Wikizdroje:Seznam českých autorů volných děl

K tématu srovnejte:

• Autorské právo
• Autorský zákon, zejm. § 27, odst. 1

Na této stránce jsou uvedeni vybraní česky píšící autoři (výjimečně čeští cizojazyčně píšíci autoři), jejichž díla již nejsou majetkově chráněna (spadají do kategorie Text s licencí PD-old-70). Seznam byl zpočátku ručně vytvořen z údajů na české Wikipedii (zejména Seznamu českých spisovatelů) a průběžně je doplňován z jiných zdrojů (především katalogu SKC Národní knihovny ČR, odkud pochází část popisků) a pravděpodobně není kompletní. Jeho další rozšíření je vítáno.

A

• Josef Ackermann (1832–1880), na Wikipedii – autor národních pověstí a pohádek
• Daniel Adam z Veleslavína (1546–1599), na Wikipedii – nakladatel a spisovatel
• Bohumil Adámek (1848–1915), na Wikipedii – básník a dramatik
• Josef Adámek (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básní v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
• Eduard Albert (1841-1900), na Wikipedii – český chirurg, univerzitní profesor, popularizátor české poezie, překladatel a básník
• Pavel Albieri (1861–1901), na Commons – novinář v Čechách a USA, autor povídek
• Julius Ambros (1855–1925), na Wikipedii – advokát, spisovatel a esejista, pseudonym Antonín Doubrava
• František Josef Andrlík (1852–1939), na Wikipedii – učitel, spisovatel knih pro mládež, překladatel
• Jakub Arbes (1840–1914), na Wikipedii – novinář a spisovatel
• Emanuel Arnold (1800–1869), na Wikipedii – radikálně demokratický novinář a agitátor
• Jan Augusta (1500–1572), na Wikipedii – biskup Jednoty bratrské, autor náboženských spisů a duchovních písní
• Ladislav Arietto (1861–1927), na Wikipedii – básník a překladatel, vlastním jménem Ladislav Šebek
• Jan Auerhan (1880–1942), na Wikipedii – právník, docent na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy
• Jan Maria Augusta (1897–1939), na Wikipedii – básník, prozaik a dramatik, redaktor časopisů, překladatel z francouzštiny, vlastním jménem Václav Augusta

B

• Jindřich Šimon Baar (1869–1925), na Wikipedii – kněz a spisovatel
• Karel Babánek (1872–1937), na Wikipedii – úředník, autor básní a povídek, též tvorba pro děti
• Josef Množislav Bačkora (1803–1876), na Wikipedii – učitel, autor knih pro děti, překladatel z ruštiny
• František Bačkovský (1854–1908), na Wikipedii – redaktor, nakladatel a překladatel, autor literárněvědných a jazykovědných prací; pseudonymy Vlastimil Benátský, J. Procházka, Fr. Černý
• Bohuslav Balbín (1621–1688), na Wikipedii – jezuita, historik a básník
• Aleš Balcárek (1840–1862), na Wikipedii – básník; vlastním jménem Alexandr Balcárek, pseudonym Slavomír Pustinský
• Josef Barák (1833–1883), na Wikipedii – novinář, básník, spisovatel; pseudonymy Jaroslav Zásmucký, Jaroslav Barakovský
• František Bartoš (1853–1912), na Wikipedii – středoškolský profesor, filolog, národopisec a kulturní historik Moravy
• Josef Bartoš (1861–1926), na Wikipedii – překladatel z angličtiny a francouzštiny, redaktor edice Anglická knihovna v nakladatelství Otto
• Otakar Batlička (1895–1942), na Wikipedii – cestovatel, spisovatel, bojovník proti nacismu
• Bohumil Bauše (1845–1924), na Wikipedii – překladatel a spisovatel
• Karel Baxa (1863–1938), na Wikipedii – právník a politik
• Jan František Beckovský (1658–1722), na Wikipedii – kněz, spisovatel, historik a překladatel
• František Benda (1709–1786), na Wikipedii – hudební skladatel, houslový virtuóz
• Vavřinec Benedikt z Nudožer (1555–1615), na Wikipedii – matematik, pedagog, básník, překladatel a filolog slovenského původu
• Václav Beneš Třebízský (1849–1884), na Wikipedii – kněz a spisovatel děl s historickou tématikou
• Božena Benešová (1873–1936), na Wikipedii – spisovatelka
• Jan J. Benešovský-Veselý (1854–1905), na Wikipedii – autor povídek a historických prací, překladatel z angličtiny, francouzštiny, italštiny a ruštiny
• Ladislav Benýšek (1860–1941), na Wikipedii – autor vlastivědných prací i beletrie
• Josef Beran (1841–1907), na Wikipedii – kněz, spisovatel, autor učebnic a překladatel z němčiny
• Josef Berger (†1845), na Wikipedii – básník
• František Serafinský Bezděka (1864–1935), na Wikipedii – katolický kněz, autor náboženské a filozofické literatury
• František Bibl (1880–1932), na Wikipedii – úředník statistického úřadu, autor básní, překladů z angličtiny a francouzštiny; pseudonymy Jan Hart, Lilia Hermor, František Bíbl
• Popelka Biliánová (1862–1941), na Wikipedii – spisovatelka, dramatička a publicistka, osvětová pracovnice v ženském hnutí
• František Bílý (1854–1920), na Wikipedii – středoškolský profesor, spisovatel, literární historik a kritik; pseudonymy Amicus Plato, František Drobný, Pravdomil Trpký, Nezabudov, Ypsilon
• Jan Blahoslav (1523–1571), na Wikipedii – biskup Jednoty bratrské, spisovatel
• Josef V. Blanický (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básní v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
• Lev Blatný (1894–1930), na Wikipedii – básník, dramatik, prozaik, divadelní kritik a dramaturg
• Vojtěch Kristián Blahník (1888–1934), na Wikipedii – divadelní a literární historik, novinář, režisér, překladatel z francouzštiny
• František Xaver Blanda (1838–1917), na Wikipedii – katolický kněz, autor náboženské a pedagogická literatury
• Hanuš Bonn (1913–1941), na Wikipedii – básník, literární kritik, překladatel poezie primitivních národů
• František Adolf Borovský (1852–1933), na Wikipedii – autor spisů z oboru knižní kultury, turistických prúvodců a práce o Václavu Hollarovi
• František Borovský viz František Ruth (1854–1926)
• Karel Havlíček Borovský pod písmenem [[../H|H]]
• Klement Borový (1838–1897), na Wikipedii – profesor církevního práva na teologické fakultě, spisy z oboru práva a církevních dějin, redaktor církevních periodik
• Josef Boubela (1853–1928), na Wikipedii – docent práva na brněnské technice, redaktor a básník
• Bohumil Bouška (1864–1935), na Wikipedii – prozaik a dramatik, pseudonym Mariolanus
• Sigismund Ludvík Bouška (1867–1942), na Wikipedii – katolický kněz, básník, prozaik, literární a výtvarný kritik, překladatel z francouzštiny a katalánštiny, pseudonymy Jan Maria Christen, Jaromír Slavík
• Emanuel Bozděch (1841–1889), na Wikipedii – dramatik, divadelní kritik, překladatel her
• František Brábek (1848–1926), na Wikipedii – překladatel z maďarštiny a francouzštiny
• Vincenc Brandl (1834–1901), na Wikipedii – moravský historik a archivář
• Josef Braun (1864–1891), na Wikipedii – učitel, autor historických próz
• Bedřich Bridel (1619–1680), na Wikipedii – jezuitský misionář, básník, spisovatel a překladatel
• Otýn Břeněk (1870–1926), na Wikipedii – redaktor, prozaik
• Otokar Březina (1868–1929), na Wikipedii – básník a spisovatel
• Vavřinec z Březové (asi 1370 – asi 1437), na Wikipedii – spisovatel, historik husitského hnutí
• Václav Budovec z Budova (1551–1621), na Wikipedii – politik, diplomat a spisovatel
• Karel Jaromír Bukovanský (1844–1932), na Wikipedii – učitel, spisovatel, sběratel a vlastivědný pracovník Ostravska, zakladatel Ostravského muzea
• Karel Bulíř (1868–1939), na Wikipedii – lékař, autor a překladatel zdravotnické literatury
• Simonetta Buonaccini (1893–1935), též Lily Šebestová, na Wikipedii – básnířka
• Jan Burda (1861–1938), na Wikipedii – středoškolský profesor

C

• František Cajthaml (1868–1936), na Wikipedii – novinář, básník a spisovatel, pseudonym V. L. Liberté
• Jan Bohumil Ceyp z Peclinovce (1835–1879), na Wikipedii – psychiatr a příležitostný básník
• Matouš Collinus z Chotěřiny (1516–1566), na Wikipedii – učitel a spisovatel
• Václav Antonín Crha (1836–1905), na Wikipedii – básník, prozaik, redaktor, novinář, kritik a překladatel; též pseudonym Arnošt Volný
• David Crinitus z Hlavačova (1531–1586), na Wikipedii – prozaik a básník
• Jan Alois Cupal (1863–1940), na Wikipedii – učitel, kronikář Poličky, autor vlastivědných prací

Č

• Marie Čacká (1811–1882), na Wikipedii – básnířka, překladatelka z francouzštiny, pseudonym Božislava
• Jan Čapek (14.–15. stol.), na Wikipedii – husitský kněz, spisovatel a překladatel
• Karel Čapek (1890–1938), na Wikipedii – novinář, spisovatel, dramatik, filosof a překladatel
• Karel Matěj Čapek-Chod (1860–1927), na Wikipedii – novinář a spisovatel
• Norbert Fabián Čapek (1870–1942), na Wikipedii – náboženský myslitel, představitel unitářství
• František Josef Čečetka (1871–1942), na Wikipedii – spisovatel historických námětů a děl pro mládež
• František Čech-Vyšata (1881–1942), na Wikipedii – cestovatel a spisovatel
• Leander Čech (1854–1911), na Wikipedii – literární historik, kritik a teoretik, národní buditel
• Svatopluk Čech (1846–1908), na Wikipedii – básník, prozaik, novinář a cestovatel
• Josef Rodomil Čejka (1812–1862), na Wikipedii – překladatel Shakespeara, beletrista, autor české hudební terminologie; vlastním jménem Jan Josef Čejka
• František Ladislav Čelakovský (1799–1852), na Wikipedii – básník a překladatel
• Emanuel Čenkov (1868–1940), na Wikipedii – básník, prozaik, překladatel z francouzštiny, propagátor česko-francouzských vztahů; uváděn též jako Emanuel rytíř z Čenkova, vlastním jménem Emanuel Stehlík
• Bohuslav Čermák (1846–1899), na Wikipedii – básník
• Jaroslav Čermák (1830–1878), na Wikipedii – malíř, ilustrátor
• Kliment Čermák (1852–1917) na Wikipedii – učitel, amatérský historik, archeolog, numismatik, muzejník a spisovatel
• Vilém Ferdinand Černický, (1849–1900), na Wikipedii – úředník, novinář, redaktor Textilních listů, publicista, autor veseloher; pseudonym Ferdinand Sedlecký
• Jan Červenka (1861–1908), na Wikipedii – lyrický básník, prozaik, dramatik, překladatel ze španělštiny a francouzštiny
• Adolf Červinka (1875–1936), na Wikipedii – básník, prozaik, dramatik, překladatel z francouzštiny a angličtiny
• Otakar Červinka (1846–1915), na Wikipedii – básník ruchovské generace
• Vincenc Červinka (1877–1942), na Wikipedii – novinář, politik, redaktor, autor politických monografií a memoárů, překladatel z ruštiny, pseudonymy V. Kol, Tantris, E. Adámek
• Marie Červinková-Riegrová (1854–1895), na Wikipedii – spisovatelka a libretistka

