Bajky Lafonténovy/Orel, svině a kočka

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Orel, svině a kočka
Autor: Jean de La Fontaine
Původní titulek: L’Aigle, la Laie, et la Chatte
Zdroj: Bajky Lafonténovy. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1875. s. 31–33.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Emil Herrmann
Licence překlad: PD old 70

Na vysokém stromě v hustém lese vystavěla orlice pro mláďata svá hnízdo; dole u země, kde strom byl dutý, měla brloh svině divoká, a uprostřed mezi oběma na širokých větvích ustlala si pelech kočka. V přátelství a míru žila tato tři zvířata, pečujíc každé jen o svou rodinu, až falešné srdce kočky soulad ten porušilo. Vydrápala se jednou až k orlici na návštěvu a jala se takto k ní mluviti s líčenou starostlivostí: „Milá přítelko, smrt naše čili vlastně smrt našich dítek, neboť ta byla by i naší smrtí, není už daleka. Pohleď jen, jak ta kletá svině dole bez ustání podrývá pod námi kořeny stromu, jenž nám jest domovem; to činí jen proto, aby zahubila naše mladé, neboť jakmile se skácí strom, vrhne se na naše dítky a bez milosrdenství je pohltí. Kdyby mně aspoň jedno z nich zůstalo, umírnil by se tím poněkud můj bol a opustila bych s ním místo, které mě naplňuje stálým strachem.“

Od orlice slezla kočka lstivá dolů ke svini, jež uprostřed svých malých sobě hověla, a takto ji oslovila: „Milá přítelko a sousedko, musím ti něco říci. Orlice tam nahoře má chuť na tvá selátka, a jsem přesvědčena, že jakmile bys od nich se vzdálila, spustí se na ně a uloupí ti je, aby jimi nakrmila svoje mláďata. Jen tě prosím, abys neprozradila mě, že jsem ti dala výstrahu, neboť pak by hněv orlice na mne se svezl.“

Když tak símě nedůvěry a nepřátelství v obě rodiny nasela, vrátila se ouskočná kočka do svého doupěte. Lest její podařila se jí. Orlice netroufala si ani hnízdo opustit, aby mláďatům svým pokrmu opatřila; taktéž svině bála se nechat samotny své děti a neopouštěla je ani na minutu. Bláhové nepoznávaly, že největší nebezpečí hrozí rodinám jejich z hladu. Tak stalo se, že z pouhého strachu, aby svině nepohltila mladé orlíky, orlice pak aby drápy svými nezhubila selata, nedostalo se ubohým mláďatům potřebné potravy, i zahynula bídně i s matkami svými hladem a žízní. Těla jich však sloužila falešné kočce a rodině její k tučným hodům.