Kytice (almanach pro mládež 1878)/„Každý haní jen to svoje“

Kytice (almanach pro mládež 1878)
Déšť a sucho	„Každý haní jen to svoje“	Hádanky

Údaje o textu
Titulek:	„Každý haní jen to svoje“
Autor:	František Doucha
Zdroj:	Kytice. Almanah pro mládež česko-slovanskou. Praha: Fr. A. Urbánek, 1878. s. 51–53.
Licence:	PD old 70

Jinoch Šimek stav si zvolil:
tu se musel míti k dílu,
na pořádné živobytí
vynaložit všechnu sílu.

Nastala mu starost mnohá
při tom jeho zaměstnání;
a tu dal se v mrzutosti
nespokojen do reptání:

Že jen on má samé kříže,
a že šťastnější jsou jiní;
ti že mají při pohodlí
lepších časů dobrodiní. —

Přítel jeho, Staněk moudrý,
reptání to neschvaloval;
v upřímnosti slovem vážným
takto jemu představoval:

„Že tak na svou práci reptáš,
nedobře v tom, brachu, činíš;
chyba je to, že tak zpurně
pro obtíže stav svůj viníš.

Má zde každý v povolání
starosti své, kříže, boje;
ale divno, každý haní
obtížnosti jenom svoje!

Přičinit se musí každý,
ať to rukama či hlavou,
aby na tom světě obstál,
jak je slušno, cestou pravou.

Z daleka se zdá, že mnohý
šťasten v samém veselení;
na blízku však poznáš brzo,
že tak zcela tomu není.

Je to, jako při pohledu
trávníku tam vzdáleného:
zdá se v dálce, že má krásu
roucha hustě zeleného.

Ale přistup k němu blíže,
poučí tě pohlížení,
že se trávník zdál tak hustý,
u samého že tak není.

Pořádku hleď, šetrnosti,
dělej, pokud síla může;
důvěřuj — a tím se spokoj,
že má trny také růže!“ — —

Poznal Šimek, že to pravda,
přičinil se, hospodařil:
na budoucnost pamatoval,
zbytečně nic nepromařil.

O jiných pak stavech soudil,
že zas jiné mají tíže;
to jej v mysli utišilo —
nereptal již na své kříže.

Nebo z blízka při nich shledal,
že též nejsou v samé slasti,
ale že je rovněž tlačí
celý zástup jiných strastí.

A že, správný, pilným dílem
vyjít slušně vždy se snažil,
při své dobré šetrnosti
spokojen si život blažil.