D

• Mikuláš Dačický z Heslova (1555–1626), na Wikipedii – šlechtic a spisovatel
• Václav Daněk (životopisná data nezjištěna), na Wikipedii – autor básní v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
• Josef Julius David (1871–1941), na Wikipedii – překladatel klasické anglické literatury
• Vilda David (1868–1937), na Wikipedii – básník, povídkář a novinář, vydavatel dělnických písní z přelomu 19. a 20. století; vlastním jménem Vilém David
• Ema Destinnová (1878–1930), na Wikipedii – operní pěvkyně a spisovatelka
• Jan Nepomuk František Desolda (1811–1885), na Wikipedii – katolický kněz, středoškolský profesor, autor výchovných spisů, překladatel náboženské a filosofické literatury
• Josef Petr Václav Dittrich (1763–1823), na Wikipedii – profesor teologické fakulty, církevní historik, autor spisů z oboru církevního dějepisectví; pseudonymy Josef Klíč, Josef Skalický
• František Dlouhý (1852–1912), na Wikipedii – redaktor a vydavatel literárních časopisů, literární kritik, kulturní historik, přírodovědný spisovatel; pseudonymy Frant. Pražský, A. Fr. Tichý, F. J. Vrba
• Ladislav Dolanský (1857–1910), na Wikipedii – muzikolog, překladatel operních textů
• Josef Dobrovský (1753–1829), na Wikipedii – kněz, filolog a historik
• Jan Dolenský (1859–1933), na Wikipedii – autor popularizačních prací z přírodovědy a z historie, povídkář, redaktor časopisů pro mládež, autor metodických pokynů pro učitele, překladatel z němčiny
• Gustav Dörfl (1855–1902), na Wikipedii – básník, autor lyrických i epických veršů a dramat, redaktor, překladatel z angličtiny a české poezie do němčiny
• Adolf Bohuslav Dostal (1873–1939), na Wikipedii – lyrický básník, divadelní kritik a historik, dramatik, autor fejetonů a pohádek, překladatel z němčiny, francouzštiny a dánštiny do češtiny a českých dramat do polštiny, redaktor týdeníku Zlatá Praha; pseudonym Anna Böhmová
• Karel Dostál-Lutinov (1871–1923), na Wikipedii – kněz, básník, publicista a překladatel z latiny, polštiny, italštiny, němčiny a angličtiny
• Jan Skála z Doubravky (kolem 1486–1553), na Wikipedii – olomoucký biskup, historik a spisovatel
• František Doucha (1810–1882), na Wikipedii – katolický kněz, bibliograf, kulturní publicista, básník, autor knih pro děti a mládež, teologických, filozofických a didaktických spisů, překladatel z angličtiny, italštiny, francouzštiny, němčiny, španělštiny, polštiny a ruštiny
• Alois Drábek (1863–1934), na Wikipedii – autor dramat, povídek, historického románu, překladatel z ruštiny
• Bartošek z Drahonic (asi 80. léta 14. století – asi 1443), na Wikipedii – kronikář
• Beda Dudík (1815–1890), na Wikipedii – benediktinský mnich, církevní historik a moravský historiograf
• Jan Dunovský (1849–1925), na Wikipedii – středoškolský profesor, jednatel literárního odboru Umělecké besedy, prozaik, dramatik, básník, autor národopisných studií
• Josef Durdík (1837–1902), na Wikipedii – filosof, psycholog, estetik, překladatel a literární kritik
• Josef Dürich (1847–1927), na Wikipedii – politik, ekonom, poslanec říšské rady, činitel 1. odboje, beletrista, editor, dramatik, autor pamětí, znalec těsnopisu ve slovanských jazycích; pseudonymy Charvátecký, Josef Josefovič
• Václav Durych (1885–1912), na Wikipedii – básník, překladatel z francouzštiny
• Václav Fortunát Durych (1735–1802), na Wikipedii – latinsky píšící filolog, slavista a kulturní historik slovanských národů
• Jan Ladislav Dusík (1760–1812), na Wikipedii – hudební skladatel, klavírista
• Josef Duška (1840–1915), na Wikipedii – archeolog, regionální historik východních Čech
• Rudolf Dvořák (1860–1920), na Wikipedii – zakladatel české orientalistiky, literatura a překlady z oboru
• Viktor Dyk (1877–1931), na Wikipedii – básník, prozaik, dramatik a publicista

E

• František Ehrmann (1866–1918), na Wikipedii – kněz a spisovatel
• Karel Eichler (1845–1918), na Wikipedii – kněz, hudebník a spisovatel
• František Ekert (1845–1902), na Wikipedii – kněz, autor náboženských spisů
• Josef Emler (1836–1899), na Wikipedii – historik
• Karel Jaromír Erben (1811–1870), na Wikipedii – spisovatel, básník, překladatel, literátní historik a sběratel českých lidových písní a pohádek
• Václav Ertl (1875–1929), na Wikipedii – bohemista a překladatel z francouzštiny

F

• František Fáček (1826–1889), na Wikipedii – politik, právník a publicista
• František Fahoun (1844–1900), na Wikipedii – středoškolský profesor, autor článků v odborném pedagogickém tisku, překladatel ze srbochorvatštiny
• František Faktor (1861–1911), na Wikipedii – středoškolský profesor, technik, chemik a cestovatel
• Hanuš Fantl (1917–1942), na Wikipedii – básník
• Julius Feifalik (1833–1862), na Wikipedii – literární historik a národopisec jižní Moravy
• Kamil Fiala (1880–1930), na Wikipedii – překladatel z angličtiny a francouzštiny
• Otokar Fischer (1883–1938), na Wikipedii – literární historik a kritik, překladatel (např. Baudelairovy Květy zla, Goetheho Faust nebo Villonovy Testamenty), básník a dramatik
• Jan Fišer (1843–1893), na Wikipedii – učitel, autor povídek pro mládež
• Smil Flaška z Pardubic (asi 1350–1403), na Wikipedii – šlechtic a spisovatel
• Jindřich Fleischner (1879–1922), na Wikipedii – překladatel z francouzštiny a němčiny
• Josef Flekáček (1857–1906), na Wikipedii – učitel, spisovatel a překladatel z italštiny
• Josef Florian (1873–1941), na Wikipedii – katolicky orientovaný myslitel, překladatel z francouzštiny a angličtiny
• Celestýn Liposlav Frič (1856–1886), na Wikipedii – redaktor, autor historických spisů, životopisů, časopiseckých článků a teatrologické literatury, překladatel z ruštiny a polštiny; pseudonym El. Fr. Nebeský
• Josef Václav Frič (1829–1890), na Wikipedii – spisovatel, novinář a politik
• Karel Frič (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básně v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
• Bedřich Frída (1855–1918), na Wikipedii – prozaik a překladatel, bratr Jaroslava Vrchlického
• Lubomír Fryč (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básní v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
• Tomáš Fryčaj (1759–1839), na Wikipedii – katolický kněz, moravský buditel, autor etnografické, náboženské a mluvnické literatury
• Karel V. Frypés (1876–1929), na Wikipedii – soudce, autor literatury z oboru, překladatel z ruštiny, pseudonymy V. Podhorský, V. Sokolov
• Alfréd Fuschs (1892–1941), na Wikipedii – novinář a překladatel z němčiny, pseudonym Draf
• Vincenc Furch (1817–1864), na Wikipedii – básník

G

• Josef Ambrož Gabriel (1820–1880), na Wikipedii – notář a politik, autor historické literatury o Sušicku, deklamovánek, divadelní hry, francouzsko-českého slovníku; pseudonymy J. A. G. Loučovský, Ambrož Sušický, Jaroslav Sušický
• Jan Gebauer (1838–1907), na Wikipedii – jazykovědec (bohemista)
• Marie Gebauerová (1869–1928), na Wikipedii – učitelka, prozaička, autorka povídek pro děti, rodinných memoárů, překladů z ruštiny, učebnic dějepisu
• Irma Geisslová (1855–1914), na Wikipedii – prozaička a básnířka
• František Gellner (1881–1914), na Wikipedii – básník, prozaik, kreslíř, karikaturista a ilustrátor
• Jaroslav Goll (1846–1929), na Wikipedii – historik, básník a překladatel
• Adolf Gottwald (1870–1920), na Wikipedii – překladatel z němčiny, angličtiny, francouzštiny, ruštiny
• Josef Grim (1852–1923), na Wikipedii – středoškolský profesor, autor prací z oboru české literatury
• Ludmila Grossmannová-Brodská (1859–1935), na Wikipedii – učitelka, spisovatelka knih pro mládež, překladatelka z angličtiny a španělštiny
• Otto Gulon viz Otakar Theer

