Duch Německa/Stará panna

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Stará panna
Autor: Emanuela Mattl-Löwenkreuz
Zdroj: Duch Německa: výbor z německé poesie. Překlad Karel Dostál-Lutinov. V Praze: Tiskem a nákladem Českoslovanské akc. tiskárny, 1917. 145 s. Světové obzory; č. 5-9. S. 113.
Dostupné online.
Vydáno: 1917
Licence: PD old 70
Překlad: Karel Dostál-Lutinov
Licence překlad: PD old 70

V poschodí třetím, v jizbě těsné
švadlenka přebyvá,
kalíšky květné pilnou rukou
v hedbáví vyšívá…

Už dlouhá léta lopotí se
pro cizí okrasu —
cos jako vločky popelavé
jí padá do vlasů…

Už v jejím srdci utichlo vše
jak ticho kolem ní,
už žádná touha, žádná naděj
klid její nezvlní…

Odemkla okno, v kleci ptáče
se tiše ozývá,
a bělokvětou clonou šustě
večerní vánek hrá.

Poslední zásvit slunka line
v komůrku — samotář —
a zlatistým jí třpytem vine
kol hlavy svatozář.

A potom zase k okenici
se plíží úkradmo
a chvějně líbá v římse myrtu,
jež kvetla nadarmo.