Bhagavadgíta/Vyjevení vnějších projevů

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Bhagavadgíta
Podtitulek: Vyjevení vnějších projevů
Autor: Véda Vjása
Krátký popis: Ardžuna říká: „jsi nejvyšší brahma, věč­ný příbytek nejvyššího věčného pu­ruša. Vyjev mi tedy celou svou božskou pod­statu, jíž jsi naplnil tento svět“.
Původní titulek: Vibhútijógó
Zdroj: Bhagavadgíta chapter 10
Licence: PD old 70
Překlad: Vladimír Hubený
Licence překlad: CC0
OTRS ticket 2008022210007997, nepřeložené výrazy vysvětleny v redakčních poznámkách

Kršna vysvětluje: vyslechni opět moje nejvznešenější slova, ó silnoruký, neboť přeji blaho tobě, který v nich nacházíš zalíbení.

10.2 – 10.7 Neprojevený zdroj

Ani andělé, bohové nebo maharšis[red 1] ne­znají můj původ a moje vlastnosti, neboť já jsem zdroj z něhož jsou andělé, boho­vé a maharšis zrozeni. Ten, kdo mě poznal jako nezrozeného ne­omezeného, svrchovaného světovlád­ce, ten smrtelník je vysvobozen od všech hříchů. Intelekt, vědění, vymamění z klamu, tr­pě­livost, pravdivost, sebeovládání, duše­v­ní klid ale i štěstí a neštěstí, zrození a zánik, bojácnost a nebojácnost, nenásilnost, vyrovnanost ducha, spoko­je­nost, askeze, dobročinnost, milost a ne­milost – všechny tyto stavy a vlastnosti ži­vých bytostí vycházejí jen ze mě. Sedm velkých maharšis[red 2] a také čtyři manavas[red 3] mají tutéž podstatu jako já, neboť se zrodili z mé mysli a z nich po­cházejí i všichni tvorové světa. Ten, kdo zná slávu a velkolepost mého jednání je se mnou pevně sjednocen v józe, o tom není pochyby.

10.8 – 10.11 Vrcholné uspokojení

Jsem zdroj všeho a všechno se ke mně vrací. Moudří, kteří to ví, jsou mi oddáni celým svým srdcem. Mysl zaměřenou na mě, prána[red 4] zajedno se mnou, osvíceně o mně mezi sebou mlu­ví a nalézají vrcholné uspokojení ve mně. Ti, kteří mi jsou oddáni a milují mě ne­ochvějnou láskou, těm dám jógu poznání, jíž splynou se mnou. Ze soucitu k těmto (oddaným) rozptýlím temnotu nevědomosti zářícím světlem moudrosti a zjevím sama sebe.

10.12 – 10.18 Nejvyšší pro všechny

Ardžuna říká: jsi nejvyšší brahma, věč­ný příbytek nejvyššího věčného pu­ruša, první z bohů, nezrozený, všu­dypřítomný, nejčistší. Všichni svatí věštci to o tobě říkají; Nára­da, Asita, Dévala a také Vjása. Dokon­ce i ty sám to říkáš o sobě. Vím, ó Kršno, že všechno, co jsi řekl, je pra­vda. Vskutku, ó vznešený pane, ale ani bozi, ani démoni si tě nedokáží před­sta­vit. Jen ty sám znáš svoji podstatu, ó vzneše­ný Purušo, zdro­ji všeho bytí, svrchovaná bytosti, bože bohů, ó Zeměvládče. Vyjev mi tedy celou svou božskou podstatu, jíž jsi naplnil tento svět, ve kte­rém přebýváš. Jak tě mohu poznat, ó Jógíne a meditovat o tobě. Podle čeho a jak tě mohu poznat, ó nejsvětější pane? Vysvětli mi ještě jednou podrobně tvou vznešenou jógu, tvou moc a tvé pro­je­vy. Nemohu se nasytit lahodnosti tvých slov, ó Džanárdano[red 5].