H

• Jaroslav Haasz (1860–1939), na Wikipedii – překladatel francouzské poezie
• Čeněk Habart (1863–1942), na Wikipedii – spisovatel, učitel, kronikář a fotograf
• Felix Háj (1887–1934), na Wikipedii – literální pseudonym spisovatelky Marie Wagnerové, roz. Černé
• Karel Boromejský Hájek (1867–1930), na Wikipedii – básník, učitel, autor loutkové hry a pedagogického spisu
• Václav Hájek z Libočan († 1553), na Wikipedii – kněz, kronikář a spisovatel
• František Hajniš (1815–1885), na Wikipedii – humorista, autor básní a časopiseckých článků; pseudonymy Paleček První, Starý švigulant a František Zdobnický
• Bohumil František Hakl (1827–1904), na Wikipedii – katolický kněz, profesor náboženství, autor náboženských próz, básní, her a cestopisu, překladatel
• Vítězslav Hálek (1835–1874), na Wikipedii – básník, prozaik, dramatik, literární kritik a publicista
• Otakar Halina viz Otokar Mokrý
• Jan Miloslav Haněl (1808–1883), na Wikipedii – poslanec a osvětový pracovník, autor časopiseckých článků, překladatel z francouzštiny; pseudonym Jan Třebický
• Václav Hanka (1791–1861), na Wikipedii – jazykovědec, básník a spisovatel
• Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564–1621), na Wikipedii – šlechtic, válečník, diplomat, cestovatel, hudebník a spisovatel
• Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (asi 1461–1510), na Wikipedii – humanistický básník a prozaik
• Jaroslav Hašek (1883–1923), na Wikipedii – spisovatel, publicista a novinář
• Roman Hašek (1883–1919), na Wikipedii – básník, autor povídek, editor časopisů i kreslíř
• Jarmila Hašková (1887–1931), na Wikipedii – manželka Jaroslava Haška, novinářka, prozaička, autorka humoristických povídek, románů a knih pro děti a mládež
• Karel Hašler (1879–1941), na Wikipedii – písničkář, herec, textař, skladatel, spisovatel, scenárista, dramatik a režisér
• Vilém Julius Josef Hauner (1877–1941), na Wikipedii – vojenský historik, publicista a překladatel
• Jan Havelka (1839–1886), na Wikipedii – moravský etnograf, básník a prozaik, autor literatury pro mládež a pedagogických spisů
• Matěj Havelka (1809–1892), na Wikipedii – právník, politik, básník, prozaik
• Bohumil Havlasa (1852–1877), na Wikipedii – novinář, autor historických próz a fejetonů
• Karel Havlíček Borovský (1821–1856), na Wikipedii – básník a novinář
• Karel Vladislav Havránek (1851–1918), na Wikipedii – autor próz o železničářích, románu, cestopisných črt a veršované satiry, překladatel zejména ruské literatury; pseudonymy C. P., Adam Evin, Karel Malý, Vladislav Sluka
• Jan Nepomuk Hejčl (1868–1935), na Wikipedii – katolický kněz, biblista, teolog, spisovatel, cestovatel a překladatel Bible
• František Vladislav Hek (1769–1847), na Wikipedii – vlastenec, národní buditel, spisovatel, publicista a skladatel, předobraz hlavní postavy Jiráskova románu F. L. Věk
• Ferdinand Heller (1824–1912), na Wikipedii – hudební pedagog a skladatel, autor odborné literatury
• Servác Heller (1845–1922), na Wikipedii – novinář, prozaik, autor cestopisů a historicky dokumentárních pamětí
• Jan Herain (1848–1914), na Wikipedii – inženýr-projektant, později umělecký historik
• Jan Herben (1857–1936), na Wikipedii – politik, historik, novinář a spisovatel
• Bronislava Herbenová (1861–1942), na Wikipedii – autorka knih pro děti a překladatelka z ruštiny a francouzštiny
• František Herites (1851–1929), na Wikipedii – prozaik lumírovské generace, tvůrce drobných žánrových výjevů z maloměstského prostředí, fejetonista
• Alois Herodes (1861–1886), na Wikipedii – učitel, redaktor
• Eduard Herold (1820–1895), na Wikipedii – malíř, ilustrátor a spisovatel
• Emil Herrmann (1854–1935), na Wikipedii – právník a překladatel
• Ignát Herrmann (1854–1935), na Wikipedii – spisovatel, humorista a redaktor
• Antonín Heveroch (1869–1927), na Wikipedii – psychiatr a popularizátor
• Adolf Heyduk (1835–1923), na Wikipedii – básník
• Josef Hladík (1854–1910), na Wikipedii – profesor učitelského ústavu, historik, archeolog a geograf
• Václav Hladík (1868–1913), na Wikipedii – žurnalista a prozaik naturalistického zaměření, autor povídek, románů, dramatik, překladatel z francouzštiny a propagátor česko-francouzských styků; pseudonym H. Václavík
• Oldřich Hlaváč (1895–1942), na Wikipedii – spisovatel a zubní lékař
• František Josef Hlaváček (1853–1937), na Wikipedii – novinář a básník
• Karel Hlaváček (1874–1898), na Wikipedii – básník a výtvarník
• Šebastián Hněvkovský (1770–1847), na Wikipedii – obrozenecký básník
• Ferdinand Hoffmeister (1875–1936), na Wikipedii – středoškolský profesor, překladatel z řečtiny (Homér, Horatius)
• Rudolf Richard Hofmeister (1868–1934) – básník, beletrista
• František Holeček (1866–1938), na Wikipedii – povídkář, fejetonista a autor beletrizovaných vzpomínek na život pražského Podskalí z konce 19. století, překladatel z němčiny
• Josef Holeček (1853–1929), na Wikipedii – novinář, spisovatel a překladatel
• Václav Hollar (1607–1677), na Wikipedii – rytec a kreslíř
• Josef Holý (1874–1928), na Wikipedii – středoškolský profesor, básník a dramatik
• František Alois Hora (1838–1916), na Wikipedii – pedagog, básník, dramatik, překladatel z polštiny a němčiny; pseudonymy Horymír Vinařovský, Samuel Šídlo, Tichoslav Sklenička, K. Turek
• František Horáček (1847–1896), na Wikipedii – učitel a spisovatel
• Vladimír Hornof (1870–1942), na Wikipedii – římskokatolický kněz, katecheta a básník
• Jindřich Hořejší (1886–1941), na Wikipedii – básník a překladatel
• Otakar Hostinský (1847–1910), na Wikipedii – profesor estetiky a dějin hudby, hudební, divadelní, výtvarný a literární vědec a kritik
• Vítězslav Houdek (1856–1916), na Wikipedii – státní úředník, mimo práci se věnoval moravské vlastivědě
• Josef Vojtěch Houška (1826–1875), na Wikipedii – středoškolský profesor, autor přírodopisných publikací a didaktických povídek pro mládež, překladatel z angličtiny, francouzštiny a němčiny, upravovatel populárních děl světové literatury
• František Ladislav Hovorka (1857–1917), na Wikipedii – novinář, knihkupec a nakladatel, redaktor časopisů a edic s divadelní tématikou, překladatel z polštiny
• Josef Miroslav Hovorka (1838–1914), na Wikipedii – literární historik, redaktor, odborný knihkupec a spisovatel
• Jan Hraše (1853–1935), na Wikipedii – lékař (psychiatr)
• Jan Karel Hraše (1840–1907), na Wikipedii – středoškolský profesor, archeolog, historik, prozaik a dramatik, především autor děl pro mládež
• Josef Leopold Hrdina (1856–1933), na Wikipedii – fejetonista, lidový povídkář a básník
• Bohdana Hrdličková (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autorka básní v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
• Jan Hrdý (1838–1896), na Wikipedii – učitel a spisovatel knih pro mládež
• František Hrnčíř (1860–1928), na Wikipedii – učitel, prozaik, dramatik a básník píšící hlavně pro mládež, teoretik a kritik dětské literatury, redaktor a nakladatel, vydavatel vlastivědných monografií
• Josef Vlastimil Hrubý (1852–1921), na Wikipedii – pedagog, básník a spisovatel; pseudonym J. Libochovský
• František Hrubý (1876–1927), na Wikipedii – katolický kněz, dramatik, básník, beletrista, novinář a publicista, vlastivědný pracovník ve Slezsku, zakladatel a redaktor slezského regionálního časopisu, překladatel z němčiny; pseudonymy F. H. Bukovec, F. H. Doubrava, F. Horský, F. A. Skalický
• Jaromír Hrubý (1852–1916), na Wikipedii – spisovatel, překladatel ruské literatury, propagátor slovanské vzájemnosti
• Řehoř Hrubý z Jelení (1460–1514), na Wikipedii – spisovatel, překladatel a humanista
• Zikmund Hrubý z Jelení, latinským jménem Sigismund Gelenius (1497–1554), (na Wikipedii – učenec, filolog a spisovatel
• Josef Hubáček (1850–1900), na Wikipedii – konzervativní novinář, přesvědčený zastánce staročeské strany; též pseudonym Emanuel Pyšišvor
• Anna Hübnerová (1861–1891), na Wikipedii – ochotnická herečka a členka vlasteneckých spolků
• Oldřich Hujer (1880–1942), na Wikipedii – lingvista a indoevropeista, profesor Univerzity Karlovy
• František Hurt viz František Ruth (1854–1926)
• Jan Hus (1369 nebo 1370–1415), na Wikipedii – kněz, náboženský myslitel, reformátor a kazatel
• Vladimír Hvězdenský (1862–1925), na Wikipedii – esperantista a básník
• František Hýbl (1875–1929), na Wikipedii – středoškolský profesor, autor historických prací
• Jan Hýbl (1786–1834), na Wikipedii – prozaik a básník, překladatel povídek, dramat, výchovné a náboženské literatury, redaktor, autor vzdělávacích knih
• Filip Hyšman (1851–1922), na Wikipedii – učitel, autor básní a próz pro děti
• Jindřich Michal Hýzrle z Chodů (1575–1665), na Wikipedii – šlechtic, cestovatel a bojovník, autor pamětí

Ch

• Jan Evangelista Chadt-Ševětínský (1860–1925), na Wikipedii – lesník a historik, autor článků a knih o lesnictví a myslivosti
• František Chalupa (1857–1890), na Wikipedii – redaktor, básník a spisovatel
• Karel Chalupa (1864–1904), na Wikipedii – autor pohádek, knih pro mládež, humoresek a staropražských pověstí
• Petr Chelčický (asi 1390 – asi 1460), na Wikipedii – spisovatel, překladatel a radikální český náboženský myslitel
• Antonín Chittussi (1847–1891), na Wikipedii – malíř
• František Chládek (1829–1861), na Wikipedii – básník-samouk
• František Ladislav Chleborád (1839–1911), na Wikipedii – národohospodář, příležitostný básník
• Josef Chmela (1793–1847), na Wikipedii – středoškolský profesor, spisovatel a národní buditel
• Josef Krasoslav Chmelenský (1800–1839), na Wikipedii – básník, kritik a operní libretista
• Prokop Chocholoušek (1819–1864), na Wikipedii – novinář, beletrista; pseudonym Prokop Sedlecký, A. Benkovský
• Rudolf hrabě Chotek (1839–1894), na Wikipedii – básník
• František Chudoba (1878–1941), na Wikipedii – profesor anglické filologie, autor prací o anglické a španělské literatuře, překladatel z angličtiny
• Karel Chudoba (1848–1917), na Wikipedii – překladatel ze severských jazyků, ukrajinštiny, francouzštiny, angličtiny a ruštiny

I

• Čeněk Ibl (1851–1902), na Wikipedii – filolog, beletrista, básník, překladatel z angličtiny, francouzštiny, němčiny, ruštiny; pseudonymy Č. Bíl, Č. Lipina

J

• Boleslav Jablonský (1813–1881), na Wikipedii – katolický kněz a obrozenecký básník, vlastním jménem Karel Eugen Tupý
• Metoděj Jahn (1865–1942), na Wikipedii – český prozaik a básník
• Jiljí Vratislav Jahn (1836–1902), na Wikipedii – politik, chemik, novinář, vydavatel, básník, životopisec, dramatik, popularizátor vědy
• Jan Jakubec (1862–1936), na Wikipedii – profesor dějin české literatury na FF UK, literární historik a kritik
• Josef Jakubec (1858–1889), na Wikipedii – básník
• Vincenc Janalík (1804–1855), na Wikipedii – kněz, národní buditel, sběratel lidových písní, spisovatel a překladatel
• Bohumil Janda Cidlinský (1831–1875), na Wikipedii – básník a romanopisec; některá svá díla podepisoval iniciálami B. J. C.
• Jan z Hvězdy viz Jan Jindřich Marek
• Jan z Rabštejna (1437–1473), na Wikipedii – kněz a diplomat
• Jan ze Žatce (asi 1350 – asi 1414), na Wikipedii – městský notář v Žatci a spisovatel
• Pavel Jehlička (1826–1883), na Wikipedii – spisovatel a pedagog, mj. autor učebnic přírodopisu
• Bohdan Jelínek (1851–1874), na Wikipedii – básník a prozaik
• Edvard Jelínek (1855–1897), na Wikipedii – publicista a prozaik, organizátor všeslovanských, hlavně česko-polských vztahů; též pseudonymy A. G. Popov, E. J. Pravda, E. J. Pražský, Cyril Chod
• František Jelínek (1883–1940), na Wikipedii – profesor obchodní akademie, překladatel francouzské literatury (Gustave Flaubert, Victor Hugo, Romain Rolland aj.)
• František Věnceslav Jeřábek (1836–1893), na Wikipedii – novinář, dramatik, středoškolský profesor a politik; pseudonymy Josef Souček a Miloslav Toužimský
• Růžena Jesenská (1863–1940), na Wikipedii – učitelka, básnířka, spisovatelka, překladatelka z angličtiny a ukrajinštiny
• Ján Jesenský (1566–1621), na Wikipedii – lékař, politik a filosof
• Valentin Bernard Jestřábský (1630–1719), na Wikipedii – římskokatolický kněz, kazatel a spisovatel
• Jan Ježek (1849–1913), na Wikipedii – katolický kněz, katecheta, autor vlastivědných, pedagogických a náboženských spisů
• Jan Jílek (1707–1780), na Wikipedii – českobratrský evangelík, autor vlastních pamětí
• Karel Jiránek (1856–1929), na Wikipedii – pedagog, hudební skladatel, básník
• Miloš Jiránek (1875–1911), na Wikipedii – malíř, výtvarný kritik, beletrista, překladatel z francouzštiny; pseudonym Václav Zedník
• Otakar Jiráni (1879–1934), na Wikipedii – univerzitní profesor, překladatel z řečtiny a latiny
• Alois Jirásek (1851–1930), na Wikipedii – prozaik a dramatik, autor historické prózy
• Josef Jireček (1825–1888), na Wikipedii – literární historik, kulturní a politický činitel
• Konstantin Josef Jireček (1854–1918), na Wikipedii – historik, ministr osvěty v Bulharsku, autor prací v oboru dějin Bulharska, jižních Slovanů a mezinárodních vztahů
• Karel Jonáš (1865–1922), na Wikipedii – básník, spisovatel, žurnalista a dramatik
• Václav Alois Jung (1858–1927), na Wikipedii – básník a překladatel
• František Jungbauer (1895–1941) – pedagog, beletrista
• Antonín Jan Jungmann (1775–1854), na Wikipedii – lékař, překladatel z němčiny
• Josef Jungmann (1773–1847), na Wikipedii – filolog, lexikograf, spisovatel a překladatel

