Přeskočit na obsah

Anemonky/Harač

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
(přesměrováno z Harač)
Údaje o textu
Titulek: Harač
Autor: Tomáš Miloslav Marek (jako Tom. Miloslav Marek)
Zdroj: Anemonky. Básně omladiny jižních Čech. Vydáno 1871. s. 81–82.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 140

Zírá sokol bystrým okem
na Balkáně na vysokém,
zírá dálné ve krajiny,
číhá, čeká na Turčíny.

Smutno v pobalkánském kraji:
Turci harač vybírají.
Raja platí, Turek pánem
láním, pěstí, jataganem.

Sypou Turci víc a více
do bezedné pokladnice;
a kde najdou děvu kterou,
za přídavek sobě berou. —

Táhnou Turci z dlouhé pouti —
na Balkáně ve zákoutí
hlouček statných sokolíků
čeká vhodna okamžiku.

Oj, Turčíne, vilný kate,
bratrovrahu, renegate!
Těš se, krvolačný cháme,
harač my ti přichystáme!

Táhnou Turci bez starosti;
děvy krásné, peněz dosti,
vše co blaží Moslemína,
vynutili od gaurina.

Táhnou Turci skalinami,
balkánskými lesinami —
ze zákoutí sokolíci:
„Hahej, svatý Sávo!“ všici.

Zavýskali, vyskočili,
Turky mžikem obklopili;
Turci strašně zařvou na to:
„Bismillah! my žrali bláto!“

Handžary a jatagany
tepou mládci Bisurmany;
tepou v levo, tepou v pravo —
ej! to harač, svatý Sávo!