Bible kralická/I Paralipomenon

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Přejít na: navigace, hledání

Kapitola 1.[editovat]

1 Adam, Set, Enos,
2 Kainan, Mahalaleel, Járed,
3 Enoch, Matuzalém, Lámech,
4 Noé, Sem, Cham a Jáfet.
5 Synové Jáfetovi: Gomer, Magog, Madai, Javan, Tubal, Mešech a Tiras.
6 Synové pak Gomerovi: Ascenez, Difat a Togorma.
7 Synové pak Javanovi: Elisa, Tarsis, Cetim a Rodanim.
8 Synové Chamovi: Chus, Mizraim, Put a Kanán.
9 A synové Chusovi: Sába, Evila, Sabata, Regma, Sabatacha. Synové pak Regmovi: Sába a Dedan.
10 Zplodil také Chus Nimroda; ten počal mocným býti na zemi.
11 Mizraim pak zplodil Ludim, Anamim, Laabim a Neftuim,
12 Fetruzim také a Chasluim, (odkudž pošli Filistinští), a Kafturim.
13 Kanán pak zplodil Sidona, prvorozeného svého, a Het,
14 A Jebuzea, Amorea a Gergezea,
15 A Hevea, Aracea a Sinea,
16 A Aradia, Samarea a Amatea.
17 Synové Semovi: Elam, Assur, Arfaxad, Lud, Aram, Hus a Hul, Geter a Mas.
18 A Arfaxad zplodil Sále, Sále pak zplodil Hebera.
19 Heberovi pak narodili se dva synové, z nichž jednoho jméno Peleg, proto že za dnů jeho rozdělena byla země, jméno pak bratra jeho Jektan.
20 Kterýžto Jektan zplodil Elmodada, Salefa, Azarmota a Járe,
21 A Adoráma, Uzala a Dikla,
22 A Ebale, Abimahele a Sebai,
23 A Ofira, Evila a Jobaba. Všickni ti byli synové Jektanovi.
24 Sem, Arfaxad, Sále,
25 Heber, Peleg, Réhu,
26 Sárug, Náchor, Táre,
27 Abram, ten [jest] Abraham.
28 Synové Abrahamovi: Izák a Izmael.
29 Tito [jsou] rodové jejich: Prvorozený Izmaelův Nabajot, Cedar, Adbeel a Mabsan,
30 Masma, Dumah, Massa, Hadad a Tema,
31 Jetur, Nafis a Cedma. Ti [jsou] synové Izmaelovi.
32 Synové pak Cetury, ženiny Abrahamovy: Ta porodila Zamrana, Jeksana, Madana, Madiana, Jezbocha a Suecha. Synové pak Jeksanovi: Sába a Dedan.
33 Synové pak Madianovi: Efa, Efer, Enoch, Abida a Helda. Všickni ti synové Cetury.
34 Zplodil tedy Abraham Izáka. Synové pak Izákovi: Ezau a Izrael.
35 Synové Ezau: Elifaz, Rahuel, Jehus, Jhelom a Kore.
36 Synové Elifazovi: Teman, Omar, Sefi, Gatam, Kenaz a [syn] Tamny, totiž Amalech.
37 Synové Rahuelovi: Nahat, Zára, Samma a Méza.
38 Synové pak Seir: Lotan, Sobal, Sebeon, Ana, Dison, Eser a Dízan.
39 Synové pak Lotanovi: Hori a Homam. Sestra pak Lotanova: Tamna.
40 Synové Sobalovi: Alian, Manáhat, Ebal, Sefi a Onam. Synové pak Sebeonovi: Aia a Ana.
41 Synové Anovi: Dison. A synové Disonovi: Hamran, Eseban, Jetran a Charan.
42 Synové Eser: Balaan, Závan [a] Jakan. Synové Dízonovi: Hus a Aran.
43 Tito pak jsou králové, kteříž kralovali v zemi Idumejské, prvé než kraloval [který] král z synů Izraelských: Béla syn Beorův, jehožto město jméno mělo Denaba.
44 A když umřel Béla, kraloval na místě jeho Jobab, syn Záre z Bozra.
45 A když umřel Jobab, kraloval místo něho Husam z země Temanské.
46 A když umřel Husam, kraloval místo něho Adad syn Badadův, kterýž porazil Madianské v krajině Moábské; jehož město jméno mělo Avith.
47 A když umřel Adad, kraloval na místě jeho Semla z Masreka.
48 A když umřel Semla, kraloval místo něho Saul z Rohobot řeky.
49 A když umřel Saul, kraloval místo něho Bálanan, syn Achoborův.
50 A když umřel Bálanan, kraloval místo něho Adad, jehož město řečené Pahu; jméno pak ženy jeho Mehetabel, dcera Matredy, dcery Mezábovy.
51 A když umřel Adad, byli vývodové Idumejští: Vývoda Tamna, vývoda Alja, vývoda Jetet,
52 Vývoda Olibama, vývoda Ela, vývoda Finon,
53 Vývoda Kenaz, vývoda Teman, vývoda Mabsar,
54 Vývoda Magdiel, vývoda Híram. Ti [byli] vývodové Idumejští.

Kapitola 2.[editovat]

1 Tito [jsou] synové Izraelovi: Ruben, Simeon, Léví, Juda, Izachar a Zabulon,
2 Dan, Jozef, Beniamin, Neftalím, Gád a Asser.
3 Synové Judovi: Her, Onan a Séla. Ti tři narodili se jemu z dcery Suovy Kananejské. Ale Her, prvorozený Judův, byl zlý před očima Hospodinovýma, protož zabil ho.
4 Támar pak nevěsta jeho porodila mu Fáresa a Záru. Všech synů Judových pět.
5 Synové Fáresovi: Ezron a Hamul.
6 Synové pak Záre: Zamri, Etan, Héman, Kalkol a Dára, všech těch pět.
7 A synové [Zamri]: Charmi, [vnuk] Achar, kterýž zkormoutil Izraele, zhřešiv při věci proklaté.
8 Synové pak Etanovi: Azariáš.
9 Synové pak Ezronovi, kteříž se mu zrodili: Jerachmeel, Ram a Chelubai.
10 Ram pak zplodil Aminadaba, a Aminadab zplodil Názona, kníže synů Juda.
11 Názon pak zplodil Salmona, a Salmon zplodil Bóza.
12 A Bóz zplodil Obéda, a Obéd zplodil Izai.
13 Izai pak zplodil prvorozeného svého Eliaba, a Abinadaba druhého, a Sammu třetího,
14 Natanaele čtvrtého, Raddaia pátého,
15 Ozema šestého, Davida sedmého,
16 A sestry jejich: Sarvii a Abigail. Synové pak Sarvie byli: Abizai, Joáb, Azael, tři.
17 Abigail pak porodila Amazu, otec pak Amazův byl Jeter Izmaelitský.
18 Kálef pak syn Ezronův zplodil s Azubou manželkou a s Jeriotou [syny]. Jehož tito synové byli: Jeser, Sobab a Ardon.
19 Když pak umřela Azuba, pojal sobě Kálef Efratu, kteráž mu porodila Hura.
20 A Hur zplodil Uri, a Uri zplodil Bezeleele.
21 Potom všel Ezron k dceři Machira otce Galádova, kterouž on pojal, když byl v šedesáti letech. I porodila jemu Seguba.
22 Segub pak zplodil Jaira, kterýž měl třimecítma měst v zemi Galád.
23 Nebo vzal Gessurejským a Assyrským vsi Jairovy, i Kanat s městečky jeho, šedesáte měst. To všecko [pobrali] synové Machirovi, otce Galádova.
24 Též i po smrti Ezronově, když již pojal byl Kálef Efratu, manželka Ezronova Abia porodila jemu také Ashura, otce Tekoa.
25 Byli pak synové Jerachmeele prvorozeného Ezronova: Prvorozený Ram, po něm Buna a Oren, a Ozem [s] Achia.
26 Měl také manželku druhou Jerachmeel, jménem Atara. Ta jest matka Onamova.
27 Byli pak synové Ramovi prvorozeného Jerachmeele: Maaz a Jamin a Eker.
28 Též synové Onamovi byli: Sammai a Jáda. A synové Sammai: Nádab a Abisur.
29 Jméno pak manželky Abisurovy Abichail; kteráž porodila jemu Achbana a Molida.
30 A synové Nádabovi: Seled a Appaim. Ale umřel Seled bez dětí.
31 Synové pak Appaimovi: Jesi; a synové Jesi: Sesan; a dcera Sesanova: Achlai.
32 Synové pak Jády, bratra Sammaiova: Jeter a Jonatan. Ale umřel Jeter bez dětí.
33 Synové pak Jonatanovi: Felet a Záza. Ti byli synové Jerachmeelovi.
34 Neměl pak Sesan synů, ale dceru. A měl Sesan služebníka Egyptského jménem Jarchu.
35 Protož dal Sesan dceru svou Jarchovi služebníku svému za manželku, kteráž porodila mu Attaie.
36 Attai pak zplodil Nátana, a Nátan zplodil Zabada.
37 Zabad pak zplodil Eflale, a Eflal zplodil Obéda.
38 Obéd pak zplodil Jéhu, a Jéhu zplodil Azariáše.
39 Azariáš pak zplodil Cheleza, a Chelez zplodil Elasu.
40 Elasa pak zplodil Sismaie, a Sismai zplodil Salluma.
41 Sallum pak zplodil Jekamiáše, a Jekamiáš zplodil Elisama.
42 Synové pak Kálefa, bratra Jerachmeelova: Mésa prvorozený jeho. On byl otec Zifejských i synů Marese, otce Hebronova.
43 Synové pak Hebronovi: Chóre a Tapuach, a Rekem a Sema.
44 Sema pak zplodil Rachama otce Jorkeamova, a Rekem zplodil Sammaie.
45 Syn pak Sammai [byl] Maon; kterýžto Maon byl otec Betsurských.
46 Efa také, ženina Kálefova, porodila Chárana a Mozu a Gazeza. A Cháran zplodil Gazeza.
47 Synové pak Johedai: Regem, Jotam, Gesan, Felet, Efa a Saaf.
48 [S] ženinou Maachou Kálef zplodil Sebera a Tirchana.
49 Porodila pak Saafa otce Madmanejských, Sévu otce Makbenejských a otce Gibejských. Též dcera Kálefova Axa.
50 Ti byli synové Kálefovi, syna Hur prvorozeného Efraty: Sobal otec Kariatjeharimských,
51 Salma otec Betlémských, Charef otec čeledi Betgaderských.
52 Měl pak syny Sobal otec Kariatjeharimských: Haroe [otce obyvatelů] dílu Menuchotských.
53 A čeledi Kariatjeharimských, Jeterských, Putských, Sumatských a Misraiských. Z těch pošli Zaratští a Estaolští.
54 Synové Salmy: Betlémští, Netofatští, Atarotští z čeledi Joábovy, a Zarští, [kteříž užívali] dílu Menuchotských,
55 A čeledi písařů obývajících v Jábezu, Tiratských, Simatských, Suchatských. Ti jsou Cinejští příchozí z Amata, otce čeledi Rechabovy.

Kapitola 3.[editovat]

1 Tito jsou pak synové Davidovi, kteříž se jemu zrodili v Hebronu: Prvorozený Amnon [z] Achinoam Jezreelské, druhý Daniel [z] Abigail Karmelské;
2 Třetí Absolon syn Maachy, dcery Tolmai, krále Gessur, čtvrtý Adoniáš, syn Haggit;
3 Pátý Sefatiáš [z] Abitál, šestý Jetram, z Egly manželky jeho.
4 Šest se mu jich zrodilo v Hebronu, kdež kraloval sedm let a šest měsíců; třidceti pak a tři kraloval v Jeruzalémě.
5 Potom tito se jemu zrodili v Jeruzalémě: Sammua, Sobab, Nátan a Šalomoun, čtyři, [z] Betsabé, dcery Amielovy;
6 Též Ibchar, Elisama a Elifelet;
7 A Noga, Nefeg a Jafia;
8 A Elisama, Eliada a Elifelet, [těch] devět.
9 Všickni [ti] synové Davidovi krom synů ženin, a Támar sestra jejich.
10 Syn pak Šalomounův Roboám, Abiam syn jeho, Aza syn jeho, Jozafat syn jeho,
11 Joram syn jeho, Ochoziáš syn jeho, Joas syn jeho,
12 Amaziáš syn jeho, Azariáš syn jeho, Jotam syn jeho,
13 Achas syn jeho, Ezechiáš syn jeho, Manasses syn jeho,
14 Amon syn jeho, Joziáš syn jeho.
15 Synové pak Joziášovi: Prvorozený Jochanan, druhý Joakim, třetí Sedechiáš, čtvrtý Sallum.
16 Synové pak Joakimovi: Jekoniáš syn jeho, Sedechiáš syn jeho.
17 Synové pak Jekoniáše vězně: Salatiel syn jeho.
18 [Toho] pak Malkiram, Pedai, Senazar, Jekamia, Hosama a Nedabia.
19 Synové pak Pedaiovi: Zorobábel a Semei. A syn Zorobábelův: Mesullam, Chananiáš, a Selomit sestra jejich.
20 [Toho] pak Chasuba, Ohel, Berechiáš, Chasadiáš a Jusabchesed, [těch] pět.
21 Syn pak Chananiášův: Pelatia a Izaiáš. Synové Refaie, synové Arnanovi, synové Abdiášovi, synové Sechaniovi.
22 A synové Sechaniovi: Semaiáš. A synové Semaiášovi: Chattus, Igal, Bariach, Neariáš a Safat, šest.
23 A syn Neariáše: Elioenai, Ezechiáš a Azrikam, [ti] tři.
24 Též synové Elioenai: Hodaviáš, Eliasib, Pelaiáš, Akkub, Jochanan, Delaiáš a Anani, [těch] sedm.