K

• Jindřich Kàan (1852–1926), na Wikipedii – hudební skladatel a pedagog, ředitel pražské konzervatoře
• Martin Kabátník († 1503), na Wikipedii – cestovatel a spisovatel, člen Jednoty bratrské
• Josef Kačer (1802–1871), na Wikipedii – evangelický kazatel, překladatel a básník
• Felix Kadlinský (1613–1675), na Wikipedii – spisovatel a překladatel, člen jezuitského řádu
• Franz Kafka (1883–1924), na Wikipedii – německy píšící spisovatel židovského původu
• Josef Kálal (1849–1881), na Wikipedii – redaktor jihočeského tisku, překladatel z francouzštiny; pseudonym Josef Dolina
• Karel Kálal (1860–1930), na Wikipedii – pedagog, beletrista, autor česko-slovenského slovníku; psedonymy T. Neklan, R. Targo
• Marie Kalašová (1854–1937), na Wikipedii – esejistka, překladatelka z italštiny, francouzštiny, němčiny
• Václav Kalbáč (1835–1910), na Wikipedii – redaktor, básník, prozaik, překladatel z francouzštiny
• Josef Kalda (1871–1921), na Wikipedii – železniční úředník, prozaik, dramatik
• Alois Kalenda (1849–1913), na Wikipedii – prozaik a redaktor
• Boleslav Kalenský (1867–1913), na Wikipedii – hudební kritik, překladatel z ruštiny
• František Bohdan Kalina (1834–1892), na Wikipedii – pedagog, autor prací z oboru
• Josef Jaroslav Kalina (1816–1847), na Wikipedii – básník, literární a přírodní vědec, filosof, sběratel lidové slovesnosti, obrozenec
• Ján Kalinčiak (1822–1871), na Wikipedii – slovenský prozaik, literární kritik, pedagog
• Josef Kalis (1850–1920), na Wikipedii – úředník, básník a beletrista
• Antonín Kalivoda (1883–1933), na Wikipedii – pedagog, beletrista a dramatik
• Josef Kalousek (1838–1915), na Wikipedii – historik
• Josef Kalus (1855–1934), na Wikipedii – slezský regionální básník
• Josef Vlastimil Kamarýt (1797–1833), na Wikipedii – kněz a vlastenec, sběratel písní, básník a překladatel
• František Kameníček (1856–1930), na Wikipedii – profesor kulturních dějin, autor děl z oboru historie
• Karel Kamínek (1868–1915), na Wikipedii – prozaik, dramatik, divadelní kritik a překladatel z němčiny
• Bohdan Kaminský (1859–1929), na Wikipedii – básník, překladatel z francouzštiny a němčiny (např. Molièra a Schillera)
• Ferdinand Karafiát (1870–1928), na Wikipedii – lékař, autor próz s lékařskou tématikou
• Jan Karafiát (1846–1929), na Wikipedii – kněz, spisovatel a autor náboženské literatury
• Matěj Karas (1839–1898), na Wikipedii – učitel, autor cestopisů, historické a dobrodružné literatury pro mládež
• Jan Karlík viz Jan Ladislav Pospíšil
• Jiří Karmín (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básně v Almanachu na rok MCM
• Jan Kašpar (1864–1927), na Wikipedii – středoškolský profesor, autor literárních monografií, překladatel z angličtiny
• Karel Kašpar (1870–1941), na Wikipedii – teolog
• František Kaván (1818–1896), na Wikipedii – hudební skladatel a sbormistr
• František Matouš Klácel (1808–1882), na Wikipedii – básník, novinář a filosof
• František Klapálek (1863–1919), na Wikipedii – zoolog, entomolog, překladatel Darwina
• Antonín Klášterský (1866–1938), na Wikipedii – básník, libretista, překladatel z angličtiny
• František Klement (1851–1933), na Wikipedii – spisovatel, autor cestopisných děl, též pseudonym Quido Mansvet
• Václav Kliment Klicpera (1792–1859), na Wikipedii – spisovatel a dramatik
• Josef Klika (1857–1906), na Wikipedii – pedagog, komeniolog, překladatel z němčiny
• Ladislav Klíma (1878–1928), na Wikipedii – prozaik, dramatik, básník a filosof
• Bohumila Klimšová (1851–1917), na Wikipedii – učitelka, spisovatelka a překladatelka z francouzštiny a němčiny
• Antonín Jaroslav Klose (1861–1906), na Wikipedii) – úředník a básník
• Karel Klostermann (1848–1923), na Wikipedii) – spisovatel se zaměřením na oblast Šumavy, několik děl napsal v němčině
• Karel Knittl (1830–1878), na Wikipedii – hudební skladatel, dirigent a hudební pedagog
• Karel Bohuš Kober (1849–1890), na Wikipedii – sportovec a spisovatel
• Václav František Kocmánek (1607–1679), na Wikipedii – básník, spisovatel a kronikář
• František Kocourek (1901-1942), na Wikipedii – novinář, rozhlasový reportér a spisovatel
• Leopold Kochman (1847–1919), na Wikipedii – novinář, básník a činitel „revolučního dělnického hnutí“
• Josef Jiří Kolár (1812–1899), na Wikipedii – divadelní režisér, dramatik, básník, libretista, spisovatel a překladatel
• František Kolář (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básní v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
• Josef Kolář (1830–1910), na Wikipedii – slavista a pracovník knihovny Národního muzea, překladatel z polštiny, srbštiny a ruštiny
• Martin Kolář (1851–1933), na Wikipedii – tředoškolský profesor, historik a heraldik
• Ján Kollár (1793–1852), na Wikipedii – evangelický kněz, básník, jazykovědec a historik slovenského původu
• Jan Amos Komenský (1592–1670), na Wikipedii – teolog, filosof, pedagog a spisovatel
• František Komprda (1852–1903), na Wikipedii – redaktor dělnického tisku, spoluzakladatel brněnské Rovnosti, sběratel dělnických písní a básní
• Antonín Koniáš (1691–1760), na Wikipedii – kazatel, misionář a náboženský spisovatel, člen jezuitského řádu
• Matěj Kopecký (1775–1847), na Wikipedii – loutkář a autor loutkových her
• Viktorin Kornel ze Všehrd (1460–1520), na Wikipedii – právník a apisovatel
• Václav Kořánek (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor textu ve středoškolské čítance
• Josef Kořenský (1847–1938), na Wikipedii – ředitel měsť. školy na Smíchově, cestovatel
• František Bronislav Kořínek (1831–1874), na Wikipedii – pedagog, spisovatel, novinář a překladatel
• Josef Kořínek (1829–1892), na Wikipedii – středoškolský profesor klasické filologie, autor publikací z oboru a edice staré české literatury
• Jan Evangelista Kosina (1827–1899), na Wikipedii – pedagog, filolog, publicista a spisovatel, národní buditel a vlastenec
• Václav Kosmák (1843–1898), na Wikipedii – kněz, fejetonista, romanopisec a satirik
• Josef Košín z Radostova (1832–1911), na Wikipedii – autor literatury pro mládež, prozaik, překladatel; pseudonymy Jos. Libenický, Zd. Michalský
• Julius Košnář (1862–1934), na Wikipedii – katolický kněz, katecheta, autor publikací z oboru náboženství, beletrie, překladatel z polštiny; pseudonym J. B. Strejček
• Antonín Kotík (1840–1919), na Wikipedii – překladatel z polštiny a ruštiny
• Jan Pravoslav Koubek (1805–1854), na Wikipedii – obrozenecký básník a překladatel ze slovanských jazyků
• Josef Kožíšek (1861–1933), na Wikipedii – básník, učitel a esperantista
• Miroslav Krajník (1850–1907), na Wikipedii – básník, spisovatel, překladatel a dramatik
• Václav Matěj Kramerius (1753–1808), na Wikipedii – spisovatel a nakladatel
• Josef Král (na Wikipedii) – více autorů tohoto jména:
  • Josef Král (1839–1903) – učitel, redaktor učitelského tisku, autor publikací z oboru pedagogiky a školského zákonodárství
  • Josef Král (1853–1917) – univerzitní profesor klasické filologie, autor publikací a překladů z oboru
• Josef Mirovít Král (1789–1841), na Wikipedii – katolický kněz, autor náboženských a historických spisů
• Karel Kramář (1860–1937), na Wikipedii – politik
• Josef Krapka Náchodský (1862–1909), na Wikipedii – novinář, básník, spisovatel, funkcionář sociálně demokratické strany
• Eliška Krásnohorská (1847–1926), na Wikipedii – spisovatelka, básnířka, libretistka a překladatelka
• Václav Kredba (1870–1939), na Wikipedii – překladatel z polštiny a ruštiny
• František Krejčí (1858–1934), na Wikipedii – profesor filosofie, národně socialistický politik, autor publikací z oboru filszofie, etiky a psychologie, překladatel z němčiny
• František Václav Krejčí (1867–1941), na Wikipedii – prozaik, esejista, novinář, literární a divadelní kritik, dramatik a překladatel z francouzštiny, němčiny a švédštiny
• Jan Krejčí:
  • Jan Krejčí (1825–1887), na Wikipedii – přírodovědec, profesor mineralogie a geologie, politik, překladatel z němčiny; pseudonym Prokop Rudný
  • Jan Krejčí (1868–1942), na Wikipedii – profesor německé literatury, překladatel z němčiny
• Josef Krejčí (1844–1929), na Wikipedii – autor učebnic zeměpisu a pedagogických statí, překladatel z ruštiny
• Rudolf Kreutz (1857–1927), na Wikipedii – středoškolský profesor a archeolog, autor publikací z oboru dějepisu a astronomie
• František Vladimír Krch (1861–1905), na Wikipedii – učitel, básník, redaktor.
• Hynek Krch (1845–1919), na Wikipedii – středoškolský profesor, historik, básník.
• František Krsek (1854–1928), na Wikipedii – klasický filolog, překladatel z angličtiny a ruštiny
• František Xaver Kryštůfek (1842–1916), na Wikipedii – profesor církevních dějin, autor náboženské literatury
• Pavel Křížkovský (1820–1885), na Wikipedii – katolický kněz, hudební skladatel a sbormistr
• Adolf Kubeš (1845–1907), na Wikipedii – středoškolský profesor, historik, filolog
• Fráňa Kučera (1897–1929), na Wikipedii – básník a prozaik
• Karel Kučera (1854–1915), na Wikipedii – středoškolský profesor, básník, překladatel z norštiny a dánštiny
• Josef Kuchař (1847–1926), na Wikipedii – úředník, redaktor, básník, prozaik
• Beneš Metod Kulda (1820–1903), na Wikipedii – kněz, sběratel a vydavatel moravských lidových pohádek, překladatel, autor didaktické poezie pro dospělé i pro mládež a lidovýchovné prózy
• Josef Kupka (1862–1941), na Wikipedii – brněnský biskup, autor náboženských prací
• Karel Václav Kuttan (1859–1940), na Wikipedii – autor veršů a povídek pro děti i dospělé, překladatel z francouzštiny a němčiny; pseudonymy Váša Dvorecký, K. Nepomucký
• František Kvapil (1855–1925), na Wikipedii – básník, překladatel ze slovanských literatur
• Jaroslav Květnický viz František Antonín Zeman
• Jan Kvíčala (1834–1908), na Wikipedii – překladatel (mj. Hérodotovy dějiny)
• Dominik František Kynský (1777–1848), na Wikipedii – kněz, překladatel z němčiny a řečtiny, prozaik a básník
• František Kyselý (1857–1937), na Wikipedii – kněz, básník a skladatel chrámové hudby
• Pavel Kyrmezer († 1589), na Wikipedii – kněz, spisovatel a dramatik

