Antologie z oper
Bukovín	Blaník	Nevěsta mesinská

Údaje o textu
Titulek:	Blaník
Autor:	Alois Tvrdek
Zdroj:	Antologie z oper, díl 1., str. 58-60 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1922
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Blaník

Zdeněk Fibich: Blaník

Zpěvohra ve 3 jednáních. Slova od El. Krásnohorské.

Osoby

Osoby: Jan z Dohalic, zemský soudce …b. Helena, jeho dcera …s. Bořek, jeho syn …bar. Zdeněk ze Zásmuk …t. Kryštof z Raedernu …t. Domovít, stařec …b. Jarmila, jeho dcera …s. Hlasatel …bar. Oldřich z Rožmberka, starosta rytířů blanických …b. Perchta, bílá paní …a. — Děj v Praze, pod Blaníkem a v Blaníku. Rok děje: 1623. — První provozování 25. XI. 1881 v Prozatímním divadle.

Obsah

Jednání I. Staroměstské náměstí. — Stařec Domovít, stíhaný pro své náboženství, přichází tři léta po bitvě bělohorské za zimního soumraku v průvodu své dcery Jarmily na Staroměstské náměstí v Praze, chtěje zemříti tam, kde krátce předtím vykrváceli čeští mučedníci. Již smrt po něm sahá, a Jarmila zoufale volá o pomoc. Uslyševši volání to, vybíhá z domu, z něhož zní bujará vřava, dcera zemského soudce a přísného katolíka Jana z Dohalic, Helena, sama tajná kališnice, aby dobrotivě přispěla umírajícímu Domovítovi, který v odměnu dává milosrdné dívce zázračný prsten. Přijal jej sám v rodné chyši pod Blaníkem za jasné noci od Bílé paní, jež zjevivši se mu kázala, aby se odebral na Staroměstské náměstí, kdež se mu dostane v poslední chvíli potěchy od líbezné dívky; té má odevzdati prsten, mající moc odměniti nezištnou lásku zjevením velikého a oblažujícího zázraku. Vykonav své poslání Domovít skonává žalem právě ve chvíli, kdy se s chrámu týnského snímá za nářku lidu posvátný kalich. Bořek, bratr Helenin, uslyšev nářek Jarmilin nad mrtvolou otcovou, přikvapí jí na pomoc když předtím marně usiloval přehlušiti pitkou svou zoufalost nad zmařením povstání proti císaři Ferdinandovi II., jehož se činně zúčastnil. Když nyní pochopové odnášejí obrovský kalich, s Týna sundaný, Bořek tomu brání a buřičsky promlouvá jak k lidu tak k otci Janovi, provolávaje zdar Bedřichovi Falckému. Ve svém zoufalství vyzývá ženicha své sestry Zdeňka ze Zásmuk, aby jej ztrestal za zradu proti Ferdinandovi, vytýkaje mu vášnivě, že bojoval proti Zimnímu králi. Marně Zdeněk se krotí, Bořek naň doráží stále prudčeji a přeje si smrti, zúmyslně nastaví mu svá prsa, jež Zdeněk bezděky raní. Jsa svým skutkem bolestně dotčen, Zdeněk se snaží smířiti raněného Bořka alespoň s otcem; než tvrdý katolík ten proklíná syna kacíře a zemězrádce a odchází, nedbaje nářku a proseb své dcery Heleny. Zdeněk osamotněv s milenkou, tak vroucně lká nad svým proviněním a neblahým osudem českého národa, že Helena, chtějíc miláčka potěšiti, dá mu kouzelný prsten. Rázem objeví se Bílá paní a zve Zdeňka do vlasti kajících duchů, kdež jemu kyne odpuštění a vlasti spása. Zdeněk opouští truchlící Helenu a následuje Bílou paní.

Jednání II. Jarní krajina pod Blaníkem. Mezi skalisky jsou rozloženi vzbouřenci, k nimž přichází raněný Bořek, doprovázen jsa Jarmilou, chtějící jej v rodné chyši léčiti. Vzbouřenci jsou vedeni Kryštofem z Raedernu, účastníkem českého povstání, který byv zbaven svého panství frýdlandského, ozbrojil lid, novému majiteli panství, Valdštejnovi, statky poplenil a nyní řádí na panstvích pánů katolických. Jeho mstivé konání zalíbí se Bořkovi, takže se s Kryštofem spolčí a umluví, že vyrvou Helenu otci Janovi, jenž dceru chce dáti do kláštera. Po jejich odchodu přichází Helena, která ubírajíc se s otcem do kláštera, zúmyslně se uchýlila k Blaníku, aby vyhledala Bořka, o němž ví, že se tam utekl s Jarmilou. Ji i Jana, dceru dostihnuvšího, ve své chyšce hosti Jarmila. Bořek hodlá svolati své druhy, aby přepadli družinu Janovu, než vtom vystoupí z Blaníka zakletí rytíři a táží se Bořka, je-li on tím očekávaným rekem, jenž jim má přinésti poselství míru a spásy. Bořek však hlásá pouze pomstu, pročež rytíři opět zmizejí. Nato Bořek provede svůj úmysl a káže odzbrojiti družinu Janovu, kterou však na úpěnlivé prosby sestřiny i s otcem opět propouští. Jan žádá, aby ho Helena následovala; než Kryštof prohlašuje ji za svou kořist a svržen jest Janem se skály. Helena však ani nyní nenásleduje otce a uchyluje se k Bořkovi. V tu chvíli objevuje se znova Bílá paní Zdeňkovi, jenž nedbaje zoufalého volání Helenina, jde za Bílou paní do Blaníku.

Jednání III. Zdeněk octl se v Blaníku a probudiv spící rytíře, líčí jim útrapy vlasti. Rytíři chtějí se vydati v boj, avšak jejich starosta Oldřich zvěstuje jim, že země česká poklesne ještě hlouběji a že jest jim čekati ještě dvě stě let. Rozhněvaný tou věštbou Zdeněk chce Blaník opustiti; leč Bílá paní přináší mu zlatý meč a věnec a vyzývá ho, aby oznámil národu, že mu vzejde zmrtvýchvstání z lásky a smíření. Duchové slavně slibují že se zúčastní tohoto boje za vlast.

Proměna. Pod Blaníkem rozzuřil se boj. Jan, sebrav četné ozbrojence, přepadl Bořka a porazil jej. Na útěku syn střetne se v půtce s otcem. Helena, chtějíc bratra zachrániti, obětuje se zaň a umírá proklána jsouc mečem otcovským. Jan zoufaje, že usmrtil milovanou dceru, prosí nyní Bořka, aby ho usmrtil. Bořek chce otcovu přání vyhověti a pak zabíti sebe sama; leč v tom okamžiku objevuje se Zdeněk, opustiv Blaník, aby zvěstoval poselství míru a naděje, svěřené mu Bílou paní. Spatřiv usmrcenou Helenu, lká nad ní jako nad oběti hříchů českých otců a klade jí na hlavu věnec, jejž v Blaníků dostal. Jeho kouzelnou mocí jsouc oživena, Helena povstává zdráva, otec a syn uvěří v pravdivost poselství Zdeňkova a slaví smíření. Bílá paní objeví se v lesku nad skupením a žehná mu.