Kapitola 4.[editovat]

1 Synové Judovi: Fáres, Ezron, Charmi, Hur a Sobal.
2 Reaiáš pak syn Sobalův zplodil Jachata, Jachat pak zplodil Ahumai a Laad. Ti jsou rodové Zarati.
3 A tito z otce Etama: Jezreel, Isma a Idbas; a jméno sestry jejich Zelelfoni.
4 Fanuel pak otec Gedor, a Ezer otec Chusův. Ti jsou synové Hur prvorozeného Efraty, otce Betlémských.
5 Ashur pak otec Tekoe měl dvě manželky, Chélu a Naaru.
6 I porodila jemu Naara Achuzama, Hefera, Temana a Achastara. Ti [jsou] synové Naary.
7 Synové pak Chéle: Zeret, Jezochar a Etnan.
8 Kóz pak zplodil Anuba, Hazobeba, a rodiny Acharchele syna Harumova.
9 Byl pak Jábez slavnější nad bratří své, a matka jeho nazvala jméno jeho Jábez, řkuci: Nebo jsem ho porodila [s] bolestí.
10 Kterýžto Jábez vzýval Boha Izraelského, řka: Jestliže štědře požehnáš mi, a rozšíříš meze mé, a bude ruka tvá se mnou, a vysvobodíš [mne] od zlého, abych bolesti netrpěl. I učinil Bůh, začež žádal.
11 Chelub pak, bratr Sucha, zplodil Mechiru. Onť jest otec Estonův.
12 Eston pak zplodil Betrafa, Paseacha a Techinna, otce města Náchas. Ti [jsou] muži Rechy.
13 Synové pak Cenezovi: Otoniel a Saraiáš. Synové pak Otonielovi: Chatat.
14 Meonatai pak zplodil Ofru, Saraiáš pak zplodil Joába, otce bydlících v údolí řemeslníků; nebo [tam] řemeslníci byli.
15 Synové pak Kálefa, syna Jefonova: Iru, Ela a Naam. Syn pak Ela: Cenez.
16 Synové pak Jehalleleelovi: Zif, Zifa, Tiriáš a Asarel.
17 A synové Ezry: Jeter, Mered, Efer a Jalon. Porodila také Miriama, Sammai a Jezba otce Estemo.
18 Manželka pak jeho Jehudia porodila Jereda otce Gedor, a Hebera otce Socho, a Jekutiele otce Zanoe. A ti [jsou] synové Betie dcery Faraonovy, kterouž pojal Mered.
19 Synové pak manželky Hodia sestry Nachamovy, otce Cejly: Garmi a Estemo Maachatský.
20 Synové pak Simonovi: Amnon, Rinna, Benchanan a Tilon. A synové Jesi: Zochet a Benzochet.
21 Synové Séla syna Judova: Her otec Lechův, a Lada otec Maresův, a čeledi domu těch, jenž dělali díla kmentová v domě Asbea,
22 A Jokim a muži Chozeby, Joas a Saraf, kteříž panovali v Moáb, a Jasubi Lechem. Ale ty věci jsou starodávní.
23 Toť jsou ti hrnčíři obyvatelé v štěpnicích a ohradách u krále, příčinou díla jeho tam bydlíce.
24 Synové Simeonovi: Namuel, Jamin, Jarib, Zára a Saul.
25 Sallum syn jeho, Mabsam syn jeho, Masma syn jeho.
26 Synové pak Masmovi: Hamuel syn jeho, Zakur syn jeho, Semei syn jeho.
27 Ten Semei měl synů šestnácte a dcer šest. Bratří pak jejich neměli mnoho synů, tak že vší rodiny jejich nebylo tak mnoho, jako synů Judových.
28 Bydlili pak v Bersabé a Molada a [v] Azarsual,
29 A v Bála, v Esem a v Tolad,
30 A v Betueli, v Horma a v Sicelechu,
31 A v Betmarchabot, a v Azarsusim, v Betberi a v Saraim. Ta [byla] města jejich, dokudž kraloval David.
32 Vsi také jejich [při] Etam, Ain, Remmon, Tochen, Asan, pěti městech.
33 A tak všecky vesnice jejich, kteréž byly vůkol těch měst až do Baal, ta [byla] obydlé jejich vedlé rodu jejich.
34 A Mesobab, Jamlech a Josa syn Amazův;
35 A Joel, a Jéhu syn Jozabiáše, syna Saraiášova, syna Azielova;
36 A Elioenai, Jákoba, Jesochaiáš, Asaiáš, Adiel a Jesimeel a Benaiáš;
37 A Ziza syn Sifi, syna Allonova, syna Jedaiášova, syna Simri, syna Semaiášova.
38 Tito ze jména vyčtení ustaveni jsou za knížata v čeledech svých, a čeledi otcovské jejich rozmnožily se náramně.
39 A protož brali se, kudyž se vchází k Gedor, až k východu po údolí tom, aby hledali pastev dobytku svému.
40 I nalezli pastvu hojnou a výbornou, zemi pak prostrannou, bezpečnou a pokojnou, a že z Chama byli ti, kteříž bydlili tam před tím.
41 Protož přišedše ti napsaní ze jména ve dnech Ezechiáše krále Judského, pobořili stany jejich a příbytky, kteříž tam nalezeni byli, a zmordovali je, tak že jich do tohoto dne [není], a [sami] osedli místo nich; nebo měli tu pastvu dobytku svému.
42 [Někteří] pak z těch synů Simeonových odebrali se na horu Seir, mužů pět set, jichž Pelatia, Neariáš, Refaiáš a Uziel, synové Jesi, byli vůdcové.
43 I vyplénili ostatek těch, kteříž ušli z Amalechitských, a bydlili tam až do tohoto dne.

Kapitola 5.[editovat]

1 Synové pak Rubenovi prvorozeného Izraelova: (nebo on byl prvorozený, ale když poškvrnil lože otce svého, dáno jest prvorozenství jeho synům Jozefovým, syna Izraelova, však jemu není přičteno prvorozenství.
2 Nebo Judas byl nejsilnější z bratří svých, a kníže mezi nimi, ale prvorozenství Jozefovi [náleželo]).
3 Synové, [pravím], Rubenovi, prvorozeného Izraelova: Enoch, Fallu, Ezron a Charmi.
4 Synové Joelovi: Semaiáš syn jeho, Gog syn jeho, Semei syn jeho;
5 Mícha syn jeho, Reaiáš syn jeho, Bál syn jeho;
6 Béra syn jeho, jehož zavedl Tiglatfalazar král Assyrský. Ten [byl] knížetem pokolení Rubenova.
7 Bratří pak jeho po čeledech jejich, když vyčteni byli po rodinách svých, knížetem byl Jehiel a Zachariáš.
8 A Béla syn Azaza, syna Semy, syna Joelova. Ten bydlil v Aroer až do Nébo a Balmeon.
9 Potom i na východ bydlil, až kudy se vchází na poušť od řeky Eufrates; nebo stáda jejich rozmnožila se v zemi Galádské.
10 Pročež ve dnech Saulových bojovali s Agarenskými, kteříž poraženi jsou od ruky jejich. A tak bydlili v staních jejich po vší krajině východní [země] Galádské.
11 Synové pak Gádovi naproti nim bydlili v zemi Bázan, až [do] Sálechy.
12 Joel byl kníže jejich, a Safan druhý. Ale Janai a Safat v Bázan [zůstali].
13 Bratří pak jejich po domích otců svých: Michael, Mesullam, Seba, Jorai, Jachan, Zia, Heber, [těch] sedm.
14 (Ti [byli] synové Abichailovi, synové Hurovi, synové Jaroachovi, synové Galádovi, synové Michaelovi, synové Jesisovi, synové Jachdovi, synové Buzovi.)
15 Též Ahi syn Abdiele, syna Gunova, kníže v domě otců jich.
16 I bydlili v Galád, v Bázan a v vesnicech jeho, a ve všech předměstích Sáron, až do hranic jejich.
17 Všickni tito vyčteni byli ve dnech Jotama krále Judského, a ve dnech Jeroboáma krále Izraelského.
18 Synů Rubenových a Gádových a polovice pokolení Manassesova, mužů silných, nosících štít a meč, a natahujících lučiště, a umělých v bitvě, čtyřidceti a čtyři tisíce, sedm set a šedesát vycházejících k boji.
19 I bojovali s Agarenskými, Iturejskými, Nafejskými a Nodabskými.
20 A měli pomoc proti nim. I dáni jsou v ruku jich Agarenové i všecko, což měli. Nebo k Bohu volali v boji, a vyslyšel je, nebo doufali v něho.
21 I zajali stáda jejich, velbloudů jejich padesáte tisíců, a dobytka dvě stě a padesáte tisíců, a oslů dva tisíce, a lidí sto tisíc osob.
22 Zraněných také množství padlo, nebo od Boha byla porážka ta. I bydlili na místě jejich až do přestěhování svého.
23 Synové pak polovice pokolení Manassesova bydlili v té zemi od Bázanu až do Balhermon i Sanir, totiž hory Hermon; [nebo] i oni rozmnoženi byli.
24 Tato pak [byla] knížata [v] domě otců jejich: Efer, Jesi, Eliel, Azriel, Jeremiáš, Hodaviáš a Jachdiel, muži udatní a silní, muži slovoutní, knížata domu otců svých.
25 Ale když přestoupili proti Bohu otců svých, a smilnili, následujíce bohů národů země té, kteréž shladil Bůh od tváři jejich:
26 Vzbudil Bůh Izraelský ducha Fule krále Assyrského, a ducha Tiglatfalazara krále Assyrského, kterýž přenesl pokolení Rubenovo a Gádovo a polovici pokolení Manassesova, a dovedl je do Chelach a do Chabor, až do Hara a k řece Gozan až do dnešního dne.

Kapitola 6.[editovat]

1 Synové Léví: Gerson, Kahat a Merari.
2 Synové pak Kahat: Amram, Izar, Hebron a Uziel.
3 Synové pak Amramovi: Aron, Mojžíš, a Maria. Synové pak Aronovi: Nádab, Abiu, Eleazar a Itamar.
4 Eleazar zplodil Fínesa, Fínes zplodil Abisua.
5 Abisua pak zplodil Bukki, Bukki pak zplodil Uzi.
6 Uzi pak zplodil Zerachiáše, Zerachiáš pak zplodil Meraiota.
7 Meraiot zplodil Amariáše, Amariáš pak zplodil Achitoba.
8 Achitob pak zplodil Sádocha, Sádoch pak zplodil Achimaasa.
9 Achimaas pak zplodil Azariáše, Azariáš pak zplodil Jochanana.
10 Jochanan pak zplodil Azariáše. Onť jest užíval kněžství v domě, jejž ustavěl Šalomoun v Jeruzalémě.
11 Zplodil pak Azariáš Amariáše, Amariáš pak zplodil Achitoba.
12 Achitob zplodil Sádocha, Sádoch pak zplodil Salluma.
13 Sallum pak zplodil Helkiáše, Helkiáš pak zplodil Azariáše.
14 Azariáš pak zplodil Saraiáše, Saraiáš pak zplodil Jozadaka.
15 Jozadak pak odšel, když převedl Hospodin Judu a Jeruzalém skrze Nabuchodonozora.
16 Synové Léví: Gersom, Kahat a Merari.
17 Tato pak jsou jména synů Gersomových: Lebni a Semei.
18 Synové pak Kahat: Amram, Izar, Hebron a Uziel.
19 Synové Merari: Moholi a Musi. A tak ty jsou čeledi Levítů po otcích jejich.
20 Gersomovi: Lebni syn jeho, Jachat syn jeho, Zimma syn jeho,
21 Joach syn jeho, Iddo syn jeho, Zára syn jeho, Jetrai syn jeho.
22 Synové Kahat: Aminadab syn jeho, Chóre syn jeho, Assir syn jeho,
23 Elkána syn jeho, a Abiazaf syn jeho, Assir syn jeho,
24 Tachat syn jeho, Uriel syn jeho, Uziáš syn jeho, Saul syn jeho.
25 Synové pak Elkánovi: Amasai a Achimot.
26 Elkána: Synové Elkánovi: Zofai syn jeho, a Nachat syn jeho,
27 Eliab syn jeho, Jerocham syn jeho, Elkána syn jeho.
28 Synové pak Samuelovi: Prvorozený Vasni a Abia.
29 Synové Merari: Moholi, Lebni syn jeho, Semei syn jeho, Uza syn jeho,
30 Sima syn jeho, Aggia syn jeho, Azaiáš syn jeho.
31 Tito jsou pak, kteréž ustanovil David k zpívání v domě Hospodinově, když tam postavena truhla,
32 Kteříž přisluhovali před příbytkem stánku úmluvy zpíváním, dokudž neustavěl Šalomoun domu Hospodinova v Jeruzalémě, a stáli podlé pořádku svého v přisluhování svém.
33 Tito jsou pak, kteříž stáli, i synové jejich, z synů Kahat: Héman kantor, syn Joele, syna Samuelova,
34 Syna Elkánova, syna Jerochamova, syna Elielova, syna Tohu,
35 Syna Sufova, syna Elkánova, syna Machatova, syna Amasai,
36 Syna Elkánova, syna Joelova, syna Azariášova, syna Sofoniášova,
37 Syna Tachatova, syna Assirova, syna Abiazafova, syna Chóre,
38 Syna Izarova, syna Kahatova, syna Léví, syna Izraelova.
39 A bratr jeho Azaf, kterýž stával po pravici jeho. Azaf pak byl syn Berechiáše, syna Simova,
40 Syna Michaelova, syna Baaseiášova, syna Malkiášova,
41 Syna Etni, syna Záry, syna Adaiova,
42 Syna Etanova, syna Zimmova, syna Semeiova,
43 Syna Jachatova, syna Gersomova, syna Léví.
44 Synové pak Merari, bratří jejich, [stávali] po levici: Etan, syn Kísi, syna Abdova, syna Malluchova,
45 Syna Chasabiášova, syna Amaziášova, syna Helkiášova,
46 Syna Amzova, syna Bánova, syna Semerova,
47 Syna Moholi, syna Musi, syna Merari, syna Léví.
48 Bratří pak jejich Levítové [jiní] oddáni [jsou] ke všelikému přisluhování příbytku domu Božího.
49 Ale Aron a synové jeho pálili na oltáři zápalu a na oltáři kadění, při všelikém přisluhování svatyně svatých, a k očišťování Izraele podlé všeho toho, jakož přikázal Mojžíš služebník Boží.
50 Tito pak jsou synové Aronovi: Eleazar syn jeho, Fínes syn jeho, Abisua syn jeho,
51 Bukki syn jeho, Uzi syn jeho, Zerachiáš syn jeho,
52 Meraiot syn jeho, Amariáš syn jeho, Achitob syn jeho,
53 Sádoch syn jeho, Achimaas syn jeho.
54 A tato obydlé jejich, po příbytcích jejich, v mezech jejich, synů Aronových po čeledi Kahatských; nebo jejich byl los.
55 A protož dali jim Hebron v zemi Judské, a předměstí jeho vůkol něho.
56 Pole však městská a vsi jejich dali Kálefovi synu Jefonovu.
57 Synům pak Aronovým dali z měst Judských [města] útočišťná: Hebron a Lebno a předměstí jeho, a Jeter i Estemo a předměstí jeho,
58 A Holon i předměstí jeho, a Dabir i předměstí jeho,
59 Též Asan a předměstí jeho, a Betsemes a předměstí jeho.
60 Z pokolení pak Beniamin: Gaba a předměstí jeho, a Allemet i předměstí jeho, i Anatot a předměstí jeho, všech měst jejich třinácte měst po čeledech jejich.
61 Synům též Kahatovým ostatním z čeledi toho pokolení [dáno] v polovici pokolení Manassesova losem měst deset.
62 Synům pak Gersonovým po čeledech jejich v pokolení Izachar a v pokolení Asser, a v pokolení Neftalím, a v pokolení Manassesovu v Bázan měst třináct.
63 Synům Merari po čeledech jejich v pokolení Ruben, a v pokolení Gád, a v pokolení Zabulon losem měst dvanáct.
64 Dali synové Izraelští Levítům ta města a předměstí jejich.
65 A dali [je] losem v pokolení synů Judových, a v pokolení synů Simeonových, a v pokolení synů Beniaminových, města ta, kteráž jmenovali ze jména.
66 A [kteříž byli] z čeledi synů Kahat, (byla pak města a hranice jejich v pokolení Efraimovu),
67 Těm dali města útočišťná: Sichem a předměstí jeho na hoře Efraim, a Gázer a předměstí jeho,
68 A Jekmaam i předměstí jeho, a Betoron i předměstí jeho,
69 Též i Aialon a předměstí jeho, a Getremmon s předměstím jeho.
70 A v polovici pokolení Manassesova: Aner a předměstí jeho, Balám a předměstí jeho, čeledem synů Kahat ostatním.
71 Synům pak Gersonovým v čeledi polovice pokolení Manassesova [dali] Golan v Bázan s předměstím jeho, a Astarot i předměstí jeho.
72 V pokolení pak Izachar: Kádes s předměstím jeho, Daberet a předměstí jeho,
73 Rámot také s předměstím jeho, a Anem i předměstí jeho.
74 V pokolení pak Asser: Masal s předměstím jeho, a Abdon i předměstí jeho,
75 Též Hukok s předměstím jeho, Rohob také i předměstí jeho.
76 V pokolení pak Neftalímovu: Kádes v Galilei a předměstí jeho, Hamon a předměstí jeho, a Kariataim i předměstí jeho.
77 Synům Merari ostatním v pokolení Zabulonovu [dali] Remmon s předměstím jeho, Tábor a předměstí jeho.
78 A za Jordánem u Jericha, k východní straně Jordánu, v pokolení Rubenovu: Bozor na poušti s předměstím jeho, a Jasa i předměstí jeho.
79 Kedemot také s předměstím jeho, a Mefat i předměstí jeho.
80 V pokolení pak Gád: Rámot v Galád s předměstím jeho, a Mahanaim i předměstí jeho,
81 I Ezebon s předměstím jeho, a Jazer i předměstí jeho.

