Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Na této stránce jsou uvedeni vybraní česky píšící autoři (výjimečně čeští cizojazyčně píšíci autoři), jejichž díla již nejsou majetkově chráněna (spadají do kategorie Text s licencí PD-old-70). Seznam byl zpočátku ručně vytvořen z údajů na české Wikipedii (zejména Seznamu českých spisovatelů) a průběžně je doplňován z jiných zdrojů (především katalogu SKC Národní knihovny ČR, odkud pochází část popisků) a pravděpodobně není kompletní. Jeho další rozšíření je vítáno.
- Josef Ackermann (1832–1880), na Wikipedii – autor národních pověstí a pohádek
- Daniel Adam z Veleslavína (1546–1599), na Wikipedii – nakladatel a spisovatel
- Bohumil Adámek (1848–1915), na Wikipedii – básník a dramatik
- Josef Adámek (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básní v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
- Eduard Albert (1841-1900), na Wikipedii – český chirurg, univerzitní profesor, popularizátor české poezie, překladatel a básník
- Pavel Albieri (1861–1901), na Commons – novinář v Čechách a USA, autor povídek
- Julius Ambros (1855–1925), na Wikipedii – advokát, spisovatel a esejista, pseudonym Antonín Doubrava
- Jakub Arbes (1840–1914), na Wikipedii – novinář a spisovatel
- Emanuel Arnold (1800–1869), na Wikipedii – radikálně demokratický novinář a agitátor
- Jan Augusta (1500–1572), na Wikipedii – biskup Jednoty bratrské, autor náboženských spisů a duchovních písní
- Ladislav Arietto (1861–1927), na Wikipedii – básník a překladatel, vlastním jménem Ladislav Šebek
- Jindřich Šimon Baar (1869–1925), na Wikipedii – kněz a spisovatel
- Karel Babánek (1872–1937), na Wikipedii – úředník, autor básní a povídek, též tvorba pro děti
- Josef Množislav Bačkora (1803–1876), na Wikipedii – učitel, autor knih pro děti, překladatel z ruštiny
- František Bačkovský (1854–1908), na Wikipedii – redaktor, nakladatel a překladatel, autor literárněvědných a jazykovědných prací; pseudonymy Vlastimil Benátský, J. Procházka, Fr. Černý
- Bohuslav Balbín (1621–1688), na Wikipedii – jezuita, historik a básník
- Aleš Balcárek (1840–1862), na Wikipedii – básník; vlastním jménem Alexandr Balcárek, pseudonym Slavomír Pustinský
- Josef Barák (1833–1883), na Wikipedii – novinář, básník, spisovatel; pseudonymy Jaroslav Zásmucký, Jaroslav Barakovský
- František Bartoš (1853–1912), na Wikipedii – středoškolský profesor, filolog, národopisec a kulturní historik Moravy
- Josef Bartoš (1861–1926), na Wikipedii – překladatel z angličtiny a francouzštiny, redaktor edice Anglická knihovna v nakladatelství Otto
- Bohumil Bauše (1845-1924), na Wikipedii – překladatel a spisovatel
- Karel Baxa (1863–1938), na Wikipedii – právník a politik
- Jan František Beckovský (1658–1722), na Wikipedii – kněz, spisovatel, historik a překladatel
- František Benda (1709–1786), na Wikipedii – hudební skladatel, houslový virtuóz
- Vavřinec Benedikt z Nudožer (1555–1615), na Wikipedii – matematik, pedagog, básník, překladatel a filolog slovenského původu
- Václav Beneš Třebízský (1849–1884), na Wikipedii – kněz a spisovatel děl s historickou tématikou
- Božena Benešová (1873–1936), na Wikipedii – spisovatelka
- Josef Beran (1841–1907), na Wikipedii – kněz, spisovatel, autor učebnic a překladatel z němčiny
- Josef Berger (†1845), na Wikipedii – básník
- František Serafinský Bezděka (1864–1935), na Wikipedii – katolický kněz, autor náboženské a filozofické literatury
