Z májových písní

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Přejít na: navigace, hledání
Údaje o textu
Titulek: Z májových písní
Autor: Slavoslav Novák
Zdroj: Anemonky. Básně omladiny jižních Čech. Vydáno 1871. s. 95–96.
Licence: PD old 100

1.[editovat]

Na nebi lesklé obláčky
v tak něžném ladu plynou,
jak čistých duší myšlenky
se nezkaleny vinou.

Zableskne slunka paprsek,
to tvůrčí ducha síla;
vzplál zlatem mnohý obláček —
myšlenka tvůrčí byla.

Ze mráčku oblak spojený
slal zemi deštík toužený —
s všedními tvůrčí myšlínky
se v činu slily u vínky.

2.[editovat]

Ta zem — to býval kdysi ráj,
a rozkošné v něm zpěvy;
lid sám jej změnil v bědy kraj
a zůstal bez úlevy.

Teď země naše vězením
mně někdy zdá se býti,
v němž časem divným zachvěním
kmit světla pozasvítí.

Bůh ztrestal toho nevděku;
leč milosť dal, že člověku
se odlesk ráje zaskvěje,
když písní srdce rozhřeje.

3.[editovat]

Mně širý svět je neznámý,
já své si tvořím světy,
a tajnými jich kobkami
rozsévám svoje květy.

A co mi potom, zdali mi
ty květy nepochválí —
však v úzkém kruhu s milými
jsme slasť jich požívali.

Jen vlasti své a národu
o blahou prosím svobodu —
však liché světa blouznění
to mysl moji nezmění.