Přeskočit na obsah

Bajky Lafonténovy/Netopýr a kolčavy

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Netopýr a kolčavy
Autor: Jean de La Fontaine
Původní titulek: La Chauve-Souris et les deux Belettes
Zdroj: Bajky Lafonténovy. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1875. s. 18–19.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Emil Herrmann
Licence překlad: PD old 70

Netopýr zabloudil do brlohu kolčavy. Tato již dávno jsouc úhlavním nepřítelem myší obořila se na zbloudilce: „Jak se můžeš opovážit na oči mi přijít? ty, jejíž plémě kde může mi škodí! Tyť jsi myš, přiznej se, ano jsi myš, tak jako já jsem kolčava. Ale vhod mi přicházíš, mám hlad již veliký, a ke snídaní mi dostačíš.“

„Jakže?“ zvolal uleknutý netopýr, „já že jsem myš? Ó dobrá kolčavinko, ty se mýlíš; kdo by ze mne myš udělal, byl by lhář a podvodník. Tvůrce udělal mne ptákem, dík mu za to budiž; zde viz má křídla. Ať žije, kdo vzduchem pluje!“

Tyto důvody lasici se líbily, uvěřila netopýru a propustila jej.

Za dva dni potom netopýr opět do doupěte jiné kolčavy zalétnul, která ptáky nenáviděla. Tato považujíc netopýra za ptáka s radostí vítala ho a na něj zuby cenila. Však i zde si netopýr pomohl. „Aj!“ zvolal, „snad za ptáka mne máš? To’s dobře na mne se nepodívala; což jsem opeřen? Jsem myš; ať zhynou všecky kočky, a myši ať žijou!“

To mu zachovalo život.

Tak chytrou přetvářkou a smělou řečí
vyvázl netopýr z dvojího nebezpečí.