Kapitola 7.[editovat]

1 Synové pak Izacharovi: Tola, Fua, Jasub a Simron, čtyři.
2 Synové pak Tolovi: Uzi, Refaia, Jeriel, Jachmai, Jipsam, Samuel, knížata po domích otců jejich, [pošlí] od Toly, muži udatní v pokoleních svých. Počet jejich ve dnech Davidových [byl] dvamecítma tisíců a šest set.
3 Synové Uzovi: Izrachiáš. Synové pak Izrachiášovi: Michael, Abdiáš, Joel a Isia, všech pět knížat.
4 A s nimi v pokoleních jejich, po čeledech jejich otcovských, mužů válečných třidceti šest tisíců; nebo mnoho měli žen a synů.
5 Bratří také jejich po všech čeledech Izachar, mužů udatných osmdesáte sedm tisíců, všech vyčtených.
6 [Synové] Beniaminovi: Béla, Becher, Jediael, tři.
7 Synové pak Bélovi: Ezbon, Uzi, Uziel, Jerimot a Iri, pět knížat čeledí otcovských, muži udatní; načteno jich dvamecítma tisíců, třidceti a čtyři.
8 Potom synové Becherovi: Zemira, Joas, Eliezer, Elioenai, Amri, Jeremot, Abiáš, Anatot a Alemet, všickni synové Becherovi.
9 Kterýchž počet po pokoleních jejich, a po knížatech v domě čeledí otcovských, mužů udatných, dvadceti tisíců a dvě stě.
10 Synové také Jediaelovi: Bilan. Synové pak Bilanovi: Jeus, Beniamin, Ahod, Kenan, Zetan, Tarsis a Achisachar.
11 Všech těch synů Jediaelových po knížatech čeledí, mužů udatných, sedmnáct tisíc a dvě stě, vycházejících na vojnu k bitvě,
12 Kromě Suppim a Chuppim, synů doma zrozených, a Chusim, synů vně zplozených.
13 Synové Neftalímovi: Jasiel, Guni, Jezer a Sallum, synové Bály.
14 Synové Manassesovi: Asriel, kteréhož [mu manželka] porodila. (Ženina [též] jeho Syrská porodila Machira, otce Galád.
15 Machir pak vzal manželku Chuppimovu a Suppimovu, a jméno sestry jeho Maacha.) Jméno pak druhého Salfad, a měl Salfad dcery.
16 Porodila pak Maacha manželka Machirova syna, kteréhož nazvala Fáres, a jméno bratra jeho Sáres, synové pak jeho Ulam a Rekem.
17 Synové pak Ulamovi: Bedan. Tiť jsou synové Galád syna Machirova, syna Manassesova.
18 Sestra pak jeho Molechet porodila Ishoda a Abiezera a Machla.
19 Byli pak synové Semidovi: Achian, Sechem, Likchi a Aniam.
20 Synové pak Efraimovi: Sutelach, a Bered syn jeho, Tachat syn jeho, Elada syn jeho, Tachat syn jeho,
21 Též Zabad syn jeho, Sutelach syn jeho, Ezer a Elad. I zbili je muži Gát, kteříž zrozeni byli v zemi té; nebo sstoupili byli, aby zajali dobytky jejich.
22 Protož kvílil Efraim otec jejich za mnohé dny, a přišli bratří jeho, aby ho těšili.
23 Potom všel k manželce své, kteráž počala a porodila syna, a nazval jméno jeho Beria, že byl v zámutku pro rodinu svou.
24 Dceru také Seeru, kteráž vystavěla Betoron dolní i horní, a Uzen Seera.
25 A Refacha syna jeho, Resefa, Telecha, a Tachana syna jeho,
26 Ladana syna jeho, Amiuda syna jeho, Elisama syna jeho,
27 Non syna jeho, Jozue syna jeho.
28 Vládařství pak jejich a bydlení jejich Bethel s vesnicemi svými, a k východu Náran, a k západu Gázer a vesnice jeho, Sichem s vesnicemi svými, až do Gázy a vesnic jeho.
29 A v místech [naproti] synům Manassesovým: Betsan s vesnicemi svými, Tanach s vesnicemi svými, Mageddo s vesnicemi svými, Dor s vesnicemi svými. V těch bydlili synové Jozefa syna Izraelova.
30 Synové Asser: Jemna, Jesua, Jesui, Beria, a Serach sestra jejich.
31 Synové pak Beriovi: Heber, Melchiel. Onť jest otec Birzavitův.
32 Heber pak zplodil Jafleta, Somera, Chotama, a Suu sestru jejich.
33 Synové pak Jafletovi: Pasach, Bimhal, a Asvat. Ti jsou synové Jafletovi.
34 Synové pak Somerovi: Achi, Rohaga, Jehubba a Aram.
35 Synové pak Helema, bratra jeho: Zofach, Jimna, Seles a Amal.
36 Synové Zofachovi: Suach, Charnefer, Sual, Beri a Jimra,
37 Bezer, Hod, Samma, Silsa, Jitran a Béra.
38 Synové Jeterovi: Jefunne, Fispa a Ara.
39 Synové pak Ulla: Arach, Haniel a Riziáš.
40 Všickni ti synové Asser, knížata domů otcovských, vybraní, udatní, přední z knížat, kteříž vyčteni do vojska k bitvě, v počtu šest a dvadceti tisíc mužů.

Kapitola 8.[editovat]

1 Beniamin pak zplodil Bélu, prvorozeného svého, Asbele druhého, Achracha třetího,
2 Nocha čtvrtého, Rafa pátého.
3 Béla pak měl syny: Addara, Geru, Abiuda,
4 Abisua, Námana, Achoacha,
5 A Geru, Sefufana a Churama.
6 Ti jsou synové Echudovi, ti jsou knížata [čeledí] otcovských, bydlících v Gabaa, kteříž je uvedli do Manáhat,
7 Totiž: Náman, a Achia a Gera. On přestěhoval je; zplodil pak Uza a Achichuda.
8 Sacharaim pak zplodil v krajině Moábské, když onen byl propustil je, s Chusimou a Bárou manželkami svými.
9 Zplodil s Chodes manželkou svou Jobaba, Sebia, Mésa a Malkama,
10 Jehuza, Sachia a Mirma. Ti jsou synové jeho, knížata [čeledí] otcovských.
11 S Chusimou pak byl zplodil Abitoba a Elpále.
12 Synové pak Elpálovi: Heber, Misam a Semer. Ten vystavěl Ono a Lod, i vsi jeho.
13 A Beria a Sema. Ti jsou knížata [čeledí] otcovských, bydlících v Aialon; ti zahnali obyvatele Gát.
14 Achio pak, Sasák a Jeremot,
15 Zebadiáš, Arad a Ader,
16 Michael, Ispa a Jocha synové Beria.
17 A Zebadiáš, Mesullam, Chiski, Heber,
18 Ismerai, Izliáš a Jobab synové Elpálovi.
19 A Jakim, Zichri a Zabdi.
20 Elienai, Ziletai a Eliel,
21 Adaiáš, Baraiáš a Simrat synové Simei.
22 Ispan a Heber a Eliel,
23 Abdon, Zichri a Chanan,
24 Chananiáš, Elam a Anatotiáš,
25 Ifdaiáš a Fanuel synové Sasákovi.
26 Samserai, Sechariáš a Ataliáš,
27 Jaresiáš, Eliáš a Zichri synové Jerochamovi.
28 Ta [jsou] knížata otcovských [čeledí] po rodinách svých, kterážto knížata bydlila v Jeruzalémě.
29 V Gabaon pak bydlilo kníže Gabaon, a jméno manželky jeho Maacha.
30 A syn jeho prvorozený Abdon, Zur, Cis, Bál a Nádab,
31 Ale Gedor, Achio, Zecher.
32 A Miklot zplodil Simea. I ti také naproti bratřím svým bydlili v Jeruzalémě s bratřími svými.
33 Ner pak zplodil Cisa, a Cis zplodil Saule. Saul pak zplodil Jonatu, Melchisua, Abinadaba a Ezbále.
34 Syn pak Jonatův Meribbál, Meribbál pak zplodil Mícha.
35 Synové pak Míchovi: Piton, Melech, Tarea a Achaz.
36 Achaz pak zplodil Jehoadu, Jehoada pak zplodil Alemeta, Azmaveta a Zimru. Zimri pak zplodil Mozu.
37 Moza pak zplodil Bina. Ráfa syn jeho, Elasa syn jeho, Azel syn jeho.
38 Azel pak měl šest synů, jichž tato jsou jména: Azrikam, Bochru, Izmael, Seariáš a Abdiáš a Chanan. Všickni ti synové Azelovi.
39 Synové pak Ezeka, bratra jeho: Ulam prvorozený jeho, Jehus druhý, a Elifelet třetí.
40 A byli synové Ulamovi muži udatní a střelci umělí, kteříž měli mnoho synů a vnuků [až do] sta a padesáti. Všickni ti [byli] z synů Beniaminových.

Kapitola 9.[editovat]

1 A tak všickni Izraelští sečteni byli, a aj, zapsáni jsou v knize králů Izraelských a Judských, [a] přeneseni jsou do Babylona pro přestoupení své.
2 Ti pak, kteříž bydlili prvé v vládařství svém v městech svých, [totiž] Izraelští, kněží, Levítové a Netinejští,
3 Bydlili v Jeruzalémě, z synů Judových, z synů Beniaminových, ano i z synů Efraimových a Manassesových:
4 Uttai syn Amiuda, syna Amri, syna Imri, syna Bani, z synů Fáresových, syna Judova.
5 A z [čeledi] Silonovy: Azaiáš prvorozený a synové jeho.
6 A z synů Zerachových: Jehuel, a příbuzných jejich šest set a devadesát.
7 Z synů pak Beniaminových: Sallu syn Mesullama, syna Hodavia, syna Hasenuova,
8 A Ibneiáš syn Jerochamův, Ela syn Uzi, syna Michri, a Mesullam syn Sefatiáše, syna Rehuelova, syna Ibniášova.
9 Bratří také jejich po pokoleních jejich, devět set padesáte a šest; všickni ti muži knížata čeledí po domích otců svých.
10 Z kněží také Jedaiáš, Jehoiarib a Jachin,
11 Azariáš syn Helkiáše, syna Mesullamova, syna Sádochova, syna Meraiotova, syna Achitobova, kníže v domě Božím.
12 A Adaiáš syn Jerochama, syna Paschurova, syna Malchiášova, a Masai syn Adiele, syna Jachzery, syna Mesullamova, syna Mesillemitova, syna Immerova.
13 A bratří jejich knížata po domích otců svých, tisíc sedm set a šedesát mužů udatných v práci přisluhování domu Božího.
14 A z Levítů: Semaiáš syn Chasuba, syna Azrikamova, syna Chasabiášova, z synů Merari.
15 A Bakbakar Cheres, a Galal, a Mataniáš syn Míchy, syna Zichri, syna Azafova.
16 A Abdiáš syn Semaiáše, syna Galalova, syna Jedutunova, a Berechiáš syn Asy, syna Elkánova, kterýž přebýval ve vsech Netofatských.
17 Též vrátní: Sallum a Akkub, a Talmon, Achiman, i bratří jejich, [z nichž] byl Sallum kníže.
18 Kterýž až po dnes v bráně královské [stával] k východu, onino pak vrátnými [byli] po houfích synů Léví.
19 Ale Sallum syn Chóre, syna Abiazafova, syna Chóre, a bratří jeho z domu otce jeho, Chorejští, nad pracemi přisluhování, ostříhali prahů při stánku, tak jako otcové jejich nad vojskem Hospodinovým, kteříž ostříhali vcházení.
20 Nad kterýmiž Fínes syn Eleazarův byl někdy knížetem, [a] Hospodin byl s ním.
21 Zachariáš [pak] syn Meselemiášův vrátným [byl] u dveří stánku úmluvy.
22 Všickni ti voleni za vrátné k veřejím, [osob] dvě stě a dvanáct. Ti ve vsech svých vyčteni jsou, kteréž nařídil David a Samuel vidoucí, pro jejich věrnost,
23 Aby oni i synové jejich [byli] při branách domu Hospodinova, v domě stánku po strážích.
24 Po čtyřech stranách byli vrátní, k východu, k západu, k půlnoci a ku poledni.
25 A bratří jejich, po vsech svých [bydlící], aby každého sedmého dne časy svými přicházeli s nimi.
26 Nebo Levítové byli pod spravou těch čtyř předních vrátných, a byli nad komorami a nad poklady domu Božího,
27 A aby vůkol domu Božího ponocovali; nebo jim poručena stráž, a otvírati každý den ráno.
28 Z těch také [ustaveni] nad nádobami přisluhování; nebo v počtu vnášeli je, a v [jistém] počtu též vynášeli.
29 Z nichž opět [někteří] postaveni byli nad nádobami [jinými] a nade všemi nádobami posvátnými, a nad bělí, vínem, olejem, kadidlem a vonnými věcmi.
30 Někteří také synové kněžští strojili masti z těch vonných věcí.
31 Matatiáš pak z Levítů, prvorozený Salluma Choritského, správcí byl těch věcí, kteréž se na pánvi [smažily].
32 A z synů Kahat, z bratří jejich, byli ustanoveni nad chlebem předložení, aby [jej] připravovali na každou sobotu.
33 Z těch také [byli] zpěváci, přednější [z čeledí] otcovských mezi Levíty bydlíce, nejsouce zaměstknaní [něčím jiným]; nebo ve dne i v noci k své povinnosti státi musili.
34 Ti jsou přední z [čeledí] otcovských mezi Levíty v čeledech svých, a ti přední [jsouce], bydlili v Jeruzalémě.
35 V Gabaon pak bydlili, otec Gabaonitských Jehiel, a jméno manželky jeho Maacha.
36 Syn pak jeho prvorozený Abdon, Zur, Cis, Bál, Ner a Nádab.
37 Ale Gedor, Achio, Zachariáš a Miklot,
38 (Miklot pak zplodil Simam), ti také naproti bratřím svým bydlili v Jeruzalémě s bratřími svými.
39 Ner pak zplodil Cisa, a Cis zplodil Saule, Saul pak zplodil Jonatu, Melchisua, Abinadaba a Ezbále.
40 Syn pak Jonatův Meribbál, a Meribbál zplodil Mícha.
41 Synové pak Míchovi: Piton, Melech, Tarea.
42 Achaz pak zplodil Járu, Jára pak zplodil Alemeta, Azmaveta a Zimri. Zimri pak zplodil Mozu.
43 Moza pak zplodil Bina. Refaiáš syn jeho, Elasa syn jeho, Azel syn jeho.
44 Azel pak měl šest synů, jichžto tato jsou jména: Azrikam, Bochru, Izmael, Seariáš, Abdiáš a Chanan. Ti jsou synové Azelovi.

Kapitola 10.[editovat]

1 Když pak bojovali Filistinští s Izraelem, utíkali muži Izraelští před Filistinskými, a padli, zbiti jsouce na hoře Gelboe.
2 I stihali Filistinští Saule a syny jeho, a zabili Filistinští Jonatu, Abinadaba a Melchisua, syny Saulovy.
3 A když se zsilila bitva proti Saulovi, trefili na něj střelci s luky, a postřelen jest od střelců.
4 Protož řekl Saul oděnci svému: Vytrhni meč svůj a probodni mne jím, aby přijdouce ti neobřezanci, nečinili sobě ze mne posměchu. Ale nechtěl oděnec jeho, nebo se bál velmi. A pochytiv Saul meč, nalehl na něj.
5 Tedy vida oděnec jeho, že umřel Saul, nalehl i on na meč a umřel.
6 A tak umřel Saul i tři synové jeho, a všecka čeled jeho spolu zemřeli.
7 Když pak uzřeli všickni muži Izraelští, kteříž [bydlili] za tím údolím, že utekli Izraelští, a že zemřeli Saul i synové jeho, opustivše města svá, též utíkali. I přišli Filistinští a bydlili v nich.
8 Potom nazejtří přišli Filistinští, aby zloupili pobité. I nalezli Saule a syny jeho, ležící na hoře Gelboe.
9 A svlékše ho, vzali hlavu jeho i odění jeho, a poslali po zemi Filistinské vůkol, aby [to] ohlášeno bylo modlám jejich i lidu.
10 Složili také i odění jeho [v] chrámě boha svého, hlavu pak jeho přibili [v] chrámě Dágon.
11 Tedy uslyšavše všickni v Jábes Galád všecko, což učinili Filistinští Saulovi,
12 Zdvihli se všickni muži silní a vzali tělo Saulovo, a těla synů jeho, a přinesli je do Jábes. A pochovavše kosti jejich pod jedním dubem v Jábes, postili se sedm dní.
13 A tak umřel Saul pro přestoupení své, jímž byl přestoupil proti Hospodinu, [totiž] proti slovu Hospodinovu, jehož neostříhal, a že se také radil s duchem věštím, doptávaje se ho,
14 A nedoptával se Hospodina. Protož zabil jej, a přenesl království na Davida syna Izai.