L

• Josef Lacina (1850–1908), na Wikipedii – středoškolský profesor, kronikář a spisovatel, autor historických prací; beletristické práce pod pseudonymem Kolda Malínský
• Miloslav Ladinský (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básní v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
• Vilém Dušan Lambl (1824–1895), na Wikipedii – profesor patologické anatomie, autor lékařských, biologických a národopisných prací, propagátor slovanského hnutí, překladatel z chorvatštiny a srbštiny
• Josef Jaroslav Langer (1806–1846), na Wikipedii – obrozenecký básník
• Jan Josef Langner (1861–1918), na Wikipedii – novinář, redaktor, autor politických spisů, překladatel z polštiny
• Ferdinand Laub (1832–1875), na Wikipedii – houslista a hudební skladatel
• Anna Lauermannová, roz. Mikschová (1852–1932), na Wikipedii – prozaička, dramatička; pseudonymy Felix Téver, Mikuláš Ryvín
• Karel Leger (1859–1934), na Wikipedii – básník, prozaik a dramatik, autor knih pro děti, tvůrce veršovaných povídek a románů
• František Lepař (1831–1899), na Wikipedii – středoškolský profesor, klasický filolog a překladatel
• Vojtěch Lešetický (1830–1908), na Wikipedii – básník, pedagog a vlastenecký pracovník na Písecku a Královéhradecku, strýc Emanuela z Lešehradu
• Václav Levý (1820–1870), na Wikipedii – sochař
• Jan Lier (1852–1917), na Wikipedii – spisovatel, fejetonista, divadelní a výtvarný kritik a překladatel
• Josef Linda (1789 nebo 1792–1834), na Wikipedii – spisovatel, básník a dramatik
• Kryštof z Lobkovic († 1603), na Wikipedii – humanistický básník, autor latinských veršů
• Šimon Lomnický z Budče (1552–1623), na Wikipedii – autor duchovních písní a her se zpěvy, veršovaných skladeb a prozaických mravně výchovných spisů, překladatel z latiny
• Ludvík Lošťák (1862–1918), na Wikipedii – básník, skladatel, hudební a literární kritik
• Alois N. Lucek (1871–1894), na Wikipedii – dramatik, překladatel ze skandinávských jazyků
• Martin Lupáč († 1468), na Wikipedii – husitský teolog a diplomat
• Prokop Lupáč z Hlaváčova (asi 1530–1587), na Wikipedii – básník, humanista a historik
• Věnceslava Lužická (1835–1920), na Wikipedii – kulturní a organizační pracovnice v ženských spolcích, autorka próz s ženskou tematikou, knih pro mládež a výchovných a popularizačních prací; vlastním jménem Anna Srbová

M

• Antonín Macek (1872–1923), na Wikipedii – levicový básník a novinář
• Antonín Karel Madiera (1831–1899), na Wikipedii – středoškolský profesor, spisovatel, literární teoretik a překladatel z latiny; též pseudonym Boleslavský
• Jiří Mahen (1882–1939), na Wikipedii – český básník, spisovatel, dramatik a novinář
• František Mach (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – překladatel z ruštiny
• Karel Hynek Mácha (1810–1836), na Wikipedii – básník a spisovatel
• Simeon Karel Macháček (1799–1846), na Wikipedii – středoškolský profesor, básník, dramatik a překladatel operních textů z italštiny, němčiny a latiny
• Josef Svatopluk Machar (1864–1942), na Wikipedii – básník, prozaik a politik
• Miloš Maixner (1873–1937), na Wikipedii – skautský pracovník, mystik, okultista, autor prací v oboru okultismu, překladatel z angličtiny a francouzštiny (např. Kipling)
• František Malač (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básně v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
• Helena Malířová (1877–1940), na Wikipedii – novinářka, prozaička, překladatelka z němčiny, bulharštiny a francouzštiny
• Jakub Malý (1811–1885), na Wikipedii – národní buditel a novinář, autor publikací z oboru historie a literatury, překladatel z angličtiny, francouzštiny a němčiny, též pseudonymy Budislav a Václav Pravda
• Quido Mansvet viz František Klement
• Antonín Marek (1785–1877), na Wikipedii – básník a překladatel, pseudonym Bolemír Izborský
• Jan Jindřich Marek (1803–1853), na Wikipedii – obrozenecký kněz, poezii a prózu publikoval pod pseudonymem Jan z Hvězdy
• Tomáš Miloslav Marek (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básní v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
• František Mareš (1857–1942), na Wikipedii – fyziolog, filozof, nacionalistický politik, rektor Univerzity Karlovy
• Jaroslav Maria (1870–1942), na Wikipedii – právník, spisovatel, dramatik a esejista
• Ferdinand Marjánko (1845–1923), na Wikipedii – novinář, redaktor, básník, dramatik a překladatel z francouzštiny, ruštiny a polštiny; též pseudonym Ferdinand Marenko
• Josef Maršálek (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básní v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
• Miloš Marten (1883–1917), na Wikipedii – autor novel, pohádek, literárních monografií a esejí, překladatel z francouzštiny; pseudonymy Ivan Skála, M. Šebesta
• Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), na Wikipedii – politik
• Jan Ladislav Mašek (1828–1886), na Wikipedii – učitel, autor učebnic, pohádek a publikací z oboru zeměpisu, dějepisu a záloženství
• Karel Mašek (1867–1922), na Wikipedii – básník, prozaik, dramatik, překladatel z italštiny, němčiny, angličtiny, dánštiny
• Matěj z Janova († 1394) na Wikipedii – kazatel a spisovatel
• Pavla Maternová (1858–1923), na Wikipedii – redaktorka, překladatelka z angličtiny, ruštiny a polštiny, autorka knih pro děti
• Rudolf Mayer (1837–1865), na Wikipedii – básník a spisovatel
• Gustav Narcis Mayerhoffer (1865–1941), na Wikipedii – prozaik, překladatel z němčiny a maďarštiny
• Rudolf Medek (1890–1940), na Wikipedii – spisovatel
• Ferdinand Menčík (1853–1916), na Wikipedii – kulturní historik, autor spisů z oboru českých dějin a divadla, editor starých tisků
• Adam Václav Michna z Otradovic († 1676), na Wikipedii – varhaník, hudební skladatel a básník
• Ferdinand Břetislav Mikovec (1826–1862), na Wikipedii – vzdělanec a organizátor kulturního života, redaktor, spisovatel a dramatik, zakladatel časopisu Lumír
• Josef Mikš (1853–1923), na Wikipedii – středoškolský profesor na ruských gymnáziích, autor statí v oboru moderní filosofie a kultury, přispěvatel Ottova slovníku naučného, České mysli, Osvěty, autor filosofického spisu v ruštině, překladatel z ruštiny; pseudonym Vojtěch Kalina
• Josef Mikuláš Boleslavský (1829–1892), na Wikipedii – tiskař a nakladatel, spisovatel, dramatik a překladatel
• Jan Milíč z Kroměříže († 1374), na Wikipedii – kazatel
• Jan Milota (1861–1929), na Wikipedii – učitel, autor literatury pro mládež a překladatel z francouzštiny
• Jan Bohuslav Miltner (1841–1887), na Wikipedii – středoškolský profesor, archeolog a historik
• Emanuel Miřiovský (1846–1911), na Wikipedii – středoškolský profesor, autor čítanek a českých jazykových příruček, básník, beletrista, překladatel z němčiny
• Petr z Mladoňovic († 1451), na Wikipedii – kazatel a spisovatel
• Josef Mocker (1835–1899), na Wikipedii – architekt a restaurátor
• Otokar Mokrý (1854–1899), na Wikipedii – žurnalista, beletrista, básník, překladatel z francouzštiny a polštiny; pseudonym O. Halina
• Pavla Moudrá (1861–1940), na Wikipedii – spisovatelka, překladatelka z angličtiny (mj. Kiplingova Kniha džunglí), němčiny a francouzštiny
• Jan Možný (1822–1863), na Wikipedii – beletrista, autor zpěvníku kostelních písní, překladatel z italštiny a němčiny, pseudonym J. M. Podčápský
• Jan Mrazík (1848–1923), na Wikipedii – pedagogický spisovatel, autor prací z oboru, překladatel z angličtiny a francouzštiny; pseudonymy Žlebský a Jar. Spáčil
• Václav Emanuel Mourek (1846–1911), na Wikipedii – univerzitní profesor, germanista a anglista, lexikograf, autor cestopisů a překladatel z angličtiny
• Alois Mrštík (1861–1925), na Wikipedii – spisovatel a dramatik
• Vilém Mrštík (1863–1912), na Wikipedii – spisovatel, dramatik, překladatel a literární kritik
• Berta Mühlsteinová (1841–1887), na Wikipedii – básnířka, spisovatelka a překladatelka
• Karel Müller (1823–1900), na Wikipedii – kněz, autor náboženských a historických prací a prózy, překladatel
• Emil Musil-Daňkovský (1857–1941), na Wikipedii – prozaik, básník, překladatel z němčiny a francouzštiny
• Augustin Eugen Mužík (1859–1925), na Wikipedii – básník, spisovatel, žurnalista, dramatik a překladatel z angličtiny, francouzštiny a ruštiny
• Bohumil Mužík (1881–1931), na Wikipedii – překladatel z ruštiny
• Julius Myslík (1877–1938), na Wikipedii – novinář a básník, představitel ateistického hnutí
• Josef Mysliveček (1737–1781), na Wikipedii – hudební skladatel

N

• Václav Bolemír Nebeský (1818–1882), na Wikipedii – obrozenecký básník a překladatel
• Jan Evangelista Nečas (1849–1919), na Wikipedii – básník, spisovatel a překladatel; pseudonymy Jan ze Studnic a J. Čas
• Josef K. Nejedlý (1858–1918), na Wikipedii – učitel, sběratel folklóru, překladatel pedagogických spisů
• Vojtěch Nejedlý (1772–1844), na Wikipedii – katolický kněz, obrozenecký básník a spisovatel
• Božena Němcová (1820–1862), na Wikipedii – spisovatelka
• Jan Neruda (1834–1891), na Wikipedii – básník a novinář
• August Vojtěch Nevšímal (1847–1916), na Wikipedii – advokát, autor právnických spisů, humoristických povídek a básniček, redaktor zábavných časopisů a překladatel z francouzštiny
• Jindřich Niederle (1840–1875), na Wikipedii – učitel, básník a překladatel
• Arne Novák (1889–1939), na Wikipedii – český literární historik
• Jan Václav Novák (1853–1920), na Wikipedii – středoškolský profesor, literární historik-komeniolog, překladatel a editor spisů J. A. Komenského a staročeské literatury
• Slavoslav Novák (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básně v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
• Teréza Nováková (1853–1912), na Wikipedii – spisovatelka
• Vojtěch Novotný (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básní v almanachu jihočeské omladiny Anemonky

O

• Peregrin Obdržálek (1825–1891), na Wikipedii – kněz, autor věroučné literatury, ale i satiry
• August Olomoucký (1467–1513), na Wikipedii – humanista, spisovatel a sběratel umění
• Jan Opolský (1875–1942), na Wikipedii – malíř, básník a prozaik
• Jiří Orten (1919–1941), na Wikipedii – básník
• Jan Osten (1871–1921), na Wikipedii – poštovní úředník, prozaik, fejetonista, literární a divadelní referent, překladatel z němčiny, francouzštiny a norštiny; vlastním jménem Jan Ohrenstein, pseudonymy Orestes, Jan Blanický