- František Bibl (1880–1932), na Wikipedii – úředník statistického úřadu, autor básní, překladů z angličtiny a francouzštiny; pseudonymy Jan Hart, Lilia Hermor, František Bíbl
- František Bílý (1854–1920), na Wikipedii – středoškolský profesor, spisovatel, literární historik a kritik; pseudonymy Amicus Plato, František Drobný, Pravdomil Trpký, Nezabudov, Ypsilon
- Jan Blahoslav (1523–1571), na Wikipedii – biskup Jednoty bratrské, spisovatel
- Josef V. Blanický (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básní v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
- Lev Blatný (1894–1930), na Wikipedii – básník, dramatik, prozaik, divadelní kritik a dramaturg
- František Borovský viz František Ruth (1854–1926)
- Karel Havlíček Borovský pod písmenem [[../H|H]]
- Josef Boubela (1853–1928), na Wikipedii – docent práva na brněnské technice, redaktor a básník
- Bohumil Bouška (1864–1935), na Wikipedii – prozaik a dramatik, pseudonym Mariolanus
- Emanuel Bozděch (1841–1889), na Wikipedii – dramatik, divadelní kritik, překladatel her
- František Brábek (1848–1926), na Wikipedii – překladatel z maďarštiny a francouzštiny
- Vincenc Brandl (1834–1901), na Wikipedii – moravský historik a archivář
- Josef Braun (1864–1891), na Wikipedii – učitel, autor historických próz
- Bedřich Bridel (1619–1680), na Wikipedii – jezuitský misionář, básník, spisovatel a překladatel
- Otýn Břeněk (1870–1926), na Wikipedii – redaktor, prozaik
- Otokar Březina (1868–1929), na Wikipedii – básník a spisovatel
- Vavřinec z Březové (asi 1370 – asi 1437), na Wikipedii – spisovatel, historik husitského hnutí
- Václav Budovec z Budova (1551–1621), na Wikipedii – politik, diplomat a spisovatel
- Karel Jaromír Bukovanský (1844–1932), na Wikipedii – učitel, spisovatel, sběratel a vlastivědný pracovník Ostravska, zakladatel Ostravského muzea
- Simonetta Buonaccini (1893–1935), též Lily Šebestová, na Wikipedii – básnířka
- Jan Burda (1861–1938), na Wikipedii – středoškolský profesor
- František Cajthaml (1868–1936), na Wikipedii – novinář, básník a spisovatel, pseudonym V. L. Liberté
- Jan Bohumil Ceyp z Peclinovce (1835–1879), na Wikipedii – psychiatr a příležitostný básník
- Matouš Collinus z Chotěřiny (1516–1566), na Wikipedii – učitel a spisovatel
- Václav Antonín Crha (1836–1905), na Wikipedii – básník, prozaik, redaktor, novinář, kritik a překladatel; též pseudonym Arnošt Volný
- David Crinitus z Hlavačova (1531–1586), na Wikipedii – prozaik a básník
- Marie Čacká (1811–1882), na Wikipedii – básnířka, překladatelka z francouzštiny, pseudonym Božislava
- Jan Čapek (14.–15. stol.), na Wikipedii – husitský kněz, spisovatel a překladatel
- Karel Čapek (1890–1938), na Wikipedii – novinář, spisovatel, dramatik, filosof a překladatel
- Karel Matěj Čapek-Chod (1860–1927), na Wikipedii – novinář a spisovatel
- Svatopluk Čech (1846–1908), na Wikipedii – básník, prozaik, novinář a cestovatel
- Josef Rodomil Čejka (1812–1862), na Wikipedii – překladatel Shakespeara, beletrista, autor české hudebné terminologie; vlastním jménem Jan Josef Čejka
- František Ladislav Čelakovský (1799–1852), na Wikipedii – básník a překladatel
- Bohuslav Čermák (1846–1899), na Wikipedii – básník
- Jaroslav Čermák (1830–1878), na Wikipedii – malíř, ilustrátor
- Kliment Čermák (1852–1917) na Wikipedii – učitel, amatérský historik, archeolog, numismatik, muzejník a spisovatel
- Jan Červenka (1861–1908), na Wikipedii – lyrický básník, prozaik, dramatik, překladatel ze španělštiny a francouzštiny
