Wikizdroje diskuse:Autorské právo
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Obsah |
[editovat] Ediční úpravy
Zajímalo by mě, jak je to s tou 'ediční úpravou' nakladatelství v nějakém PD textu - kdy ta práva vyprší (podle čeho se to řídí - podle data vydání?)? (To třeba kvůli té Kytici - asi bych si pro jistotu došla najít nějaké starší vydání).--Flambelle 15:40, 15. 5. 2006 (UTC)
- Zásadně: to není jasné. Já našel pár poznámek na de.wiki a en.wiki, dal jsem par otázek a dostal vyhýbavé odpovědi. Zřejmě:
- v každém státě se rozhoduje možná jinak
- a i tak je to na ostří nože, jednou tak a po druhé tak
- Napřed by bylo nutno definovat, co je redakční úprava, která vyvolává nové autorské právo, a to zřejmě neexistuje nebo je sporné. Čili každý se může pokusit argumentovat a doufat, že soudce rozhodne tak a tak. Čili: pouhé přeformatování (rozdělím dva odstavce do tří) nebude moc tvůrčí. Přeformulování středověkého textu do moderní češtini dle pravidel 1997 možná snad tak trochu. Dle toho.
- Proto: mám text, dejme tomu modlitbu AAA, vzniklou 1500. Je otištěna v internetu bez udání zdroje, je otištěna v publikaci z roku 2001, také pak z roku 1968. A za rohem je kostel, kde na lavicích leží zpěvníky z roku 1910 (bez autora, tedy kolektivní dílo, kde úmrtí autora nehraje roli). Co vezmu jako a nahlásím jako zdroj???. -jkb- 18:41, 15. 5. 2006 (UTC)
[editovat] Citáty a sbírky citátů
Moje rešerše na dewiki, proč německá Wikiquote zrušila stránku s citáty E. Kästnera, přinesla zajímavé závěry:
- nejedná se o použití citátů, které je stále volné, ale o tzv. sbírku citátů - souhrně viz de:w:Zitatensammlung
- nevhodnost jejich použití zjistil spolkový soud rozhodnutím Bundesgerichtshof 22. September 1972 (Az. I ZR 6/71 = GRUR 1973, 216 - Handbuch moderner Zitate), platné dodnes
- toto potvrzuje i dobrozdání německých právníků pro německou nadaci Wikimedia Deutschland - meta:Rechtsfragen März 2005
- další novelizace německého aut. zák. to má údajně modifikovat v tom smyslu, že nekomerční sbírky citátů budou povoleny
Zde bude nutno ještě přezkoušet:
- je-li praxe v Německu aplikovatelná na ČR (prozatím se nejedná o německý Autorský zákon, ale o rozhodnutí soudu, což ovšem v rámci EU nemá tak velkou váhu) - význam pro překlady
- existují-li v zákonech, rozsudcích atp. v ČR odpovídající pasáže
Prozatím to pro Wikisource nemá významu (a musím zde ještě upřesnit), přesto zajímavý aspekt. -jkb- ✉ 08:00, 29. 5. 2007 (UTC)
No dobře, jsme o kousek dál. Z odpovědí na de.wiki vyplývá, že rozhodnutí německého nejv. soudu je zřejmě platné i v rámci EU (přinejmenším) - rozhodnutí platí momentálně v Německu, ovšem česká či jiná Wikiquote s citáty např. E. Kästnera může být žalována jednoduše zde v Německu, protože česká či jiná Wikiquote je zde (v Německu) na internetu k mámí, a tedy může být i odsouzena. Takže: oni dědicové E. Kästnera mají pravdu, a sice nejen co se týče de.wikiquote, ale i co se týče citátů na jiných jazykových verzích wikiquote. -jkb- ✉ 15:52, 29. 5. 2007 (UTC)
- Vzhledem k tomu, že odkaz sem byl na cs wiki hozen bez jakéhokoli kontextu, mohu se jen dohadovat, o co šlo. Každopádně: nekomentované sbírky citátů nějakého dosud chráněného (např. žijícího) autora jsou porušením autorských práv i podle běžného výkladu českého autorského zákona. Tedy např. toto IMHO porušuje český autorský zákon. --Mormegil 21:39, 1. 6. 2007 (UTC)
-
- Šlo o to, že jsem při doplňování interwiki nové stránky na Wikicitátech narazil na německou stránku q:de:Erich Kästner, kde bylo upozornění, že dle vykonavatele závěti si prý Kästner nepřál být citován. Neznaje německy, požádal jsem -jkb- (jakožto kolegu s dobrou znalostí němčiny) o přečtení diskuse a její krátké shrnutí.
