Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii/Díl druhý/Kapitola 2.
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Kapitola 2. |
Autor: | Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic |
Zdroj: | HARANT, Kryštof. Cesta z království českého do Benátek…. V Praze: 1855 Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
O přijetí k městu Ráma a odtud do města Gázy.
Chamaeleon. Azotus město. Dagon modla. Hospoda turecká. Záduší turecké. Hospody a krmě v nich. Aškalon. Faraonův fík.
V neděli 20. dne měsíce Září přijeli jsme ranním jitrem po rovinách k městu Ráma, o němž jsem v prvním dílu psal; však do něho jsme nejeli, ale uhnuli se na levou ruku na jakés zorané pole, na němž mnoho olívoví stálo, půl míle vlaské od města, na kterémžto, že trucelman do města do domu svého za příčinou potřeb svých odjel, jsme s oslů dolů ssedli a na něho očekávali.
Někteří mezi tím procházeli jsme se pod tím olívovím, a viděli jsme zvířátek množství, kteréž někteří spisovatelé latině Chamaeleon, vlasky Chameleonte jmenují, veliké co veveřice (a některé něco větší), hubené po hřbetě, puchýřů plné co zemská žába, šeredné, šeré a názelené barvy, s ocasem dlouhým co německá myš, s hlavou velikou a s zuby ošklebenými, jakoby se smálo.
To zvířátko jest velmi směšné svým nahoru na štěpí i zase s nich dolů lezením, kterýchž jsem v těch i jiných potom místech až i v Egyptě začasté a mnoho vídal. Nebo na spůsob ještěrek na člověka patříc se zastavuje a proti němu divně kejkluje, se točí a probíhá, jakoby se z přítomnosti jeho radovalo. O němž píší, a nám také svědčili v těch zemích jednomyslně, že nic nejí ani nepije, ale od samého povětří a slunce že živo zůstává; a protož že se proti paprslkům slunečným ústy obracuje a jimi nejináč než jako nějakým pokrmem břicho své naplňuje a nadýmá. Má také tu vlastnost, že na kterou barvu aneb věc jakékoli barvy, buďto zelenou, červenou, modrou, bílou etc. se posadí, takovou na se vezme a na sobě ji míti bude; což někteří bázni jeho a jiní radosti přičítají.
Zvířátko toto hadům a jiným jedovatým živočichům jest velmi odporné, číhá a běhá ze všech stran, zdali by hada neb co jiného vidělo na slunci se sušiti a spáti; a když co spatří, hned vyleze a posadí se nad něj, a tehdáž vypustí dolů na hlavu jeho mok jedovatý, kterýž se jemu z úst co po nitce dolů táhne; když pak uhlídá, že dobře nad hlavou nesedí, poodsedne sobě rovněji, až je stihne, od čehož vše brzy umříti musí; jakož jsme pak znamení toho dosti na množství hadích koží slečených, a některých dosti velikých, na dva i tři lokty dlouhých, viděli. Andrea Corsali nelle lettere. Giovan Lioni Africano della descrittione dell’ Africa. Edoardo Lopez nella descrit. di Congo etc. A Plinius lib. 28. cap. 8. mnohem více o něm, a že se i v lékařství užívati může, vypisuje.
