Básně smíšené/Kdy blaho vzejde nám?

Básně smíšené Boleslav Jablonský
Milenka	Kdy blaho vzejde nám?	Duchu světa

Údaje o textu
Titulek:	Kdy blaho vzejde nám?
Autor:	Boleslav Jablonský
Zdroj:	JABLONSKÝ, Boleslav. Básně Boleslava Jablonského. Online na Internet Archive
Vydáno:	In: Básně Boleslava Jablonského. Praha, J. Pospíšil 1864
Licence:	PD old 70

Všem srdcím vštípena je snaha,
Dosíci nejvyššího blaha,
Jenž na světě tom může dlít —
Každý chce šťastně, blaze žít.
Než doba pravé blaženosti,
Spočívá v moři budoucnosti,
A mnohý ptá se sebe sám:
Kdy as ta doba přijde k nám?

Až pán nebude jiné chtíti
A sluha jiné bohy ctíti,
Až slepá zmizí bezvěra
I krátkozraká pověra;
Až uvěří i srdce chladné,
Že vyšší moc nad námi vládne,
Jenž tresce vinu zde i tam:
Tenkráteblaho vzejde nám.

Až vznešení rovněž i sprostí
Konat budou své povinnosti ;
Až nikdo, s práci jenž bude,
Cizý chléb jísti nebude;
Až jednotlivcův různé síly
K společnému se napnou cíli,
Chtíc vybudovat štěstí chrám:
Tenkráte blaho vzejde nám.

Až nejen věčnou slibovati,
Leč spolu k časné pomáhati
Brat bude bratu blahosti
A z bídy pout jej vyprostí;
Až nezištná a činná láska
Všech srdci pevná bude páska
A výhost dá se lichým hrám:
Tenkráte blaho vzejde nám.

Až vznešenec i syny chatry
Obejme co své rodné bratry,
Až pýcha křídla svá skloní
A v přátelství se promění;
Až bude v tom všech tkvíti sláva,
Že jeden ctí druhého práva,
Až bude Bůh co všech Bůh znám:
Tenkráte blaho vzejde nám.

Až každý svou, ne cizou řečí
O pravdách věčných se přesvědčí
A zvrácený se zvrátí svět,
By ovoce moh vydat květ;
Až láska k svému, láska k vlasti
Ne v hříchův řad se bude klásti,
Leč čítat k srdce ozdobám:
Tenkráte blaho vzejde nám.

Až snaha dobrá nikdy zoufat,
Leč pevně bude v nebe doufat,
Až víra, láska, naděje
K své krásy chlumu dospěje;
To souhvězdí nade vše krásné
Když na obloze nám nezhasne,
Když bude s námi, v nás Bůh sám:
Tenkráte blaho vzejde nám!