- @Mormegil: Můžete, prosím, více rozvést svůj předchozí příspěvek? Co je komentovaná sbírka citátů, jak by měla stránka q:Jiří Suchý vypadat, aby autorský zákon neporušovala, případně proč u Wikicitátů to porušení AZ je a u knih, které také jsou pouhou sbírkou citátů bez uvedení zdrojů, z nichž u některých autorů citátů ještě majetková práva k dílům nevypršela, to porušení AZ asi není, když mohou být vydávány, prodávány a ve veřejných knihovnách půjčovány? Případně můžeme diskusi přesunout na Wikicitáty:Pod lípou. --Milda 06:13, 2. 6. 2007 (UTC)
Ano, že se to tu objevilo byla jen čirá náhoda, reagoval jsem na Mildovu otázku na IRC; navíc jde o problém, který se Wikisource netýká snad ani okrajově, takže z nás nebyl ani jeden schopen ihned to vysvětlit. Ale mělo by to být diskutována na Wikicitátech, kde jsem na to již upozornil (q:Wikicitáty:Pod lípou#Sbírky citátů), protože se zdá, že tam takových stránek bude povíceru. -jkb- ✉ 10:49, 2. 6. 2007 (UTC)
- Diskusi jsem přesunul a reakci jsem napsal na Wikicitáty. --Mormegil 07:34, 7. 6. 2007 (UTC)
[editovat] Samizdat?
Na stránce se píše ...jsou chráněné texty, pokud není stanoveno jinak, i když jejich autoři resp. zastánci v období jejich činnosti přímo a výslovně žádali o jejich šíření. Tak mám dotaz, jak je to se samizdatovámi texty předlistopadového období? Pokud byly šířeny strojopisnými opisy a jejich autoři jsou známi a dají k tomu souhlas, pak mohou být tato díla umístěna na Wikisource jakožto díla již jednou publikovaná? --Kychot 10:23, 17. 4. 2008 (UTC)
- Pravdu díš: „... a jejich autoři jsou známi a dají k tomu souhlas ...“. Jinak je to sporná otázka (texty opozice, ale i stranické texty ap.), snažil jsem se to řešit, viz w:Wikipedie:WikiProjekt Autorské právo/Nezodpovězené otázky, ale nějak to uschlo. -jkb- ✉ 10:35, 17. 4. 2008 (UTC)
[editovat] Díla politických stran
Má úprava textu stránky vznikla na základě konzultace s advokátní kanceláří, kterou zprostředkovala Wikimedia ČR. Součástí dotazu byla i otázka, zda díla politických stran (například programy) jsou chráněna, speciálně pak produkty totalitní KSČ. Zestručněná odpověď zní, že chráněna jsou a bez explicitního povolení je tudíž nelze užívat. Bohužel. --egg ✉ 8. 1. 2009, 15:05 (UTC)
[editovat] Fyzikální aj. tabulky
Zajímalo by mě, jestli existuje nějaká autorskoprávní ochrana takových děl, jako jsou různé matematické, fyzikální a chemické tabulky, třeba periodická soustava prvků apod. Nejde o nějký zvláštní design, ale třeba o takový prostý fakt, že každou chvíli někdo vydá třeba tu periodickou tabulku prvků, či přehled fyzikálních konstant apod., a otázka je, od koho to "obšlohnul" a od koho zase ten "někdo" atd. Přijde mi, že by to musel být nějaký téměř nekonečný řetěz porušování autorských práv, kdyby taková práva v takovýchto případech existovala. Jak se tedy takové věci řeší? --Kychot 1. 2. 2009, 20:45 (UTC)
- Autorský zákon k tomu říká v § 2 toto: (6) Dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě. Lze tedy vycházet z toho, že pokud periodickou tabulku považujeme za objev nebo vědeckou teorii, respektive její ztvárnění jako grafické znázornění všeobecně známých informací, tak není dílem požívajícím autorskoprávní ochrany. Jinak se také dá použít úvaha, že každý, kdo má potřebné informace (zde seznam prvků dle protonového čísla a jejich periodicky se opakující vlastnosti), dospěje rutinně prováděnou činností ke stejnému výsledku – výsledná tabulka tedy není jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, což ale je nutnou podmínkou dle odst. 1 téhož paragrafu AZ. --Milda 1. 2. 2009, 21:30 (UTC)