Když se již k polední schylovalo, trucelman k nám zase přijel a s sebou snídaní přinesl, totiž hus pečenou, vnitř místo jablek rýží dobře vycpanou, kteréž jsme velmi vděčni byli a k ní se na zem po turecku zasaditi nemeškali. Mezi tím trucelman hus na šat položiv, ji oběma rukama jak mohl trhal, a rýži na šat vysypal; potom nám svýma dobře zamaštěnýma rukama kredencoval a z ručky do ručky (jakž se říká) podával, a rýže po hrsti, až mu se skrze prsty trousila, každému z nás uděloval. Načež my nic nedbajíc, také sami bez nožův, bez lžic totéž činiti a tak jísti musili, vedlé přísloví: Necessitas non habet legem, že „potřeba žádného vyměření nemá“; a dobře nám chutnala, lépe nežli jakž říkají : Ori dulcescit faba frigida, quando famescit, že „hlad jest dobrým kuchařem, třebas syrový bob osladí“. Jakož pak když jsme se trucelmanovu trhání smáli, dal nám odpověd, že takové předkládání pokrmů jest nejstarší. A od toho času vzešlo : Al buon tempo, quando se tagliava el sorgo con le scalle, „za onoho zlatého věku, když se ječmen řebříky místo kosy sekával“. Potom jsme se každý toliko po kraptě vína (neměvše ho více) napili a hned vzhůru byli a na cestu se obrátili, kterážto velmi rovná, pěkně zdělaná a úrodná byla, a tak trvala, až jsme se okolo západu slunce k jakési vsi, na ten čas Dutt neb Dutty řečené, přiblížili.
Za starodávna nedaleko té vsi, blíž moře prostředního, byl [1] přístav a město řečené Azotus aneb Asdod (česky znamená milost ohně), jedno z pěti měst předních filistinských, v nichž obrové Enakym bydleli, kterýchž Jozue po dobytí města vyhladiti nemohl. Jozue 11. 13. 15.
V tom městě byl chrám modly Dagon, jejížto hlava, ruce před archou páně, kteráž tam od Filistinských vnešena byla, klesly a na zem padly. Jud. 10.
Blízko toho města Judas Machabejský od Bacchida a Alcyma zabit byl. 1. Macch. 9. 10. 11. Potomně od Jonaty Machabejského dobyto a vypáleno bylo. Ibid. Tam také svatý Filip apoštol, byv od Ducha svatého pochopen, Krista pána kázal. Actorum 8.
Když křesťané ty země drželi, byla v něm biskupská stolice, a suffraganeus Trevirský užívá titule biskupa z Azotu. Hier. in lo. Hebr. Brocar. Vilhel. Tyr. 4. bel. c. 12. Těchto časův pobořené leží, z jehožto řícenin opodál od břehu mořského tato ves vystavena jest, pro bezpečnost před loupežníky mořskými a lepší vycházení na pole a rolí blízká. A jakož se prvé Azdod nazívalo, nyní málo rozdílněji Dutt se jmenuje.
Mimo tu ves Dutt jde silnice veliká z Asie menší a jiných zemí s ní mezujících, tak že co z těch království lidu po zemi do Mechy, Medyny, do Egypta a jiných dalších končin putuje a táhne, všickni tudy procházeti mohou, a vedlé soudu mého největší silnice v tureckém panství jest. Jakož pak odtud koliks málo honův do jedné turecké hospody (kteréž obyčejně při takových silnicích bývají) jsme přijeli a v ní přes noc zůstali.
Byla pak od našich hospod jak z strany stavení, tak i chování nás rozdílná. Stavení měla na spůsob čtverhraný všecko od kamene, zdi vysoké jako při zámcích, a v těch jedny toliko vrata, veliké jako brána při městě bývá. Vnitř vůkol těch zdí bylo loubí aneb klenutí, co v klášteřích ambitové, kteréž do dvoru čtverhraného otevřené stálo. Vrata byly železné, a toliko se závorou zastrkovaly. Hospodáře ani žádného člověka, kterýž by nás přivítal, ovšem pak něčím opatřil, tam jsme nenašli; nýbrž přijevše před vrata, je jsme otevřená našli a upřímo do dvoru vjeli, kdež sedláci aneb osláři své osly od nás vzali. Po té zavřeli jsme ty vrata na závoru, a sami místa, kde bychom noclehovati mohli, hledali. I ačkoli ten dvůr byl přes padesáte krokův zdélí a tolik zšíří, však na něm ani pod tím klenutím místa žádného, na němž by se poseděti a poležeti mohlo, nebylo : všudy lidských i hovadských nečistot plno bylo; nicméně chtěli-li jsme co jísti a pospati, semotam místa jsme sobě vybírali a uklizovali, a co jsme s sebou přivezli (totiž chleba a vody), toho požili a poté odpočinuli.