Kapitola 11.[editovat]

1 Nebo shromáždivše se všickni Izraelští k Davidovi do Hebronu, řekli: Aj, my kost tvá a tělo tvé jsme.
2 Ano předešlých časů, když byl Saul králem, ty jsi vyvodil i přivodil Izraele, a nadto řekl Hospodin Bůh tvůj tobě: Ty pásti budeš lid můj Izraelský, a ty budeš vývoda nad lidem mým Izraelským.
3 Přišli také všickni starší Izraelští k králi do Hebronu, a učinil s nimi David smlouvu v Hebronu před Hospodinem. I pomazali Davida za krále nad Izraelem, podlé slova Hospodinova skrze Samuele.
4 Táhl pak David a všecken lid Izraelský k Jeruzalému, (jenž [bylo] Jebus, nebo tam [byli] Jebuzejští obyvatelé té země).
5 I mluvili obyvatelé Jebus Davidovi: Nevejdeš sem. Ale David vzal hrad Sion, to jest město Davidovo.
6 Nebo byl řekl David: Kdož by koli nejprvé porazil Jebuzea, bude předním a knížetem. Protož vstoupil nejprvé Joáb syn Sarvie, a učiněn předním.
7 Potom bydlil David na tom hradě, pročež nazvali jej městem Davidovým.
8 I vystavěl město vůkol a vůkol, od Mello až do okolku, Joáb pak opravil ostatek města.
9 A tak David čím dále tím více prospíval a rostl; nebo Hospodin zástupů byl s ním.
10 Tito pak jsou přední [z] udatných, kteréž měl David, ježto se zmužile přičinili s ním o království jeho se vším Izraelem, aby ho za krále vyzdvihli podlé slova Hospodinova nad Izraelem.
11 Tento [jest] počet silných, kteréž měl David: Jasobam syn Chachmonův, přední z vůdců. Ten pozdvihl kopí svého proti třem stům, [a] zbil je pojednou.
12 Po něm též Eleazar syn Dodi Achochitského. On byl jeden z těch tří udatných.
13 Ten byl s Davidem v Pasdammim, když se Filistinští sebrali k boji. A byl tu díl rolí poseté ječmenem, a lid byl utekl před Filistinskými.
14 I zastavili se u prostřed toho dílu, a obdrželi jej, porazivše Filistinské. A vysvobodil Hospodin [lid] vysvobozením velikým.
15 Ti také tři ze třidcíti předních sstoupili k skále k Davidovi do jeskyně Adulam, když vojsko Filistinských leželo v údolí Refaim.
16 (Nebo David tehdáž [bydlil] v pevnosti své, a osazený lid Filistinských byl tehdáž u Betléma.)
17 Pohnul se pak David žádostí, a řekl: Ó by mi někdo dal píti vody z čisterny Betlémské, kteráž [jest] u brány.
18 A protož probivše se ti tři skrze vojsko Filistinských, navážili vody z čisterny Betlémské, kteráž [jest] u brány, a nabravše, přinesli k Davidovi. David pak nechtěl jí píti, ale vylil ji [v obět] Hospodinu,
19 A řekl: Nedejž mi toho, Bože můj, abych to učiniti měl. Zdali krev mužů těch píti budu, kteříž se opovážili života svého? Nebo s opovážením života svého přinesli ji. I nechtěl jí píti. To učinili ti tři silní.
20 Potom Abizai bratr Joábův byl přední mezi třmi, a ten [také] pozdvihl kopí svého proti třem stům, [i] pobil [je], a byl z těch tří nejslovoutnější.
21 Z těch tří nad druhé dva jsa nejvzácnější, byl knížetem jejich, a však oněm prvním nebyl rovný.
22 Banaiáš také syn Joiadův, syn muže udatného, velikých činů, z Kabsael, ten zabil dva reky Moábské. Tentýž sstoupiv, zabil lva v jámě, když byl sníh.
23 Ten také zabil muže Egyptského zvýší pěti loket. A ačkoli [měl] Egyptský ten v ruce kopí, jako vratidlo tkadlcovské, však šel k němu s holí, a vytrh kopí z ruky Egyptského, zabil jej kopím jeho.
24 To učinil Banaiáš syn Joiadův, kterýž také slovoutný byl mezi těmi třmi silnými.
25 A [ač byl] mezi třidcíti slavný, však oněm třem se nevrovnal. I ustanovil ho David nad drabanty svými.
26 Udatní rytíři také i tito: Azael bratr Joábův, Elchanan syn Dodův Betlémský,
27 Sammot Charodský, Chelez Pelonský,
28 Híra syn Ikeš Tekoitský, Abiezer Anatotský,
29 Sibbechai Chusatský, Ilai Achochský,
30 Maharai Netofatský, Cheleb syn Baany Netofatský,
31 Ittai syn Ribai z Gabaa synů Beniaminových, Banaiáš Faratonský,
32 Churai od potoku Gás, Abiel Arbatský,
33 Azmavet Bacharomský, Eliachba Salbonský,
34 Synové Chasem Gizonského, Jonatan syn Sage Hararského,
35 Achiam syn Sacharův Hararský, Elifal syn Urův,
36 Hefer Mecheratský, Achiáš Pelonský,
37 Chezro Karmelský, Narai syn Ezbai,
38 Joel bratr Nátanův, Mibchar syn Geri,
39 Zelek Ammonský, Nacharai Berotský, oděnec Joába syna Sarvie,
40 Híra Itrejský, Gareb Itrejský,
41 Uriáš Hetejský, Zabad syn Achlai,
42 Adina syn Sizův Rubenský, kníže nad Rubenskými, a s ním jiných třidceti,
43 Chanan syn Maachův, a Jozafat Mitnejský,
44 Uziáš Asteratský, Sama a Johiel, synové Chotama Aroerského,
45 Jediael, syn Simri, a Jocha bratr jeho Tizejský,
46 Eliel Machavimský, a Jeribai a Josaviáš synové Elnámovi, a Itma Moábský,
47 Eliel, a Obéd, a Jaasiel [z] Mezobaia.

Kapitola 12.[editovat]

1 Tito pak jsou, kteříž přišli k Davidovi do Sicelechu, když se ještě kryl před Saulem synem Cis, a ti byli mezi udatnými, pomocníci boje,
2 Nosíce lučiště, [a bojujíce] pravicí i levicí kamením i střelami z lučiště, [a byli] z bratří Saulových, z pokolení Beniaminova:
3 Kníže Achiezer a Joas, synové Semmaa Gabatského, a Jeziel a Felet, synové Azmavetovi, Beracha, a Jéhu Anatotský,
4 A Ismaiáš Gabaonitský, silný mezi třidcíti, kterýž [byl] nad třidcíti, Jeremiáš, Jachaziel, Jochanan a Jozabad Gederatský,
5 A Eluzai, Jerimot, Bealiáš, Semariáš, a Sefatiáš Charufský,
6 Elkána, Isiáš, Azareel, Joezer a Jasobam, Chorejští,
7 A Joela a Zebadiáš synové Jerochamovi z Gedor.
8 Též i z pokolení Gádova utekli k Davidovi k pevnosti na poušť, muži udatní, muži způsobní k boji, užívajíce štítu a pavézy, jichžto tváři jako tváři lvové, a podobní srnám na horách v rychlosti:
9 Ezer první, Abdiáš druhý, Eliab třetí,
10 Mismanna čtvrtý, Jeremiáš pátý,
11 Attai šestý, Eliel sedmý,
12 Jochanan osmý, Elzabad devátý,
13 Jeremiáš desátý, Machbannai jedenáctý.
14 Ti [byli] z synů Gádových, knížata vojska, jeden nad stem menší, a větší nad tisícem.
15 Ti jsou, kteříž přepravili se přes Jordán měsíce prvního, ačkoli se byl vylil ze všech břehů svých, a zahnali všecky z údolí na východ i na západ.
16 Přišli také [někteří] z synů Beniaminových a Judových k pevnosti Davidově.
17 I vyšel jim David vstříc, a mluvě, řekl jim: Jestliže z příčiny pokoje jdete ke mně, abyste mi pomáhali, i mé srdce také s vámi se sjednotí; pakli k vyzrazení mne nepřátelům mým, (ješto není nepravosti při mně), popatřiž Bůh otců našich a tresci.
18 Duch pak posilnil Amazu předního mezi hejtmany, [i řekl]: Tobě, ó Davide, a těm, jenž s tebou jsou, synu Izai, pokoj; pokoj tobě, pokoj i pomocníkům tvým. Toběť zajisté pomáhá Bůh tvůj. A tak přijal je David, a postavil je mezi knížaty houfů.
19 Nadto i z [pokolení] Manassesova odstoupili k Davidovi, když táhl s Filistinskými k boji proti Saulovi, ale nepomáhali jim. Nebo uradivše se, propustili ho zase knížata Filistinská, řkouce: S nebezpečenstvím hrdel našich odstoupil by ku pánu svému Saulovi.
20 Takž když táhl do Sicelechu, odstoupili k němu někteří z pokolení Manassesova: Adnach, Jozabad, Jediael, Michael, Jozabad, Elihu, a Zilletai, hejtmané nad tisíci v [pokolení] Manassesovu.
21 Ti také pomáhali Davidovi s houfy jeho; nebo udatní byli všickni, pročež byli knížaty v jeho vojště.
22 Anobrž každého dne přibývalo jich Davidovi ku pomoci, až [bylo] vojsko veliké, jako vojsko Boží.
23 Tento pak jest počet vývod způsobných k boji, kteříž přišli k Davidovi do Hebronu, aby obrátili království Saulovo k němu podlé slova Hospodinova.
24 Z synů Judových, nosících pavézy a kopí, šest tisíc a osm set způsobných k boji.
25 Z synů Simeonových, udatných mužů k boji, sedm tisíc a sto.
26 Z synů Léví čtyři tisíce a šest set.
27 Joiada také vývoda [synů] Aronových, a s ním tři tisíce a sedm set.
28 A Sádoch mládenec rek udatný, a [z] domu otce jeho knížat dvamecítma.
29 A z synů Beniaminových, bratří Saulových tři tisíce; nebo ještě množství jiných drželi stráž domu Saulova.
30 Z synů též Efraimových dvadceti tisíc a osm set. [Ti byli] rekové udatní, muži slovoutní v čeledech otců svých.
31 Z polovice pak pokolení Manassesova osmnáct tisíc, kteříž vyčteni byli ze jména, aby přišli [a] ustanovili Davida za krále.
32 Z synů také Izacharových, znajících a rozumějících časům, tak že věděli, co by měl činiti lid Izraelský, knížat jejich dvě stě, a všickni bratří jejich [činili] podlé rčení jejich.
33 Z [synů] Zabulon vycházejících na vojnu, vycvičených v bitvě všelijakými nástroji válečnými, padesáte tisíc, a ku potýkání se v šiku bez choulostivosti srdce.
34 Z Neftalímova pak pokolení knížat tisíc, a s nimi pavézníků a kopidlníků třidceti a sedm tisíc.
35 Z pokolení Dan, způsobných k boji, osm a dvadceti tisíc a šest set.
36 A z pokolení Asserova, kteříž způsobní byli k boji, a umělí v šikování se k bitvě, čtyřidceti tisíc.
37 A z Zajordání, [totiž] z Rubenských a Gádských, a z polovice pokolení Manassesova, [přišli] se všemi nástroji válečnými sto a dvadceti tisíc.
38 Všickni ti muži bojovní, umělí v šiku, úmyslem upřímým přišli do Hebronu, aby ustanovili Davida za krále nade vším lidem Izraelským. Nýbrž i všickni ostatní Izraelští srdce jednoho [byli], aby za krále ustanovili Davida.
39 I byli tu s Davidem tři dni, jedouce a pijíce, nebo jim byli připravili bratří jejich.
40 Ano i ti, kteříž jim blízcí byli až k Izachar a Zabulon a Neftalím, přinášeli chleba na oslích a na velbloudích, i na mezcích a na volích, potravy, mouky, fíků a hroznů sušených, vína, oleje, volů, [a] ovcí v hojnosti. Nebo radost byla v lidu Izraelském.

Kapitola 13.[editovat]

1 David pak poradil se s hejtmany nad tisíci, s setníky a se všemi vývodami.
2 A řekl David všemu shromáždění Izraelskému: Jestliže se vám líbí, a [jestli to] od Hospodina Boha našeho, rozešleme [posly] k bratřím našim pozůstalým do všech zemí Izraelských, a též kněžím a Levítům do měst a předměstí jejich, a nechť se shromáždí k nám,
3 Abychom zase k nám přivezli truhlu Boha našeho; nebo jsme jí nehledali ve dnech Saulových.
4 I řeklo všecko množství, aby se tak stalo; nebo líbila se ta věc všemu lidu.
5 Protož shromáždil David všecken lid Izraelský od Nílu Egyptského, až kudy se vchází do Emat, aby přivezli truhlu Hospodinovu z Kariatjeharim.
6 A tak vstoupil David a všecken lid Izraelský do Bála, v Kariatjeharim, kteréž jest v Judstvu, aby přenesli odtud truhlu Boha Hospodina, sedícího [nad] cherubíny, jehož se jméno vzývá.
7 I vstavili truhlu Boží na nový vůz, [vzavše ji] z domu Abinadabova, Uza pak a Achio spravovali vůz.
8 Ale David a všecken lid Izraelský hrali před Bohem ze vší síly, v zpěvích na harfy, na loutny, na bubny, na cymbály a na trouby.
9 A když přišli až k humnu Kídon, vztáhl Uza ruku svou, aby pozdržel truhly; nebo uchýlili se volové.
10 Protož rozhněval se Hospodin na Uzu a zabil jej, proto že vztáhl ruku svou k truhle; a umřel tu před Bohem.
11 Tedy zkormoutil se David, proto že se Hospodin tak přísně obořil na Uzu. I nazval to místo Perez Uza až do tohoto dne.
12 A boje se David Boha v ten den, řekl: Kterakž mám k sobě přivezti truhlu Boží?
13 Pročež nepřenesl David truhly k sobě do města Davidova, ale obrátil ji do domu Obededoma Gittejského.
14 I pozůstala truhla Boží mezi čeledí Obededomovou, v domě jeho za tři měsíce, a požehnal Hospodin domu Obededomovu a všem věcem jeho.

