Poesie sociální/Z perspektivy severočeské

Poesie sociální
Vyděděnci	Z perspektivy severočeské	Havíři

Údaje o textu
Titulek:	Z perspektivy severočeské
Autor:	František Cajthaml (jako Fr. Cajthaml (V. L. Liberté))
Zdroj:	Poesie sociální Online na Internet Archive
Vydáno:	In: Poesie sociální. Praha, 1902. Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické (časopis »Zář«). s. 195–196.
Licence:	PD old 70
Ke zveřejnění vybral Antonín Macek

Špinavá města i vesnice
ve mračnech černého prachu,
špinavých dětí křik v ulicích
při matek nářku i tlachu —

ubledlé muže i jinochy
s chmurným a hlubokým okem,
když bez slov do šachet kráčejí
pevným a zdlouhavým krokem —

hluboko pohřbenou ornici,
o poklad zloupenou zemi,
komíny, páriů mohyly,
let ptáka zlekaný, němý —

skloněné stromoví hubené,
chudičké obilní klasy,
z tančíren v tichou noc vřeštící
zoufale jásavé hlasy — —

to v hrozném, beztvárném chaose
splývá a žaluje — komu?
Slyšiš-li, Pane! tu žalobu
nesenou ozvěnou hromu?

Mně z toho srdce se rozbouří
div, že se, ach, nerozskočí,
a moji pěsť vášeň zatíná,
slze mi tryskají z očí.