Dějiny slezského knížecího hradu a zámku Fryštát/Proměna pozdně středověkého zámku v klasicistní rezidenci

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fryštát 1792.jpg

Roku 1791 se Fryštátský hrad stal na dalších 150 let rezidenčním sídlem nově vzniklého fryštátského aristokratického rodu Larisch-Mönnichů. Sňatkem Jana Josefa Larische s Annou Marií Teklou z Mönnicha vznikl se svolením rakouského císaře Josefa II. nový aristokratický rod Larisch - Mönnichů s hraběcím titulem a sídlem na Fryštátském hradě. Jeho rezidenční část novomanželé přebudovali mezi léty 1791 - 1792 v klasicistní zámek s architekturou francouzského císařského empíru. Roku 1804 v podzámčí zakládají přírodně krajinářský park v anglickém stylu. Po dalším požáru Fryštátu v roce 1823, byl zámek opraven a rozšířen za života jejich prvorozeného syna Jindřicha. Ještě roku 1821 je pod kostelem, na úpatí hradní zdi, postavena rodová hrobka, kam byly uloženy ostatky zakladatelů rodu a posléze dalších jeho příslušníků. Po zmiňovaném požáru se opět sjednocují budovy dřívějšího Piastovského hradu v jeden stavební celek. V místě původní jižní brány, kterou Bayer zmiňuje jako zahradní branku, se staví regotizovaná chodba, která spojuje zámek s oratoří kostela. Chodba, která je ve výšce patra, je podložena dvěma oblouky, nahrazující dřívější hradní bránu z jižní strany. K severo-východní straně zámku, na místě původních dvou měšťanských domů a jedné zámecké budovy, vzniká nové zámecké křídlo Lottyhaus, které rovněž spojuje s hlavní budovou v patře postavená krytá dřevěná chodba, jako připomínka na spojovací chodbu z 15. století, která spojovala původně dvě rezidenční budovy kněžny Eufemie Mazovské. Vznikl tak od svého založení v roce 1288 Fryštátský hrad ve své nejrozlehlejší podobě, tzv. Jindřichův hrad, který se v plné míře dodnes zachoval. Roku 1804 je v podzámčí, na místě bývalých Piastovských honiteb, vybudován přírodně - krajinářský park v anglickém stylu, v jehož centrální části byly postaveny budovy stájí pro jezdecké a kočárové koně a mléčnice. Park za doby Larisch - Mönnichů sloužil jako místo konání parforsních honů, kterých se zúčastnilo několik příslušníků nejvyšší rakouské aristokracie včetně Habsburků. Na tuto památku a také na památku dřívější Piastovské obory, byla naproti stájím vybudována obora s dančí zvěří a pávy. Dnes však slouží jen jako atrakce. Doba pobytu Larisch - Mönnichů ve Fryštátě navrátila zdejšímu rezidenčnímu sídlu lesk a slávu podobnou té z dob Piastovců. Krátkou dobu na zámku žila i neteř císařovny Sissi, Marie Luisa. Císařovna nikdy osobně nebyla zdejším hostem, avšak 31. října 1877 na zámek přijel její syn Rudolf a její manžel, císař Franz Joseph, byl zde dokonce dvakrát. Zámek Fryštát pod svou klasicistní fasádou skrývá dvě gotické hradní palácové budovy, jejíž nejstarší část pochází z doby jeho založení v roce 1288, a které jsou spojeny renesančním mázhauzem a slavnostním sálem z let 1511 - 1514. V polovině 19. století bylo v této renesanční části zámku vybudováno slavnostní schodiště vedoucí do patra. Není pravdou, že roku 1511 hrad a zámek vyhořel do základů, takže zanikl, naopak, požárem poškozené části byly opraveny a celý hrad tady stojí dodnes.