Kapitola 14.[editovat]

1 Potom poslal Chíram král Tyrský posly k Davidovi, a dříví cedrového a zedníky i tesaře, aby stavěli jemu dům.
2 I poznal David, že ho potvrdil Hospodin za krále nad Izraelem, a že zvýšil království jeho pro lid svůj Izraelský.
3 Pojal pak David ještě ženy v Jeruzalémě, a zplodil David více synů a dcer.
4 A tato jsou jména těch, kteříž se jemu zrodili v Jeruzalémě: Sammua, Sobab, Nátan a Šalomoun,
5 Též Ibchar, Elisua, Elfelet,
6 Za tím Noga, Nefeg, Jafia,
7 Elisama, Beeliada a Elifelet.
8 V tom uslyšavše Filistinští, že by pomazán byl David za krále nade vším Izraelem, vytáhli všickni Filistinští hledati Davida. O čemž uslyšav David, vytáhl proti nim.
9 Nebo [když] Filistinští přišli, a rozprostřeli se v údolí Refaim,
10 Radil se David s Bohem, řka: Potáhnu-li proti Filistinským, a dáš-li je v ruku mou? Odpověděl jemu Hospodin: Táhni, a dám je v ruku tvou.
11 Tedy vtrhli do Balperazim. I porazil je tam David a řekl: Protrhlť jest Bůh nepřátely mé rukou mou, jako vody [protrhují] břehy. A protož nazváno jméno místa toho Balperazim.
12 Nebo nechali tam bohů svých. I přikázal David, aby je spálili.
13 Ale Filistinští sebravše se znovu, rozprostřeli se v tom údolí.
14 Pročež David radil se opět s Bohem. I řekl jemu Bůh: Nepřistupuj k nim po zadu; odvrať se od nich, abys na ně trefil naproti moruším.
15 A když uslyšíš, že šustí vrchové moruší, tedy vytáhneš k bitvě; nebo vyšel Bůh před tebou, aby porazil vojska Filistinská.
16 I učinil David tak, jakž mu byl přikázal Bůh, a porazili vojska Filistinská od Gabaon až do Gázera.
17 A tak rozešla se pověst o Davidovi do všech zemí, a způsobil Hospodin to, že se ho báli všickni národové.

Kapitola 15.[editovat]

1 Když pak sobě nastavěl domů v městě Davidově, a připravil místo pro truhlu Boží, a roztáhl jí stánek,
2 Tehdy řekl David: Nemáť nositi [žádný] truhly Boží kromě Levítů, ty zajisté vyvolil Hospodin, aby nosili truhlu Boží, a aby přisluhovali jemu až na věky.
3 Protož shromáždil David všecken lid Izraelský do Jeruzaléma, aby přenesl truhlu Hospodinovu na místo její, kteréž jí byl připravil.
4 Shromáždil také David syny Aronovy a Levíty.
5 Z synů Kahat [byli] Uriel kníže, a bratří jeho sto a dvadceti.
6 Z synů Merari Asaiáš kníže, a bratří jeho dvě stě a dvadceti.
7 Z synů Gersomových Joel kníže, a bratří jeho sto a třidceti.
8 Z synů Elizafanových Semaiáš kníže, a bratří jeho dvě stě.
9 Z synů Hebronových Eliel kníže, a bratří jeho osmdesát.
10 Z synů Uzielových Aminadab kníže, a bratří jeho sto a dvanáct.
11 Tedy povolal David Sádocha a Abiatara, kněží, též i Levítů: Uriele, Asaiáše, Joele, Semaiáše, Eliele a Aminadaba,
12 A řekl jim: Vy jste přední z otcovských [čeledí] mezi Levíty, posvěťte sebe i bratří svých, abyste vnesli truhlu Hospodina Boha Izraelského tu, kdež jsem jí připravil.
13 Nebo že spočátku ne vy jste [spravovali toho], obořil se Hospodin Bůh náš na nás; nebo jsme ho nehledali náležitě.
14 I posvětili se kněží i Levítové, aby přenesli truhlu Hospodina Boha Izraelského.
15 A nesli synové Levítů truhlu Boží, jakož byl přikázal Mojžíš, podlé slova Hospodinova, na ramenou svých na sochořích.
16 Řekl také David předním z Levítů, aby ustanovili z bratří svých zpěváky s nástroji muzickými, loutnami, harfami a cymbály, aby zvučeli, povyšujíce hlasu s radostí.
17 Takž ustanovili Levítové Hémana syna Joelova, a z bratří jeho Azafa syna Berechiášova, a z synů Merari bratří jejich Etana syna Kusaiova.
18 A s nimi bratří jejich z druhého [pořádku]: Zachariáše, Béna, Jaaziele, Semiramota, Jechiele, Unni, Eliaba, Benaiáše, Maaseiáše, Mattitiáše, Elifele, Mikneiáše, Obededoma a Jehiele, vrátné.
19 Nebo zpěváci Héman, Azaf a Etan [hrali] hlasitě na cymbálích měděných,
20 A Zachariáš, Aziel, Semiramot, Jechiel, Unni, Eliab, Maaseiáš a Benaiáš na loutnách, při zpěvu vysokém.
21 A Mattitiáš, Elifele, Mikneiáš, Obededom, Jehiel a Azaziáš [hrali] na harfách při zpěvu nízkém.
22 Chenaniáš pak, přední z Levítů nesoucích [truhlu], spravoval, jak by nésti měli; nebo byl umělý.
23 Berechiáš pak a Elkána [byli] vrátní u truhly.
24 Sebaniáš také a Jozafat, Natanael, Amazai, Zachariáš, Benaiáš a Eliezer kněží, troubili na trouby před truhlou Boží; ale Obededom a Jechiáš [byli též] vrátní u truhly.
25 A tak vypravil se David a starší Izraelští a hejtmané, aby přenesli truhlu smlouvy Hospodinovy z domu Obededomova s veselím.
26 I stalo se, poněvadž Bůh pomáhal Levítům nesoucím truhlu smlouvy Hospodinovy, že obětovali sedm volů a sedm beranů.
27 David pak odín byl pláštěm kmentovým, tolikéž všickni Levítové, kteříž nesli truhlu, i zpěváci, i Chenaniáš, správce nesoucích, mezi zpěváky. Měl také David na sobě efod lněný.
28 Takž všecken lid Izraelský provázeli truhlu smlouvy Hospodinovy s plésáním a zvukem trouby, a pozaunů a cymbálů, a hrali na loutny a na harfy.
29 Když pak truhla smlouvy Hospodinovy vcházela do města Davidova, Míkol dcera Saulova vyhlédla z okna, a viduci krále Davida poskakujícího a plésajícího, pohrdla jím v srdci svém.

Kapitola 16.[editovat]

1 A když přinesli truhlu Boží a postavili ji u prostřed stánku, kterýž jí byl rozbil David, tedy obětovali oběti zápalné a oběti pokojné před Bohem.
2 Zatím dokonav David obětování obětí zápalných a pokojných, dal požehnání lidu ve jménu Hospodinovu.
3 Rozdělil také všechněm mužům Izraelským, od muže až do ženy, jednomu každému po pecnu chleba a kusu masa, a [vína] láhvici.
4 Potom postavil před truhlou Hospodinovou služebníky z Levítů k připomínání, k vyznávání a k chválení Hospodina Boha Izraelského.
5 Azaf byl přední, a druhý po něm Zachariáš, Jehiel, Semiramot, Jechiel, Mattitiáš, Eliab, Benaiáš, Obededom a Jehiel. Ti na nástrojích, na loutnách a harfách, ale Azaf na cymbálích hral.
6 Benaiáš pak a Jachaziel kněží s trubami [byli] ustavičně před truhlou smlouvy Boží.
7 Teprv toho dne ponejprvé nařídil David, aby slaven byl Hospodin [zpěvem tímto] od Azafa a bratří jeho:
8 Slavte Hospodina, zvěstujte jméno jeho, a oznamujte mezi národy skutky jeho.
9 Zpívejte a žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
10 Chlubte se v svatém jménu jeho, vesel se srdce těch, jenž hledají Hospodina.
11 Hledejte Hospodina i síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
12 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho, i na soudy úst jeho.
13 Ó símě Izraele, služebníka jeho, ó synové Jákobovi, vyvolení jeho,
14 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
15 Rozpomínejte se ustavičně na smlouvu jeho, na slovo, kteréž přikázal [až] do tisíce pokolení,
16 Kterouž učinil s Abrahamem, a na přísahu jeho Izákovi.
17 A vystavil ji Jákobovi za ustanovení, Izraelovi [za] smlouvu věčnou,
18 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za provazec vládařství vašeho,
19 Ačkoli vás [byl] malý počet, a maličko byli jste v ní pohostinu.
20 A přecházeli od národu do národu, a z království k jinému lidu.
21 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, [řka]:
22 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
23 Zpívejte Hospodinu všecka země, zvěstujte den po dni spasení jeho.
24 Vypravujte mezi pohany slávu jeho, a mezi všemi národy divy jeho.
25 Nebo veliký [jest] Hospodin, a chvalitebný náramně, hroznější nade všecky bohy.
26 Všickni zajisté bohové národů jsou modly, Hospodin pak nebesa učinil.
27 Sláva a jasnost před ním, síla a veselé na místě jeho.
28 Vzdejte Hospodinu čeledi národů, vzdejte Hospodinu slávu i moc.
29 Vzdejte Hospodinu čest jména jeho, přineste dary a přiďte před oblíčej jeho, a sklánějte se před Hospodinem v okrase svatosti.
30 Bojte se oblíčeje jeho všickni obyvatelé země, a budeť upevněn okršlek země, aby se nepohnul.
31 Veseliti se budou nebesa, a plésati bude země, a řeknou mezi pohany: Hospodin kraluje.
32 Zvuk vydá moře, i což v něm jest, veseliti se bude pole i vše, což jest na něm.
33 Tedy prozpěvovati bude dříví lesní před Hospodinem, neboť se béře, aby soudil zemi.
34 Oslavujte Hospodina, neb dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
35 A rcete: Zachovej nás, Bože spasení našeho, a shromažď nás, a vytrhni nás z pohanů, abychom slavili svaté jméno tvé, a chlubili se v chvále tvé.
36 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků a až na věky. I řekl všecken lid: Amen, i Halelujah.
37 I nechal tu [David] před truhlou smlouvy Hospodinovy Azafa a bratří jeho, aby přisluhovali před truhlou ustavičně podlé povinnosti dne každého.
38 Též i Obededoma s bratřími jejich, [osob] šedesáte osm, Obededoma, pravím, syna Jedutunova, a Chosi, aby vrátní byli.
39 Sádocha také kněze a bratří jeho za kněží [nechal] před příbytkem Hospodinovým na výsosti, kteráž byla v Gabaon,
40 Aby obětovali zápaly Hospodinu na oltáři zápalu ustavičně, ráno i večer, podlé všeho, což psáno jest v zákoně Hospodinově, jejž vydal Izraelovi.
41 A s nimi [nechal] Hémana a Jedutuna a jiných vybraných, kteříž vyčteni byli zejména, aby vzdávali chválu Hospodinu, proto že na věky [trvá] milosrdenství jeho.
42 Těm také, [totiž] Hémanovi a Jedutunovi, [nechal] trub a cymbálů, aby zvučeli, i [jiných] nástrojů muziky Boží, syny pak Jedutunovy [postavil] u vrat.
43 A tak rozešel se všecken lid, jeden každý do domu svého; David též navrátil se, aby požehnání dal domu svému.

Kapitola 17.[editovat]

1 I stalo se, když bydlil David v domě svém, že řekl Nátanovi proroku: Aj, já přebývám v domě cedrovém, truhla pak smlouvy Hospodinovy jest pod kortýnami.
2 I řekl Nátan Davidovi: Cožkoli jest v srdci tvém, učiň; nebo Bůh s tebou jest.
3 Potom té noci stalo se slovo Boží k Nátanovi, řkoucí:
4 Jdi a rci Davidovi služebníku mému: Toto dí Hospodin: Ne ty stavěti mi budeš dům k bydlení,
5 Poněvadž jsem nebydlil v žádném domě od toho dne, jakž jsem vyvedl syny Izraelské, až do dne tohoto, ale procházel jsem se z stánku do stánku, také i [vně] kromě příbytku.
6 Nadto kudyž jsem koli chodil se vším Izraelem, zdali jsem slovo řekl kterému z soudců Izraelských, (jimž jsem přikázal, aby pásli lid můj), řka: Proč jste mi neustavěli domu cedrového?
7 Protož nyní toto díš služebníku mému Davidovi: Takto praví Hospodin zástupů: Já jsem tě vzal z ovčince, když jsi chodil za stádem, abys byl vývodou lidu mého Izraelského.
8 A býval jsem s tebou všudy, kamž jsi koli se obrátil, všecky také nepřátely tvé vyhladil jsem před tváří tvou, a učinilť jsem jméno veliké, jako jméno vznešených na zemi.
9 Ano i lidu svému Izraelskému způsobil jsem místo, a vštípil jej [tu]. I bude bydliti na místě svém, a nepohne se více, aniž na něj dotírati budou lidé nešlechetní, jako prvé,
10 Hned od toho času, jakž jsem ustanovil soudce nad lidem svým Izraelským, až jsem ponížil všech nepřátel tvých; nýbrž oznamujiť, že Hospodin [sám] vystaví tobě dům.
11 Nebo když se vyplní dnové tvoji, abys šel za otci svými, vzbudím símě tvé po tobě, kteréž bude z synů tvých, a utvrdím království jeho.
12 Onť mi ustaví dům, a já utvrdím trůn jeho až na věky.
13 Já budu jemu otcem, a on mi bude synem, a milosrdenství svého neodejmu od něho, jako jsem je odjal od [toho], kterýž byl před tebou.
14 Ale postavím jej v domě svém a v království svém až na věky, a trůn jeho bude nepohnutelný až na věky.
15 Podlé všech slov těchto, a podlé všeho vidění tohoto, tak mluvil Nátan Davidovi.
16 Tedy všed král David, posadil se před Hospodinem, a řekl: Kdož jsem já, ó Hospodine Bože, a jaký jest dům můj, že jsi mne tak zvýšil?
17 Anobrž i to jsi za málo u sebe položil, ó Bože, pročež jsi zamluvil se o domu služebníka svého i na dlouhé časy, a popatřil jsi na mne, jako na osobu člověka vzácného, Hospodine Bože.
18 Což ještě více mluviti má David před tebou o zvelebení služebníka tvého? Ty zajisté znáš služebníka svého.
19 Hospodine, pro služebníka svého a podlé srdce svého činíš velikou věc tuto, abys v známost uvedl všecky převeliké věci.
20 Hospodine, neníť tobě rovného, anobrž není žádného Boha kromě tebe, podlé toho všeho, jakž jsme slýchali ušima svýma.
21 Nebo kde jest který národ na zemi, jako lid tvůj Izraelský, jehož by Bůh šel, aby vykoupil sobě lid a dobyl sobě jména, [čině] veliké a hrozné věci, vyháněje před tváří lidu svého, kterýž jsi vykoupil z Egypta, pohany?
22 Zvolil jsi zajisté lid svůj Izraelský sobě za lid až na věky, a ty, Hospodine, [sám] jsi jejich Bohem.
23 Nyní tedy, Hospodine, slovo to, jímž jsi zamluvil se služebníku svému a domu jeho, budiž jisté až na věky, a učiň tak, jakž jsi mluvil.
24 Budiž, pravím, jisté, tak aby velebeno bylo jméno tvé až na věky, a říkáno: Hospodin zástupů, Bůh Izraelský, jest Bůh nad Izraelem, a dům Davida služebníka tvého ať jest nepohnutelný před oblíčejem tvým.
25 Nebo ty, Bože můj, zjevil jsi služebníku svému, že mu ustavíš dům, a protož směl služebník tvůj modliti se před tebou.
26 A tak, ó Hospodine, ty jsi sám Bůh, a mluvil jsi o služebníku svém dobré věci tyto.
27 Nyní tedy ráčil jsi požehnati domu služebníka svého, aby trval na věky před oblíčejem tvým; nebo jsi ty, Hospodine, požehnal, i budeť požehnaný na věky.

