Chevalierův druhý nástup

Údaje o textu
Titulek:	Chevalierův druhý nástup
Autor:	Jaromír Václav Šmejkal (jako –šm–)
Zdroj:	České slovo, roč. 22, č. 167, s. 6 Digitální knihovna Národního muzea
Vydáno:	18. červenec 1930
Licence:	PD old 70

Maurice Chevaliera vidělo pražské publikum teprve jednou, a to v Paramount-filmu »Dítě Paříže«. Od té doby, kdy jeho písně a mezi nimi především »Louisa« staly se u nás populárními a zpopularisovaly i svého pěvce, počíná býti v Praze jméno Maurice Chevalier pomalu tak běžné jako v Paříži.

Co nevidět, objeví se v Praze po druhé, tentokráte ve výpravné filmové operetě »Přehlídka lásky«, režírované proslulým režisérem E. Lubitschem, ve které je Chevalierovou partnerkou roztomilá Jeanette Macdonaldová a kde humor, jeho humor, doplňuje jeden z nejlepších komiků Paramountu Lupino Lane.

Chevalier překonává v »Přehlídce lásky« sám sebe; jinak to nelze říci, přiznáme-li, že i v »Dítěti Paříže« byla jeho hra velmi dokonalá. Nevím, zda všichni, kdož měli možnost spatřiti Chevalierův první film, porozuměli a ocenili jeho subtilní a delikátní jemnost; poznáme ji v každém jeho úsměvu, kývnutí, gestu, v řeči i při zpěvu, v humoru i v milostné scéně. Je »Leitmotivem« v jeho hře na bílém plátně. A není nadsázkou – třeba by nám to připadalo trochu paradoxní – že mezi uměním Chaplinovým a Chevalierovým panuje jakási podobnost. Už i Angličané sami neodmítají tohoto tvrzení, jak to nejlépe dokumentuje článek Michaela Orma v »The Illustrated London News«.

V roli sylvánské královny ukazuje Jeanette Macdonaldová (která má v Hollywoodu nejmenší nožky), že ani úloha tak těžká, jako byla tato, nepřináší jí pražádných obtíží. Prochází celým filmem, hrajíc a zpívajíc, s nejzářivějším půvabem, graciesní – a jako dokonalá umělkyně. Překvapením budou také taneční čísla Laneova. A konečně něčím, co jsme doposud ve filmu neviděli a co možno považovati za specielní objev Lubitschův, je – psí chor, který bude výti unisono ve všech toninách. Je to jedna z nejrozkošnějších scén: Chevalier loučí se s Paříži a zpívá oslavnou píseň na pařížské ženy, které tak dlouho neuvidí. V té chvíli zjevuje se mu celé město s Eiffelovou věží, s životem a ruchem a s usmívajícími se ženami. Jim zpívá svou píseň na rozloučenou a všechno kolem něho ožívá: objevují se párky milenců, dívky v oknech a z křoví vylézají i párky psů a všichni doprovázejí Chevalierovu píseň.

Hudební část »Přehlídky lásky« je dílem Viktora Schertzingera. Jednou z nejlepších písní je Chevalierova »Paris, stay the same«, pak druhá jeho píseň »Nobody's using it now«; Macdonaldová zpívá melodický valčík »Přijď sníti se mnou sladkou pohádku«. Hlavním číslem je lyrické duetto Chevalier–Macdonaldová: »Krásná jako Lisette«; kromě tyto uvidíme ještě duetto »Anything to please the Gueen«, pak »Pochod granátníků«, jejž zpívá Macdonaldová s mužským 200členným sborem, dále duetto lyrického páru L. Lane–Lilian Roth: »Let's be common«, sbor služebnictva »Gossipe« a Laneův popěvek »Champagne«.

Sedm velmi melodických písní v jediném filmu bude pro hudbymilovné filmové publikum slušnou kořistí.