Bible kralická/Efezským

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Kapitola 1.[editovat]

1 Pavel apoštol Jezukristův, skrze vůli Boží, svatým, kteří jsou v Efezu, a věrným v Kristu Ježíši:
2 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.
3 Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista, kterýž požehnal nám všelikým požehnáním duchovním v nebeských věcech v Kristu,
4 Jakož vyvolil nás v něm před ustanovením světa, abychom byli svatí a nepoškvrnění před oblíčejem jeho v lásce,
5 Předzřídiv nás k zvolení za syny skrze Ježíše Krista pro sebe, podlé dobře libé vůle své,
6 K chvále slávy milosti své, kterouž vzácné nás učinil v tom nejmilejším.
7 V němž máme vykoupení skrze krev jeho, [totiž] odpuštění hříchů, podlé bohatství milosti jeho,
8 Kterouž rozhojnil k nám ve vší moudrosti a opatrnosti,
9 Oznámiv nám tajemství vůle své podlé dobré líbosti své, kterouž předuložil byl sám v sobě,
10 Aby v dokonání plnosti časů v jedno shromáždil všecko v Kristu, buď nebeské věci, buď zemské.
11 V kterémž i k losu připuštěni jsme, předzřízeni byvše, podlé předuložení toho, kterýž všecko působí podlé rady vůle své,
12 Abychom tak byli k chvále slávy jeho my, kteříž jsme prvé naději měli v Kristu.
13 V kterémž i vy [naději máte], slyševše slovo pravdy, [totiž] evangelium spasení svého, skrze kteréž také, uvěřivše, znamenáni jste Duchem zaslíbení svatým,
14 Kterýž jest závdavek dědictví našeho, na vykoupení toho, což jím dobyto jest, k chvále slávy jeho.
15 Protož i já, slyšev o vaší víře v Pánu Ježíši, a o lásce ke všechněm svatým,
16 Nepřestávám díků činiti z vás, zmínku čině o vás na modlitbách svých,
17 Aby Bůh Pána našeho Jezukrista, Otec slávy, dal vám Ducha moudrosti a zjevení ku poznání jeho,
18 [A tak] osvícené oči mysli vaší, abyste věděli, která by byla naděje povolání jeho, a jaké bohatství slávy dědictví jeho v svatých,
19 A kterak jest nesmírná velikost moci jeho k nám věřícím podlé působení mocnosti síly jeho.
20 Kteréž dokázal na Kristu, vzkřísiv jej z mrtvých, a posadiv na pravici své na nebesích,
21 Vysoce nade všecko knížatstvo, i mocnosti, i moci, i panstvo, i [nad] každé jméno, kteréž se jmenuje, netoliko v věku tomto, ale i v budoucím.
22 A všecko poddal pod nohy jeho, a jej dal hlavu nade všecko církvi,
23 Kteráž jest tělo jeho, [a] plnost všecko ve všech naplňujícího.

Kapitola 2.[editovat]

