Drobné povídky dějepisné/Prokop Diviš, vynálezce bleskosvodu

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Prokop Diviš, vynálezce bleskosvodu
Autor: Josef Flekáček
Zdroj: FLEKÁČEK, Josef. Drobné povídky dějepisné. Praha: Alojs Hynek, 1890. s. 71–74.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Prokop Diviš

Farář v Příměticích na Moravě, Prokop Diviš, byl podivný člověk! Celé večery, ba i noci sedával u svého stolku a pracoval rozličné podivné stroje a přístroje; praskalo a bouchalo to v jeho pokoji ba z některých těch podivných věcí i jiskry jako palce veliké šlehaly. Kdežto každý jiný člověk, zuřila-li strašlivá bouře, zalezl někam pod střechu a křižoval se: pan farář Diviš stával u okna a pozoroval bouřku, ba někdy i ocitil se pod širým nebem, rozhlížel se po obloze a tak pátravě hleděl po mračnech, jako by je očima proniknouti chtěl.

To ovšem bylo obecnému lidu velmi podivné. Nerozumějíce jeho počínání, nedovedli si je též rozumně vysvětliti: jen někteří tvrdili, že je Diviš přírodozpytec čili fysik a veliký učenec; že prý si sám ve světnici své dovede v malém způsobiti to, co v přírodě bouřka se jmenuje.

A skutečně: Prokop Diviš nejraději se zaměstnával fysikou, a z fysiky zase nejvíce ho zajímala čásť o elektřině pojednávající. On bádáním svým poznal, že praskot a jiskra elektřiny jsou totéž, jako blesk a hrom: ovšem blesk a hrom v míře ohromné, kdežto praskot a jiskra elektřiny v míře malé. A ježto Diviš sváděl pomocí jednoduchých přístrojů elektrickou jiskru ze stroje elektrického: přemýšlel pořáde a bádal, zdali by i podobně nějakým způsobem nebylo lze blesk svésti a neškodným učiniti.

Daleko široko roznesla se pověsť o učeném faráři a jeho fysikálních strojích: sám císař František a Marie Terezie dověděli se o něm a chtějíce ho poznati, pozvali ho do Vídně. Diviš přišel a před císařskými manžely konal četné zkoušky a výklady se svými elektrickými stroji. Vznešení manželé císařští věnovali učenému knězi největší pozornosť, a odměnili ho dvěma zlatými medalliemi se svými podobiznami.

Brzy potom Diviš vydal učené pojednání tiskem a dokazoval v něm, že lze bezpečným způsobem blesk neškodným učiniti a z mračen do země svésti. Sám pak roku 1754. postavil nedaleko svého obydlí první bleskosvod, jenž v několika krutých bouřkách výtečně se osvědčil.

Diviš nepřestal na tomto jediném pokusu: rozličným způsobem zkoušel účinky bleskosvodu po celá dvě léta, a teprve když všestranně užitečnosť jeho poznal a o ní úplně se přesvědčil, podal žádosť do Vídně vládě, aby vynálezu jeho na rozličných místech užila, a tak častým neštěstím při bouřce zamezila.

Ale učenci tehdejší doby velmi málo porozuměli duchaplnému vynálezu Divišovu, ba někteří z nich i přímo za škodlivý jej vyhlašovali. Proto ostala Divišova žádosť ležeti beze všeho povšimnutí.

R. 1756. pršelo velice málo v té krajině, kde Diviš působil. Panovalo takové sucho, že obilí schlo a na polích nic se nedařilo. Ježto lid dosud vynálezu Divišovu nerozuměl, ba přemnozí nad ním jako nad něčím z ďábla pocházejícím hlavou vrtěli, vyskytli se též četní pověrčiví a rozhlašovali:

„Tím suchem jest vinen Diviš a jeho bleskosvod; mračna před ním prchají a proto neprší. Rozbijme mu jej!“

Taková rada vždy spíše se ujme nežli něco dobrého. Lidé se zbouřili a srotili, srazili vynález Divišův k zemi a rozbili jej; aby pak podobné výstupy se neopakovaly a veřejný klid byl zachován, poručeno bylo Divišovi, aby bleskosvod již nestavěl.

Farář bleskosvod sice již nepostavil, ale nepřestal pracovati a přemýšleti dále. Teprve nyní dobře rozumíme, co jest bleskosvod a jak důležitý a krásný vynález slavný náš rodák učinil.

Obecně, jak známo, připisuje se vynalezení bleskosvodu Franklinovi. Ale Diviš postavil bleskosvod již roku 1754., kdežto Franklin učinil tak o celých šest let později.

Prokopu Divišovi bylo asi šedesát osm roků, když pozemskou pouť svou dokonal; zemřel r. 1765.