Bible kralická/I Petrova

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Jump to navigation Jump to search

Kapitola 1.[editovat]

1 Petr, apoštol Ježíše Krista, příchozím rozptýleným v Pontu, Galacii, Kappadocii, v Azii, a v Bitynii,
2 Vyvoleným podlé předzvědění Boha Otce, v posvěcení Ducha, ku poslušenství a skropení krví Ježíše Krista: Milost vám a pokoj rozmnožen buď.
3 Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista, kterýž podlé mnohého milosrdenství svého znovu zplodil nás v naději živou skrze vzkříšení Ježíše Krista z mrtvých,
4 K dědictví neporušitelnému a nepoškvrněnému a neuvadlému, kteréž se chová v nebesích, vám,
5 Kteříž mocí Boží ostříháni býváte skrze víru k spasení, kteréž hotovo jest, aby zjeveno bylo v času posledním.
6 V čemžto veselíte se, maličko nyní, (jestliže kdy potřebí jest), zkormouceni jsouce v rozličných pokušeních,
7 Aby zkušení víry vaší, mnohem dražší nežli zlato, kteréž hyne, a však se v ohni zkušuje, nalezeno bylo [vám] k chvále, a ke cti i k slávě při zjevení Ježíše Krista.
8 Kteréhož neviděvše, milujete; kteréhož nyní nevidouce, a však [v něho] věříce, veselíte se radostí nevymluvnou a oslavenou,
9 Docházejíce konce víry své, spasení duší.
10 O kterémž spasení bedlivě přemyšlovali, a [je] vystihati usilovali proroci, kteříž o té milosti, kteráž se vám [státi měla], prorokovali,
11 Vystihajíce to, na který aneb jaký čas mínil by ten, kterýž v nich [byl], Duch Kristův, předpovídající o utrpeních Kristových a o veliké za tím slávě.
12 Kterýmžto zjeveno jest, že ne sobě, ale nám tím přisluhovali, což jest vám nyní zvěstováno skrze ty, kteříž vám kázali evangelium, v Duchu svatém seslaném s nebe, na kteréž věci žádostivi jsou andělé patřiti.
13 Protož přepášíce bedra mysli své, a střízlivi jsouce, dokonale doufejte v té milosti, kteráž vám dána bude při zjevení Ježíše Krista,
14 Jakožto synové poslušní, nepřirovnávající se prvním neznámosti své žádostem.
15 Ale jakž ten, kterýž vás povolal, svatý jest, i vy svatí ve všem obcování buďte;
16 Jakož napsáno jest: Svatí buďte, nebo já svatý jsem.
17 A poněvadž Otcem nazýváte toho, kterýž bez přijímání osob soudí vedlé skutků jednoho každého, viztež, abyste v bázni čas svého zde putování konali,
18 Vědouce, že ne porušitelnými věcmi, stříbrem neb zlatem, vykoupeni jste z marného svého obcování toho, od otců vydaného,
19 Ale drahou krví jakožto Beránka nevinného a nepoškvrněného, Krista,
20 Předzvěděného zajisté před ustanovením světa, zjeveného pak v časích posledních pro vás,
21 Kteříž skrze něho věříte v Boha, jenž jej vzkřísil z mrtvých, a dal jemu slávu, aby víra vaše a naděje byla v Bohu.
22 Poněvadž duše své očistili jste poslušenstvím pravdy skrze Ducha, k milování neošemetnému bratrstva, z čistého srdce jedni druhé milujte snažně,
23 Znovu zrozeni jsouce ne z porušitelného semene, ale z neporušitelného, skrze živé slovo Boží a zůstávající na věky.
24 Nebo všeliké tělo [jest] jako tráva, a všeliká sláva člověka jako květ trávy. Usvadla tráva, a květ její spadl.
25 Ale slovo Páně zůstává na věky. Totoť pak jest to slovo, kteréž zvěstováno jest vám.

