Den štěstí/Píseň (1)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Píseň
Autor: Bohdan Kaminský
Zdroj: Kaminský, Bohdan. Den štěstí: verše erotické 1883-1885. Praha: J. Otto, 1890. S. 15.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Píseň.[editovat]

Já byl jsem celý smutný život dlouhý
jak socha, která střeží
hrob zapadlý a prostý marné touhy
kdes moře na pobřeží.

Hrob chudý tak - leč přece komus drahý.
A socha stojí němá.
Neslétne paprsk v přísné její tahy
a úsměv pro ni nemá.

A táhnou léta přes ty její skráně
a jaro, jeseň, zima,
květ vesna, jeseň mlhy hodí na ně —
a dole mrtvý dřímá.

A hle, teď slétla holubička sivá
v tu prázdnou náruč její.
Ó miláčku, hle, kolem jaro zpívá
a ruce mé se chvějí.