Hádanky (Světozor)/7

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Hádanky
Autor: různí
Zdroj: Světozor, ročník VII.
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Licence: PD old 140

14. Koníček s logogryfem[editovat]

(J. Boubela)

čí jimž ve ře
s čá ří pra dne prv ží hu ří o
tvo cov zna ky touž i ve pa prv za
stí dru la jmé je lam bez ta ky ho
no ce člo sla ho vůd je
ku dru čes vo lek tvor ve bez táž hlás
je ku ží ce hlás ší ho
zad lou z prv z ná ži se be po prv
část ky sled ta bliž
ma dvě ra sled vo nej ze

příloha č. 8, s. 95

První bez poslední hlásky
oře ve běhu zaráží;
touž bez první, s části druhé
míra života se váží;
zadní s první, dvě s následné
malou částku těla tvoří;
druhá značí pracovníky,
jimž i ve dne lampa hoří;
tatáž beze první hlásky
nejbližší je tvor člověku;
celek jméno je českého
vojevůdce slavného.

(Pr — rok — oko — kop — op — Prokop).

15. Logogryf[editovat]

S d mne rolník nerad vidí,
s l po mně lovec všude slídí,
s b ve výši své sídlo mám,
s s předmětem jsem báchorkám.

příloha č. 8, s. 95

Daň — laň — báň — saň.

16. Rébus[editovat]

příloha č. 9, s. 107

17. Koníček s hádankou[editovat]

(Jos. Eug. Slavík)

Do jistého kláštera byla neznámá ženština přijata mezi nábožné sestry; než v krátkém čase spozorovaly družky její, že co den v nejzazší části klášterní zahrady s mladým mužem se scházívá. Představená kláštera, byvši o tom zpravena, povolala žalovanou k sobě a otázala se ji, kdo by onen mladík byl? I odpověděla následovně:

t t m r l m
a a a a d e
k a i é o y
n t j b c e
k a y á m h
k k é e j d

příloha č. 10, s. 119

„Jeho matka byla také mé matky jedinká dcera.“ — Onen mladík byl tedy její syn.

18. Šaráda[editovat]

(K. Wippler)

Zbraň jsem, jež zvlášť v bojích starověku
mnohých ukrátila život reků.
Převráceno vlož do středu mého
slůvko, jímž zveš nepřítomného —
rostlina to nitra zvlášť pevného,
jížto mocná lodníkova paže
povětrné k stěžní plachty váže.

příloha č. 10, s. 119

Kopí — on — no — konopí.

19. Koníček se šarádou[editovat]

(J. Chocholouš)

tal se čtvr ma čtve hle v ko
la ho jme ro ští ťát ce bik
svět ské lo i ko nu léb sla
mis je le v peč mo je ve le tu
ka ží tra li lu před jed a vtě sko ce tře
v hud mat cho ří pís dech v lek je ka ku
je se mi nom lid lu ko ti
skrý vše li tvá plo ce v dru níč
bed stře je nad v mrt skou spě rtech dy zří drav
chu bi zmí ží tmu na tma ti dlí se du
ďát ka rát ho jež jenž cha
sla ko prv ve svě vém vle

příloha č. 11, s. 131

Slabik čtvero v jednom spětí
v koníčka tu skoku letí.

V kolébce malé, hle, děťátko leží,
choré je, chuďátko, těžký má dech,
pečlivá matka je bedlivě střeží,
slabika první jí zmírá na rtech.

V druhé a ve třetí dravce ti zříti,
v lese jenž ve tmavém dlívá,
tmu nad vše miluje, světla se štítí,
před lidskou tváří se skrývá.

Mistra v hudbě italského
čtvrtá dílo jmenuje;
celek plody ducha svého
v mrtvé písmo vtěluje.

(Spi — sova — Tell — spisovatel).

20. Koníček se šarádou[editovat]

(Prokopína Kovářová)

mnoh před
vu si
ješ dy svou mou sta
ští vých o la čásť zná
tlou dvou
z pr krou
ko zu la ba
je hlou tle ce
když lem ma sva ú dru že hoš
lek se je stvo sta jest je je
da zna jenž de pi
ce ře hu čí dvě a
prv
du my
je ňu ctí ho lu
je vše je když a
jenž zbož
nad pl

příloha č. 12, s. 143

Čásť si těla z prvých dvou,
známou mnohdy tlouští svou,
představuješ okrouhlou.

Kolem těla druhé dvě
dáma ráda svazuje,
když se útle stahuje

Celek značí stvoření,
jehož celé blažení
pití jest a jedení,

jenž dvě první miluje
ned vše ctí a zbožňuje,
jen když plně hoduje.

(Břicho — pásek — břichopásek).

21. Rébus[editovat]

Hádanka č. 21 (rébus) ze 7. ročníku Světozoru.

příloha č. 12, s. 143

A ta pražská (praská) Bětulinka nade všecky laskavá.

22. Rébus[editovat]

Hádanka č. 22 (rébus) ze 7. ročníku Světozoru.

příloha č. 13, s. 155

23. Homonym[editovat]

(Ž. Vrba)

Jsem malé ceny, jsem-li čistý,
mnou příroda své děti obléká,
jsem hovor přátelů dvou z daleka
a čítají mne mezi komponisty.

příloha č. 13, s. 155

list

24. Koníček[editovat]

(A. J. Kalandra)

vi od ší jak čka slu cho do
skok se díš kat ru li ne ší
jdeš u kuds kej ša bře
vy tvůj ská že své po na
při se ská ko ko ho ří
ni šel o ky vkrá ho tak li
stro ča se ník ská díš své
za kdy by tkém sko zu jsi kej

příloha č. 13, s. 155