaro mihly,
zem vřela písní, nebe soucit lilo…
Nad hrobem pak jen ruce dvě se zdvihly
       a láska, štěstí – vše bylo!