Diskuse:Rytíř Smil

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Názor je jednoduchý. Přirozeně, že to je autentické, tento text koloval v naší třídě už někdy v 50./60. letech (i když se ho češtinářka pokoušela zabavit). Zatajovat i když trochu jedním směrem vytříbené skvosty českého básnictví by byla myslím chyba. Navíc, doufám, snad to odpoutá pozornost různých nadrženců od stránky mw:Bad img.lst. -jkb- 20:29, 20. 11. 2007 (UTC)

SMAZAT!!! Že text koloval už v 50. / 60. letech svědčí toliko o tom, že je to hříčka staršího data, ale v žádném případě nevypovídá nic o jeho domnělém autorství. (1) Nejsem lingvista, ale dovolil bych si pochybovat, že v 2. pol. 19. stol. slova "kunda", "kozatá", "laskominy", "mrd" atp. vůbec existovala, a pokud ano, nepředpokládal bych, že měla význam, který jim dnes připisujeme. (2) Chtěl-li by Vrchlický vulgárně parodovat rytířskou epiku, s největší pravděpodobností by volil pětistopý jamb, ne čtyřstopý trochej, který celá jeho generace používala jenom okrajově, a to ve skladbách s vesnickou tematikou. (3) Kdo kdy četl něco od Vrchlického ví, že to byl autor, který až schematicky přesně dodržoval metrickou osnovu a verše bohatě odstiňoval větnou intonací. Ve Smilovi jsou ale odchylky, které by Vrchlického perem rozhodně neprošly (např. "To přece nemůže pravdou být" traktováno jako trochej) - v jeho době to bylo prostě pociťováno jako fušérství - a monotónní intonace, kde se téměř důsledně kryje veršové a syntaktické členění nemá s lumírovskou poetikou zhola nic společného.


Dovolím si oponovat: jádro básně je s největší pravděpodobností od Vrchlického nebo je mu připisováno (přestože celá řada pasáží je nepochybně pozdějším dodatkem nebo přepracováním lidového úzu, který rozhodně nevyšel z pera Vrchlického), před časem dokonce vyšlo cosi, co se tváří jako kritická edice (kterou ovšem tento text rozhodně není). Všechna svrchupsaná slova již tehdy nepochybně existovala (uvádí je slovník Vrchlického současníka K. J. Obrátila a používá je i mnohem dříve Jeník z Bratřic), souhlasím však s vámi, že rytmus je zcela nevrchlickovský (ostatně básník štěpných rýmů sám by stěží rýmoval natolik chatrně, jako: "jen / šlem, hoch / kinderštof, nehodno / za hovno"), nicméně myslím, že formální odchylky by bylo možné vysvětlit např. improvizovaným charakterem - např. Mickiewiczovy improvizované verše jsou rovněž po formální stránce zcela odlišné od většiny jeho tvorby. Souhlasím s Vámi v tom, že současná podoba textu zdaleka není ideální (a bylo by ji možno nahradit např. za text převzatý z oné kritické edice (nakl. Protis, 2009), případně doplnit, že Vrchlickému je dílo připisováno), nicméně s největší pravděpodobností se jedná o Vrchlického dílo. --Mostly Harmless 27. 7. 2010, 10:07 (UTC)

Lexikon české literatury, díl 4/sv. II z roku 2008 (ISBN 978-80-200-1671-3) na str. 1515 uvádí: Vrchlickému jsou připisovány, resp. pod jeho jménem opakovaně vydávány bibliofilie lascivního charakteru: Rytíř Smil (1925), Svatební košile (1927) a Hovno (1930). --Milda 5. 8. 2010, 22:57 (UTC)

Smazat?[editovat]

Náhodou jsem na to narazil a pochopitelně přišly pochybnosti (ač neodborník, Vrchlického si přeci jen spojuji s kvalitnějším jazykem a veršem - takto veršovat bych uměl asi také) a našel jsem tuto analýzu. Jedna otázka je, zda je to skutečně od Vrchlického. Pokládal bych za poctivější minimálně uvést, že jsou o tom pochybnosti. Druhý, asi vážnější problém, je, že i kdyby bylo původního dílo Vrchlického, tak podle odkazovaného článku prošlo od svých prvních vydání mnoha a mnoha úpravami, zejména ve formě přídavků. Tedy pokud tu nemáme onu původní verzi z roku 1925, pak těžko můžeme tvrdit, že to je jako celek PD-old-70.--Tchoř 1. 11. 2010, 22:12 (UTC)