1 I vás [obživil] mrtvé v vinách a hříších,
2 V nichž jste někdy chodili podlé obyčeje světa tohoto, a podlé knížete mocného v povětří, ducha toho, kterýž nyní dělá v synech zpoury.
3 Mezi nimiž i my všickni obcovali jsme někdy v žádostech těla svého, činivše to, což se líbilo tělu a mysli, a byli jsme z přirození synové hněvu jako i jiní.
4 Ale Bůh, bohatý jsa v milosrdenství pro velikou lásku svou, kterouž zamiloval nás,
5 Také i nás, když jsme mrtví byli v hříších, obživil spolu s Kristem, (milostí spaseni jste,)
6 A spolu [s ním] vzkřísil, i posadil na nebesích v Kristu Ježíši,
7 Aby ukázal v věku budoucím nepřevýšené bohatství milosti své, z dobroty [své] k nám v Kristu Ježíši.
8 Nebo milostí spaseni jste skrze víru, (a to ne sami z sebe, darť jest to Boží,)
9 Ne z skutků, aby se někdo nechlubil.
10 Jsme zajisté jeho dílo, jsouce stvořeni v Kristu Ježíši k skutkům dobrým, kteréž Bůh připravil, abychom v nich chodili.
11 Protož pamatujte, že vy někdy pohané podlé těla, kteříž jste slouli neobřízka od těch, kteříž slouli obřízka na těle, kteráž se působí rukama,
12 Vy jste byli onoho času bez Krista, odcizení od společnosti Izraele, a cizí od úmluv zaslíbení, naděje nemající, a bez Boha na světě.
13 Ale nyní v Kristu Ježíši vy, kteříž jste někdy byli dalecí, blízcí učiněni jste skrze krev Kristovu.
14 Nebo onť jest pokoj náš, kterýž učinil oboje jedno, zbořiv hradbu dělící na různo,
15 A nepřátelství, [totiž] zákon přikázaní v ustanoveních, vyprázdniv skrze tělo své, aby ty oboje vzdělal v samém sobě v jednoho nového člověka, [tak] čině pokoj,
16 A v mír uvodě oboje v jenom těle Bohu skrze kříž, vyhladiv nepřátelství skrze něj.
17 A přišed, zvěstoval pokoj vám, dalekým i blízkým.
18 Neboť skrze něho obojí máme přístup v jednom Duchu k Otci.
19 Aj, již tedy nejste hosté a příchozí, ale spoluměšťané svatých a domácí Boží,
20 Vzdělaní na základ apoštolský a prorocký, kdež jest gruntovní úhelný kámen sám Ježíš Kristus,
21 Na němž všecko stavení příslušně vzdělané roste v chrám svatý v Pánu.
22 Na kterémž i vy spolu vzděláváte se v příbytek Boží, v Duchu [svatém].

Kapitola 3.[editovat]

1 Pro tu příčinu já Pavel ten vězeň Krista Ježíše pro vás pohany,
2 Jestliže však jste slyšeli o milosti Boží, kteréž jest mi uděleno k [přisluhování] vám,
3 Že skrze zjevení oznámil mi tajemství, (jakož jsem prvé psal krátce;
4 Z čehož můžete, čtouce, porozuměti známosti mé v tajemství Kristovu;)
5 Kteréž za jiných věků nebylo známo synům lidským, tak jako nyní zjeveno jest svatým apoštolům jeho a prorokům skrze Ducha,
6 Že jsou pohané spoludědicové a jednotělní, i spoluúčastníci zaslíbení jeho v Kristu skrze evangelium.
7 Kteréhož jsem učiněn slouha z daru milosti Boží sobě dané, podlé působení moci jeho.
8 Mně nejmenšímu ze všech svatých dána jest milost ta, abych mezi pohany zvěstoval ta nestihlá bohatství Kristova,
9 A vysvětlil všechněm, jaké by bylo obcování tajemství skrytého od věků v Bohu, kterýž všecko stvořil skrze Ježíše Krista,
10 Aby nyní oznámena byla knížatstvu a mocem na nebesích skrze církev rozličná moudrost Boží,
11 Podlé předuložení věčného, kteréž uložil v Kristu Ježíši Pánu našem,
12 V němž máme smělost a přístup s doufáním skrze víru jeho.
13 Protož prosím, abyste nehynuli v mých ssouženích pro vás, kteráž jsou sláva vaše.
14 Pro tuť příčinu klekám na kolena svá před Otcem Pána našeho Jezukrista,
15 Z něhož všeliká rodina na nebi i na zemi se jmenuje,
16 Aby vám dal, podlé bohatství slávy své, mocí posilněnu býti skrze Ducha svého na vnitřním člověku,
17 Aby Kristus skrze víru přebýval v srdcích vašich,
18 Abyste v lásce vkořeněni a založeni jsouce, mohli stihnouti se všechněmi svatými, kteraká by byla širokost, a dlouhost, a hlubokost, a vysokost,
19 A poznati přenesmírnou lásku Kristovu, abyste naplněni byli ve všelikou plnost Boží.
20 Tomu pak, kterýž mocen jest nade všecko učiniti mnohem hojněji, než my prosíme aneb rozumíme, podlé moci té, kterouž dělá v nás,
21 Tomu [buď] sláva v církvi skrze Krista Ježíše po všecky věky věků. Amen.