Kapitola 18.[editovat]

1 Stalo se potom, že porazil David Filistinské, a zemdlil je, a vzal Gát i vesnice jeho z ruky Filistinských.
2 Porazil také i Moábské, a učiněni jsou Moábští služebníci Davidovi, [a] dávali jemu plat.
3 Porazil též David Hadarezera krále Soba v Emat, když byl vytáhl, aby opanoval řeku Eufrates.
4 A pobral mu David tisíc vozů, a sedm tisíc jízdných, a dvadceti tisíc mužů pěších, a zpodřezoval David žily všechněm koňům vozníkům. Toliko zanechal z nich ke stu vozům.
5 Přitáhli pak byli Syrští od Damašku na pomoc Hadarezerovi králi Soba, ale David porazil z Syrských dvamecítma tisíc mužů.
6 Tedy osadil David Syrii Damašskou. I učiněni jsou Syrští služebníci Davidovi, dávajíce plat; nebo zachovával Hospodin Davida, kamž se koli obrátil.
7 Pobral také David štíty zlaté, kteréž měli služebníci Hadarezerovi, a přinesl je do Jeruzaléma.
8 Z Tibchat též a z Chun, měst Hadarezerových, nabral David mědi velmi mnoho, z kteréž [potom] slil Šalomoun moře měděné, a sloupy i nádobí měděné.
9 A když uslyšel Tohu král Emat, že porazil David všecko vojsko Hadarezera krále Soba,
10 Poslal Adorama syna svého k králi Davidovi, aby ho pozdravil přátelsky, a spolu se s ním radoval z toho, že bojoval s Hadarezerem, a porazil ho; (nebo válčil Tohu s Hadarezerem). Kterýžto [přinesl] všelijaké nádoby zlaté a stříbrné i měděné.
11 Ty také obětoval král David Hospodinu s stříbrem a zlatem, kteréhož byl nabral ze všech národů, z Idumejských, z Moábských, z synů Ammon, z Filistinských, i z Amalechitských.
12 Abizai také syn Sarvie porazil Idumejských v údolí solnatém osmnácte tisíc.
13 Protož i nad Idumejskými postavil stráž, a učiněni jsou všickni Idumejští služebníci Davidovi; nebo zachovával Hospodin Davida, kamž se koli obrátil.
14 A tak kraloval David nade vším Izraelem, a činil soud a spravedlnost všemu lidu svému.
15 Joáb pak syn Sarvie [byl] nad vojskem, a Jozafat syn Achiludův byl kancléřem.
16 Sádoch také syn Achitobův a Abimelech syn Abiatarův [byli] kněžími, a Susa byl písařem.
17 Banaiáš pak syn Joiadův [byl] nad Cheretejskými a Peletejskými, a synové Davidovi knížaty při králi.

Kapitola 19.[editovat]

1 Stalo se zatím, že umřel Náhas král Ammonitský, a kraloval syn jeho místo něho.
2 I řekl David: Učiním milosrdenství s Chanunem synem Náhasovým, nebo učinil otec jeho milosrdenství nade mnou. Tedy poslal David posly, aby ho potěšili pro otce jeho. I přišli služebníci Davidovi do země synů Ammon k Chanunovi, aby ho těšili.
3 Tedy řekla knížata Ammonitská Chanunovi: Cožť se zdá, že David činí poctivost otci tvému, že poslal k tobě, kteříž by tě potěšili? Zdali ne proto, aby shlédli a vyšpehovali, i podvrátili zemi tuto, přišli služebníci jeho k tobě?
4 Pročež Chanun vzav služebníky Davidovy, oholil je a zustřihoval roucha jejich polovici až do rozkroků, a propustil je.
5 Tedy odešli [někteří], a oznámili Davidovi o těch mužích. I poslal proti nim, (nebo byli muži ti zlehčeni velice), a rozkázal jim král: Pobuďte v Jerichu, dokudž neobrostou brady vaše; potom se navrátíte.
6 Vidouce pak Ammonitští, že se zošklivili Davidovi, poslal Chanun a synové Ammon tisíc hřiven stříbra, aby sobě najali ze mzdy z Mezopotamie a z Syrie Maacha a z Soba vozů a jezdců.
7 A najali sobě ze mzdy třidceti a dva tisíce vozů, a krále Maachu i lid jeho. Kteřížto přitáhše, položili se s vojskem naproti Medaba. Ammonitští také shromáždivše se z měst svých, přitáhli k té bitvě.
8 Což uslyšav David, poslal Joába se vším vojskem udatných.
9 A tak vytáhše Ammonitští, sšikovali se k boji u brány města toho. Králové pak, kteříž byli přitáhli, [byli] zvláště na poli.
10 A protož vida Joáb proti sobě sšikovaný lid z předu i z zadu, vybrav některé ze všech výborných Izraelských, sšikoval [je] také proti Syrským.
11 Ostatek pak lidu dal pod správu Abizaie bratra svého, a sšikovali [se] proti Ammonitským.
12 I řekl [Joáb]: Jestliže Syrští budou mne silnější, přispěješ mi na pomoc; pakli Ammonitští silnější budou tebe, já pomohu tobě.
13 Posiliž se, a zmužile se mějme, [bojujíce] za lid náš a za města Boha našeho, Hospodin však, což mu se dobře líbí, nechť učiní.
14 Takž přistoupil Joáb i lid, kterýž při něm byl, k bitvě proti Syrským. Ale oni utekli před ním.
15 V tom Ammonitští vidouce, že utíkají Syrští, utekli také i oni před Abizaiem bratrem jeho, a ušli do města. Joáb též navrátil se do Jeruzaléma.
16 A tak vidouce Syrští, že jsou poraženi od Izraelských, poslali posly, a vyvedli Syrské, kteříž bydlejí za řekou, a Sofach kníže vojska Hadarezerova vedl je.
17 I oznámeno [to] Davidovi. Kterýžto shromáždiv všecken lid Izraelský, přepravil se přes Jordán, a přitáhl k nim, a sšikoval vojsko proti nim. A když sšikoval David vojsko proti Syrským k bitvě, bojovali s ním.
18 Tedy utekli Syrští před Izraelem. I porazil David z Syrských sedm tisíc vozů, a čtyřidceti tisíc lidu pěšího, až i Sofacha hejtmana vojska toho zabil.
19 Pročež když viděli služebníci Hadarezerovi, že jsou poraženi od Izraele, vešli v pokoj s Davidem, a sloužili jemu. A nechtěli více Syrští táhnouti na pomoc Ammonitským.

Kapitola 20.[editovat]

1 I stalo se po roce, když králové vyjíždívají [na vojnu], že vedl Joáb lid válečný, a hubil zemi synů Ammon. A když přitáhl, oblehl Rabbu; (ale David zůstal v Jeruzalémě). I dobyl Joáb Rabby, a rozbořil ji.
2 Tedy sňal David korunu krále jejich s hlavy jeho, a našel, že vážila hřivnu zlata. A bylo v ní kamení drahé, i [vstavena] byla na hlavu Davidovu. Vyvezl též kořisti města velmi veliké.
3 Lid pak, kterýž v něm byl, vyvedl, a dal je pod pily a brány železné i sekery. A tak učinil David všechněm městům Ammonitským. I navrátil se David se vším lidem do Jeruzaléma.
4 Potom pak když trvala válka v Gázer s Filistinskými, tehdy zabil Sibbechai Chusatský Sippaje, kterýž byl zplozený z obrů, i sníženi jsou.
5 Byla ještě i [jiná] válka s Filistinskými, kdežto zabil Elchanan, syn Jairův, Lachmi bratra Goliáše Gittejského, u jehož kopí bylo dřevo jako vratidlo tkadlcovské.
6 Opět byla jiná válka v Gát, a byl tam muž veliké postavy, kterýž měl po šesti prstech, [všech] čtyřmecítma, a byl i on zplozený z téhož obra.
7 Ten když haněl Izraele, zabil ho Jonata syn Semmaa, bratra Davidova.
8 Ti byli synové jednoho obra v Gát, kteříž padli od ruky Davidovy a od ruky služebníků jeho.

Kapitola 21.[editovat]

1 Satan pak povstal proti Izraelovi, a ponukl Davida, aby sečtl lid Izraelský.
2 Protož řekl David Joábovi a knížatům lidu: Jděte, sečtěte lid Izraelský od Bersabé až do Dan, a oznamte mi, abych věděl počet jich.
3 Ale Joáb řekl: Přidejž Hospodin lidu svého, což ho koli, stokrát více. I zdaliž, pane můj králi, nejsou všickni oni pána mého služebníci? Proč toho vyhledává pán můj? Proč [má] býti uvedena pokléska na Izraele?
4 Ale řeč královská přemohla Joába. A tak vyšed Joáb, prošel všecken lid Izraelský; potom navrátil se do Jeruzaléma.
5 I dal Joáb počet lidu sečteného Davidovi. A bylo všeho lidu Izraelského jedenáctekrát sto tisíc mužů bojovných, lidu pak Judského čtyřikrát sto tisíc, a sedmdesáte tisíc mužů bojovných.
6 Pokolení pak Léví a Beniaminova nepočítal mezi ně; nebo v ošklivosti měl Joáb rozkázaní královo.
7 Ovšem nelíbila se Bohu ta věc, protož ranil Izraele.
8 I řekl David Bohu: Zhřešil jsem těžce, že jsem to učinil, ale nyní odejmi, prosím, nepravost služebníka svého, nebo jsem velmi bláznivě učinil.
9 V tom mluvil Hospodin k Gádovi, proroku Davidovu, řka:
10 Jdi a rci Davidovi: Toto praví Hospodin: Trojíť věci podávám, vyvol sobě jednu z nich, kteroužť bych učinil.
11 Tedy přišel Gád k Davidovi a řekl jemu: Toto praví Hospodin: Vol sobě,
12 Buďto hlad za tři léta, buď abys za tři měsíce kažen byl od protivníků svých, když by meč nepřátel tvých dotekl se [tebe], aneb aby za tři dni meč Hospodinův a mor [byl] v zemi, a anděl Hospodinův aby hubil po všech končinách Izraelských. Již tedy viz, co mám odpovědíti tomu, kterýž mne poslal.
13 I řekl David Gádovi: Úzko mi náramně; nechť prosím, upadnu v ruce Hospodinovy, neboť jsou mnohá slitování jeho, jediné ať v ruce lidské neupadám.
14 A tak uvedl Hospodin mor na lid Izraelský, a padlo jich z Izraele sedmdesáte tisíc mužů.
15 Poslal také Bůh anděla [i] na Jeruzalém, aby hubil jej. A když hubil, popatřil Hospodin, a zželelo mu se toho zlého. I řekl andělu, kterýž hubil: Dostiť jest, zdrž ruku svou. Anděl pak stál podlé humna Ornana Jebuzejského.
16 Mezi tím pozdvih David očí svých, uzřel anděla Hospodinova, stojícího mezi zemí a nebem, a meč dobytý v ruce jeho, vztažený proti Jeruzalému. I padl David, ano i starší, odíni jsouce žíněmi, na tváři své.
17 A řekl David Bohu: Zdaliž jsem já nerozkázal čísti lidu? A jáť jsem sám ten, kterýž jsem zhřešil, a převelmi jsem zle učinil, tyto pak ovce co učinily? Hospodine, Bože můj, nechť jest, prosím, ruka tvá proti mně, a proti domu otce mého, ale proti lidu tvému nechť není rána.
18 Zatím anděl Hospodinův mluvil k Gádovi, aby řekl Davidovi, aby vstoupě, vzdělal oltář Hospodinu na humně Ornana Jebuzejského.
19 I vstoupil David podlé řeči Gádovy, kterouž byl mluvil ve jménu Hospodinovu.
20 A obrátiv se Ornan, uzřel toho anděla, a čtyři synové jeho s ním skryli se. Ornan pak mlátil pšenici.
21 V tom přišel David k Ornanovi. A pohleděv Ornan, uzřel Davida, a vyšed z humna toho, klaněl se Davidovi až k zemi.
22 Tedy řekl David Ornanovi: Dej mi to místo humna, ať vzdělám na něm oltář Hospodinu; za slušné peníze dej mi je, i přestane rána v lidu.
23 I řekl Ornan Davidovi: Nechť sobě vezme, a učiní pán můj král, což se mu za dobré vidí. Hle, přidám i voly tyto k oběti zápalné, a smyky na drva, i pšenici k oběti suché, to všecko dávám.
24 Král pak David řekl Ornanovi: Nikoli, ale raději koupím je od tebe za slušné peníze; neboť nevezmu, což tvého [jest], Hospodinu, aniž budu obětovati oběti zápalné darem dané.
25 I dal David Ornanovi za to místo zlata ztíží šesti set lotů.
26 A vzdělal tu David oltář Hospodinu, a obětoval zápaly a oběti pokojné, a vzýval Hospodina. Kterýžto vyslyšel ho, [spustiv] oheň s nebe na oltář zápalu.
27 I řekl Hospodin andělu, aby obrátil meč svůj do pošvy jeho.
28 Toho času když uzřel David, že jej vyslyšel Hospodin na humně Ornana Jebuzejského, obětovával tu oběti.
29 Nebo stánek Hospodinův, kterýž byl učinil Mojžíš na poušti, a oltář k zápalu toho času byl na výsosti v Gabaon.
30 David pak nemohl tam choditi k němu, aby hledal Boha, proto že se zhrozil meče anděla Hospodinova.

Kapitola 22.[editovat]

1 I řekl David: Totoť jest [místo] domu Hospodina Boha, a toto jest [místo] oltáři k zápalu Izraelovi.
2 Protož přikázal David, aby shromáždili cizozemce přebývající v zemi Izraelské, a ustanovil [z nich] kameníky, aby tesali kamení k stavení domu Božího.
3 Železa také mnoho na hřeby, a na dvéře k branám i k spojováním, připravil David, i mědi mnoho bez váhy.
4 Též i dříví cedrového bez počtu; nebo přiváželi Sidonští a Tyrští dříví cedrového množství Davidovi.
5 Nebo řekl byl David: Šalomoun syn můj mládenček jest malý, dům pak vystaven býti má Hospodinu veliký, znamenitý a slovoutný po všech zemích, a protož připravím mu nyní [potřeb]. A tak připravil David množství [toho] před smrtí svou.
6 Potom povolav Šalomouna syna svého, přikázal mu, aby vystavěl dům Hospodinu Bohu Izraelskému.
7 A řekl David Šalomounovi: Synu můj, uložil jsem byl v srdci svém vystavěti dům jménu Hospodina Boha svého.
8 Ale stala se ke mně řeč Hospodinova, řkoucí: Mnohou jsi krev vylil, a boje veliké jsi vedl; nebudeš stavěti domu jménu mému, proto že jsi mnoho krve vylil na zem přede mnou.
9 Aj, syn narodí se tobě, tenť bude muž pokojný. Odpočinutí zajisté dám jemu vůkol přede všemi nepřátely jeho, pročež Šalomoun slouti bude; nebo pokoj a odpočinutí dám Izraelovi za dnů jeho.
10 Onť ustaví dům jménu mému, a on bude mi za syna, a já jemu za otce, a upevním trůn království jeho nad Izraelem až na věky.
11 Protož, synu můj, Hospodin bude s tebou, a šťastněť se povede, a vystavíš dům Hospodina Boha svého, jakož mluvil o tobě.
12 A však dejž tobě Hospodin rozum a moudrost, a ustanoviž tě nad Izraelem, abys ostříhal zákona Hospodina Boha svého.
13 A tehdyť se šťastně povede, když ostříhati a činiti budeš ustanovení a soudy, kteréž přikázal Hospodin skrze Mojžíše lidu Izraelskému. Posilniž se a zmocni, neboj se, ani lekej.
14 A aj, [já] v nevolech svých připravil jsem k domu Hospodinovu sto tisíců centnéřů zlata, a stříbra tisíc tisíců centnéřů, mědi pak a železa bez váhy; nebo [toho] mnoho jest. Dříví také i kamení připravil jsem, a k tomu [ostatek] přidáš.
15 Přes to máš u sebe hojně dělníků, kameníků a zedníků, i tesařů i jiných zběhlých ve všelijakém díle.
16 Zlata, stříbra, mědi a železa není počtu; snažiž se a dělej, a Hospodin budiž s tebou.
17 Přikázal také David všechněm knížatům Izraelským, aby pomáhali Šalomounovi synu jeho, [řka]:
18 Zdaliž Hospodin Bůh váš není s vámi, kterýž vám způsobil vůkol a vůkol odpočinutí? Nebo dal v ruku mou obyvatele země této, a podmaněna jest země Hospodinu a lidu jeho.
19 Nyní tedy vydejte se srdcem svým a duší svou k hledání Hospodina Boha svého, a přičiníce se, vystavějte svatyni Hospodinu [Bohu], abyste [tam] vnesli truhlu smlouvy Hospodinovy, a nádobí Bohu posvěcená do domu vystaveného jménu Hospodinovu.