Kapitola 2.[editovat]

1 Protož složíce všelikou zlost, a všelikou lest, a pokrytství, a závist, i všecka utrhání,
2 Jakožto nyní zrozená nemluvňátka, mléka beze lsti, [Božího] slova žádostivi buďte, abyste jím rostli,
3 Jestliže však okusili jste, kterak dobrotivý jest Pán.
4 K kterémuž přistupujíce k kameni živému, od lidí zajisté zavrženému, ale od Boha vyvolenému a drahému,
5 I vy, jako kamení živé, vzdělávejte se v dům duchovní, kněžstvo svaté, k obětování duchovních obětí, vzácných Bohu skrze Jezukrista.
6 A protož praví písmo: Aj, zakládámť na Sionu kámen úhelný, vybraný, drahý, v kterýž kdokoli věří, nikoli nebude zahanben.
7 Vám tedy věřícím [jest] poctivost, ale nepovolným kámen, kterýž zavrhli stavitelé, tenť jest učiněn v hlavu úhelní, a kámen úrazu, a skála pohoršení,
8 Těm, kteříž se urážejí na slovu, nepovolní jsouce, k čemuž i odloženi jsou.
9 Ale vy [jste] rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid dobytý, abyste zvěstovali ctnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své.
10 Kteříž jste někdy ani lidem nebyli, nyní pak jste lid Boží; kteříž jste někdy byli nedošli milosrdenství, nyní pak jste došli milosrdenství.
11 Nejmilejší, prosímť [vás], abyste jakožto příchozí a pohostinní zdržovali se od tělesných žádostí, kteréž rytěřují proti duši,
12 Obcování své mezi pohany majíce dobré, aby místo toho, kdež utrhají vám jako zločincům, dobré skutky [vaše] spatřujíce, velebili Boha v den navštívení.
13 Poddáni tedy buďte všelikému lidskému zřízení pro Pána, buďto králi, jako nejvyššímu,
14 Buďto vládařům, jako od něho poslaným, ku pomstě zle činících, a k chvále dobře činících.
15 Nebo tak jest vůle Boží, abyste dobře činíce, zacpali ústa nemoudrých [a] neumělých lidí.
16 [Buďtež] jako svobodní, však ne jako zástěru majíce své zlosti svobodu, ale jakožto služebníci Boží.
17 Všecky ctěte, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále v poctivosti mějte.
18 Služebníci poddáni buďte ve vší bázni pánům, netoliko dobrým a mírným, ale i zlým.
19 Nebo toť jest milé, jestliže kdo pro svědomí Boží snáší zámutky, trpě bez viny.
20 Nebo jaká jest chvála, byste pak i snášeli pohlavkování, hřešíce? Ale jestliže dobře činíce, a [bez viny] trpíce, snášíte, toť jest milé před Bohem.
21 Nebo i k tomu povoláni jste, jako i Kristus trpěl za nás, nám pozůstaviv příklad, abyste následovali šlepějí jeho.
22 Kterýž hříchu neučinil, aniž jest lest nalezena v ústech jeho.
23 Kterýžto, když mu zlořečili, nezlořečil zase; trpěv, nehrozil, ale poroučel tomu, kterýž spravedlivě soudí.
24 Kterýžto hříchy naše na svém těle sám vnesl na dřevo, abychom hříchům zemrouce, spravedlnosti živi byli, jehož zsinalostí uzdraveni jste.
25 Nebo jste byli jako ovce bloudící, ale nyní obráceni jste ku pastýři a biskupu duší svých.

Kapitola 3.[editovat]