- Adolf Červinka (1875–1936), na Wikipedii – básník, prozaik, dramatik, překladatel z francouzštiny a angličtiny
- Otakar Červinka (1846–1915), na Wikipedii – básník ruchovské generace
- Mikuláš Dačický z Heslova (1555–1626), na Wikipedii – šlechtic a spisovatel
- Václav Daněk (životopisná data nezjištěna), na Wikipedii – autor básní v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
- Vilda David (1868–1937), na Wikipedii – básník, povídkář a novinář, vydavatel dělnických písní z přelomu 19. a 20. století; vlastním jménem Vilém David
- Ernest Denis (1849–1921), na Wikipedii – historik, politik, slavista a bohemista
- Ema Destinnová (1878–1930), na Wikipedii - operní pěvkyně a spisovatelka
- Josef Petr Václav Dittrich (1763–1823), na Wikipedii – profesor teologické fakulty, církevní historik, autor spisů z oboru církevního dějepisectví; pseudonymy Josef Klíč, Josef Skalický
- Ladislav Dolanský (1857–1910), na Wikipedii – muzikolog, překladatel operních textů
- Jan Skála z Doubravky (kolem 1486–1553), na Wikipedii – olomoucký biskup, historik a spisovatel
- Josef Dobrovský (1753–1829), na Wikipedii – kněz, filolog a historik
- Gustav Dörfl (1855–1902), na Wikipedii – básník, autor lyrických i epických veršů a dramat, redaktor, překladatel z angličtiny a české poezie do němčiny
- Karel Dostál-Lutinov (1871–1923), na Wikipedii – kněz, básník, publicista a překladatel z latiny, polštiny, italštiny, němčiny a angličtiny
- František Doucha (1810–1882), na Wikipedii – katolický kněz, bibliograf, kulturní publicista, básník, autor knih pro děti a mládež, teologických, filozofických a didaktických spisů, překladatel z angličtiny, italštiny, francouzštiny, němčiny, španělštiny, polštiny a ruštiny
- Alois Drábek (1863–1934), na Wikipedii – autor dramat, povídek, historického románu, překladatel z ruštiny
- Bartošek z Drahonic (asi 80. léta 14. století – asi 1443), na Wikipedii – kronikář
- Beda Dudík (1815–1890), na Wikipedii – benediktinský mnich, církevní historik a moravský historiograf
- Jan Dunovský (1849–1925), na Wikipedii – středoškolský profesor, jednatel literárního odboru Umělecké besedy, prozaik, dramatik, básník, autor národopisných studií
- Josef Durdík (1837–1902), na Wikipedii – filosof, psycholog, estetik, překladatel a literární kritik
- Václav Durych (1885–1912), na Wikipedii – básník, překladatel z francouzštiny
- Václav Fortunát Durych (1735–1802), na Wikipedii – latinsky píšící filolog, slavista a kulturní historik slovanských národů
- Jan Ladislav Dusík (1760–1812), na Wikipedii – hudební skladatel, klavírista
- Rudolf Dvořák (1860–1920), na Wikipedii – zakladatel české orientalistiky, literatura a překlady z oboru
- Viktor Dyk (1877–1931), na Wikipedii – básník, prozaik, dramatik a publicista
- František Ehrmann (1866–1918), na Wikipedii – kněz a spisovatel
- Karel Eichler (1845–1918), na Wikipedii – kněz, hudebník a spisovatel
- František Ekert (1845–1902), na Wikipedii – kněz, autor náboženských spisů
- Josef Emler (1836–1899), na Wikipedii – historik
- Karel Jaromír Erben (1811–1870), na Wikipedii – spisovatel, básník, překladatel, literátní historik a sběratel českých lidových písní a pohádek
- Václav Ertl (1875–1929), na Wikipedii – bohemista a překladatel z francouzštiny
- František Fáček (1826–1889), na Wikipedii – politik, právník a publicista
- Julius Feifalik (1833–1862), na Wikipedii – literární historik a národopisec jižní Moravy
