Bajky Lafonténovy/Kočka, lasice a králík

Bajky Lafonténovy Jean de La Fontaine
Věštkyně	Kočka, lasice a králík	Lev, vlk a liška

Údaje o textu
Titulek:	Kočka, lasice a králík
Autor:	Jean de La Fontaine
Původní titulek:	Le Chat, la Belette, et le petit Lapin
Zdroj:	Bajky Lafonténovy. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1875. s. 81–82. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Emil Herrmann
Licence překlad:	PD old 70

Králík vyběhl kdysi za ranního jitra ze skrýše své, aby si za východu slunce zalaškoval ve trávě zrosené. Toho použila lstivá lasice a uhostila se v příbytku králíkovu. Když se králík z procházky domů vracel, nemálo se ulekl spatřiv lasici, jež klidně z jeho brlohu ven vyhlížela. „Hej, paní lasice, opusť ihned můj příbytek, sice svolám všecky krysy z celé dědiny, a ty tě dojista vypudí.“

Avšak lasice neměla se k odchodu. „Země náleží tomu,“ odpověděla, „kdo se jí dříve zmocní. A věru by nestála za boj tato díra, do které skoro po břiše lézti se musí. Ale byť to bylo i království celé, ráda bych věděla, jakým právem by na věky mělo náležeti nějaké rodině a dědictvím přecházeti s děda na otce a s otce na syna.“

„Právem obyčeje a zvyklosti,“ odvětil králík. „Brloh můj byl mi zůstaven otcem, jemuž se ho dostalo po dědu. A nevím věru, jaký by to byl rozumný zákon, jenž by dával zemi v moc tomu, kdo první by si ji přivlastnil.“

„Nehádejme se,“ řekla kolčava, „nýbrž pojďme k Mourkovi, ten ať při naši rozhodne.“

Mourek byl pobožný poustevník vedoucí svatý život, vykrmený a tučný, rozhodčí ve všech sporech, a králík uvolil podrobit se jeho výroku.

Předstoupili tedy před něj a přednesli mu věc svou. „Přistupte blíže,“ pravil Mourek, „neboť nedoslýchám, jsemť už věkem sešlý.“

Králík s kolčavou přistoupili blíže ke kocourovi nic zlého netušíce; tu však je kocour popadl ostrými drápy svými a učinil konec rozepři zardousením obou odpůrců.