Dějiny Těšínska/Kníže Přemek (1358—1407). Bolek I. (1407—1433)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Kníže Přemek (1358—1407). Bolek I. (1407—1433)
Autor: František Sláma
Zdroj: Google Books (plný text přístupný pouze z USA)
Vydáno: Praha, Nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých, 1889. s. 21 – 23.
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Přemysl I. Nošák; polsky: Bolesław I cieszyński (Bolek I.), Eufemia mazowiecka (Ofka)

Syn knížete Kazimíra Přemek I. počal vládnouti v Těšínsku roku 1358 a značně rozšířil statky knížecí, takže lze ho nazvati nejmocnějším panovníkem těšínským. Nabyl hradu i země sěveřské, polovice Bytomě a jiných měst. Nejdůležitější však bylo, že syn Karlův král Václav IV. udělil Přemkovi knížectví velkohlohovské se Stínavou a Gorkem. Od tohoto času psávali se knížata těšínští též pány Velkého Hlohova.

Též knížectví osvětimské spojil Přemek s Těšínskem. Kníže tento pro moudrost svou zvolen od jiných knížat ve sporech jejich za smírčího soudce. Na dvoře pražském, kdež Přemek skoro nepřetržitě se bavil, těšil se oblibě veliké. Králem Karlem IV. byl poslán do Uher, aby zasnoubil jeho syna Zikmunda s Marií, dcerou krále uherského a poselství skončilo se šťastně, neboť svatební veselí konáno r. 1385. Též pro sestru krále Václava, Annu, Přemek našel ženicha v králi anglickém Richardovi.

Náš Přemek byl miláčkem krále Václava a jeho věrným přítelem. Zasedal v nejvyšší radě králově pro záležitosti české. Když česká šlechta Václava jala a jako vězně do Rakous zavezla, Přemek staral se o krále svého, aby brzy unikl nepřátelům svým, až hodina spásy Václavovi udeřila. Osvobozený Václav vydal list z Písku dne 25. srpna 1394, v němž slibuje protivníkům svým odpuštění. Na listě tom i na jiných listech královských nachází se též pečeť Přemka těšínského.

Němečtí knížata chtěli krále Václava zbaviti hodnosti krále německého a Přemek spěchal do Němec, aby zmařil tyto zámysly. R. 1400 mluvil pak Přemek ve Frankfurtě ku shromážděným knížatům ve prospěch Václavův, ovšem nadarmo. Václav byl s trůnu německého sesazen. Roku 1402 dal král Zikmund svého bratra Václava opět jíti a do Rakous zavésti. Tu šlechta slezská, zvláště pak biskup vratislavský a kníže těšínský Přemek, ujímali se Václava, prohlašujíce, že věrně a pevně budou státi při Václavovi, dědičném svém panovníku, že budou chrániti svobod a obyčejův svych knížectví, měst i lidu a že nepřátelsky chovati se budou k zlodějům, lupičům a škůdcům země...

O synovi Přemkově, Bolkovi (1407—1433) máme málo zpráv obecně zajímavých. Súčastnil se válečné výpravy proti německému řádu v Prusích, která se nezdařila, a žil bezpochyby s Husity v přátelství, neboť ač byli již roku 1428 v Ostravě Polské, Těšínsko nenavštívili.

Po smrti Bolkově (1433) vládla jeho vdova Ofka na Těšínsku, neboť čtyři její synové neměli ještě let. Dospěvše, po zvyku svých předků rozdělili se tito synové Bolkovi o dědictví otcovské. Vladislav ujal se Velkého Hlohova, Václav Bytomě a Sěveře. V Těšíně pak vládli bratří Přemek II. a Bolek, později Přemek II. a Bolkův syn Kazimír II. Z této doby pochází první listina česká, která se nám na Těšínsku zachovala. V listině té potvrzují knížata Přemek II. a Bolek II. r. 1442 dne 7. května, že rytíř Mikuláš tak zvaný Maršálek z Dubovce prodal Dubovec a Jiskřičín Janu Fridrichovskému.