1 Též podobně i ženy buďte poddané mužům svým, aby, byť pak kteří i nevěřili slovu, skrze [pobožné] obcování žen bez slova získáni byli,
2 Spatřujíce v bázni svaté vaše obcování,
3 Kterýchžto ozdoba budiž ne ta zevnitřní, v zpletání vlasů, a províjení zlatem, aneb v odívání plášťů,
4 Ale ten skrytý srdce člověk, [záležející] v neporušitelnosti krotkého a pokojného ducha, kterýž před oblíčejem Božím velmi drahý jest.
5 Tak zajisté někdy i ony svaté ženy, kteréž naději měly v Bohu, ozdobovaly se, poddány byvše mužům svým,
6 Jako Sára poslušna byla Abrahama, pánem jej nazývajíc; jejížto vy jste dcerky, dobře činíce, a nebojíce se žádného přestrašení.
7 Též podobně i muži spolu [s nimi] bydlíce podlé umění, jakožto mdlejšímu osudí ženskému udělujíce cti, jakožto i spoludědičkám života milosti, aby modlitby vaše neměly překážky.
8 A tak summou, všickni [buďte] jednomyslní, jedni druhých bíd čitelní, bratrstva milovníci, milosrdní, dobrotiví,
9 Neodplacujíce zlého za zlé, ani zlořečenství za zlořečenství, ale raději dobrořečíce, vědouce, že jste k tomu povoláni, abyste požehnání dědičně obdrželi.
10 Nebo kdož chce milovati život, a viděti dny dobré, skrocujž jazyk svůj od zlého, a ústa jeho ať nemluví lsti.
11 Uchyl se od zlého, a čiň dobré; hledej pokoje, a stihej jej.
12 Nebo oči Páně na spravedlivé, a uši jeho k prosbám jejich, ale [zůřivý] oblíčej Páně na ty, kteříž činí zlé věci.
13 A kdo jest, ješto by vám zle učinil, jestliže budete následovníci dobrého?
14 Ale kdybyste pak i trpěli pro spravedlnost, blahoslavení [jste]. Strachu pak jejich nebojte se, ani se kormuťte,
15 Ale Pána Boha posvěcujte v srdcích svých. Hotovi pak [buďte] vždycky k vydání počtu všelikému, kdož by od vás požádal zprávy z naděje té, kteráž jest v vás, [a to] s tichostí a s bázní,
16 Majíce dobré svědomí, aby za to, že utrhají vám jako zločincům, zahanbeni byli ti, kteříž hanějí vaše ctné v Kristu obcování.
17 Lépeť jest zajisté, abyste dobře činíce, líbilo-li by se tak vůli Boží, trpěli, nežli zle činíce.
18 Nebo i Kristus jedinou za hříchy trpěl, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu, umrtven jsa z strany těla, ale obživen Duchem.
19 Skrze něhož i těm, kteříž [jsou] v žaláři, duchům, přišed, kázal,
20 Tehdáž nepovolným, když [ono] jednou očekávala Boží snášelivost za dnů Noé, když dělán byl koráb, v kterémžto málo, to jest osm duší, zachováno jest u vodě.
21 K čemuž připodobněn jsa nyní křest, i nás spaseny činí, ne [to] tělesné špiny smytí, ale dobrého svědomí u Boha dotázání, skrze vzkříšení Ježíše Krista.
22 Kterýž všed v nebe, jest na pravici Boží, podmaniv sobě anděly, i mocnosti, i moci.

Kapitola 4.[editovat]

1 Poněvadž tedy Kristus trpěl za nás na těle, i vy také týmž myšlením odíni buďte, že ten, kdož trpěl na těle, přestal od hříchu,
2 K tomu, aby již nebyl více tělesným žádostem, ale vůli Boží v těle živ, po [ten] čas, což ho ještě zůstává.
3 Dostiť jest zajisté nám na tom přeběhlém času života, v němž jsme líbosti pohanů páchali, chodivše v nestydatých chlipnostech, v žádostech, v zbytečném pití vína, v hodování, v opilství, a v ohyzdném modlosloužení.
4 A protož když s nimi neběháte k takovému vydávání se v rozpustilost, zdá se jim to cosi nového býti, a rouhají se tomu.
5 Tiť vydadí počet tomu, kterýž hotov jest souditi živé i mrtvé.
6 Proto jest zajisté i mrtvým kázáno evangelium, aby souzeni byli podlé lidí z strany těla, ale živi byli podlé Boha duchem.
7 Všemuť se pak přibližuje konec.
8 A protož buďte středmí a bedliví k modlitbám. Přede vším pak lásku jedni k druhým opravdovou mějte; nebo láska přikryje množství hříchů.
9 [Buďte] vespolek přívětiví k hostem, bez reptání.
10 Jeden každý jakž vzal dar, [tak] vespolek tím sobě přisluhujte, jako dobří šafáři rozličné milosti Boží.
11 Mluví-li kdo, [mluviž] jako řeči Boží; jestliže kdo přisluhuje, [čiň to] jako z moci, kteréž jemu uděluje Bůh, aby ve všem slaven byl Bůh skrze Jezukrista, kterýž má slávu a císařství na věky věků. Amen.
12 Nejmilejší, nebudiž vám divný ten přišlý na vás oheň, pro zkušení vás, jako by se vám něco nového přihodilo.
13 Ale z toho, že jste účastni utrpení Kristových, radujte se, abyste i při zjevení slávy jeho radovali se s veselím.
14 Trpíte-li pohanění pro jméno Kristovo, blahoslavení [jste]. Nebo Duch ten slávy a Boží na vás odpočívá, [kterýž] z strany jich zajisté rouhán, ale z strany vaší oslavován bývá.
15 Žádný pak z vás netrp jako vražedlník, neb zloděj, neb zločinec, neb všetečný.
16 Jestliže pak jako křesťan, nestyď se [za to], ale oslavuj Boha v té částce.
17 Nebo [jest] čas, aby se začal soud od domu Božího. A poněvadž nejprv od nás, jakýž bude konec těch, kteříž nejsou povolni evangelium Božímu?
18 A poněvadž spravedlivý sotva k spasení přichází, bezbožný a hříšník kde se ukáže?
19 A protož i ti, kteříž trpí podlé vůle Boží, jakožto věrnému stvořiteli ať poroučejí duše své, dobře činíce.

