Bible kralická/Titovi

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Kapitola 1.[editovat]

1 Pavel, služebník Boží, apoštol pak Ježíše Krista, podlé víry vyvolených Božích, a známosti pravdy, kteráž jest podlé pobožnosti,
2 K naději života věčného, kterýž zaslíbil před časy věků ten, kterýž nikdy neklamá, Bůh,
3 Zjevil pak časy svými to slovo své, skrze kázaní mně svěřené, podlé zřízení spasitele našeho Boha,
4 Titovi, vlastnímu synu u víře obecné: Milost, milosrdenství [a] pokoj od Boha Otce a Pána Jezukrista spasitele našeho.
5 Z té příčiny zanechal jsem tebe v Krétě, abys to, čehož tam ještě potřebí, spravil, a ustanovil po městech starší, jakož i já při tobě jsem zřídil,
6 Jest-li kdo bez úhony, jedné manželky muž, dítky maje věřící, na kteréž by nemohlo touženo býti, že by byli bůjní, aneb nepoddaní.
7 Neboť biskup má býti bez úhony, jako Boží šafář, ne svémyslný, ne hněvivý, ne piján vína, ne bitec, ne žádostivý mrzkého zisku,
8 Ale přívětivý k hostem, milovník dobrých, opatrný, spravedlivý, svatý, zdrželivý,
9 Pilně se přídržící věrné řeči k vyučování dostatečné, aby mohl i napomínati učením zdravým, i ty, kteříž odpírají, přemáhati.
10 Neboť jsou mnozí nepoddaní, marnomluvní, i svůdcové myslí, zvláště ti, kteříž jsou z obřízky.
11 Jimž musejí ústa zacpána býti; kteříž celé domy převracejí, učíce neslušným věcem, pro mrzký zisk.
12 Řekl jeden z nich, vlastní jejich prorok: Kretenští jsou vždycky lháři, zlá hovada, břicha lenivá.
13 Svědectví to pravé jest. A protož tresciž je přísně, ať jsou zdraví u víře,
14 Nešetříce Židovských básní a přikázaní lidí těch, kteříž se odvracují od pravdy.
15 Všecko zajisté čisté jest čistým, poškvrněným pak a nevěřícím nic není čistého, ale poškvrněna jest i mysl jejich i svědomí.
16 Vypravují o tom, že Boha znají, ale skutky svými [toho] zapírají, ohavní jsouce, a nepoddaní, a ke všelikému skutku dobrému nehodní.

Kapitola 2.[editovat]

1 Ty pak mluv, což sluší na zdravé učení.
2 Starci, ať jsou střízliví, vážní, opatrní, zdraví u víře, v lásce, v snášelivosti.
3 Též i staré ženy ať [chodí] pobožně, v oděvu příslušném, a ať nejsou převrhlé, ani mnoho vína pijící, poctivým věcem učící.
4 Aby mladice vyučovaly, [jak by] muže své i dítky milovati měly,
5 [A byly] šlechetné, čistotné, netoulavé, dobrotivé, mužům svým poddané, aby nebylo dáno v porouhání slovo Boží.
6 Takž i mládenců napomínej k středmosti,
7 Ve všech věcech sebe samého vydávaje za příklad dobrých skutků, [maje] v učení celost, vážnost,
8 Slovo zdravé, bez úhony, aby ten, kterýž by se protivil, zastyděti se musil, nemaje co zlého mluviti o vás.
9 Služebníky [uč], ať jsou poddáni pánům svým, ve všem [jim] se líbíce, neodmlouvajíce,
10 Neokrádajíce, ale ve všem věrnosti pravé dokazujíce, aby učení spasitele našeho Boha ve všem ozdobovali.
11 Zjevilať se zajisté ta milost Boží spasitelná všechněm lidem,
12 Vyučující nás, abychom odřeknouce se bezbožnosti, a světských žádostí, střízlivě, a spravedlivě, a pobožně živi byli na tomto světě,
13 Očekávajíce té blahoslavené naděje, a příští slávy velikého Boha a spasitele našeho Jezukrista,
14 Kterýž dal sebe samého za nás, aby nás vykoupil od všeliké nepravosti, a očistil sobě samému lid zvláštní, horlivě následovný dobrých skutků.
15 Toto mluv, a napomínej, a tresci mocně. Žádný tebou nepohrzej.

Kapitola 3.[editovat]

1 Napomínej jich, ať jsou knížatům a mocnostem poddáni, [jich] poslušni, a ať jsou k každému skutku dobrému hotovi.
2 Žádnému ať se nerouhají, nejsou svárliví, ale přívětiví, dokazujíce všeliké tichosti ke všechněm lidem.
3 Byliť jsme zajisté i my někdy nesmyslní, tvrdošijní, bloudící, sloužíce žádostem a rozkošem rozličným, v zlosti a v závisti bydlíce, ohyzdní, vespolek se nenávidíce.
4 Ale když se zjevila dobrota a láska k lidem spasitele našeho Boha,
5 Ne z skutků spravedlnosti, kteréž bychom my činili, ale podlé milosrdenství svého spasil nás, skrze obmytí druhého narození, a obnovení Ducha svatého;
6 Kteréhož vylil na nás hojně, skrze Jezukrista spasitele našeho,
7 Abychom, ospravedlněni jsouce milostí jeho, byli dědicové v naději života věčného.
8 Věrnáť [jest] řeč tato, a chciť, abys těch věcí potvrzoval, ať se snaží v dobrých skutcích předčiti, kteříž uvěřili Bohu. A toť jsou ty věci poctivé, i lidem užitečné.
9 Nemoudré pak otázky, a vyčítání rodů, a sváry, a hádky zákonní zastavuj; neboť jsou neužitečné a marné.
10 Člověka kacíře po jednom neb druhém napomínání vyvrz.
11 Věda, že takový jest převrácený, a hřeší, svým vlastním soudem jsa odsouzen.
12 Když pošli k tobě Artemana aneb Tychika, snaž se přijíti ke mně do Nikopolim; nebo jsem umínil tam přes zimu pobyti.
13 Zéna, učeného v zákoně, a Apollo s pilností vyprovoď, ať v ničemž nemají nedostatku.
14 A nechažť se také učí i naši v dobrých skutcích předčiti, kdež jsou toho potřeby, aby nebyli neužiteční.
15 Pozdravují tě, kteříž jsou se mnou, všickni. Pozdraviž těch, kteříž nás milují u víře. Milost [Boží] se všechněmi vámi. Amen.

Starý zákon
GenesisExodusLeviticusNumeriDeuteronomium

JozueSoudcůRutI SamuelovaII SamuelovaI KrálovskáII KrálovskáI ParalipomenonII ParalipomenonEzdrášNehemiášEsterJob

ŽalmyPříslovíKazatelPíseň Šalamounova

IzaiášJeremiášPláč JeremiášůvEzechielDaniel

OzeášJoelAmosAbdiášJonášMicheášNahumAbakukSofoniášAggeusZachariášMalachiáš

Nový zákon
MatoušMarekLukášJanSkutky

ŘímanůmI KorintskýmII KorintskýmGalatskýmEfezskýmFilipenskýmKolossenskýmI TessalonicenskýmII Tessalonicenským

I TimoteoviII TimoteoviTitoviFilemonoviŽidům

JakubI PetrovaII PetrovaI JanovaII JanovaIII JanovaJudova

Zjevení