Dějiny Těšínska/Od r. 1790 až do r. 1848

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Od r. 1790 až do r. 1848
Autor: František Sláma
Zdroj: Google Books (plný text přístupný pouze z USA)
Vydáno: Praha, Nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých, 1889. s. 217 – 219.
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Těšínsko

Po Josefovi II. zasedl na trůn jeho bratr Leopold II., který panoval jen dvě léta. Jevil sice ochotu, některé novoty císaře Josefa II. odvolati, ale pramálo změnil v krátkém čase svého panování. V září 1791 dal se korunovati na krále českého, a přísahal, že bude hájiti práv i celistvostí českých zemí. Příštího roku 1. března podlehl smrti, načež ujal se vlády syn jeho František I, jemuž Francouzové brzo na to (20. dubna 1792) vyhlásili válku jako králi českému a uherskému. V dlouholeté válce této podporovala země těšínská i stavové císaře mnohými obětmi na penězích a když v letech 1787—1789 zřízena byla česko-moravsko-slezská legie, hrnuli se do ní Slezáci pod prapor arciknížete Karla. Nesčíslné zástupy vojenské ve válkách těchto táhly krajem těšínským.

Napoleon Bonaparte podvrátiv republiku francouzskou (r. 1804), přijal název císaře francouzského. Císař František po jeho příkladu dal si název císaře rakouského a složiv r. 1806 titul a hodnost císaře německého, prohlásil dosavadní svazek svých dědičných zemí s říší německou za zrušený.

Vojska francouzská vítězně postupovala proti spojeným vojům rakouským a ruským. Rodina císařská utekla se do Těšínska. Císařovna chorobná sídlila tehdy ve Frýdku, arcikněžna Marie Louisa v Skočově, arciknížata Rainer a Albert v Těšíně, kde také vyslancové cizích velmocí i členové nejvyšších vídeňských úřadů státních rozbili svůj stánek. Po porážce vojska rakouského u Slavkova (2. prosince 1804) vojsko ruské nastoupilo zpáteční pochod Těšínskem do Ruska, načež mírem prešpurským, který cíaař František s Napoleonem uzavříti musil, pozbyla koruna česká vrchní moci nad lény ve Francích a v horním Falcku.

Mír netrval dlouho. Rakousko bylo zapleteno do nových válek, které pohltily ohromné obnosy na penězích. Aby Rakousko mohlo zaplatiti válečnou kontribuci 85 milionů franků, pobráno bylo kostelům všechno zlato a stříbro, dluhy rostly, papírových peněz vydáváno vždy více, až konečně vláda sama patentem z 15. března 18: snížila cenu papírových peněz na pátý díl jejich ceny nominelní. Tím uvedeno bylo mnoho rodin na mizinu. Císař František I. zemřel 2. března 1835. Po něm nastoupil vládu Ferdinand I., jenž jako král český zván byl Ferdinandem V. a který panoval až do 1. prosince 1848. Těšínská komorní statky jako léno koruny české po smrti vévody Albrechta sasko-těšínského (1822) spadly na arcivévodu Karla a od roku 1847 má je v držení arcivévoda Albrecht.