Bajky Ivana Krylova/Vlk a Jehně

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Vlk a Jehně
Autor: Ivan Andrejevič Krylov
Krátký popis: bajka
Původní titulek: Волк и Ягнёнок
Zdroj: Soubor:Bajky Ivana Krylova v devíti knihách, díl I.djvu
Národní knihovna České republiky
Vydáno: Praha, 1886
Licence: PD old 70
Překlad: Hynek Jaroslav Mejsnar
Licence překlad: PD old 70
Související:
Index stran

Silnému je vždycky slabý vinníkem,
na to v historii příkladů sto žije:
však nepíši historie,
ale bajkovým jsem řečníkem.
V den horký Jehňátko si ku potoku zajde:
a jak již nehoda se najde,
v těch místech kolkolem Vlk těkal hladový.
I spatří Jehňátko, a na kořisť se řítí:
než vzpomenuv, co právní způsob stanoví.

„Jak,“ vzkřikne, „drze smíš mi vodu čistou vzrýti
svým rypcem nekalým?!
ba zlým
máš za to vzíti!
Já, hlavu strhnu ti
za toto drzé potknutí.“
— „Ráčí-li pan Vlk dovoliti,
tož hlásím poslušně, že na sto kroků níže
od Jeho Jasnosti můj jazyk vodu líže;
pán zbytečně se ráčil rozhorliti:
já vodu kaliti mu nijak nemohu.“ —
„Tak já to lhu?
Ty smělče! zda-li svět kdy takou drzosť slyšel?!
ah! zdá mi se, tys loni též sem přišel
a hrubosť učinil jsi nám.
Ba dobře, milý braehu, vzpomínám.“
— „Chraň Pánbůh! ani rok mi není od zrození.“ —
dí po té Jehňátko. „Tvůj bratr byl to sic —“
— „Vždyť nemám žádného!“ — „Tak kmotr nebo strýc;
byl, zkrátka, z vašeho to někdo pokolení.
Vy sami, pastuši, váš každý pes a chám,
vy na mne nevražíte,
a jak jen možno vám, mně všude uškodíte.
Já za hříchy se jejich s tebou vyrovnám.“
— „Ach, čím jsem vinno já?“ — „Mlč, dosti řečí buď!
Aj, mám kdy rozbírať tvé, bahníčete, viny.
Ty vinno již jsi tím, že na jídlo mám chuť.“
Tak děl, a zavlekl pak Jehně do houštiny.