Bajky Ivana Krylova/Opice a Brejle

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Opice a Brejle
Autor: Ivan Andrejevič Krylov
Krátký popis: bajka
Původní titulek: Мартышка и очки
Zdroj: Soubor:Bajky Ivana Krylova v devíti knihách, díl I.djvu
Národní knihovna České republiky
Vydáno: Praha, 1886
Licence: PD old 70
Překlad: Hynek Jaroslav Mejsnar
Licence překlad: PD old 70
Index stran

K starosti Opice již měla slabý zrak.
I slýchala, že prý to tak
zlo není veliké, že svět ví na to rady,
že brejle hojí také vady.
S půl tuctu brejlí hned si upatřila.
I točí brejle tak i tak:
tu k čelu přitlačí, tu na chvost navlekuje,
tu přivání, tu zas je polizuje —
neslouží brejle nikterak.

„Fuj, aby do toho!“ dí, „bodejž by byl slep,
kdo věří v každý lidský klep.
Což o brejlích mně toho nenalhali dosti?
a užitku v nich ani zbla.“
Tu rozhořčena, z lítosti a zlosti
o kámen brejle bacila,
že sklíčka z nich jen jen se zamihla. —
Tak na neštěstí též je s lidmi dnes i loni:
kdo ceny nepozá, buď sebe lepší věc,
svůj nevědomec soud vždy o ní k zlému kloní;
a je-li z vyšších vrstev neznalec,
pak ještě šlape po ní.