Zevnitřní a vnitřní nepřítel
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Zevnitřní a vnitřní nepřítel |
| Podtitulek: | (1813 v Hromádkových „Prvotinách") |
| Autor: | Antonín Marek |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | Google Books (jen z USA) |
| Vydáno: | Patery knihy plodů básnických. Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1892. s. 10. |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | |
 Chybí odkaz na Wikipedii |
|
| další články: |
|
Jednou v létě v dobu ranní,
když již očí nemhouřilo spaní,
zřely v háji stromů vrcholy,
an se z paloučného údolí
kára, skřipíc pod svou tíží,
plna novych seker blíží.
Slunce žhavou tváří
vůkol rozsévalo záři,
až se v hladkém oceli
jeho paprskové třpytěli.
K tomu úžasnému podívání
vznikne všechněch kmenů bědování.
Po celičkém lese
všecko chvěje se a třese.
»Jestli tyto ostré oštěpačky[1]
do našich se stonů[2] dají,
strach, ze jenom z hračky
rázem všecky nás zde porubají.«
Takto v žalostivém povyku
děsí prostořeká jedle
choulostivou kmotru osyku,
Ale stoje vedle
starožitný dub,
vida seker bez násady,
prones' slovo teto rady:
»Neškodným nám bude seker rub,
drva-li ze svého boru
neposkytnem ku toporu.«
