Přeskočit na obsah

Bible kralická (1613)/Předmluva

Přidat odkazy
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Bible kralická (1613)
  Předmluva Genesis
Údaje o textu
Autor: neznámý
Zdroj: Soubor:Bible kralická (1613) 1-3.pdf, s. 2–4
Vydáno: [s. l.] M.DC.XIII
Licence: PD old 140
Index stran
Ponecháno v bratrském pravopisu.

Kněžjm a Zpráwcům duchownjm/ w Gednotě Bratrſké, ſľužbami Cýrkewnjmi, lidu Křeſťanſkému přiſtupugjcým/ y každému Čtenáři pobožnému, Pozdrawenj.

KNihu Pjſem Swatých/ podlé gegjho wľaſtnjho půwodu, opět w gazyku naſſem Čeſkém pilně s korryġowanau, a w giné formě než prwé wytiſſtěnau/ wám Bratřj a ſpoľu Sľužebnjcy Božj, nám w Kryſtu P. milj, wydáwáme. A to činjme proto; Že w tom ſwau powinnoſt/ a potřebu wľaſtnj, naſſj y lidu Božjho býti známe. Nebo z mnohých wěcý, kteréž od Pána Boha nám Kněžjm a Zpráwcům gſau ſwěřeny/ tyto dwě obzwľáſſtně ku powinnoſti naſſj paſtýřſké přináležegj;

  • Předně, Pjſma S. w té knize kteráž giž wůbec Biblj ſľowe, obſažená.
  • Potom, Duſſe lidſké/ kteréž týmiž Pjſmy ſwatými, při wjře a ſpaſenj y při wſſech ſkutcých ſwých, zprawowány býti magj.

A poněwadž to tak geſt/ náležjť abychom obzwľáſſtně my Sľužebnícy Cýrkwe Božj obogj té wěcy, welmi draze ſobě wážili/ a wěrnoſt Pánu Bohu při opatrowánj gich, y dobré ſwědomj zachowáwali.

A ať ſe neyprwé o Pjſmjch S. a tak o knize této nětco dotkne/ znáti ſľuſſj přjčiny mjſtné; Proč Pjſma S. tak drahé wážnoſti, gſau hodná?