Nemohu toho pominouti, abych něco obšírněji o tureckých hospodách napsati neměl. V zemi turecké jest mnoho na silnicích takových hospod, netoliko při větších i menších městech, ale i v soukromí, na pouštích a krom lidí: však jedny nákladnější nežli druhé bývají, z nichž tato naše nejchatrnější byla. Nebo které jsou nákladné, ty tímto spůsobem vystaveny bývají, totižto : klenutí mají vůkol na spůsob suchých sklepův u nás, toliko že tam z té strany dveří do placu a dvora otevřené jest, a nad ním pavlač, při kteréž vůkol maličké komůrky jsou. Dolejší klenutí jest místo marštalí, pro opatření kupectví a ochránění hovad od dešťů, zimy etc. obyčejně z štukového kamene, pěknými mramory řemeslně ozdobené, a střechy olovem přikryté má, dvůr dlažený, a studnice neb čisterna ozdobná, jednomu každému ku pohodlí tam bývá.
Některé pak takto staveny bývají, totiž že toliko vysoká zeď a ohrada okolo velkého dvora, a vnitř jiná nízká tří neb čtyř střevíc zvýší od země jde, a s tou nižší zároveň až k ohradní zdi rumem vyplněno jest, na kterémž místě lidé, a na nižším místě hovada s náklady zůstávají : však i na tom vyšším místě časem lidé pokoje užiti nemohou, proto že hovada a zvláště velbloudi dlouhými krky svými k nim dosahují, a když jedí, často jim bezděk přisluhují; ač někteří z nich své koně a jiná hovada tomu učí, aby s nimi jedli i leželi, jako ti, kteří u nás psy domácí při stole chovají a trpí.
Slovou pak ty hospody všecky malé i veliké turecky Seray, Caravanseray, Carvatscharas, Carabachara, arabsky Champ neb Han. Takové pak hospody stavěli a podnes stavějí císařové turečtí, bašové a jiní bohatí páni, a to nejvíce z těch příčin, že ve všech těch zemích hospod žádných není, v nichž by putující pohodlí užiti mohli; nebo velmi mnoho putují, důstojníci pro časté úřadův a míst měnění a se stěhování, vojáci pro ustavičné války v rozdílných krajinách, a lid obecný pro kupectví a rozličné obchody; a řídká města i vesnice jsou, do nichžby jako u nás každodenně dojíti mohli.
Nejvíce pak to z náboženství místo almužny činí. Nebo slib učiníc, že když Meschit, lázeň obecní, most kamenný, špitál aneb takovou hospodu vystavěti dá, má za to, že ti, ješto v takových místech jeho skutků dobrých poživou, jemu modlitbami svými a žádáním štěstí vše dobré v tomto životě i po smrti spůsobí; zvláště když jim nějaké nebezpečenství války, nemoci atd. nastává, takovým slibem sobě pomoci chtějí.
Jiní, kteříž dětí a přátel nemají, aby statek jejich roztrhán a od lidí rozebrán nebyl, raději po sobě památky dobré zanechati chtějí, a některé z těch jmenovaných kusův, anebo všecky společně, totiž Meschit při hospodě a lázeň k tomu pro všecky putující vystavěti dají.