Kapitola 23.[editovat]

1 Sstarav se pak David, a jsa pln dnů, ustanovil králem Šalomouna syna svého nad Izraelem,
2 A shromáždil všecka knížata Izraelská, i kněží a Levíty.
3 I sečteni jsou Levítové od třidcítiletých a výše, a byl počet jich, vedlé jmen a osob jejich, třidceti a osm tisíců.
4 Z kterýchž postaveno bylo nad dílem domu Hospodinova čtyřmecítma tisíců, vladařů pak a soudců šest tisíců,
5 A vrátných čtyři tisíce, a čtyři tisíce chválících Hospodina na nástrojích, kterýchž nadělal k chválení [Boha].
6 I nařídil David pořádku mezi syny Léví, [totiž] mezi [syny] Gerson, Kahat a Merari.
7 Z Gersona [byli] Ladan a Semei.
8 Synové Ladan: Kníže Jehiel, Zetam a Joel, [ti] tři.
9 Synové Semei: Selomit, Oziel a Háran, [ti] tři. Ta jsou knížata otcovských [čeledí] Ladanských.
10 Synové pak Semei: Jachat, Zina, Jehus a Beria. Ti čtyři jsou synové Semei.
11 Byl pak Jachat kníže, a Ziza druhý, ale Jehus a Beria ne mnoho měli synů, a protož v čeledi otcovské za jedny byli počítáni.
12 Synové Kahat: Amram, Izar, Hebron a Uziel, [ti] čtyři.
13 Synové Amramovi: Aron a Mojžíš. Byl pak oddělen Aron, aby sloužil v svatyni svatých, on i synové jeho na věky, a aby kadili před Hospodinem, a sloužili jemu, i dobrořečili ve jménu jeho až na věky.
14 Ale synové Mojžíše, muže Božího, počteni jsou v pokolení Léví.
15 Synové Mojžíšovi: Gersom a Eliezer.
16 Synové Gersomovi: Sebuel kníže.
17 A synové Eliezerovi: Rechabiáš kníže. Neměl pak Eliezer více synů, ale synové Rechabiášovi rozmnožili se velmi.
18 Synové Izarovi: Selomit kníže.
19 Synové Hebronovi: Jeriáš kníže, Amariáš druhé, Jachaziel třetí, a Jekmaam čtvrté.
20 Synové Uzielovi: Mícha kníže, a Jezia druhý.
21 Synové Merari: Moholi a Musi. Synové Moholi: Eleazar a Cis.
22 Umřel pak Eleazar, a neměl synů, než toliko dcery, kteréž pojali synové Cis, bratří jejich.
23 Synové Musi: Moholi a Eder a Jerimot, [ti] tři.
24 Ti jsou synové Léví po čeledech svých, knížata čeledí, kteříž vyčteni byli vedlé počtu jmen a osob, konající dílo v přisluhování domu Hospodinova od dvadcítiletých a výše.
25 Nebo řekl David: Odpočinutí dal Hospodin Bůh Izraelský lidu svému, a bydliti bude v Jeruzalémě až na věky.
26 Ano i Levítové nebudou více nositi stánku, ani kterých nádob jeho k přisluhování jeho.
27 A tak podlé nařízení Davidova nejposlednějšího byvše sečteni synové Léví, počna od dvadcítiletých a výše,
28 Postaveni byli, aby byli ku pomoci synů Aronových, v přisluhování domu Hospodinova v síňcích, v pokojích a při očišťování všeliké [věci] svaté, i při práci služebnosti domu Božího,
29 Též při chlebích posvátných, a při běli k obětem suchým, při koláčích přesných, a při pánvicích a rendlících, i při všeliké míře a měření,
30 A aby stáli každého jitra k slavení a chválení Hospodina, tolikéž i u večer,
31 A při všeliké oběti zápalů Hospodinových ve dny sobotní, a na novměsíce a v svátky výroční v [jistém] počtu, vedlé řádu jejich ustavičně před Hospodinem,
32 A tak aby drželi stráž stánku úmluvy, a stráž svatyně, i stráž synů Aronových, bratří svých v službě domu Hospodinova.

Kapitola 24.[editovat]

1 Synů pak Aronových [tato jsou] zpořádaní: Synové Aronovi: Nádab, Abiu, Eleazar a Itamar.
2 Ale že umřel Nádab a Abiu před otcem svým, a neměli synů, protož konali úřad kněžský Eleazar a Itamar.
3 Kteréž zpořádal David, totiž Sádocha z synů Eleazarových, a Achimelecha z synů Itamarových, vedlé počtu a řádu jejich v přisluhováních jejich.
4 Nalezeno pak synů Eleazarových více předních mužů, než synů Itamarových, a rozdělili je. Z synů Eleazarových [bylo] předních po domích otcovských šestnáct, a z synů Itamarových po [čeledech] otcovských osm.
5 I rozděleni jsou losem jedni od druhých, ačkoli byli knížata [nad] věcmi svatými, a knížata Boží z synů Eleazarových a z synů Itamarových.
6 I popsal je Semaiáš syn Natanaelův, písař z [pokolení] Léví před králem a knížaty, a Sádochem knězem a Achimelechem synem Abiatarovým i knížaty [čeledí] otcovských mezi kněžími a Levíty, tak že dům otcovský jeden zaznamenán Eleazarovi, tolikéž [druhý] zaznamenán Itamarovi.
7 Padl pak los první na Jehoiariba, na Jedaiáše druhý,
8 Na Charima třetí, na Seorima čtvrtý,
9 Na Malkiáše pátý, na Miamin šestý,
10 Na Hakkoza sedmý, na Abiáše osmý,
11 Na Jesua devátý, na Sechaniáše desátý,
12 Na Eliasiba jedenáctý, na Jakima dvanáctý,
13 Na Chuppa třináctý, na Jesebaba čtrnáctý,
14 Na Bilgu patnáctý, na Immera šestnáctý,
15 Na Chezira sedmnáctý, na Happizeza osmnáctý,
16 Na Petachiáše devatenáctý, na Ezechiele dvadcátý,
17 Na Jachina jedenmecítmý, na Gamule dvamecítmý,
18 Na Delaiáše třimecítmý, na Maaseiáše čtyřmecítmý.
19 Ti [jsou], jenž zřízeni byli v přisluhováních svých, aby vcházeli do domu Hospodinova podlé řádu svého, pod spravou Arona otce jejich, jakož mu byl přikázal Hospodin Bůh Izraelský.
20 Z synů Léví ostatních, z synů Amramových Subael, z synů Subael Jechdeiáš.
21 Z Rechabiáše, z synů Rechabiášových kníže Iziáš.
22 Z Izara Selomot, z synů Selomotových Jachat.
23 Synové pak Jeriášovi: Amariáš druhý, Jachaziel třetí, Jekamam čtvrtý.
24 Syn Uzielův Mícha, z synů Míchy Samir.
25 Bratr Míchův Iziáš, a syn Iziášův Zachariáš.
26 Synové Merari: Moholi a Musi, synové Jaaziášovi: Beno.
27 Synové Merari z Jaaziáše: Beno, Soham, Zakur a Ibri.
28 Z Moholi Eleazar, kterýž neměl synů.
29 Z Cisa synové Cisovi: Jerachmeel.
30 Synové pak Musi: Moholi, Eder a Jerimot. Ti jsou synové Levítů po domích otců svých.
31 I ti také metali losy naproti bratřím svým, synům Aronovým, před Davidem králem, Sádochem a Achimelechem, i knížaty otcovských [čeledí] z kněží a Levítů, z [čeledí] otcovských, každý přednější naproti bratru svému mladšímu.

Kapitola 25.[editovat]

1 I oddělil David a knížata vojska k službě syny Azafovy a Hémanovy a Jedutunovy, kteříž by prorokovali při harfách, při loutnách a při cymbálích. Byl pak počet jejich, [totiž] mužů těch, jenž práci vedli v přisluhování svém,
2 Z synů Azafových: Zakur, Jozef, Netaniáš a Asarela, synové Azafovi, pod spravou Azafovou [byli], kterýž prorokoval k rozkazu královu.
3 Z Jedutuna synů Jedutunových bylo šest: Godoliáš, Zeri, Izaiáš, Chasabiáš, Mattitiáš [a Simei], pod spravou otce jejich Jedutuna, kterýž prorokoval při harfě k slavení a chválení Hospodina.
4 Z Hémana synové Hémanovi: Bukkiáš, Mataniáš, Uziel, Sebuel, Jerimot, Chananiáš, Chanani, Eliata, Giddalti, Romantiezer, Jazbekasa, Malloti, Hotir a Machaziot.
5 Všickni ti synové Hémanovi, proroka králova v slovích Božských, k vyvyšování moci. A dal Bůh Hémanovi synů čtrnácte a dcery tři.
6 Všickni ti [byli] pod spravou otce svého, při zpívání [v] domě Hospodinově na cymbálích, loutnách a harfách, k službě [v] domě Božím vedlé poručení králova Azafovi, Jedutunovi a Hémanovi.
7 Byl pak počet jich s bratřími jejich, těmi, kteříž byli vycvičení v zpěvích Hospodinových, všech mistrů dvě stě osmdesát osm.
8 Tedy metali losy, [houf] držících stráž naproti [druhému], jakž malý, tak veliký, mistr i učedlník.
9 I padl první los [v čeledi] Azaf na Jozefa, na Godoliáše s bratřími a syny jeho druhý, jichž [bylo] dvanáct.
10 Třetí na Zakura, synům jeho a bratřím jeho dvanácti.
11 Čtvrtý na Izara, synům jeho a bratřím jeho dvanácti.
12 Pátý na Netaniáše, synům jeho a bratřím jeho dvanácti.
13 Šestý na Bukkiáše, synům jeho a bratřím jeho dvanácti.
14 Sedmý na Jesarele, synům jeho a bratřím jeho dvanácti.
15 Osmý na Izaiáše, synům jeho a bratřím jeho dvanácti.
16 Devátý na Mataniáše, synům a bratřím jeho dvanácti.
17 Desátý na Simei, synům a bratřím jeho dvanácti.
18 Jedenáctý na Azarele, synům a bratřím jeho dvanácti.
19 Dvanáctý na Chasabiáše, synům a bratřím jeho dvanácti.
20 Třináctý na Subaele, synům a bratřím jeho dvanácti.
21 Čtrnáctý na Mattitiáše, synům a bratřím jeho dvanácti.
22 Patnáctý na Jerimota, synům a bratřím jeho dvanácti.
23 Šestnáctý na Chananiáše, synům a bratřím jeho dvanácti.
24 Sedmnáctý na Jazbekasa, synům a bratřím jeho dvanácti.
25 Osmnáctý na Chanani, synům a bratřím jeho dvanácti.
26 Devatenáctý na Malloti, synům a bratřím jeho dvanácti.
27 Dvadcátý na Eliatu, synům a bratřím jeho dvanácti.
28 Jedenmecítmý na Hotira, synům a bratřím jeho dvanácti.
29 Dvamecítmý na Giddalta, synům a bratřím jeho dvanácti.
30 Třimecítmý na Machaziota, synům a bratřím jeho dvanácti.
31 Čtyřmecítmý na Romantiezera, synům a bratřím jeho dvanácti.

Kapitola 26.[editovat]

1 Zpořádání pak vrátných [takové bylo]: Z Chorejských Meselemiáš syn Chóre, z synů Azafových.
2 A z Meselemiášových synů: Zachariáš prvorozený, Jediael druhý, Zebadiáš třetí, Jatniel čtvrtý,
3 Elam pátý, Jochanan šestý, Elioenai sedmý.
4 A z Obededomových synů: Semaiáš prvorozený, Jozabad druhý, Joach třetí, Sachar čtvrtý a Natanael pátý,
5 Amiel šestý, Izachar sedmý, Pehulletai osmý; nebo požehnal mu Bůh.
6 Semaiášovi pak synu jeho zrodili se synové, kteříž panovali v domě otce svého; nebo muži udatní byli.
7 Synové Semaiášovi: Otni a Refael, Obéd a Elzabad, jehož bratří [byli] muži udatní; [též] Elihu a Semachiáš.
8 Všickni ti z potomků Obededomových, oni sami i synové jejich a bratří jejich, jeden každý muž udatný a způsobný k službě, šedesáte a dva [všech] z Obededoma.
9 Též synů a bratří Meselemiášových, mužů silných, osmnáct.
10 Z Chosových pak, [kterýž byl] z synů Merari, synové [byli]: Simri kníže. Ačkoli nebyl prvorozený, však postavil ho otec jeho za předního.
11 Helkiáš druhý, Tebaliáš třetí, Zachariáš čtvrtý. Všech synů a bratří Chosových třinácte.
12 Těm rozděleny jsou povinnosti, aby byli vrátnými po mužích předních, [držíce] stráž naproti bratřím svým při službě v domě Hospodinově.
13 Nebo metali losy, jakož malý, tak veliký, po domích svých otcovských, k jedné každé bráně.
14 I padl los k východu Selemiášovi. Zachariášovi také synu jeho, rádci opatrnému, uvrhli losy, i padl los jeho na půlnoci.
15 Obededomovi pak na poledne, ale synům jeho na dům pokladů.
16 Suppimovi a Chosovi na západ s branou Salléchet, na cestě podlážené vzhůru jdoucí. Stráž [byla] naproti stráži.
17 K východu Levítů šest, k půlnoci na den čtyři, ku poledni na den čtyři, a při domě pokladů dva a dva,
18 V straně zevnitřní k západu, po čtyřech k příkopu, po dvou k straně zevnitřní.
19 Ta jsou zpořádání vrátných synů Chóre a synů Merari.
20 Tito také Levítové: Achiáš [byl] nad poklady domu Božího, totiž nad poklady věcí posvátných.
21 Z synů Ladanových synové Gersunských, z Ladana knížata otcovských [čeledí], z Ladana totiž Gersunského Jechiel.
22 Synové Jechielovi, Zetam a Joel bratr jeho, [byli] nad poklady domu Hospodinova.
23 Z Amramských, z Izarských z Hebronských a z Ozielských.
24 Sebuel pak syn Gersoma, syna Mojžíšova, přední nad poklady.
25 Ale bratří jeho z Eliezera: Rechabiáš syn jeho, a Izaiáš syn jeho, a Joram syn jeho, a Zichri syn jeho, a Selomit syn jeho.
26 Ten Selomit a bratří jeho [byli] nade všemi poklady věcí posvátných, kterýchž byl posvětil David král a knížata [čeledí] otcovských, i hejtmané a setníci s vývodami vojska.
27 [Nebo] z bojů a z kořistí obětovávali k opravě domu Hospodinova,
28 A čehožkoli byl posvětil Samuel prorok, a Saul syn Cis, a Abner syn Nerův, a Joáb syn Sarvie. Kdokoli posvěcoval [čeho, dával] do rukou Selomita a bratří jeho.
29 Z Izarských Chenaniáš a synové jeho, nad dílem, kteréž vně [děláno, byli] v Izraeli za úředníky a soudce.
30 Z Hebronských Chasabiáš a bratří jeho, mužů silných tisíc a sedm set [bylo] v přednosti nad Izraelem, za Jordánem k západu, ve všelikém díle Hospodinově a v službě královské.
31 Mezi kterýmiž Hebronskými Jeriáš kníže [byl] nad Hebronskými v pokolení jejich, po [čeledech] otcovských; [nebo] léta čtyřidcátého kralování Davidova vyhledáváni byli, a nalezeni jsou mezi nimi muži udatní v Jazer Galádské,
32 A bratří jeho, mužů silných, dva tisíce a sedm set, knížat otcovských [čeledí]. Kteréž ustanovil David král nad Rubenskými a Gádskými, a nad polovicí pokolení Manassesova, ve všech věcech Božských i věcech královských.

