Encyklopedie Britannica 1911/Benserade, Isaac de

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Benserade, Isaac de
Autor: neuveden
Zdroj: Encyklopedie Britannica 1911
Licence: PD origin
Licence překlad: CC BY-SA 3.0
Heslo ve Wikipedii: Isaac de Benserade

Benserade, Isaac de (1613-1691), francouzský básník, narodil se v Paříži a byl pokřtěn dne 5. listopadu 1613. Jeho rodina, jak se zdá, byla spojena s Richelieum, který mu dal penzi ve výši 600 livrů. Svou literární kariéru začal tragédií Cléopâtre (1635), která byla následovaná čtyřmi dalšími kusy přijatými lhostejně. Po Richelieuho smrti Benserade pozbyl důchod, ale stal se více a více oblíbený u dvora, a to zejména u Anny Rakouské. Zajištoval texty pro dvorní balety a v roce 1674 byl přijat do Akademie, kde měl vliv zcela v nepoměru k záslužnosti své práce. V roce 1676 selhání jeho Métamorphoses d’Ovide ve formě rondeaux zasadilo ránu jeho pověsti, ale v žádném případě nezničilo jeho oblíbenost mezi jeho vrstevníky. Benserade by byl pravděpodobně zapomenut, kdyby nebylo jeho sonetu o Jobovi (1651). Tento sonet, který poslal mladé dámě se svou parafrází na Joba, byl zařazen do soutěže spolu s Uranií od Voitura, spory o jejich přednostech dlouho rozdělovaly celý dvůr a intelektuály na dvě strany, které se stylizovaly jako jobovci a uranisti. Stoupence Benserada vedl princ de Conti a slečna de Scudéry, zatímco paní de Montausier a J. G. de Balzac se postavili na stranu Voitura.

Několik let před svou smrtí, dne 19. října 1691, Benserade odešel do Chantilly a věnoval se překladu Žalmů, který téměř dokončil.