Však na tom nejvíce záleží, že k nim veliká nadání nařídí s jistými pravidly, vedlé vůle dobrodince a velikosti důchodův nařízených, totižto že při některé takové hospodě všem putujícím, buď jich mnoho neb málo, za měsíc několikráte se tu zastavujícím, jísti a vyměřené opatření dávati, lázeň a přitom všecku povolnou službu darmo prokázati musejí, místem za tři dni, místem den, dva atd., a někdy, by člověk nechtěl chleba a jídla vařeného přijíti, tedy se ho doprosí a jej jako donutkají. Pročež nešetří žádných osob, buď on Turek, křesťan, Žid a kdokoli jiný, vyššího neb nižšího stavu. A také se žádný baše a jiný slavný pán turecký nenajde, kterýž by takové hospody minul a v ní zavděk nepřijal, má-li aspoň sám pro sebe lahůdky, tedy čeledi jeho a hovadům se dobře stane. Sami pak potřeby své s sebou vézti musejí, jako lžíce, misky, modraci a co jiného potřebují, neb jim tam nic než samého příbytku a jídla bez nádob propůjčují. Jaké pak krmě obyčejně dávají, také toho doložím. Nejprvé dávají kaši, buďto z Trachana neb Bohurt neb Affcos, anebo z Riz. Trachana a Bohurt jest věc z pšenice s kyselou smetanou smíchaná a spolu zvařená, potom na slunci sušená a rozdílným spůsobem strojená, podobně tomu co Vlaši Maza jmenují. Affkos, z latinského slova Aphaca vzaté, vaření, roste v Egyptě, a odtud se po lodích do všech zemí dodává. Riz jest rýže, vaření známé. Potom masa kus vařeného s polívkou, a někdy pečeného dávají, k tomu chleba a ovoce vedlé času v roce, že s nimi každý spokojen bývá; jakž více o tom Augerius de Busbec. epist. Turcic., Leuenclavius Turc. Chron., Pet, Bellon. observ. a jiní vypisují.
Jakož jsem pak málo výše toho doložil, že na větším díle takové hospody lidmi a hospodáři osazeny i důchody obdařeny jsou, tak také některé pusté stojí, tím toliko pohodlné, že se v nich lidé před loupežníky, deštěm atd. ve dne i v noci ochrániti mohou; a takové právo jest: které Caravanna neb tovaryšstvo tam se dostane, ti po sobě vrata zavrou, a žádných k sobě, byť jich ještě více bylo, leč z své dobré vůle nepustí. A taková tato naše neopatřená byla; tím jsme jí toliko užili, že jsme v ní před Araby, kteříž by na nás bezpochyby ve snách byli připadli, bezpečni byli. Avšak přece lotři, nemohouce k nám, v noci když jsme leželi, kamení na nás přes zeď házeli; ale žádného z nás díky Bohu neuhodili.
Dvacátého prvního dne téhož měsíce, v pondělí den svatého Matouše, jak se počalo rozednívati, na osly jsme vsedli a z hospody bez poděkování vyjeli, a odtud jeli k straně polední pěknými rovinami, než na větším díle písčitými; místem dosti blízko moře po pravé straně jsme měli.
Když jsme něco málo poodjeli, náš trucelman zastaviv nás omlouval se, že s námi za příčinou spravení sobě některých svých pilných věcí dále jeti nemůže, poroučeje nás jednomu z pěších k průvodu, a rozžehnav se s námi, zpátkem domů do Rámy se navrátil, a my naší cestou předse jeli.
Okolo tří hodin na den viděli jsme přes 20 Turků v poli řadem vedlé sebe na pěkných koních jeti, a každý při koni jednoho chrta na šmečce vedl, okolo nichž několik pěších s dlouhými ručnicemi šlo. Vidouce je zdaleka, lekli jsme se jich; ale poznavše, že na štvaní z Gázy vyjeli a nás pokojně minuli, zase jsme potěšeni byli. V tom letělo přes ně a nás několik trofů, a ti po straně nás blízko v poli zapadli; pročež naši pěší volali na ty jízdné a jim je ukazovali, načež dva z pěchoty s ručnicemi se odmísili a k těm trofům po kolenách dosti blízko dolezli i na ně vystřelili, ale žádného nezastřelili, proto že podlé přísloví „velmi dobře v těch zemích s ručnici pod vodou umějí“.