  1. Proto, [1] Že ſám wěčný a wſſemohaucý P. Bůh, geſt půwodcem a neyprwněgſſjm wydawatelem gich: čehož naproſto žádnému ginému, bez vgmy geho cti a ſľáwy Božſké/ a tak, bez ſwatokrádeže, připſati ſe nemůže.
  2. Proto, [2] Že ten týž Pán Bůh/ wždycky tomu chtěľ a chce, aby v wſſech lidj Pjſma S. v weliké a drahé wážnoſti byľa. Nebo pročstak welikau důſtognoſtj a ſľášau, s hřjmánjm, bľýſkánjm, s zwukem trauby, Zákon přikázanj ſwých ráčiľ wydati: Proč rozkázaľ lidu poſwětiti, raucha gegich zeprati, horu obmezyti, k nj ſe nepžibližowati, ani krage gegjho ſe dotykati: Proč tak tuze Kněžj, Proroky, y wſſecken lid, netoliko k čtenj Zákona/ ale y k tomu, aby ſe njm řjdili, a wſſudy při wſſem zprawowali, k němu nic nepřidáwali ani od něho nevgjmali, ráčiľ zawazowati Proč Exemplář hľawnj Zákona ſwého, aby sfaľſſowán býti nemohľ/ do Truhľy [3] aneb Archy poručiľ ſchowti: Proč k též knize Zákona ſwého, kněžjm y lidu wždycky ráčiľ ukazowati, řjkage; [4] K Zákonu, k zákonu a ſwědectwj geho zřenj měgte/ ne k ſľowu lidſkému, w němž nenj žádné ſpaſytedlné záře a oſwjcenj/ ne k modľám, ne k mrtwým mjſto žiwých, ne k hadačům a wěſſtcům/ ale k ſľowu Hoſpodinowu, [5] k Sľowu žiwota, [6] kteréž ſpaſyti může duſſe lidſké, obraťte ſe. To wſſecko/ proč, (prawjme) ráčiľ Pán Bůh činiti, než proto/ aby k weliké a drahé wážnoſti Zákona ſwého, a wſſech Swatych Pjſem, lidu ſwému poſľaužiľ/ a aby ſtrach, bázeň, y počeſtnoſt geho mezy nimi wždycky byľa.
  3. Proto, Že to giſté a zkuſſené gt̃ když ſau koli podlé tohoto prawidľa Swatých pjſem/ Kněžj, y lid Božj, ſľaužili Hoſpodinu Bohu ſwému/ tehdy byľa rozumná, Pánu Bohu přjgemná ſľužba geho/ y zpráwa Cýrkwe vſſlechtiľá, bezpečná, a k ſpaſenj welice roſpěſſná: A zasſe/ kdykoli Kněžj Zákon Božj opuſtili/ s nim ſe neobjrali/ lidu Božjho wůli Páně newyvčowali/ tedy y hned bľaudili a z ceſt Hoſpodinowých, Kněžj, Králowé, y lid obecný, ſe vchylowali. Čehož z mnohych důwodů, ten aſpoň geden nechať ſe připomene, kteryž geſt zapſán, 2Par.34.14.21/ kdež ſe pjſſe/ že kniha zákona Božjho, někde w rumu, a w ſmetech něgakých nalezena byľa: A když gi ſobě čtli/ poznali, že předkowé gegich daleko odeſſli od ceſty Hoſpodinowy. Pročež také král pobožný Iozyáš, yhned podlé té knihy Zákona P. náboženſtwj obnowiľ, a od modlářſtwj očiſtiľ.
  4. Zdalíž také y ona řeč Božj, newzbuzuge každého Sľužebnjka Cýrkwe, netoliko k nabýwánj vměnj Božjho, w pjſmě Swatém zawřeného/ ale y k drahé wážnoſti Knihy zákona Božjho, a tak Swaté Biblj: Nebo ſám wěčný Bůh tak prawj; [7]Rtowé kněze magj oſtřjhati vměnj/ a na zákon doptáwati ſe z vſt geho: Poſeľ zagiſté geſt Hoſpodina záſtupů. Kterak pak bude mocy Kněz oſtřjhati vměnj Božjho, nebudeli ſobě Pjſem ſwatých, [8] kteráž maudroſt nevměľým dáwagj, wyſoce wážiti/ a o nich náležitě ſmyſliti?Kterak bude lidu Páně, rady Božj předkľádati, nebudeli ſám wykrmený [9] ſľowy wjry/ a w radě Božj nebudeli ſtáti. Takowého pak vměnj Božjho/ ſkrze čaſté a pilné čjtánj ſwaté Biblj nabýwati muſý: K čemuž S. Paweľ Tymotea, [10] gakkoli od dětinſtwj ſwatá Pjſma znagjcýho, napomjnaľ/ [11] aby pilen byľ čjtánj, y napomjnánj, y včenj. Toť geſt Swatyně Kněžj nowého přjſľuhowánj, ſwatá Pjſma: Ta gſau gako čiſté a wypulerowané zrcadľo/ aby ſe tu wzhlédali [12] w dokonaľý Zákon ſwobody/ totiž, pilně Zákon Božj čjtali, negen pro ſwé a giných oſwjcenj/ ale y pro ſkutečné ſebe y bližnjch naprawenj, a wůle Božj oſtřjhánj. W té Swatyni ſľužebnjcy Božj, s Bohem rozmľauwagj/ wůle geho ſe doptáwagj/ w radě geho ſtogj/ a odtud y lidu Božjmu, gako poſľowé Hoſpodinowi, rady Božj k ſpaſenj, a k zpráwě ſpaſytedlné náležegjcý, wynáſſegj. A tyť gſau hľawnj přjčiny/ pro kteréž pjſma S. magj v nás Křeſťanů v weliké ſſetrnoſti a wážnoſti býti.

Což ſe pak lidſkých duſſj, a zpráwy gegich todýče/ tyť gſau nám také od Boha a od Cýrkwe řádem Swatým, gakožto drazý klénotowé Božj, poručeny a ſwěřeny/ k bedliwému wſſelikau ſľužbau Spáſytedlnau gich opatrowánj: a to wſſe podlé wyměřenj a Prawidľa S. Pjſma/ kteréž geſt ke wſſeliké zpráwě wſſelikého čľowěka doſtatečné/ gakož dj S. Paweľ; [13] Wſſeliké pjſmo od Boha geſt wdechnuté/ a vžitečné k včenj, k treſtánj, k naprawowánj, k zpráwě, kteráž náležj k ſprawedlnoſti/ aby byľ dokonaľý čľowěk Božj, ke wſſelikému ſkutku dobrému hotowý. Takowým tedy plným přiſľuhowánjm, we wſſech ſtupnjch a čáſtkách zpráwy lidu Božjho/ ſnažtež ſe w Pánu milj Bratřj, gako wěrnj ſľužebnjcy Kryſtowi, wſickni bedliwě a wěrně o duſſe lidſké wám ſwěřené pečowati, a ge opatrowati: Čehož y Apoſſtolé na ſobě Cýrkwe ſľužebnjkům přjkľad poſtawili. S. Paweľ k zpráwcům a ſtarſſjm Efezſkým tak promľuwiľ; [14] Oſwědčugiť wám w dneſſnj dẽ/ žeť gſem čiſt od krwe wſſech. Neboť ſem neobmeſſkaľ zwěſtowati wám wſſeliké rady Božj. Buďtež tedy pilni ſebe y wſſeho ſtáda, w němž Duch S. vſtanowiľ wás Biſkupy abyſſte páſli Cýrkew B. kteréž ſobě dobyľ ſwau wľaſtnj krwj. A opět; [15] My Kryſta zwěſtugeme, napomjnagjce a včjce wſſelikéº čľowěka, we wſſj maudroſti: abychom poſtawili každého čľowěka, dokonaľéº w K.G.