Kapitola 4.[editovat]

1 Prosímť tedy vás já vězeň v Pánu, abyste chodili tak, jakž hodné jest na to povolání, kterýmž povoláni jste,
2 Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce,
3 Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje.
4 Jedno [jest] tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání svého.
5 Jeden Pán, jedna víra, jeden křest,
6 Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás.
7 Ale jednomu každému z nás dána jest milost podlé míry obdarování Kristova.
8 Protož dí: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem.
9 Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prvé do nejnižších stran země?
10 Ten [pak], kterýž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko.
11 A onť dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné pak evangelisty, jiné pak pastýře a učitele,
12 Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, pro vzdělání těla Kristova,
13 Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova,
14 Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému;
15 Ale upřímě se majíce v lásce, rosťme v toho všelijak, kterýž jest hlava, [totiž v] Krista.
16 Z kteréhož všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podlé vnitřní moci v míru jednoho každého ouda, zrůst, jakž na tělo přísluší, béře, k vzdělání svému v lásce.
17 A protož totoť pravím a osvědčuji skrze Pána, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své,
18 Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich.
19 Kteříž zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí.
20 Ale vy ne tak jste se vyučili [od] Krista,
21 Ač jestliže jste ho slyšeli, a o něm byli vyučeni, jakž jest pravda v Ježíšovi,
22 [Totiž], žeť vám [náleží] složiti ono první obcování podlé toho starého člověka, rušícího se, podlé žádosti oklamávajících,
23 Obnoviti se pak duchem mysli své,
24 A obléci toho nového člověka, podlé Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy.
25 Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek oudové.
26 Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši.
27 Nedávejte místa ďáblu.
28 Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama, což dobrého jest, aby měl, z čeho uděliti nuznému.
29 Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale jestli jaká dobrá k vzdělání užitečnému, aby dala milost posluchačům.
30 A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmž znamenáni jste ke dni vykoupení.
31 Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí,
32 Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám.

Kapitola 5.[editovat]

1 Buďtež tedy následovníci Boží, jakožto synové milí.
2 A choďte v lásce, jako i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obět Bohu u vůni rozkošnou.
3 Smilstvo pak a všeliká nečistota, neb lakomství, aniž jmenováno buď mezi vámi, jakož sluší na svaté,
4 A mrzkost, ani bláznové mluvení, ani šprymování, kteréžto věci jsou nenáležité, ale raději díků činění.
5 Víte zajisté o tom, že žádný smilník aneb nečistý, ani lakomec, (jenž jest modloslužebník,) nemá dědictví v království Kristově a Božím.
6 Žádný vás nesvoď marnými řečmi; nebo pro takové věci přichází hněv Boží na syny nepoddané.
7 Nebývejtež tedy účastníci jejich.
8 Byli jste zajisté někdy temnosti, ale nyní [jste] světlo v Pánu. Jakožto synové světla choďte,
9 (Nebo ovoce Ducha [záleží] ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě,)
10 O to stojíce, což by se dobře líbilo Pánu.
11 A neobcujte s skutky neužitečnými tmy, ale raději je trescete.
12 Nebo což se tajně děje od nich, mrzko jest o tom i mluviti.
13 Ale to všecko, když bývá od světla trestáno, bývá zjeveno; cožkoli zajisté zjevné bývá, světlo jest.
14 Protož praví: Probuď se ty, kdož spíš, a vstaň z mrtvých, a zasvítíť se tobě Kristus.
15 Viztež tedy, kterak byste opatrně chodili, ne jako nemoudří, ale jako moudří,
16 Vykupujíce čas; nebo dnové zlí jsou.
17 Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně.
18 A neopíjejte se vínem, v němž jest prostopašnost, ale naplněni buďte Duchem,
19 Mluvíce sobě vespolek v žalmích, a v chvalách, a v písničkách duchovních, zpívajíce a plésajíce v srdcích svých Pánu,
20 Díky činíce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci,
21 Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží.
22 Ženy mužům svým poddány buďte, jako Pánu.
23 Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus hlava církve, a onť jest spasitel těla.
24 A protož jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužům svým ve všem.
25 Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni,
26 Aby ji posvětil, očistiv obmytím vody skrze slovo,
27 Aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poškvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá, a bez úhony.
28 Takť jsou povinni muži milovati ženy své jako svá vlastní těla. Kdo miluje ženu svou, sebeť samého miluje,
29 Žádný zajisté nikdy těla svého neměl v nenávisti, ale krmí a chová je, jakožto i Pán církev.
30 Neboť jsme oudové těla jeho, z masa jeho, a z kostí jeho.
31 A protoť opustí člověk otce svého i matku, a připojí se k manželce své, i budouť ti dva jedno tělo.
32 Tajemství toto veliké jest, ale já pravím o Kristu a o církvi.
33 A však i vy, jeden každý z vás, manželku svou tak jako sám sebe miluj. Žena pak ať se bojí muže.

