Cesta k mrazu/Cesta k mrazu

Cesta k mrazu Jiří Orten
Mlha	Cesta k mrazu	Daleké svítání

Údaje o textu
Titulek:	Cesta k mrazu
Autor:	Jiří Orten
Zdroj:	ORTEN, Jiří. Dílo Jiřího Ortena : Poesie. Praha : Václav Petr, 1947. s. 83–84. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Upustíš život, život upadne
a rozbije se.

Na malý povzdech vzdálen jemu,
který tě s láskou stiská

a s kruhem spánku kolem sebe,
jejž nesmí nikdo překročiti,

upustíš život, druhá stránka dne,
vysoká noc, noc, radujme se,

jsme na krok všemu vzdálenému,
i smrt, i smrt je blízká

s kotoučem spánku kolem sebe,
který je třeba překročiti.

Kdyby teď přišel bratr tvůj,
ty za mrtvého bys jej měl.

Kdyby teď přišla milenka,
nemohl bys ji milovat.

Krev pod zem stéká, jen ji zastavuj,
ty, jenž jsi zkameněl,

je jí tak málo, brzo, brzo zchladne,
bude z ní led a bude tát,

neboť vše taje, vše, co zemříti má.
Upustíš život, život neupadne,

pozbyl své tíhy, pod rukama tvýma
na kámen ztvrdl, kámen ve vesmíru

trčí a ty, chtěje jej uchopit
do zkřehlých prstů, jimž je stále zima,

studeným srdcem, jež ztratilo víru,
chceš do kamene prosbu rýt.

Tu poslední, tu nejprostší, tu marnou
prosbu, již nikdo nevyplní.

Ó dej mi pohyb, smrti, slova stárnou
a hřbitovy se plní,

chci ještě vidět, jak mi rozsvítili
na malý povzdech, na nejmenší chvíli

kulatou lampu, lampu se stínidlem,
chci ještě lítost mít s tím, čemu bude zima,

až zastaví se čas, až ticho na vystydlém
srdci se bude zachvívat,

až budu otevřen, až pod očima mýma
armáda červů spatří zámek vrat.

24. XII. 1939.