10.19 – 10.40 Vnější velkolepost

Kršna pravil: ano, povím ti o svých bož­ských projevech, ó nejlepší z kuruů[red 6], ale jen o těch nejpodstat­nějších, neboť jsou bez konce. Jsem věčné átma, ó Gudákéšo, sídlím v srdcích všech bytostí. Jsem začátek, pro­sředek a konec všech bytostí. Mezi áditjámi[red 7] jsem Višnu, mezi nebes­ký­mi tělesy jsem Ravi, me­zi větry jsem Mariči, mezi hvězdami jsem zářící Šaší. Mezi védami jsem Sámavédou, mezi bo­hy jsem In­drou, mezi smysly jsem mysl a u živých bytostí jsem jejich vědomím. Mezi rudry[red 8] jsem Šiva, mezi jakši a rákšasy jsem Vittéša, mezi vasy[red 9] jsem Pávaka a mezi horami jsem Méru. Věz, ó Pártho, že me­zi světci jsem Brha­spa­ti, mezi vojevůdci jsem Skanda a me­zi vodami jsem Ságara. Mezi moudrými zřeci jsem Bhrgu, mezi zvuky jsem jedinečné Aum, mezi obětmi jsem Džapa a mezi nehybnou hmotou jsem Hi­málaja. Mezi stromy jsem Asvatha, mezi světci jsem Nárada, mezi nebeskými sbory jsem Čitraratha a mezi siddhy[red 10] jsem Kapila. Věz, že mezi koňmi jsem Uččaihšrava zrozená z elixíru nesmrtelnosti, mezi mocnými slony jsem Airávata a mezi lidmi jsem Dhipa. Mezi zbraněmi jsem Vadžrama, mezi posvátnými kravami jsem Kámadhéna, mezi ploditeli jsem Kandarpa a mezi hady jsem Vásuki. Mezi draky jsem Ananta, mezi obyvateli vod jsem Varuna, mezi duchy jsem Arjá­man a mezi hubiteli jsem Jama. Mezi démony jsem Prahláda, ve výpočtech jsem čas, mezi zvířaty jsem lev a mezi ptáky jsem Garuda. V očistě jsme Pavana, mezi válečníky jsem Ráma, mezi rybami jsem Makara a mezi řekami jsem Gangá. Ve stvoření jsem počátek, střed i konec všech jevů a také ó Ardžuno, ve vědě­ní jsem poznání sama sebe a v deba­tě jsem logika. Mezi písmeny jsem samohláskou ‚a‘ a ve složeninách jsem dvouhláska (‘au’). Jsem také nevyčerpatelným časem a stvořitelem, jenž hledí do všech dob. Jsem vše pohlcující smrtí a jsem také zdrojem blahobytu v přítomnosti i budoucnosti; u žen jsem jejich slávou, krásou, řečí, pamětí, inteligencí, vytrvalostí i trpělivostí. Zrovna tak jsem mezi chvalozpěvy Brhatsáma a mezi časomírami Gájatrí. Mezi měsíci roku jsem červenec a mezi ročními obdobími jsem rozkvetlé jaro. Jsem štěstím šťastného a mocí mocného. Jsem vítězstvím, úsilím a ctností dobra. Mezi višnuovci jsem Vásudéva, mezi Pánduovci jsem blahodárce Dhanandžaja, mezi zřeci jsem Vjása a mezi básníky jsem Ušana. Jsem mocí vládce a lstí dobyvatele. Jsem věděním vědoucích a tichem tajemných. Jsem také zárodkem všech bytostí; nic živého ani neživého neexistuje beze mě, ó Ardžuno. Nekonečné jsou moje projevy, ó hubiteli zla. Tímto jsem ti odhalil jen část své božské velkoleposti.

10.41 – 10.42 Vnitřní velkolepost

Věz ale, že tato sláva, blaho a moc jsou jen zlomkem celé mé velkoleposti. K čemu ti ale bude porozumění tohoto všeho, ó Ardžuno. Věz, že udržuji celý tento pro­je­vený svět jediným zlom­kem své bytos­ti.

Zde končí desátý zpěv nazvaný: Vyjevení vnějších projevů

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí. Poznámky vysvětlují nepřeložené sanskrtské výrazy v textu.

  1. Maharši – velký věštec, velký rši, velký mudrc
  2. Maharšis jsou v puranické terminologii principy symbolizované jmény sedmi věštců: bhrigu, mariči, atri, pulastja, pulaha, kratu a vašistha. Tito velcí věštci učili starodávné vědění brahmavidja známé z upanišads. V makrokosmu symbolizují tito věštci velkolepého pána purušu.
  3. Manavas jsou starodávní praotci lidstva: sanaka, sanadana, sanatkumara a sanatsudžata. Žili v celibátu a věnovali se hluboké meditaci – brahmavičhara a jsou proto nazýváni synové brahma. Byli zrozeni jiným způso­bem než obyčejní smrtelníci. V makrokosmu jsou čtyři manuové symbolizovaní: manas, buddhih, čhittah a ahamkarah – mysl, intelekt, podstata mysli a jáství.
  4. Prána – životní dech
  5. Džanárdana (Kršna) – ten, kdo má úspěch a štěstí
  6. Kuruovci – sto synů slepého krále Dhrtaráštry
  7. Áditjové - Kršnovi božské inkarnace. Podle Véd je jich dvanáct a představují dvanáct měsíců jednoho roku: dhata, mitra, arjáman, rudra, varuna, bhaga, surja, vivašvan, pušan, savita, tvaštu a višnu.
  8. Rudry - jsou deset životních dechů (pranas a upapranas) a mysl (manas). V puranas jsou rudry symbolizovány: virabhdra, šankara, giriša, adžaikapati, bhuvanadhíšvara, aherbhudžja, piraki, aparadžita, kapali, sthanu a bhaga.
  9. Vasy - jsou elementy (půda, voda, oheň, vzduch, éter) + slunce, měsíc a hvězdy. Jejich jméno je odvozeno od principu, že je z nich složen celý vesmír. V puranas jsou symbolizovány: apah, dhruva, anala, anila, soma, dhara, pratjusa a prabhašja.
  10. Siddhové - dokonale zrození: dharma, džňána, vairagja a aišvarja.