Přeskočit na obsah

Heinův passionál/Stará růže

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Stará růže
Autor: Heinrich Heine
Krátký popis: Z Romancera (1851); básněno po roku 1843 na sestřenici Terezu
Původní titulek: Alte Rose
Zdroj: HEINE, Heinrich. Passionál. Praha: Svoboda, 1949. s. 40.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Otokar Fischer
Licence překlad: PD old 70

Růžným byla poupátkem,
když jsem v mladé zřel ji kráse;
a jak den se míjel s dnem,
rozpučela, rozvila se.

Já tu růži, růžičku,
utrhnout chtěl, ona zpychla;
jen jsem přičich trošičku,
pikantně mne trnem píchla.

Teď, kdy liják spral a zved’,
rozcupal ji na sto kusů —
teď je na mne jako med,
teď mi dává pac a pusu.

Teď to vrká, touží, lká,
Jindro vpředu, Jindro vzadu,
teď mne trn jen popíchá,
na její-li sáhnu bradu.

Bradavičky kráska má,
na nich štětinaté chmýří —
Do kláštera, lásko má,
anebo jdi ku bradýři!