Bible svatováclavská/Judova

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny

Epištola obecná svatého Jůdy Apoštola.

Byl ten Jůdas ne Iškariotský, ale Taddéus, bratr sv. Jakuba Menšího Apoštola, a prvního jeruzalémského biskupa. Psal pak tuto epištolu v perské zemi, aspoň před třidcátým prvním létem po smrti Páně, v kterém tam s druhým bratrem svým Šimonem Chananejským mučedlnictví postoupil. Že by pak ta epištola byla Pásmem Božím, uznávají sv. Otcové, jak svědčí Kokcius a Bellarmín, a věřiti poroučejí církevní sněmové.

Kapitola jedinká.[editovat]

I. Sv. Jůdas napomíná nevěřících, aby stále trvali v přijaté víře, a nedali se sváděti od těch svodníků, kteří mezi ně již vklouzli, a potom ještě vklouznou. 1. — II. Vyčítá trestání těch svodníků, že totižto to se jim stane, co rouhavým Židům na poušti, aneb co Sodomským a Gomorským. 6. — III. Přivádí pomsty od Enocha a jiných proroků těm svodníkům předpověděné, před nimiž se věřící tím pilněji ostříhati mají. [14.]

1 Judas, Ježíše Krista služebník, bratr pak Jakubú, těm, kteříž jsou v Bohu Otci milým, a Kristu Ježíši zachovaným i povolaným.[1] 2 Milosrdenství vám a pokoj, a láska buď naplněna. 3 Nejmilejší, všecku péči maje (o to), abych vám psal o obecném vašem spasení, bylo potřebí, abych vám psal, prose, abyste statečně bojovali o víru, kteráž jest jednou dána svatým. 4 Neboť podešli někteří lidé bezbožní (kteříž dávno zapsáni sou k tomuto[2] soudu), kteříž milost Boha našeho přenášejí v chlipnost, a samého Panovníka a Pána našeho Ježíše Krista zapírají. 5 Chciť pak vás napomenouti, kteříž víte jednou všecky věci, že Ježíš lid z země egyptské vysvobodiv, potom ty, kteří nevěřili, zahladil.[3]

6 Anjely pak, kteříž nezachovali svého knížetství, ale opustili příbytek svůj, k soudu velikého dne, vazbami věčnými pod mrákotou schoval.[4] 7 Jako Sodoma a Gomora, i okolní města, podobným způsobem smilnivše a odšedše po těle jiném, učiněna sou příkladem, věčného ohně pokutu trpíce.[5] 8 Tak podobně i tito tělo zajisté poškvrňují, panstvím pak pohrdají, a velebnosti se rouhají. 9 Když Michal archanjel s ďáblem odpor maje, hádal se o tělo Mojžíšovo, nesměl vynésti soudu zlořečení, ale řekl: Přikažiž tobě Pán. 10 Tito pak, čehožkoli zajisté neznají, tomu se rouhají; cožkoli pak přirozeně jako němá hovada znají, v tom se porušují. 11 Běda jim, nebo na cestu Kainovu odešli, a bludem Balaamovým pro mzdu se vylili, a v odporování Kore zahynuli. 12 Tiť jsou na hodech svých poškvrny, hodujíce bez bázně, sami sebe pasouce; [6]oblakové bez vody, kterýmiž větrové sem i tam točí, stromové podzimní[7], neužiteční, dvakrát mrtví, vykořenění, 13 vlny bouřlivého moře, vymítající (jako pěnu) své hanebnosti, hvězdy bludné, jimžto bouře temností zachována jest na věky.

14 Prorokoval pak i o nich sedmý od Adama Enoch, řka: Aj, přichází Pán s svatými tisíci svými, 15 aby učinil soud proti všechněm, a trestal všecky bezbožné ze všech skutků bezbožnosti jejich, kterými bezbožně činili, i ze všech tvrdých (řečí), kteréž mluvili proti Bohu hříšníci bezbožní. 16 Tiť jsou reptáci stejskaví, podlé žádostí svých chodíce, a usta jejich mluví pyšná (slova), divíce se osobám pro zisk. 17 Vy pak, nejmilejší, pamatůjte na slova, která sou předpověděna od apoštolů Pána našeho Ježíše Krista, 18 kteříž říkali vám, že v posledním času přijdou posměvači, podlé žádostí svých chodíce v bezbožnostech. 19 Tiť jsou, kteříž sami se oddělují, (a jsou) hovadní, Ducha[8] nemající. 20 Vy pak, nejmilejší, vzdělávajíce sami sebe na nejsvětější víře své, v Duchu svatém modlíce se, 21 sami sebe v milování Božím chovejte, očekávajíce milosrdenství Pána našeho Ježíše Krista k věčnému životu. 22 A tyto zajisté odsouzené trescete, 23 onyno pak k spasení přivozůjte, z ohně (je) vytrhujíce. Nad některými pak slitůjte se v bázni; v nenávisti majíce i tu, kteráž tělesná jest, poškvrněnou sukni. 24 Tomu pak, kterýž mocen jest zachovati vás bez hříchu, a postaviti nepoškvrněné před oblíčejem slávy své s veselím v přijetí Pána našeho Ježíše Krista, 25 samému Bohu, Spasiteli našemu, skrze Ježíše Krista, Pána našeho, sláva a velebnost, císařství i moc, přede všemi věky, i nyní i po všecky věky věků. Amen.


  1. Jan 14. 22. Mat. 10. 3.
  2. Božímu
  3. Num. 14. 37. Item 26. 65.
  4. 2. Petr 2. 4. Jan 8. 44.
  5. Gen. 19. 24. Luk. 17. 29. 2. Petr 2. 6.
  6. jsou
  7. to jest uvadlí
  8. svatého