Přeskočit na obsah

Dni a noci/Klid

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Klid
Autor: Jaroslav Vrchlický
Zdroj: VRCHLICKÝ, Jaroslav. Dni a noci. Praha : J. Otto, 1897. s. 47.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Snět nepohne se. V trávě porosené
ztich’ šedý koník vyplašen mým krokem,
v nesmírnou hloub se čistý azur klene.

Zhasíná slunce za skal hnědým bokem,
les v dálce splývá v hradbu mlhovitou
a řeka v olších modrým kmitá okem.

Klid! Vůně! Chlad! Je kytkou porozvitou
zem celá, básník tiše nad ní skloněn
poslouchá hudbu, již má v duši skrytou.

A vírem dne a ruchem žití honěn,
jak jelen žízniv pramen ticha loká,
jenž z všad se řine ničím nezacloněn.

Jak motýl purpurný, jak hvězdooká
se vážka míhá v smaragdové trávě,
tak spící nitro v ráz mu zčeří sloka

A štěstí jásá v ní a vyzývavě
se mladost hlásí s upomínek druží,
vše, čím byl velký kdys, kol plane v slávě:

I cítí, jak má duši plnou růží.