Gotický hrad Fryštát v Karviné/Období vrcholné gotiky, 1282 - 1420

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Údajně se v zámeckém kostele Povýšení svatého Kříže našel stavební materiál s vytesaným rokem 1288. Osobně jsem toto neviděl, ale nezávisle na sobě mi to v roce 2019 potvrdili průvodce věže, kastelán zámku a přední historička města Karviné. Pokud to tak je, rok 1288 lze směle označit za rok založení nebo dokonce za rok ukončení výstavby Fryštátského hradu, protože kostel byl jeho součástí. Piastovské hrady postavené na přelomu 13. a 14. století se takto stavěly.

Za zakladatele Fryštátského hradu se považují Opolská knížata ze slezské větve Piastovců. Tito mohli hrad postavit nejpozději do roku 1290, protože v tomto roce se nad Fryštátem ujali vlády Piastovci Těšínské větve, která byla v tom roce založena. Opolská a Těšínská knížata spojuje jen jeden vládce - kníže Měšek III. Opolský, který se roku 1290 stal knížetem Měškem I. Těšínsko - Osvětimským. Panovat začal v roce 1282 a začal pro sebe budovat na starších základech svou rezidenci v Ratiboři. Kníže Měšek byl pevný vládce, možná až despotický, ale né krutý. Své knížectví miloval a maximálně podporoval jeho rozvoj. Byl to právě on, kdo ve svých nejdůležitějších městech a na strategických místech vybudoval knížecí hrady. Na dnešním českém území to je kromě Fryštátu i Frýdecký zámek nebo Slezskoostravský hrad. Kníže měl také velké politické ambice a svého času byl významným středoevropským politikem. Pro českého krále Václava II. Přemyslovského byl kníže Měšek klíčovou postavou pro zřízení Česko-polské monarchie a roku 1305 se také pro upevnění spojenectví uskutečňuje sňatek králova syna Václava III. s Měškovou dcerou Violou, kteří se vzápětí stávají posledním Přemyslovským královským párem na českém trůně.

Zdá se, že po Měškové první rezidenci v Ratiboři je Fryštátský hrad ze všech ostatních hradů na Těšínsku nejstarší. Je pravda, že v Těšíně bylo hradiště již asi od 10. století, ale jako sídlo panovníka bylo Měškem vybudováno až od roku 1290. V tomto roce již mohl být Fryštátský hrad postaven a není vyloučeno, že do dokončení přestavby Těšínského hradu mohl kníže Měšek pobývat na hradě ve Fryštátě. Pokud ano, Měškova dcera Viola, budoucí česká královna, se mohla narodit právě tady. Ale to je jen domněnka, ovšem né vyloučená. Už v knize "Rozmanitosti" od profesora Petera je řečeno, že v původním Fryštátě (dnes Staré Město) tajně pobývala "královna" pro kterou si i s vojenským oddílem přišel "král" a starý Fryštát zapálil. Vzápětí byl nový Fryštát postaven na dnešním místě. Událost se časově přímo vztahuje na knížete Měška, jehož manželku neznáme, ale datuje se na období těsně před rokem 1290, kdy se rovněž narodila Viola. Starý Fryštát byl totiž skutečně za Měškovy vlády vypálen a nový vzápětí postaven na dnešním místě. To by znamenalo, že údajný nález stavebního materiálu s vytesaným rokem 1288 je více než pravděpodobný pro výstavbu Fryštátského hradu.

Fryštátský hrad byl postaven jako kamennodřevěný, svým charakterem jako "městský hrad" podle předlohy Měškova hradu v Ratiboři. Hradní kaple Panny Marie (dnes kostel Povýšení svatého Kříže) byla takřka identická se zámeckou kaplí svatého Tomáše Kantuaryjského v Ratibořském sídle. Její vznik je uváděn rovněž na rok 1287 - 1292, je tedy zřejmé, že obě kaple vznikaly souběžně a podle podobného projektu. Její (ratibořský) dnešní stav je na rozdíl od fryštátské "příbuzné", která byla v 17. století barokně upravena, dokonale renovována v gotické architektuře. Prohlídka jejího slezskogotického interiéru opravdu nadchne a zároveň ve vás vyvolá pocit, že se nacházíte ve Fryštátě.

Původní Fryštátský hrad však nebyl určen k obývání panstva, ale sloužil jako strážní hrad, jež obývali zbrojnoši a personál, který zajišťoval chod hradu. Hrad střežil strategickou obchodní stezku, jež byla jednou z větví jantarové a měděné stezky, která Fryštátem vedla a zároveň upevňoval autoritu Piastovců nad Fryštátem, neboť do té doby mělo město určitou nezávislost. Odtud také název města - Fryštát, z německého Freistadt, znamená svobodné město.

Hrad měl zděnou hlavní reprezentativní budovu, kterou, jak máme listinou z 27. září roku 1367 potvrzeno, využíval například Měškův vnuk, kníže Přemysl I., který zároveň působil jako diplomat ve službách českého krále a císaře Karla IV. Tato budova byla včetně suterénu třípodlažní. V patře se nacházely kanceláře a rovněž reprezentativní sál, dnes je to obřadní síň. Přízemí nejspíš bylo původně obytné. V dnešní boční místnosti Jindřicha Wiegluse měli pravděpodobně své zázemí zbrojnoši, protože v suterénu pod ní se dodnes nachází vězeňská cela a v patře nad místností byla obranná terasa. Dnes je terasa klasicistně zastavěná, tedy až v době Taafů nebo Larisch-Mönnichů (18. století), a na jejím místě se nachází jídelna se vstupem do oratoře zámeckého kostela. Z přízemí do patra nejspíš vedlo venkovní schodiště, do vězeňské cely se pravděpodobně vcházelo z nádvoří. Na nádvoří byla také studna. Další budovy, nejspíš zprvu celodřevěné, se nacházely na východní straně dnešního zámku a pravděpodobně sloužily jako hospodářské budovy a stáje. Ovšem jihovýchodní nároží mohlo již zpočátku být zděné. Naznačují to klenby, které se odlišují od ostatních místností této části zámku a půdorys, který tuto část zámku odděluje od zbytku stavby. Tato nárožní místnost mohla sloužit jako kamenná kuchyně a patro bylo buď zastřešené, nebo tvořilo obrannou terasu. Dnes je v této místnosti jídelna zdejší restaurace. Celý areál hradu byl opevněný a z jižní strany obehnaný příkopem.

Stavitel Fryštátského hradu má pro naše město i další význam. Kromě vybudování hradu, kníže Měšek přesunul z břehu řeky Olše na dnešní místo i celé město a tak vznikl gotický Fryštát, nejstarší dochovanou listinou z roku 1305 popsán jako Freyenstadt in Roy, aby se odlišil od původního Starého Fryštátu, který je dále uváděn jako Staré Město. J.Bayer se však zmiňuje o listinách ze 13. století, které město Fryštát písemně připomínají. Tyto listiny se však již nedochovaly. Nové město Fryštát bylo roku 1949 přejmenováno na Karvinou.

Kníže Měšek zemřel 14. března roku 1316 a je pravděpodobně pochován v nekropoli kostela svaté Máří Magdalény v Cieszynie. V tomto městě má také svůj monumentální pomník.