Kapitola 5.[editovat]

1 Starších, kteříž mezi vámi jsou, prosím já spolustarší, a svědek Kristových utrpení, a budoucí, kteráž zjevena bude, slávy účastník,
2 Paste stádo Boží, kteréž při vás jest, opatrujíce je, ne bezděky, ale dobrovolně, ne pro mrzký zisk, ale ochotně,
3 Ani jako panujíce nad dědictvím Páně, ale příkladem jsouce stádu.
4 A když se ukáže kníže pastýřů, vezmete tu neuvadlou korunu slávy.
5 Podobně mládenci, buďte poddáni starším. A všickni poddanost jedni druhým ukazujte, pokorou vnitř se ozdobte. Bůh zajisté pyšným se protiví, ale pokorným dává milost.
6 Pokořtež se tedy pod mocnou ruku Boží, aby vás povýšil časem svým,
7 Všelikou péči svou uvrhouce na něj. Nebo on má péči o vás.
8 Střízliví buďte, bděte; nebo protivník váš ďábel jako lev řvoucí obchází, hledaje, koho by sežral.
9 Jemuž odpírejte, silní [jsouce] u víře, vědouce, že tatáž utrpení bratrstvo vaše, kteréž na světě jest, obkličují.
10 Bůh pak všeliké milosti, kterýž povolal nás k věčné slávě své v Kristu Ježíši, když maličko potrpíte, on dokonalé vás učiň, utvrď, zmocni, i upevni,
11 Jemuž sláva a císařství na věky věků. Amen.
12 Po Silvánovi, vám věrném bratru, tak za to mám, že jsem psal krátce, napomínaje a osvědčuje, že tato jest pravá milost Boží, v kteréž stojíte.
13 Pozdravuje vás ta [církev], kteráž jest v Babyloně, účastnice vyvolení vašeho, a Marek syn můj.
14 Pozdravtež jedni druhých v políbení laskavém. Pokoj vám všechněm, kteříž jste v Kristu Ježíši. Amen.

Starý zákon
GenesisExodusLeviticusNumeriDeuteronomium

JozueSoudcůRutI SamuelovaII SamuelovaI KrálovskáII KrálovskáI ParalipomenonII ParalipomenonEzdrášNehemiášEsterJob

ŽalmyPříslovíKazatelPíseň Šalamounova

IzaiášJeremiášPláč JeremiášůvEzechielDaniel

OzeášJoelAmosAbdiášJonášMicheášNahumAbakukSofoniášAggeusZachariášMalachiáš

Nový zákon
MatoušMarekLukášJanSkutky

ŘímanůmI KorintskýmII KorintskýmGalatskýmEfezskýmFilipenskýmKolossenskýmI TessalonicenskýmII Tessalonicenským

I TimoteoviII TimoteoviTitoviFilemonoviŽidům

JakubI PetrovaII PetrovaI JanovaII JanovaIII JanovaJudova

Zjevení