Kapitola 27.[editovat]

1 Synové pak Izraelští podlé počtu svého, knížata [čeledí] otcovských a hejtmané a setníci a úředníci nad těmi, kteříž přisluhovali králi ve všech věcech jedni po druhých, vcházejíce a vycházejíce na každý měsíc, přes všecky měsíce roku: V jednom každém houfě [bylo jich] čtyřmecítma tisíců.
2 Nad houfem prvním první měsíc [byl] Jasobam, syn Zabdielův, a v houfě jeho [bylo] čtyřmecítma tisíců.
3 Z synů Fáresových [bylo to] kníže všech knížat nad vojsky, měsíce prvního.
4 Zatím nad houfem na měsíc druhý [byl] Dodai Achochitský i s houfem svým, potom Miklot vývoda, a v houfě jeho čtyřmecítma tisíců.
5 Kníže vojska třetího na třetí měsíc Banaiáš syn Joiady, nejvyššího kněze, a v houfě jeho čtyřmecítma tisíců.
6 Ten Banaiáš byl silný mezi třidcíti a nad třidcíti, a v houfě jeho Amizabad syn jeho.
7 Čtvrtého [houfu kníže] na čtvrtý měsíc Azael, bratr Joábův, a Zebadiáš syn jeho po něm, a v houfě jeho čtyřmecítma tisíců.
8 Pátého na pátý měsíc kníže Samhut Izrachitský, a v houfě jeho čtyřmecítma tisíců.
9 Šestého na šestý měsíc Híra, syn Ikeše Tekoitského, a v houfě jeho čtyřmecítma tisíců.
10 Sedmého na sedmý měsíc Chelez Pelonský z synů Efraimových, a v houfě jeho čtyřmecítma tisíců.
11 Osmého na osmý měsíc Sibbechai Chusatský z Zarchejských, a v houfě jeho čtyřmecítma tisíců.
12 Devátého na devátý měsíc Abiezer Anatotský z Beniaminských, a v houfě jeho čtyřmecítma tisíců.
13 Desátého na měsíc desátý Maharai Netofatský z Zarchejských, a v houfě jeho čtyřmecítma tisíců.
14 Jedenáctého na jedenáctý měsíc Banaiáš Faratonský z synů Efraimových, a v houfě jeho čtyřmecítma tisíců.
15 Dvanáctého na dvanáctý měsíc Cheldai Netofatský z Otoniele, a v houfě jeho čtyřmecítma tisíců.
16 Mimo to [byli] nad pokoleními Izraelskými, nad Rubenskými vývoda Eliezer syn Zichrův, nad Simeonskými Sefatiáš syn Maachův,
17 Nad [pokolením] Léví Chasabiáš syn Kemuelův, nad Aronovým Sádoch,
18 Nad Judovým Elihu z bratří Davidových, nad Izacharovým Amri syn Michaelův,
19 Nad Zabulonovým Izmaiáš syn Abdiášův, nad Neftalímovým Jerimot syn Azrielův,
20 Nad syny Efraimovými Ozeáš syn Azaziášův, nad polovicí pokolení Manasse Joel syn Pedaiášův,
21 Nad [druhou pak] polovicí Manasse v Gálad Iddo syn Zachariášův, nad Beniaminovým Jaasiel syn Abnerův,
22 Nad Danovým Azarel syn Jerochamův. Ta [jsou] knížata pokolení Izraelských.
23 Nesečtl jich pak David [všech] od dvadcítiletých a níže; nebo byl řekl Hospodin, že rozmnoží Izraele jako hvězdy nebeské.
24 [A ačkoli] Joáb syn Sarvie počal jich počítati, však nedokonal; nebo proto přišel hněv [Boží] na Izraele, aniž jest vložen počet ten v knihu o králi Davidovi.
25 Nad poklady pak královskými [byl] Azmavet syn Adielův, a nad důchody z polí, z měst a ze vsí i z zámků byl Jonatan syn Uziášův.
26 A nad dělníky na poli, při dělání rolí, Ezri syn Chelubův.
27 A nad vinicemi Semeiáš Ramatský, a nad úrodami z vinic [i] nad sklepy vinnými Zabdi Sifmejský.
28 A nad olivovím a planým fíkovím, kteréž jest na polích, Baalchanan Gederský, a nad špižírnami olejnými Joas.
29 A nad skoty, kteříž se pásli v Sáron, Sitrai Sáronský, a nad skoty v údolích Safat syn Adlai.
30 A nad velbloudy Obil Izmaelský, nad oslicemi Jechdeiáš Meronotský,
31 Nad bravy pak Jazim Agarejský. Všickni ti úředníci [byli] nad statkem krále Davida.
32 Ale Jonatan strýc Davidův [byl] rada, muž rozumný a kancléř. On a Jechiel syn Chachmonův [býval] s syny královskými.
33 Achitofel též rada králova, a Chusai Architský přítel králův.
34 Po Achitofelovi potom byl Joiada syn Banaiášův, a Abiatar, a kníže vojska králova Joáb.

Kapitola 28.[editovat]

1 Shromáždil pak David všecka knížata Izraelská, knížata jednoho každého pokolení, a knížata houfů sloužících králi, i hejtmany a setníky, i úředníky nade vším statkem a jměním královým i synů jeho s komorníky, i se všemi vzácnými a udatnými lidmi, do Jeruzaléma.
2 A povstav David král na nohy své, řekl: Slyšte mne, bratří moji a lide můj. Já jsem [uložil] v srdci svém vystavěti dům [k] odpočinutí truhle úmluvy Hospodinovy, a ku podnoži noh Boha našeho, a připravil jsem byl [potřeby] k stavení.
3 Ale Bůh mi řekl: Nebudeš stavěti domu jménu mému, proto že jsi muž válkami zaměstknaný a krev jsi vyléval.
4 Vyvolil pak Hospodin Bůh Izraelský mne ze vší čeledi otce mého, abych byl králem nad Izraelem na věky; nebo z Judy vybral vývodu a z domu Judova čeled otce mého, a z synů otce mého mne ráčil za krále ustanoviti nade vším Izraelem.
5 Tolikéž ze všech synů mých, (nebo mnoho synů dal mi Hospodin), vybral Šalomouna syna mého, aby seděl na stolici království Hospodinova nad Izraelem,
6 A řekl mi: Šalomoun syn tvůj, ten mi vzdělá dům můj a síně mé; nebo jsem jej sobě zvolil za syna, a já budu jemu za otce.
7 I utvrdím království jeho až na věky, bude-li stálý v ostříhání přikázaní mých a soudů mých, jako i nynějšího času.
8 Nyní tedy při přítomnosti všeho Izraele, shromáždění Hospodinova, an slyší Bůh náš, [napomínám vás]: Zachovávejte a dotazujte se na všecka přikázaní Hospodina Boha svého, abyste vládli zemí dobrou, a v dědictví [její] uvedli i syny své po sobě až na věky.
9 Ty také, Šalomoune, synu můj, znej Boha otce svého, a služ jemu celým srdcem a myslí ochotnou. Nebo všecka srdce zpytuje Hospodin a všeliká mysli tanutí zná. Budeš-li ho hledati, nalezneš jej; pakli ho opustíš, zavrže tě na věky.
10 A tak viziž, že tě Hospodin zvolil, abys vystavěl dům svatyně; posilniž se a dělej.
11 Dal pak David Šalomounovi synu svému formu síňce i pokojů jejích, a sklepů i paláců a komor jejích vnitřních, i domu [pro] slitovnici,
12 A formu všeho toho, což byl složil v mysli své o síních domu Hospodinova, i o všech komorách vůkol [chrámu] pro poklady domu Božího, i pro poklady věcí posvátných,
13 I pro houfy kněží a Levítů, a pro všecko dílo služby domu Hospodinova, a pro všecko nádobí [k] přisluhování v domě Hospodinově.
14 [Dal též] zlata v jisté váze na [nádobí] zlaté, na všelijaké nádobí k jedné každé službě, [též] [stříbra] na všecky nádoby stříbrné v jisté váze na všelijaké nádobí k jedné každé službě,
15 Totiž váhu na svícny zlaté, a lampy jejich zlaté podlé váhy jednoho každého svícnu i lamp jeho, na svícny pak stříbrné podlé váhy svícnu [každého] a lamp jeho, jakž potřebí bylo každému svícnu.
16 Zlata též váhu na stoly předložení na jeden každý stůl, i stříbra na stoly stříbrné,
17 I na vidličky a na kotlíky, i na přikryvadla zlata ryzího, a na medenice zlaté váhu na jednu každou medenici, tolikéž na medenice stříbrné [jistou] váhu na jednu každou medenici.
18 Také na oltář k kadění zlata ryzího váhu, zlata i k udělání vozů cherubínů, kteříž by roztaženými [křídly] zastírali truhlu úmluvy Hospodinovy.
19 Všecko to skrze vypsání z ruky Hospodinovy mne došlo, kterýž mi to dal, abych vyrozuměl všemu dílu formy té.
20 A tak řekl David Šalomounovi synu svému: Posilniž se a zmocni a dělej; neboj se, ani lekej. Nebo Hospodin Bůh, Bůh můj s tebou bude, nenecháť tebe [samého], aniž tě opustí, až i dokonáno bude všecko dílo služby domu Hospodinova.
21 Hle, i houfové kněží a Levítů ke všeliké službě domu Božího s tebou také [budou] při všelikém díle, jsouce všickni ochotní [a] prozřetelní v moudrosti při všeliké práci, knížata také i všecken lid ke všechněm slovům tvým.

Kapitola 29.[editovat]

1 Potom řekl David král všemu shromáždění: Šalomouna syna mého jediného vyvolil Bůh [ještě] maličkého a mladého, dílo pak toto veliké jest; nebo ne člověku palác ten, ale Hospodinu Bohu [býti má].
2 [Já] zajisté podlé své nejvyšší možnosti nachystal jsem [potřeb k] domu Boha svého, zlata k [nádobám] zlatým, a stříbra k stříbrným, mědi k měděným, železa k železným a dříví k dřevěným, kamení onychinového i kamení k vsazování, i karbunkulového, a rozličných barev, a všelijakého kamení drahého, i kamení mramorového hojně.
3 Nadto z veliké lásky k domu Boha svého, maje zvláštní poklad zlata a stříbra, [i ten] dávám k domu Boha svého mimo všecko to, [což] jsem připravil k domu svatyně,
4 [Totiž] tři tisíce centnéřů zlata, zlata [z] Ofir, a sedm tisíc centnéřů stříbra přečištěného k potažení stěn domů [svatých],
5 Zlata k nádobám zlatým a stříbra k stříbrným i ke všelikému dílu řemeslnému. A jestliže jest kdo [více], ješto by co chtěl dobrovolně obětovati dnes Hospodinu?
6 Tedy knížata [čeledí] otcovských a knížata pokolení Izraelských, i hejtmané a setníci i úředníci nad dílem královským dobrovolně obětovali.
7 A dali k službě domu Božího zlata pět tisíc centnéřů, a deset tisíc zlatých, stříbra pak deset tisíc centnéřů, a mědi osmnácte tisíc centnéřů, a železa sto tisíc centnéřů.
8 Kdožkoli měli kamení drahé, dávali do pokladu domu Hospodinova do rukou Jechiele Gersunského.
9 I veselil se lid, že tak ochotně obětovali; nebo celým srdcem dobrovolně obětovali Hospodinu. Nýbrž i král David radoval se radostí velikou.
10 A protož dobrořečil David Hospodinu před oblíčejem všeho shromáždění, a řekl David: Požehnaný jsi ty Hospodine, Bože Izraele otce našeho, od věků až na věky.
11 Tváť jest, ó Hospodine, velebnost i moc i sláva, i vítězství i čest, ano i všecko, což jest v nebi i v zemi. Tvé jest, ó Hospodine, království, a ty jsi vyšší nad všelikou vrchnost.
12 I bohatství i sláva od tebe [jest], a ty panuješ nade vším, a v ruce tvé [jest] moc a síla, a v ruce tvé také jest i to, kohož chceš zvelebiti a upevniti.
13 Nyní tedy, Bože náš, děkujeme tobě, a chválíme jméno slávy tvé.
14 Nebo kdo jsem já, a co jest lid můj, abychom mohli míti moc k tak dobrovolnému obětování tobě? Od tebeť jest zajisté všecko, a [i to] z ruky tvé dali jsme tobě.
15 Nebo my příchozí jsme před tebou a hosté, jako i všickni otcové naši; dnové naši jsou jako stín [běžící] po zemi beze vší zástavy.
16 Hospodine, Bože náš, všecka ta hojnost, kterouž jsme připravili k stavení domu tvého, jménu svatému tvému, z ruky tvé jest, a tvé jsou všecky věci.
17 Známť pak, Bože můj, že ty zpytuješ srdce, a upřímnost oblibuješ; [protož] já z upřímnosti srdce svého ochotně obětoval jsem toto všecko. Ano i lid tvůj, kterýž se teď shledal, viděl jsem, jak s radostí chtivě obětuje tobě.
18 Hospodine, Bože Abrahama, Izáka a Izraele, otců našich, zachovejž to na věky, totiž snažnost [takovou] srdce lidu svého, a nastrojuj srdce jejich sobě.
19 Šalomounovi také synu mému dej srdce upřímé, aby ostříhal přikázaní tvých, svědectví tvých a ustanovení tvých, a aby činil všecko, a vystavěl dům ten, k němuž jsem [potřeby] připravil.
20 Potom řekl David všemu shromáždění: Dobrořečte nyní Hospodinu Bohu svému. I dobrořečilo všecko shromáždění Hospodinu Bohu otců svých, a přisehnuvše hlavy, poklonili se Hospodinu i králi.
21 Zatím obětovali Hospodinu oběti, obětovali také zápaly Hospodinu nazejtří, volů tisíc, skopců tisíc, beranů tisíc, s mokrými obětmi jejich, a [jiných] obětí množství za všecken lid Izraelský.
22 I jedli a pili před Hospodinem v ten den s radostí velikou. Potom za krále ustanovili po druhé Šalomouna syna Davidova, a pomazali jej Hospodinu za vývodu, a Sádocha za kněze.
23 A tak dosedl Šalomoun na stolici Hospodinovu, aby byl králem místo Davida otce svého. I vedlo se mu šťastně, a poslouchal ho všecken Izrael.
24 Tolikéž i všecka knížata a znamenití, i všickni synové krále Davida poddali se Šalomounovi králi.
25 I zvelebil Hospodin Šalomouna náramně před očima všeho Izraele, a dal mu slávu královskou, jakéž neměl před ním žádný král v Izraeli.
26 Kraloval pak byl David syn Izai nade vším Izraelem.
27 A dnů, v nichž kraloval David nad Izraelem, bylo čtyřidceti let. V Hebronu kraloval sedm let, a v Jeruzalémě kraloval třidceti a tři léta.
28 I umřel v starosti dobré, pln jsa dnů, bohatství a slávy, a kraloval Šalomoun syn jeho místo něho.
29 Činové pak Davida krále první i poslední popsáni jsou v knize Samuele proroka, a v knize Nátana proroka, též v knize Gáda proroka,
30 Se vším kralováním i silou jeho, i se všemi příběhy časů při něm i při lidu Izraelském, i při všech královstvích zemských.

Starý zákon
GenesisExodusLeviticusNumeriDeuteronomium

JozueSoudcůRutI SamuelovaII SamuelovaI KrálovskáII KrálovskáI ParalipomenonII ParalipomenonEzdrášNehemiášEsterJob

ŽalmyPříslovíKazatelPíseň Šalamounova

IzaiášJeremiášPláč JeremiášůvEzechielDaniel

OzeášJoelAmosAbdiášJonášMicheášNahumAbakukSofoniášAggeusZachariášMalachiáš

Nový zákon
MatoušMarekLukášJanSkutky

ŘímanůmI KorintskýmII KorintskýmGalatskýmEfezskýmFilipenskýmKolossenskýmI TessalonicenskýmII Tessalonicenským

I TimoteoviII TimoteoviTitoviFilemonoviŽidům

JakubI PetrovaII PetrovaI JanovaII JanovaIII JanovaJudova

Zjevení