Z těch tedy giž teď připomenutých přjčin/ we gménu Páně, s pracý a nákľadem nemaľým, tuto Knihu Pjſem S. na ſwětľo wydáwáme: K nimž přiſtaupiľy y giné menſſj přjčiny. Gako, že prwněgſſjho tiſſtěnj Exemplářů/ giž od několika let ſe nedoſtáwá. Nadto, že negedni y z wás y z giných pobožných, toho od nás žádali/ w čemž wás oſľyſſeti nikoli nenáležeľo. K tomu, že předeſſľého na menſſj modum S. Biblj tiſſtěnj/ pro drobný text ne každý vžjwati mohľ/ gako lidé ſtařj, y ginj mdľý zrak magjcý. Protož tato in folio, wětſſjm textem geſt wytiſſtěna/ aby tjm patrněgſſj, a k vžjwánj Čtenářům pohodlněgſſj býti mohľa.

Co pak gt̃ w této Edycý mimo ſamého textu ſkrowné náprawenj, přidáno wjce/ y toho tuto netagjme před wámi/ že 1. Sum̃y kapitoľ před textem. 2. Krátké Summičky na ſtránkách/ pro hľawněgſſjch wěcý vkázánj, y ſnadněgſſj textu ſwatému wyrozuměnj: přičemž ſe mjſty y Concordancý rozhogniľy. 3. Regſtřjk řečj Božjch přjpadných/ kdyby co podlé přjčin čteno býti měľo w potřebách obzwľáſſtnjch: a to k tomu cýli/ aby podlé giſtého, w Gednotě naſſj zwykľého pořádku ſľužeb Swatých a formy gegich/ wěděľ každý co kdy přjpadně ſobě y giným čjſti/ gakž w Sľawnoſti wýročnj, tak w Neděle Páně/ y w některé zwľáſſtnj Swátky, w Středy, Pátky, y každého dne, wždy podlé tytule Nedělnjº, o čem ſe w který týden Sľowa Božj káže, a který Artykul wjry wyſwětluge/ aby ty Swaté Božj řeči z obogjho zákona wyybrané/ gednoſtegným ſwědectwjm, gedné a též prawdy potwrzowaľy. My pak giž tuto prácy naſſj, předně ſamému maudrému a wěčnému Bohu, kterýž nás za ſwé ſľužebnjky wzaľ, a nám Sľowo ſmjřenj, y Lid ſwůg, ſwěřiľ/ k geho cti a ſľáwě Božſké oddáwáme. Potom pak y wám, gakožto ſľuhám Božjm, té práce ſwaté přegeme/ s wámi ſe zdělugeme/ a abyſſte gi wděčně a pilně k Božj ſľáwě, tolikéž y k potřebné ſebe ſamých a lidu Božjho zpráwě vžjwali, napomjnáme: Božjho pak požehnánj na wſſecko na to, wám y každému z pobožných lidj, komužby ſe tato práce náſſe, k vpřjmému vžjwánj doſtaľa, winſſugeme a žádáme: a tak ſebe y wás, a wſſecko Božj djľo dalſſj/ Bohu, a miľoſti y ochraně geho Swaté poraučjme.

Starſſj Kněžj Gednoty Bratrſké.

  1. ↑ Mat.2.9. Řjm.3.2.
  2. ↑ Ezech.3.27. Item 33.7. Židům 13.17
  3. ↑ Exo.40.20
  4. ↑ Ibid.19.20.
  5. ↑ an 6.63,68. Skut.5.10. Filip.1.16.
  6. ↑ Řjm.1.16. ITym.4.16. Iakub 1.11.
  7. ↑ Mala.2.7
  8. ↑ Žaľm 19.3 Tym.3.15.
  9. ↑ Tym.4.6.
  10. ↑ 1Tym.3.15.
  11. ↑ 1Ty.4.13.
  12. ↑ Iakub 1.25
  13. ↑ 2Tym.3.16.17.
  14. ↑ Skut.10.16.17.18.
  15. ↑ Kol.1.13.
Citováno z „https://cs.wikisource.org/w/index.php?title=Bible_kralická_(1613)/Předmluva&oldid=312055“