P

• Vojtěch Pakosta (1846–1892), na Wikipedii – kněz, básník a spisovatel, překladatel z polštiny a srbochorvatštiny
• František Palacký (1798–1876), na Wikipedii – historik, politik a spisovatel
• Jan Palacký (1830–1908), na Wikipedii – profesor geografie, syn Františka Palackého
• Ondřej Palák (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básní v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
• Duchoslav Panýrek (1867–1940), na Wikipedii – lékař (chirurg), popularizátor zdravotnictví, též beletrista a básník, překladatel z polštiny, italštiny, němčiny, ruštiny a francouzštiny, pseudonymy (Dr.) Jaroslav Květ, Jiří Lípa, Alexander Mráz, Jan Černý, Václav Černý
• Pavel Papáček (1863–1930), na Wikipedii – pedagog, vlastivědný pracovník Berounska, překladatel z ruštiny
• František Patočka (1836–1906), na Wikipedii – spisovatel a středoškolský profesor latiny a řečtiny, autor sbírky bajek pro mládež
• Matěj Pavlík (1879–1942), na Wikipedii – katolický kněz a později biskup pravoslavné církve v Československu
• František Josef Pavlišta (1873–1940), na Wikipedii – překladatel z polštiny a francouzštiny
• Josef Boleslav Pecka (Strahovský) (1849–1896), na Wikipedii – novinář, básník a levicový politik
• Vilém Peča (1879–1900), na Wikipedii – učitel a básník
• Josef Pečírka (1818–1870), na Wikipedii – středoškolský profesor, vydavatel, beletrista, překladatel ze španělštiny, němčiny a francouzštiny
• Jan Peisker (1851–1933), na Wikipedii – historik a etnograf
• Josef Pekař (1870–1937), na Wikipedii – historik
• Vojtěch Pekař (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básní v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
• František Martin Pelcl (1734–1801), na Wikipedii – historik, filolog a spisovatel
• Mikuláš z Pelhřimova (asi 1385–asi 1459), na Wikipedii – duchovní a spisovatel
• Jan Pelikán (1855–1928), na Wikipedii – pedagog, filolog a literární historik
• Tomáš Pešina z Čechorodu (1629–1680), na Wikipedii – duchovní, dějepisec a spisovatel
• Bedřich Peška (1820–1904), na Wikipedii – básník, spisovatel, publicista a překladatel
• Václav Petrů (1841–1906), na Wikipedii – učitel, autor vlastivědných a historických prací z Pelhřimovska a překladatel
• Gustav Pfleger Moravský (1833–1875), na Wikipedii – prozaik, básník a dramatik
• Václav Jaromír Picek (1820–1869), na Wikipedii – redaktor, básník, spisovatel, dramatik, publicista, autor znárodnělých písní
• František Picko-Zásmucký (1868–1931), na Wikipedii – beletrista, překladatel z němčiny a francouzštiny; pseudonymy Ota Held, Xaver Kalivoda
• Antonín Pikhart (1861–1909), na Wikipedii – překladatel ze španělštiny a katalánštiny; pseudonymy Al Fred, Alfa, Alfred, Alfred Antonovič
• Soběslav Pinkas (1827–1901), na Wikipedii – malíř, karikaturista a publicista
• Karel J. Pleskač (1858–1937), na Wikipedii – učitel, prozaik, dramatik, regionální historik, autor didaktických próz pro mládež
• Hynek z Poděbrad (1452–1492), na Wikipedii – diplomat a spisovatel
• Sofie Podlipská (1833–1897), na Wikipedii – spisovatelka a překladatelka
• Jan Václav Pohl (1720–1790), na Wikipedii – filolog
• Jaroslav Pokorný (1899–1940), na Wikipedii – básník a prozaik, autor románů pro dívky a dobrodružné literatury, psal pod mnoha (i cizojazyčnými pseudonymy) a své jméno někdy uváděl jako jméno překladatele
• Rudolf Pokorný (1853–1887), na Wikipedii – básník, prozaik a redaktor, průkopník slovanské vzájemnosti, překladatel z ruštiny a polštiny
• Matěj Milota Zdirad Polák (1788–1856), na Wikipedii – básník, autor cestopisu a překladatel z angličtiny
• František Ladislav Popelka (1857–1903), na Wikipedii – knihtiskař, vydavatel, autor pohádek
• Jan Ladislav Pospíšil (1848–1893), na Wikipedii – knihtiskař, knihkupec, nakladatel a spisovatel; pseudonymy Jan Karlík a Pavel Volný
• Vojtěch Prach (1874–1927), |na Wikipedii – středoškolský profesor, autor česko-německého slovníku, překladatel z ruštiny
• Vincenc Prasek (1843–1912), na Wikipedii – slezský buditel, filolog a historik; pseudonym Karel Jarkovský
• František Pravda (1817–1904), na Wikipedii – katolický kněz a spisovatel, vlastním jménem Vojtěch Hlinka
• Lukáš Pražský (asi 1460–1528), na Wikipedii – teolog, biskup Jednoty bratrské
• Arnošt Procházka (1869–1925), na Wikipedii – básník, esejista, literární, divadelní a výtvarný kritik a estetik, bibliofil, propagátor francouzských symbolistů, zakladatel a vydavatel literárního časopisu Moderní revue a edice Knihy dobrých autorů, překladatel z germánských a románských jazyků, z ruštiny a polštiny; akronym Alap, pseudonymy Norbert Fomeš, Alois Navrátil
• František Serafínský Procházka (1861–1939), na Wikipedii – básník a překladatel z angličtiny, francouzštiny a němčiny, pseudonymy Václav Budovec, František Faustin, Prokop Hanák, Jar. Houdek, Vendelín Kocourek
• Pavel Projsa (1860–1922), na Wikipedii – beletrista, novinář a redaktor, překladatel z francouzštiny a z italštiny, uváděn též jako Václav Čech
• Ignác Prokeš (1835–1893), na Wikipedii – učitel a spisovatel, autor povídek z Krkonoš, též Hynek Prokeš
• Bořivoj Prusík (1872–1928), na Wikipedii – prozaik, překladatel z angličtiny, francouzštiny, němčiny, polštiny, ruštiny; pseudonymy Jiří Alexander, Jiří Hoorn, Alex J. Zdeborský, Jiří Ščerbinský
• Jan z Příbrami († 1448), na Wikipedii – husitský teolog a spisovatel
• Antonín Jaroslav Puchmajer (1769–1820), na Wikipedii – obrozenecký básník a překladatel
• Přibík Pulkava z Radenína († 1380), na Wikipedii – kněz, spisovatel a kronikář
• Jan Evangelista Purkyně (1787–1869), na Wikipedii – fyziolog, anatom, biolog a filozof, překladatel z němčiny a latiny, otec Karla Purkyně
• Karel Purkyně (1820–1870), na Wikipedii – malíř, ilustrátor, fejetonista a publicista, syn Jana Evangelisty Purkyně

Q

• Ladislav Quis (1846–1913), na Wikipedii – spisovatel, básník a překladatel

R

• Václav Ráb (1807–1888), na Wikipedii – básník
• August Radimský (1862–1929), na Wikipedii – sociálně demokratický novinář a politik, překladatel z němčiny
• Emanuel Rádl (1873–1942), na Wikipedii – profesor filosofie, spolueditor Křesťanské revue, autor prací v oborech filosofie a přírodovědy
• Karel Václav Rais (1859–1926), na Wikipedii – český básník a spisovatel s regionálním zaměřením na Podkrkonoší
• Alois Rašín (1867–1923), na Wikipedii – politik a ekonom
• Václav Vavřinec Reiner (1689–1743), na Wikipedii – malíř vrcholného baroka
• Magdalena Dobromila Rettigová (1785–1845), (na Wikipedii – buditelka, spisovatelka, autorka kuchařek, básní, divadelních her a krátkých próz
• Antonín Rezek (1853–1909), na Wikipedii – historik, profesor dějin na Karlově univerzitě, zeť Karla Jaromíra Erbena
• František Ladislav Rieger (1818–1903), na Wikipedii – obrozenecký politik a publicista, vydavatel první české encyklopedie
• Jan Rokycana (asi 1396–1471), na Wikipedii – husitský teolog
• Václav Jan Rosa (asi 1630–1689), na Wikipedii – jazykovědec, básník a právník
• Václav Royt (1827–1907), na Wikipedii – pedagog a historik
• Jaroslav Rozvoda (1869–1920), na Wikipedii – slavista, publicista, vydavatel a redaktor Slovanského obzoru, překladatel z polštiny, ukrajinštiny a ruštiny
• Karel Rožek (1876–1913), na Wikipedii – učitel, básník, prozaik, dramatik, vydavatel časopisů; podepisován též anagramem K. Egor
• František Jaromír Rubeš (1814–1853), na Wikipedii – prozaik, autor humoresek, deklamovánek, divadelní hry, spoluzakladatel humoristického sborníku Paleček, pseudonym Fr. Čížkovský
• Anatol Rubín (1867–1929), na Wikipedii – básník, prozaik, dramatik; vlastním jménem Hanuš Jan Voves
• František Ruth:
  • František Ruth (1852–1903), na Wikipedii – dramatik
  • František Ruth (1854–1926), na Wikipedii – středoškolský profesor, klasický filolog, autor literatury pro mládež a překladatel; pseudonym František Hurt, František Borovský
• Eugen Miroslav Rutte (1855–1903), na Wikipedii – notář, autor cestopisných povídek, cestopisů, turistických průvodců, beletristických a turistických črt
• Jakub Jan Ryba (1765–1815), na Wikipedii – hudební skladatel
• František Jaroslav Rypáček (1853–1917), na Wikipedii – básník, historický spisovatel, vlastivědný pracovník a literární historik, pseudonymy Prokop Hoděta, Světimír Smutenský, Jaroslav Tichý
• Ladislav Ryšavý (1880–1936), na Wikipedii – překladatel z ruštiny

Ř

• Jan Josef Řehák (1839–1895), na Wikipedii – středoškolský profesor a kulturní historik
• Stanislav Řehák, též Stanislav Řehák Kamenický (1854–1921), na Wikipedii – učitel, redaktor edice Obrázková knihovna pro mládež (1883–1890) a spisovatel
• Václav Říha viz Václav Tille
• Anna Řeháková (1850–1924), na Wikipedii – učitelka, vlastenka, cestovatelka, spisovatelka a překladatelka
• Václav Řezníček (1861–1924), na Wikipedii – ředitel Národní knihovny, spisovatel a novinář