Nedaleko odtud na pravé ruce při moři viděli jsme říceniny někdy slavného města Aškalonu, vykládá se na česko: strážce ohně, kteréž bylo jedno z pěti měst předních filistinských. Položení mělo při moři jako půl kruhu, a tou příčinou znamenitý přístav a obchod tu byl. U toho města Samson těch 30 mužův zabil a jejich šaty aneb sukně těm, ješto pohádku jeho uhodli, daroval. Jud. 14.
Činí se o tom městě zmínka na mnohých místech starého zákona, jako Josue 13., 2. Reg. 6., Jud. 1. etc., 2. Reg. 1., Jerem. 25., Amos 1., Soph. 2., 1. Mac. 10. Z toho města byl rodem onen Herodes, kterýž nemluvňátka zabiti dal, a v něm mimo jiné stavení slavný palác vystavěl. Joseph. ant. 17. Za času křesťanského držení byla v něm biskupská stolice, avšak pod správou stolice Betlémské zůstávala; bylo také hrabství, a pán toho města sloul hrabě Aškalonitské. Vilh. Tyr. II. bell. sac. 12. et 14. bell. 12. et 18. bell. 24. [2] Podnes ještě tam viděti slavných paláců, věží atd. říceniny, a jest městečko Arabů, Židů a jiné luzy plné, ale v něm jsme nebyli, než minuli jsme ho.
Odtud nedaleko odjevše, měli jsme po stranách blízko cesty v polích pěkné zahrady s rozličným štěpím, mezi nimiž jsme dobrou chvíli jeli, a zvláště vedlé cesty mnoho fíkových stromů (vlasky Figari di Faraone, totiž Faraonový fík, latině Sycomorus řečený), větších nežli u nás vlaských ořechů stromoví, jsme viděli, o nichž nížeji při vypsání Egypta doloženo bude.
Okolo poledne viděli jsme město Gázu, a k němu se přiblíživše, napřed do města jednoho z pěších našich vyslali, aby k nám trucelmana toho města přivedl. Nebo v předních městech těch krajin trucelmanové jsou nařízeni, a ti jakž přezvědí, že přespolní křesťané před městem jsou, jim průvod do města od Sangiachy vyjednati musejí, sice žádný do města pod velikou pokutou nesmí.
- Monitoring:NavigacePaP/TITUL/=vlastní
- Monitoring:NavigacePaP/ČÁST/=název podstránky
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR/=plaintext autor
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR2/=(nevyplněno)
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR2/ nepřítomný
- Monitoring:NavigacePaP/DALŠÍ/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/PŘEDCHOZÍ/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/TITUL/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/TOP/ nepřítomný
- Monitoring:NavigacePaP/ČÁST/ vyplněný
- Monitoring:Wikidata:TITUL jiné
- Monitoring:Textinfo/TITULEK/=název podstránky
- Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
- Monitoring:Textinfo automaticky kategorizující stránku neobsahující kategorii autora
- Monitoring:Kramerius/nkp
- Licence:PD old 70
- Monitoring:Textinfo/LICENCE/PD old 70
- Monitoring:Textinfo/AUTOR/=odkaz Autor s textem (stejné)
- Monitoring:Textinfo/AUTOR-UVEDEN-JAKO/=(nevyplněno)
- Monitoring:Textinfo/PŘELOŽIL/=(nevyplněno)
- Monitoring:Textinfo/AUTOR/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/AUTOR-UVEDEN-JAKO/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/EDICE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/IMAGE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/IMAGE-PAGE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/INDEX/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/ISBN/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/JINÉ/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE-PŘEKLAD/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE-PŘEKLAD2/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE2/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/ONLINE/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/ORIGINAL/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/PODTITULEK/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/POPISEK/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/POPISEK-IMAGE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/PŘELOŽIL/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/SOUVISEJÍCÍ/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/TITULEK/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/VYDÁNO/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/WIKIPEDIA/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/WIKIPEDIA-DALŠÍ/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/WIKIPEDIA-HESLO/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/WIKISLOVNÍK-HESLO/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/ZDROJ/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo @ 301241-260558
- Monitoring:Forma/1/proza