Historie o těžkých protivenstvích církve české/Utiskování pod Ferdinandem I. ustavičná

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: KAPITOLA XXXIV. - Utiskování pod Ferdinandem I. ustavičná
Autor: Jan Amos Komenský
Zdroj: Citanka
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
  1. Všickni sic Husitové proto, že v plném poslušenství papeži státi nechtěli, v nenávisti byli, ale nejvíce Bratří, protože hned dokonale s ním se rozloučili. Aniž pro jiný cíl papeženci kompaktátům povolovali, než aby k vyhlazení Bratří na kališných pomocníky měli. Protož na mandát krále Vladislava nastupovati a Bratřím kdykoli mohli, ubližovati nepřestávali.
  2. Bratří tedy mnoho po celém království trpěvše, zase apologii aneb plnější než před tím víry vyznání sepsali, k němuž z stavu panského osob dvanácte a z rytířstva osob třiceti tři se podepsalo léta 1535. Kterouž po panu Vilímovi Křineckém a panu Jindřichovi Domousickém do Vídně králi Ferdinandovi poslali, naříkajíce při tom a prokazujíce, že tak neprávě v bludích pikhartských jsou nařčeni, a jak krvavě někteří farářové proti ním lermo troubí, votajíce, že Pikharty bezpečně bíti a menšího tím hříchu než by kdo psa zabil dopouštěti se mohou. Proti těm tak velikým křivdám že Boha za spravedlnost a krále za milosrdenství a ochranu prosí.
  3. Vytýkal jim Ferdinand neustupnost jejich, a že na ten čas té knížky pro mnohá zaneprázdnění tak pilně čísti nemůže, jakž by toho potřeba vyhledávala. Však přece že proti právu a slušnosti ničemuž na ně přijíti nedopustí, dokudž ta věc plněji rozeznána nebude, zaslíbil.
  4. Což pokud tak v zavěšení zůstávalo, doma sic utištění snášeli, od jinud pak, skrze psaní od Lutera, Melanchtona, Bucera, Kapitona a jiných posily nabývali, a Bůh proti vůli nepřátel církvi vzrůst dával, až do toho evanjelickým církvím po vší německé zemi žalostivého r. 1547.
  5. Nebo císař Karel s Ferdinandem, bratrem svým, a s papežem společně se uradivše, proti podobojím v Němcích knížatům válku zdvihli, kdež Ferdinand Čechů za pomoc požádal; ale oni starými s domem saským učiněnými smlouvami a v náboženství jednomyslností, tak stavové vyšší jako i města svobodná se vymlouvali jednostejně, proto že jich mnoho bylo, kteříž od kališných pletich odstupujíce, k luterskému náboženství přistupovali. Ferdinand tedy v té vojně nad knížaty evanjelickými v říši zvítěziv léta 1547. s německým a uherským vojskem do Čech vtrhl, Prahy opanoval, stavy svolal a přednější stavu panského, rytířského i městského do vězení bral, některé vymrskati, některé stínati dal; některé pak na penězích pokutoval a některým statky pobral; Pražanům zbrojnici a všecka privilegia odňal; někteří též vypovědíni byli, aneb dobrovolně vlast opustili.