Golem (překlad Prusík)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Golem
Autor:
Původní titulek: Der Golem
Zdroj: Soubor:MEYRINK, Gustav - Golem.djvu
Vydáno: Praha, 1917
Licence: PD old 70
Překlad: Bořivoj Prusík
Licence překlad: PD old 70
Index stran
Dílo ve Wikipedii: Golem (román)

Topičovy dobré knihy přeložené. 6.
Pořádá Dr. Jiří Guth.

Golem

Přeložil

Druhé [autorisované] vydání.

Nakladatel F. Topič, knihkupec Praze.

Gustav Meyrink.

Známou je staropražská legenda o Golemovi, oné hliněné figuře s mongolským typem tváře. Za časů císaře Rudolfa II. vytvořil tuto podivnou figuru výtečný znalec kabbaly rabín Löw (známý nám už z veselohry Jaroslava Vrchlického „Rabínská moudrost“), jenž dovedl hliněný ten výtvor oživovati a podřizovati silné své vůli. Poslední dobou kinematografy i divadla osvěžila hrou „Golem“ vzpomínky na pražské ghetto z dob středověku.

Legenda tato upoutala svou živou fantasií a barvitou plastikou i autora románu, jejž dnes v českém překladu čtenářstvu podáváme.

Gustav Meyrink (narozený ve Vídni r. 1868 a žijící v Bavorsku ve Starnbergu na březích stejnojmenného jezera) žil jistou dobu v Praze. Možná, že člověku-Meyrinkovi byla tato doba nejbolestnější periodou jeho života, jisto však je, že básník — Meyrink odnesl si z Prahy, z oné Staré Prahy let osmdesátých nebo devadesátých minulého století, kdy proslulé ghetto pražské stálo ještě nerozkopáno a neporušeno — že odnesl si od nás dojmy tak uchvacující, lásku tak nehynoucí, že i po letech nezeslabeně svěžími barvami a nadšenými slovy vyznává tu lásku Praze, obestřené mystickými bájemi, Praze, svědku světových převratů, Praze historické a právě v ghettu nejztrnulejší ve starobylém rázu, jemuž motyka a lopata na počátku nového věku učinila náhlý konec. Nekrolog Staré Praze, chcete-li, plný slov obdivu a nadšení, stesku a smutku — můžeme viděti v rámci, v němž se román odehrává.

Nehledejte v Meyrinkově „Golemu“ banální opakování staré legendy. Jeho „Golem“ — jak správně napsal kritik O. Stein — „má hlubší, symbolický význam. Je to tajemství pravdy. Zastřený saidský obraz. On je duší lidstva, jeho obrazem“.

A román celý — je snem. Znáte rozkošnou Andersenovu báchorku „Kouzelné střevíce?“ Tentýž naivně roztomilý motiv naleznete i u Meyrinka.

Cizinec, jenž v chrámu sv. Víta si omylem vymění klobouk, vlivem tohoto jaksi „kouzelného klobouku“ má v noci zvláštní sen. Je zanesen o 33 let zpět a žije život majitele klobouku Athanasie Pernatha… život plný fantastických příhod, strhujících, napínavých, rozrušujících. A sen tento je obsahem románu.

„Psal ho básník, jenž s láskou se ujal svého díla… v něm obsáhl celou Prahu, kterou milujeme pro její vznešenou krásu, pro její slavnou minulost… Jak pestré obrazy se v románu Meyrinkově vynořují! Tolik staropražských postav, tolik lidí, jež jen zde jsou možny, jež jen pražský svět mohl zroditi. Sedíme v krčmě „U Lojzíčka“, slyšíme hudbu, vidíme tance. Ulice žijí, domy žijí, i starý dóm žije svou úctyhodnou mystikou.

Vše je plno zvláštní živosti a mezitím kráčejí hlavní postavy románu: Pernath, hledatel věčné pravdy; Hillel — mudrc; Cvak — starý loutkář; Lojza — zločinec; Hašile — blázen; Miriam — oddaná ve své čisté lásce; vznešená dáma; ďábelský vetešník Wassertrum; chudý student Charousek a jak se všichni jmenují ti pražští lidé, s pražskou krví, jež jim vždy vášnivě koluje žilami.

Gustav Meyrink románem svým nalezl jedinou formu, jakou může býti napsán pražský román: kdo své mládí prožil v Praze a neměl zabedněné smysly, ten podlehl romantice tohoto města. Leta ta byla každému nejkrásnějšími, v nichž dospěl nejblíže k prameni veškerého života tajuplné, romantické Prahy.

Když pak Meyrink, fantastický básník, právě „Golema“ co pražský román stvořil, zasloužil si vděčnost všech mladých duší“ — praví kritik a my dodáváme: i vděčnost všech, kdo milujeme Prahu půvabnou, tajuplnou a romantickou.

Praha, na sv. Václava 1916.

Dr. B. Prusík.

Seznam kapitol.

Citováno z „https://cs.wikisource.org/w/index.php?title=Golem_(překlad_Prusík)&oldid=249483“