Z české chaloupky/Podobizna

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Podobizna
Autor: Josef Zaříčanský
Zdroj: ZAŘÍČANSKÝ, Josef. Z české chaloupky. Nové Město nad Metují: Bohdan Böhm, 1887. s. 46–48.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Byl hoch — však dosť znalý světa,
v městě strávil dětství léta
s chorou matkou ovdovělou,
jejíž podporou byl celou.

Z města musil do vesnice,
útrpných kde duší více,
kde spíš dají skyvu chleba,
je-li toho nutně třeba.

Tam, jak stačily mu síly,
o matku dbal s velkou pílí,
za pasáčka dal se k dvoru
za kus stravy — za komoru.

Do té ubytoval matku
na chladnou zem v nedostatku,
ze slámy jí lože stlával,
sousta větší díl jí přával.

Vděčnému jak synu sluší,
matce, nad vše drahé duši,
mnohou oslazoval dobu,
dosluhoval věrně k hrobu.

Památku chtě drahou míti
po matičce jednou v žití,
v paměť podobu si její
vštípil všecku v obličeji —

s tím výrazem přelaskavým,
s okem bolně usmívavým —
a ten obraz nad vše milý
v prázdné počal kresliť chvíli.

Po papíře črtal tuhou,
zkazil kresbu, zkazil druhou,
líp však prováděl už třetí,
neb se láskou práci světí.

V brzku dospěl na kreslíře,
nepodobno až to k víře,
leč s umění darem hravě
kráčí člověk k jisté slávě.

Když pasáček pohřbil máti,
rozhodnul se, v svět se dáti;
spíš teď uživí se v městě
na umělcův pravé cestě.

Zašel k mistrům a své vlohy
pilně pěstil po čas mnohý —
a tak z učně bedlivého
stal se mistr jména ctného.

První jeho skvělé dílo
ve světě jej proslavilo,
byl to obraz matky chudé,
kterýž podiv budil všude.

Byl to obraz velké ceny
láskou syna vytvořený:
podobizna nejvěrnější
jeho matky nejmilejší.