S

• Karel Sabina (1811–1877), na Wikipedii – spisovatel, novinář a libretista
• Jiří Sarganek (1702–1743), na Wikipedii – evangelický teolog, pedagog a spisovatel
• Jan Satranský (1863–1929), na Wikipedii – redaktor a editor české literatury, překladatel z němčiny
• August Sedláček (1843–1926), na Wikipedii – středoškolský profesor, autor historických spisů
• Jaroslav Sedláček (1860–1925), na Wikipedii – profesor biblického studia a semitských jazyků, katolický kněz, autor publikací z oboru filologie a náboženství, autor cestopisů
• Josef Vojtěch Sedláček (1785–1836), na Wikipedii – katolický kněz, premonstrát, středoškolský profesor matematiky, zakladatel čtenářských spolků; autor proslovů a spisů z oboru matematiky a poetiky, spisovatel; uváděn i jako Vojtěch Sedláček
• Josef Sedláček (na Wikipedii) – více autorů tohoto jména:
  • Josef Sedláček (1866–1923) – středoškolský profesor, klasický filolog, autor učebnic a překladů z oboru
  • Josef Sedláček († 1933) – učitel, osvětový pracovník a prozaik
• Jan Vojtěch Sedlák (1889–1941), na Wikipedii – český středoškolský profesor, básník, prozaik a autor publikací z oboru literární historie
• Jan Seidl (1864–1916), na Wikipedii – lesník, novinář, autor próz a divadelních her, redaktor mysliveckých časopisů
• Antonín Sellner (1858–1927), na Wikipedii – pedagogický spisovatel, překladatel z francouzštiny
• Hubert Gordon Schauer (1862–1892), na Wikipedii – prozaik, redaktor, překladatel do němčiny, autor sociologických statí
• František Adolf Schubert (1849–1915), na Wikipedii – dramatik, prozaik a divadelní historik
• Stanislav Schulhof (1864–1919), na Wikipedii – lékař, básník píšící v esperantu
• Ivan Schulz (1871–1935), na Wikipedii – překladatel ze severských jazyků a angličtiny
• Emanuel Siblík (1886–1941) – středoškolský profesor, taneční a výtvarný kritik a teoretik, překladatel z francouzštiny
• Pavel Skála ze Zhoře (1583–asi 1640), na Wikipedii – spisovatel a historik
• František Zdeněk Skuherský (1830–1892), na Wikipedii – hudební skladatel, pedagog a teoretik
• Josef Václav Sládek (1845–1912), na Wikipedii – spisovatel, básník, novinář a překladatel
• Václav Sládek (1858–1933), na Wikipedii – středoškolský profesor, autor prací a překladů z oboru řečtiny
• František Sláma (1850–1917), na Wikipedii – slezský buditel, spisovatel a politik
• František Augustin Slavík (1846–1919), na Wikipedii – středoškolský profesor, literární historik a archeolog
• Josef Slavík (1806–1833), na Wikipedii – houslový virtuóz a skladatel
• Bedřich Smetana (1824–1884), na Wikipedii – hudební skladatel
• Světimír Smutenský viz František Jaroslav Rypáček
• Primus Sobotka (1841–1925), na Wikipedii – ředitel redakční kanceláře Ottova slovníku naučného, beletrista, publicista, básník, národopisec, přírodovědec, publikoval též německy; překladatel z němčiny, angličtiny a ukrajinštiny
• Jan Erazim Sojka (1826–1887), na Wikipedii – novinář, zakladatel a redaktor časopisu Jasoň, literární historik, publicista, autor prací v oboru historie a literární historie
• František Sokol-Tůma (1855–1925), na Wikipedii – herec, recitátor, spisovatel, novinář a organizátor kulturního života
• Karel Stanislav Sokol (1867–1922), na Wikipedii – novinář, politik, historicko-politický publicista, překladatel z francouzštiny, angličtiny a němčiny; pseudonymy Karel Kovář a Jiří Staněk
• František Soldan (1873–1938), na Wikipedii – novinář, dekadentní básník ze skupiny Moderní revue, překladatel z němčiny, francouzštiny, angličtiny a italštiny
• Antonín Sova (1864–1928), na Wikipedii – básník a prozaik
• Augustin Spáčil (1871–1929), na Wikipedii – divadelní režisér, překladatel, spisovatel
• Jan Spáčil (1857–1905), na Wikipedii – novinář, básník, prozaik, překladatel z francouzštiny, pseudonym Jan Žeranovský
• Josef Srb (1836–1904), na Wikipedii – hudební historik, kritik a novinář; pseudonym Debrnov
• Václav Stach (1755–1831), na Wikipedii – obrozenecký básník
• Josef Jiří Stankovský (1844–1879), na Wikipedii – spisovatel, dramatik, divadelní historik a překladatel
• Karel Starý (1831–1898), na Wikipedii – středoškolský profesor, autor publikací z oboru přírodních věd a překladatel z němčiny
• Antal Stašek (1843–1931), na Wikipedii – právník a spisovatel
• Vilém Steinmann (1840–1905), na Wikipedii – klasický filolog, překladatel (mj. Homérova Illiada a Odyssea)
• Karel Strakatý (1804–1868), na Wikipedii – operní pěvec
• Františka Stránecká (1839–1888), na Wikipedii – spisovatelka, sběratelka lidového umění
• Pavel Stránský (1583-1657), na Wikipedii – spisovatel
• Ladislav Stroupežnický (1850–1892), na Wikipedii – spisovatel a dramatik
• Jakoubek ze Stříbra (1375–1429), na Wikipedii – kazatel a spisovatel
• František Josef Studnička (1836–1903), na Wikipedii – matematik, zeměpisec, hvězdář, odborné i popularizační práce z oborů; pseudonym Pravdomil Čech
• Božena Studničková (1849–1914), na Wikipedii – učitelka, básnířka a spisovatelka převážně literatury pro děti
• František Sušil (1804–1868), na Wikipedii – kněz a národní buditel, sběratel národních písní
• Josef Svátek (1835–1897), na Wikipedii – novinář, autor historických próz
• Boleslav Světelský (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básně v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
• Karolina Světlá (1830–1899), na Wikipedii – spisovatelka
• Alois Svoboda-Zásmucký (1851–1906), na Wikipedii – redaktor, spisovatel, básník; vlastním jménem Alois Svoboda
• Jan Svoboda Mikulášský (1852–1920), na Wikipedii – učitel, básník, autor pedagogických spisů, literatury pro mládež a vydavatel sborníků písní.
• Karel Svoboda (1824–1870), na Wikipedii – romantický malíř
• Otokar Svoboda (1875–1926), na Wikipedii – prozaik a dramatik pro mládež, pseudonymy Vítězslav Orelský a Pavel Sedláček
• Růžena Svobodová (1868–1920), na Wikipedii – spisovatelka
• Alois Svojsík (1875–1917) – katolický kněz, překladatel náboženských spisů, fejetonista, cestopisec

Š

• Pavel Josef Šafařík (1795–1861), na Wikipedii – spisovatel, historik a jazykovědec slovenského původu
• František Xaver Šalda (1867–1937), na Wikipedii – literární kritik
• Alois Vojtěch Šembera (1807–1882), na Wikipedii – jazykovědec, literární historik a překladatel z němčiny
• Vratislav Kazimír Šembera (1844–1891), na Wikipedii – básník, spisovatel, novinář a příležitostný překladatel
• Josef Vítězslav Šimák (1870–1941), na Wikipedii – historik
• František Šimeček (1842–1877), na Wikipedii – novinář, básník, prozaik
• Karel Šípek (1857–1923), na Wikipedii – středoškolský profesor, autor veršů a překladatel; pseudonym Tandariáš, vlastním jménem Josef Peška
• Josef Šír (1859–1920), na Wikipedii – učitel, prozaik a dramatik
• Alois Škampa (1861–1907), na Wikipedii – básník
• Antonín Škoda (1839–1919), na Wikipedii – překladatel (mj. Homérovy eposy Ilias a Odysseia)
• František Škroup (1801–1862), na Wikipedii – hudební skladatel
• Jan Emil Šlechta (1859–1911), na Wikipedii – prozaik, dramatik, překladatel
• Josef Karel Šlejhar (1864–1914), na Wikipedii – naturalistický spisovatel
• Bohumír Šmeral (1880-1941), na Wikipedii – politik, novinář, předseda českoslovanské sociální demokracie, zakladatel Komunistické strany Československa a teoretik dělnického hnutí
• Alois Vojtěch Šmilovský (1837–1883), na Wikipedii – beletrista; vl. jménem Alois Vojtěch Schmilauer
• Václav Šnajdr (1847–1920), na Wikipedii – českoamerický novinář a básník
• Václav Šolc (1838–1871), na Wikipedii – básník
• Vilém Špaňhel (1838–1921), na Wikipedii – překladatel z polštiny a chorvatštiny
• Ervin Špindler (1843–1918), na Wikipedii – politik, básník a prozaik, autor výchovných prací, překladatel z němčiny; pseudonym Jaroslav Květenský
• Karel Štěpánek (1863–1932), na Wikipedii – překladatel z ruštiny, polštiny, srbochorvatštiny, francouzštiny, angličtiny a španělštiny; pseudonymy Slavjanin a Ilja Muromec
• Matěj Václav Šteyer (1630–1692), na Wikipedii – jezuitský kněz, kazatel, překladatel, náboženský spisovatel a jazykovědec, představitel skupiny puristů (jazykových brusičů)
• Josef Štolba (1846–1930), na Wikipedii – prozaik, dramatik a překladatel
• Vladimír Šťastný (1841–1910), na Wikipedii – kněz a básník; pseudonym Josef Ruda
• Tomáš Štítný ze Štítného († mezi 1401 a 1409), na Wikipedii – šlechtic, kazatel, církevní reformátor, spisovatel a překladatel
• Antonín Štrauch (1831–1877), na Wikipedii – basník a redaktor
• Václav Svatopluk Štulc (1814–1887), na Wikipedii – kněz, redaktor, básník a spisovatel, autor náboženské a historické literatury, překladatel z polštiny a angličtiny
• Josef Štýbr (1864–1938), na Wikipedii – lékař, překladatel poezie
• Alfons Bohumil Šťastný (1866–1922), na Wikipedii – učitel, spisovatel a překladatel, autor povídek a dobrodružných (skautských) příběhů a pravděpodobně též autor detektivních příběhů s detektivem Cliftonem
• Vladimír Šťastný (1841–1910), na Wikipedii – kněz a básník; pseudonym Josef Ruda
• Pavel J. Šulc (1828–1897), na Wikipedii – středoškolský profesor, novinář, autor spisů z oboru pedagogiky a přírodopisu, historických monografií, překladatel z polštiny, francouzštiny a němčiny, sestavovatel sokolských zpěvníků; akronymy P. J. Š., P. Š. T-ý
• Gabriel Šuran (1856–1916), na Wikipedii – středoškolský profesor, klasický filolog, literatura z oboru, překladatel z řečtiny, němčiny a ruštiny

T

• František Táborský (1858–1940), na Wikipedii – básník, prozaik, překladatel z ruštiny (Lermontov, Puškin)
• Josef Tesař (1849–1903), na Wikipedii – úředník, spisovatel, redaktor Stráže lidu
• Václav Tesař-Blanický (1870–1911), na Wikipedii – katolický kněz, autor náboženské literatury, redaktor kalendářů; vlastním jménem Václav Tesař, pseudonym Václav Blanický
• Ludmila Tesařová (1857–1936), na Wikipedii – učitelka, spisovatelka
• Rudolf Těsnohlídek (1882–1928), na Wikipedii – spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel
• Marie Těšínská (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autorka básně v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
• Felix Téver (1852–1932), na Wikipedii – spisovatelka a dramatička, vlastním jménem Anna Lauermannová
• Karel Ignác Thám (1763–1816), na Wikipedii – spisovatel a překladatel
• Václav Thám (1765–okolo 1816), na Wikipedii – herec, dramatik a básník
• Otakar Theer (1880–1917), na Wikipedii – básník, prozaik, dramatik a překladatel
• Josef Thomayer (1853–1927), na Wikipedii – profesor vnitřního lékařství, autor publikací z oboru mediciny, próz, memoárové literatury; pseudonym R. E. Jamot
• Karel Tieftrunk (1829–1897), na Wikipedii – středoškolský profesor, literární historik a jazykovědec
• Václav Tille (1867–1937), na Wikipedii – literární, divadelní a filmový teoretik, folklorista, prozaik a překladatel z francouzštiny, pod pseudonymem Václav Říha autor pohádek
• T. E. Tisovský (1863–1939), na Wikipedii – redaktor, prozaik, autor cestopisů a překladatel, vlastním jménem Tobiáš Eliáš, pseudonymy Alfred, Marta, Dr. Jaromír Hvězda, Jan Vocel
• Zdeněk Tlamich (1880–1931), na Wikipedii – právník a úředník, básník a spisovatel, organizátor české turistiky a autor turistických průvodců
• Václav Vladivoj Tomek (1818–1905), na Wikipedii – historik, politik a pedagog
• František Tomsa (na Wikipedii) – více autorů tohoto jména:
  • František Bohumil Tomsa (1793–1857), na Wikipedii – úředník, buditelský spisovatel, prozaik, dramatik, překladatel
  • František Jan Tomsa (1753–1814), na Wikipedii – úředník, editor gramatických a lexikografických děl a spisů českých autorů, překladatel z němčiny
• Emanuel Tonner (1829–1900), na Wikipedii – historik, publikace a překlady z oboru (mj. Balbínova a Stránského díla z latiny)
• Totěf (1886–1927), na Wikipedii – učitel, menšinový pracovník, autor poezie a novinových článků
• Josef Jakub Toužimský (1848–1903), na Wikipedii – žurnalista, redaktor, autor publikací z oboru historie
• Mořic Vilém Trapp (1825–1895), na Wikipedii – historik, archeolog a muzejní pracovník
• Emil Tréval (1859–1929), na Wikipedii – lékař, autor publikací z oboru, romanopisec, beletrista, dramatik
• František Břetislav Trojan (1816–1889), na Wikipedii – úředník, básník, prozaik, překladatel
• František Tropp (1860–1917), na Wikipedii – prozaik, překladatel z angličtiny, ruštiny a polštiny
• Jiří Třanovský (1592–1637), na Wikipedii – evangelický kněz a spisovatel
• Václav Beneš Třebízský (1849–1884), na Wikipedii – kněz a spisovatel, autor historických próz
• Jan Vincenc Tuček (1822–1895), na Wikipedii – učitel a spisovatel, autor statí o Náchodsku
• Hanuš Věnceslav Tůma (1846–1910), na Wikipedii – středoškolský profesor, básník, autor statí z oboru historie a české literatury; uváděn též jako Jan Tůma
• Josef Tůma (1865–1933), na Wikipedii – učitel, redaktor učitelského tisku, autor historických monografií Kolínska a Kouřimska
• Karel Tůma (1843–1917), na Wikipedii – novinář, politik, redaktor, skladatel vlasteneckých písní, autor historických spisů, beletrie a překladů; pseudonymy Alf. Slavík, K. Volný
• František Turinský (1797–1852), na Wikipedii – úředník a soudce, básník a spisovatel
• Josef Ladislav Turnovský (1838–1901), na Wikipedii – herec, dramatik, prozaik, překladatel a redaktor
• Josef Kajetán Tyl (1808–1856), na Wikipedii – spisovatel a dramatik
• Miroslav Tyrš (1832–1884), na Wikipedii – univerzitní profesor, kritik a historik umění, překladatel, zakladatel Sokola
• Renata Tyršová (1854–1937), na Wikipedii – historička umění, manželka Miroslava Tyrše

