Historie o těžkých protivenstvích církve české/Jan Milič a Konrád Štěkna

Historie o těžkých protivenstvích církve české Jan Amos Komenský
První v Čechách Boží pravdy proti papežstvu svědkové	Jan Milič a Konrád Štěkna	M. Matěj Janovský, jinak Pařížský.

Údaje o textu
Titulek:	KAPITOLA V. - Jan Milič a Konrád Štěkna
Autor:	Jan Amos Komenský
Zdroj:	Citanka Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

A když to čím dále tím více tajně rostlo, povstal proti tomu nejprvé zjevně, tak kázáním jako psaním, muž rodu vzácného a ducha horlivého, mistr Jan Milič, kanovník pražský, o němž Catalogus testium veritatis zmínku činí. Ten zajisté, že i pro vysoké své umění i pro velikou pobožnost v hlavním na zámku pražském kostele kazatelem učiněn byl a mnohé míval posluchače, pilně jich k častému večeře Páně pod obojí užívání napomínal, na duchovní církve zavedení naříkal, mnohé zlé věci a ohavnosti trestal a ku pomoci práce věrného kolegy, Konráda Štěkny, muže obzvláště učeného a výmluvného, užíval.
To obzvláštně ti muži mezi jinými věcmi horlivými kázáními svými spravili, že v Praze zlopověstný nevěstčí domek, Benátkami nazvaný, vyvrácen byl, a na tom místě kostel Marie Majdaleny vystaven. Což duchovního, babylonské nevěstky domu již již se přibližujícího vyvrácení nepochybně znamením bylo.
Zanechal ten Milič o sobě napsáno (nebo ještě některá psaní jeho před rukama jsou), že ho svědomí nutilo do Říma jíti a svědčiti, že veliký antikrist již i přišel i kraluje; a že s postem a slzami Pána Boha prosíval, aby nejsou-li ta myšlení z vnuknutí jeho, byl od nich vysvobozen. Ale když žádného sám v sobě pokoje míti nemohl, šel do Říma a tam na několika kardinálů dveřích napsal ta slova: „Antikrist již přišel a v církvi sedí.“ V rozmlouváních též s rozličnými lidmi téhož potvrzoval.
Jest bulla Řehoře XI., kterouž Miliče v moc arcibiskupu dává, aby naň i na posluchače jeho prokletí vydal. Ten tedy vsadil ho do žaláře; potom však, snad pro strach lidu, zase vypustil v roku 1366. A tak Milič v nenávisti Antikrista trval, a živ ještě byl 8 let, poněvadž teprv v létu 1374. druhého dne měsíce února v pěti letech po šťastné smrti Štěkny, kollegy svého, umřel.