Dvě minuty ticha/Jak dávno

Dvě minuty ticha Josef Hora
Poslední soud	Jak dávno	Strom mladosti

Údaje o textu
Titulek:	Jak dávno
Autor:	Josef Hora
Zdroj:	HORA, Josef. Dvě minuty ticha. Praha: Fr. Borový, 1934. 64 s. S. 40–41. Moravská zemská knihovna v Brně
Licence:	PD old 70

Neumělými krůčky
jsem se po louce bral.
Klokotavý hlas dívčin
se mi za zády smál,
tak dávno, tak dávno.
Motýl v mých očích
tkal modravý vzduch.
V slunečním sloupu
stál dětský můj Bůh
a zval mě a zval mě.

Dotekem prvním
jsem hladil hřbet trav.
Poslechem prvním
jsem poslouchal splav,
tak dávno, tak dávno.
Do tmy mé bázně,
v můj dychtivý sen
vrhal své světlo
tvůj tisícistěn,
můj světe, můj světe.

Co pohled, vždy ještě zázrak,
co krok, vždy objev a vzruch.
Zrozené právě věci
do klína kladl mi Bůh,
tak dávno, tak dávno.
A proč, že od té doby
tak nikdy jste nebyly mé,
vy, ptačí zpěvy a květy,
vy panenské podoby dne
tam dávno, tam dávno?