U

• Josef Uher (1880–1908), na Wikipedii – učitel, autor básní a próz; pseudonymy Lev Hart, J. Jiskra, J. Sever, J. Urban
• Jan Alois Unzeitig (1853–1907), na Wikipedii – učitel, překladatel z ruštiny a francouzštiny
• Vítězslav Unzeitig (1877–1931), na Wikipedii – překladatel z ruštiny, němčiny a francouzštiny
• Josef František Urbánek (1872–1937), na Wikipedii – učitel, prozaik; pseudonymy J. U. Budějovický, Abby Faimová/Faimonová, Rollo Minuskul, Jiří Pojišek, Josef Rolík z Deutschdörflu, J. R. Spectator
• Velebín Urbánek (1853–1892), na Wikipedii – hudební nakladatel, bratr nakladatele a knihkupce Františka Augustina Urbánka

V

• František Jaroslav Vacek Kamenický (1806–1869), na Wikipedii – katolický kněz, básník
• Václav Lucemburský (1337–1383) na Wikipedii – bratr Karla IV., autor francouzsky psané milostné poezie
• Matouš Václavek (1842–1908), na Wikipedii – učitel, autor vlastivědných prací z Valašska
• Václav Vilém Václavíček (1788–1862), na Wikipedii – katolický kněz, redaktor, autor náboženských prací
• Jan Vaclík (1830–1918), na Wikipedii – diplomat a publicista
• Antonín Vojtěch Valenta (1846–1892), na Wikipedii – hudební skladatel a publicista. pozapomenutý autor veršů oslavujících pivo; pseudonymy M. K. M., Mělnický, Vratislav Pasovský, Antonín Valenta-Mělnický
• Jindřich Vančura (1855–1936), na Wikipedii – středoškolský profesor, historik, překladatel z francouzštiny; pseudonym J. V. Řehnický
• Vladislav Vančura (1891–1942), na Wikipedii – spisovatel
• Václav Vaníček (1846–1908), na Wikipedii – učitel a překladatel
• Antonín Váňa (1868–1898), na Wikipedii – básník, překladatel z francouzštiny
• Jan Váňa (1847–1915), na Wikipedii – esejista, autor pamfletů, překladatel z angličtiny a ruštiny; pseudonymy Abraham Kobliha, J. V. Prachatický
• Antonín Vašek (1829–1880), na Wikipedii – středoškolský profesor, jazykovědec, spisovatel, slezský národní buditel, redaktor, otec Petra Bezruče
• Jan František Vavák (1741–1816), na Wikipedii – spisovatel-písmák, vlastenecký kronikář a plodný autor veršů, představitel první obrozenecké generace
• Alois Vávra (1858–1940), na Wikipedii – hudební pedagog, překladatel z italštiny
• Václav Vávra (1866–1941), na Wikipedii – ředitel zoologických sbírek v Národním muzeu, autor prací v oboru zoologie a geografie, publikoval též německy
• Vincenc V. Vávra (1849–1936), na Wikipedii – středoškolský profesor, literární historik
• Beneš Krabice z Veitmile († 1375), na Wikipedii – pražský kanovník, spisovatel a kronikář
• Daniel Adam z Veleslavína (1546–1599), na Wikipedii – nakladatel a spisovatel
• František Velišský (1840–1883), na Wikipedii – středoškolský profesor, archeolog, klasický filolog a překladatel
• Antonín Pravoslav Veselý (1873–1904), na Wikipedii – sociálně demokratický novinář
• Jan Zdeněk Veselý (1850–1890), na Wikipedii – tělovýchovný pracovník, dramatik (autor frašek), překladatel
• Alžběta Johana Vestonie (1581–1612), na Wikipedii – latinsky píšící básnířka anglického původu žijící v Čechách, představitelka tzv. neolatinské poezie; je považována za první autorku působící na území dnešního Česka
• František Matějovic Vetešník (1784–1850), na Wikipedii – katolický kněz, překladatel z němčiny, francouzštiny, polštiny a ruštiny, básník, autor časopiseckých článků
• Josef Richard Vilímek (1835–1911), na Wikipedii – vydavatel, kulturní a politický činitel
• Karel Drahotín Villani (1818–1883), na Wikipedii – básník, politik
• Karel Alois Vinařický (1803–1869), na Wikipedii – kněz, básník, spisovatel a dramatik, zakladatel české literatury pro děti a autor učebnic českého jazyka, překladatel z latiny, němčiny a polštiny
• Josef Viškovský (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básní a cestopisné črty v almanachu Kytice; příjmení psáno též Výškovský
• Jan Vítek (1849–1924), na Wikipedii – učitel a spisovatel
• Jaroslav Vlach (1852–1917), na Wikipedii – středoškolský profesor, autor publikací z oboru dějepisu a zeměpisu
• František Vlasák (1827–1878), na Wikipedii – korektor, autor historických spisů, překladatel z polštiny, němčiny a dánštiny
• Josef Věnceslav Vlasák (1802–1871), na Wikipedii – učitel, autor učebnic češtiny, naučných a etických spisů, redaktor, překladatel z němčiny
• Karel Vlasák (1857–1880), na Wikipedii – básník; pseudonym Karel Sláv Lužnický
• Bartoš Vlček (1897–1926), na Wikipedii – básník, prozaik a překladatel
• Jaroslav Vlček (1860–1930), na Wikipedii – profesor české literatury, autor publikací z oboru dějin české a slovenské literatury, redaktor, překladatel z němčiny
• Oldřich Prefát z Vlkanova (1523–1565), na Wikipedii – spisovatel, matematik, astronom a cestovatel
• Josef Vocásek (1844–1924), na Wikipedii – středoškolský profesor, básník, prozaik, dramatik, pseudonym Josef Zaříčanský
• Jan Erazim Vocel (1803–1871), na Wikipedii – básník, archeolog, kulturní historik a národní buditel
• Jindřich Vodák (1867–1940), na Wikipedii – literární a divadelní kritik, překladatel z francouzštiny
• Jan Campanus Vodňanský (1572–1622), na Wikipedii – spisovatel, rektor pražské univerzity
• Karel Vognar (1848–1928), na Wikipedii – učitel, autor článků z oboru přírodních věd
• Josef Volf (1878–1937), na Wikipedii – redaktor a ředitel knihovnické školy, autor publikací z oboru historie, dějin knihovnictví, knihtisku a svobodného zednářství
• Pavel Volný viz Jan Ladislav Pospíšil
• Jan Vondráček (1830–1892), na Wikipedii – středoškolský profesor, překladatel z antické literatury
• František Mnohoslav Vrána (1853–1882), na Wikipedii – učitel, redaktor, sběratel pohádek, básník, autor dějepisných spisů a překladatel z polštiny
• Václav Vratislav z Mitrovic (1576–1635), na Wikipedii – šlechtic a spisovatel
• Jaroslav Vrchlický (1853–1912), na Wikipedii – spisovatel, básník, dramatik a překladatel
• Augustin Alois Vrzal (1864–1930), na Wikipedii – katolický kněz, překladatel z ruštiny, prozaik, autor odborných prací z oboru ruské literatury; pseudonym A. G. Stín
• František Vymazal (1841–1917), na Wikipedii – polyglot, filolog, editor jazykových, dějepisných a občanskovědných učebnic a konverzačních příruček, překladatel z ruštiny a němčiny

W

• Konrád Waldhauser (asi 1326–1369), na Wikipedii – kazatel, církevní reformátor a náboženský spisovatel
• Martin Weinfurt (1832–1890), na Wikipedii – učitel, později ředitel měšťanské školy, redaktor pedagogických časopisů a edic
• Karel Weinfurter (1867–1942), na Wikipedii – vydavatel a redaktor mystických, okultistických a spiritistických časopisů, práce z oboru náboženské filosofie a mysticismu, překladatel z angličtiny a němčiny
• Šimon Wels (1853–1922), na Wikipedii – židovský spisovatel
• Josef Wenzig (1807–1876), na Wikipedii – česky a německy píšící básník, spisovatel, pedagog a libretista
• Zikmund Winter (1846–1912), na Wikipedii – učitel, historik a spisovatel
• Jiří Wolker (1900–1924), na Wikipedii – básník, představitel tzv. proletářského umění
• Josef Wünsch (1842–1907), na Wikipedii – středoškolský profesor, cestovatel, autor cestopisů a dramat

Z

• Vincenc Zahradník (1790–1836), na Wikipedii – kněz, autor náboženských a filozofických spisů a bajek
• Karel Vladislav Zap (1847–1926), na Wikipedii – středoškolský profesor, vlastenec, spisovatel, historik, publicista a překladatel z ruštiny a polštiny
• Josef Zaříčanský viz Josef Vocásek
• František Boleslav Zdrůbek (1842–1911), na Wikipedii – česko-americký novinář, redaktor krajanských časopisů, autor učebnic češtiny a angličtiny, náboženského spisu, překladatel z angličtiny
• František V. Zdráhal (1863–1928), na Wikipedii – středoškolský profesor, básník, prozaik, dramatik, autor historické literatury
• Václav Vladimír Zelený (1858–1892), na Wikipedii – novinář, autor publikací z oboru literatury, divadla a hudby
• Václav Zelený (1825–1875), na Wikipedii – středoškolský profesor, novinář, autor publikací z oboru literární historie, zeměpisu a dějin, překladatel z angličtiny a ruštiny
• František Antonín Zeman (1838–1916), na Wikipedii – učitel a spisovatel, autor mravoučných spisů a publikací z oboru přírodních věd a historie; též pseudonym Jaroslav Květnický
• Julius Zeyer (1841–1901), na Wikipedii – prozaik, dramatik a epický básník
• Čeněk Zíbrt (1864–1932), na Wikipedii – profesor kulturní historie, folklorista, etnograf
• Otakar Zich (1879–1934), na Wikipedii – estetik, univerzitní profesor, hudební skladatel, autor muzikologické literatury
• Josef Zubatý (1855–1931), na Wikipedii – indolog a bohemista, překladatel indické literatury
• Emanuel František Züngel (1840–1894), na Wikipedii – dramatik, básník, prozaik, autor libret, překladatel; pseudonym Damián Mišpulka
• Josef Leopold Zvonař (1824–1865), na Wikipedii – hudební skladatel a pedagog
• František Zýbal (1891–1940), na Wikipedii – katolický kněz, autor básní a povídek ze Slovácka a etnografických studií, pseudonymy Štef. Gawlucki a Jurka Slovák

Ž

• Augustin Žalud (1872–1928), na Wikipedii – novinář a knihovník, autor literárních a etnografických monografií a překladatel
• Gustav Žďárský (1867–1925), na Wikipedii – autor jazykových učebnic, obsahů české literatury a překladatel
• Karel Želenský (1865–1935), na Wikipedii – herec, režisér, dramatik, prozaik, překladatel; pseudonym Karel Drápal
• Jan Žeranovský viz Jan Spáčil
• Petr Žitavský († 1339), na Wikipedii – vzdělanec, diplomat, letopisec a politik německého původu
• Jan Žižka z Trocnova (asi 1360–1424), na Wikipedii – husitský vojevůdce

Viz též

• Seznam cizích autorů volných děl
• Seznam autorů volných děl v budoucích letech (tj. autorů, kteří zemřeli po roce 1939, jejich díla se stanou volnými v roce 2011 a později)
• Autorské právo
• Licence na Wikizdrojích
• Wikizdroje:Zdroje