Kapitola 6.[editovat]

1 Dítky poslouchejte rodičů svých v Pánu; neboť jest to spravedlivé.
2 Cti otce svého i matku, (toť jest přikázaní první s zaslíbením,)
3 Aby dobře bylo tobě, a abys byl dlouhověký na zemi.
4 A [vy] otcové nepopouzejte k hněvu dítek svých, ale vychovávejte je v cvičení a v napomínání Páně.
5 Služebníci buďte poslušni pánů tělesných s bázní a s strachem, v sprostnosti srdce svého, jako Krista,
6 Ne na oko sloužíce, jako ti, kteříž se lidem líbiti usilují, ale jako služebníci Kristovi, činíce vůli Boží z té duše,
7 S dobrou myslí sloužíce, jakožto Pánu, a ne lidem,
8 Vědouce, že, což by koli jeden každý učinil dobrého, za to odplatu vzíti má ode Pána, buďto služebník, buďto svobodný.
9 A vy páni též se tak mějte k nim, odpouštějíce pohrůžky, vědouce, že i vy také máte Pána svého v nebesích, a přijímání osob není u něho.
10 Dále pak, bratří moji, posilňte se v Pánu a v moci síly jeho.
11 Oblecte se v celé odění Boží, abyste mohli státi proti útokům ďábelským.
12 Neboť není bojování naše proti tělu a krvi, ale proti knížatstvu, proti mocnostem, proti světa pánům temností věku tohoto, proti duchovním zlostem vysoko.
13 A protož vezměte celé odění Boží, abyste mohli odolati v den zlý, a všecko vykonajíce, státi.
14 Stůjtež tedy, majíce podpásaná bedra svá pravdou, a oblečeni jsouce v pancíř spravedlnosti,
15 A obuté majíce nohy v hotovost k evangelium pokoje,
16 A zvláště pak vezmouce štít víry, kterýmž byste mohli všecky šípy ohnivé nešlechetníka toho uhasiti.
17 Lebku také spasení vezměte, i meč Ducha, jenž jest slovo Boží,
18 Všelikou modlitbou a prosbou modléce se každého času v Duchu, a v tom bedliví jsouce se vší ustavičností a prošením za všecky svaté,
19 I za mne, aby mi dána byla řeč k otevření úst mých s smělou doufanlivostí, abych oznamoval tajemství evangelium,
20 Pro něž úřad konám v řetězu, abych v něm směle mluvil, jakž mně mluviti náleží.
21 Abyste pak věděli i vy, co se se mnou děje, a co činím, všecko vám to oznámí Tychikus, milý bratr a věrný služebník v Pánu,
22 Jehož jsem pro to samo k vám poslal, abyste věděli o našich věcech, a aby potěšil srdcí vašich.
23 Pokoj bratřím, a láska s věrou od Boha Otce a Pána Jezukrista.
24 Milost [Boží] se všechněmi milujícími Pána našeho Jezukrista k neporušitelnosti. Amen.

Starý zákon
GenesisExodusLeviticusNumeriDeuteronomium

JozueSoudcůRutI SamuelovaII SamuelovaI KrálovskáII KrálovskáI ParalipomenonII ParalipomenonEzdrášNehemiášEsterJob

ŽalmyPříslovíKazatelPíseň Šalamounova

IzaiášJeremiášPláč JeremiášůvEzechielDaniel

OzeášJoelAmosAbdiášJonášMicheášNahumAbakukSofoniášAggeusZachariášMalachiáš

Nový zákon
MatoušMarekLukášJanSkutky

ŘímanůmI KorintskýmII KorintskýmGalatskýmEfezskýmFilipenskýmKolossenskýmI TessalonicenskýmII Tessalonicenským

I TimoteoviII TimoteoviTitoviFilemonoviŽidům

JakubI PetrovaII PetrovaI JanovaII JanovaIII JanovaJudova

Zjevení