- Kamil Fiala (1880–1930), na Wikipedii – překladatel z angličtiny a francouzštiny
- Otokar Fischer (1883–1938), na Wikipedii – literární historik a kritik, překladatel (např. Baudelairovy Květy zla, Goetheho Faust nebo Villonovy Testamenty), básník a dramatik
- Smil Flaška z Pardubic (asi 1350–1403), na Wikipedii – šlechtic a spisovatel
- Jindřich Fleischner (1879–1922), na Wikipedii – překladatel z francouzštiny a němčiny
- Josef Flekáček (1857–1906), na Wikipedii – učitel, spisovatel a překladatel z italštiny
- Celestýn Liposlav Frič (1856–1886), na Wikipedii – redaktor, autor historických spisů, životopisů, časopiseckých článků a teatrologické literatury, překladatel z ruštiny a polštiny; pseudonym El. Fr. Nebeský
- Josef Václav Frič (1829–1890), na Wikipedii – spisovatel, novinář a politik
- Karel Frič (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básně v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
- Bedřich Frída (1855–1918), na Wikipedii – prozaik a překladatel, bratr Jaroslava Vrchlického
- Lubomír Fryč (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básní v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
- Tomáš Fryčaj (1759–1839), na Wikipedii – katolický kněz, moravský buditel, autor etnografické, náboženské a mluvnické literatury
- Karel V. Frypés (1876–1929), na Wikipedii – soudce, autor literatury z oboru, překladatel z ruštiny, pseudonymy V. Podhorský, V. Sokolov
- Vincenc Furch (1817–1864), na Wikipedii – básník
- Jan Gebauer (1838–1907), na Wikipedii – jazykovědec (bohemista)
- Irma Geisslová (1855–1914), na Wikipedii – prozaička a básnířka
- František Gellner (1881–1914), na Wikipedii – básník, prozaik, kreslíř, karikaturista a ilustrátor
- Jaroslav Goll (1846–1929), na Wikipedii – historik, básník a překladatel
- Adolf Gottwald (1870–1920), na Wikipedii – překladatel z němčiny, angličtiny, francouzštiny, ruštiny
- Otto Gulon viz Otakar Theer
- Felix Háj (1887–1934), na Wikipedii – literální pseudonym spisovatelky Marie Wagnerové, roz. Černé
- Václav Hájek z Libočan († 1553), na Wikipedii – kněz, kronikář a spisovatel
- František Hajniš (1815–1885), na Wikipedii – humorista, autor básní a časopiseckých článků; pseudonymy Paleček První, Starý švigulant a František Zdobnický
- Vítězslav Hálek (1835–1874), na Wikipedii – básník, prozaik, dramatik, literární kritik a publicista
- Otakar Halina viz Otokar Mokrý
- Jan Miloslav Haněl (1808–1883), na Wikipedii – poslanec a osvětový pracovník, autor časopiseckých článků, překladatel z francouzštiny; pseudonym Jan Třebický
- Václav Hanka (1791–1861), na Wikipedii – jazykovědec, básník a spisovatel
- Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564–1621), na Wikipedii – šlechtic, válečník, diplomat, cestovatel, hudebník a spisovatel
- Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (asi 1461–1510), na Wikipedii – humanistický básník a prozaik
- Jaroslav Hašek (1883–1923), na Wikipedii – spisovatel, publicista a novinář
- Roman Hašek (1883–1919), na Wikipedii – básník, autor povídek, editor časopisů i kreslíř
- Jarmila Hašková (1887–1931), na Wikipedii – manželka Jaroslava Haška, novinářka, prozaička, autorka humoristických povídek, románů a knih pro děti a mládež
- Jan Havelka (1839–1886), na Wikipedii – moravský etnograf, básník a prozaik, autor literatury pro mládež a pedagogických spisů
- Matěj Havelka (1809–1892), na Wikipedii – právník, politik, básník, prozaik
- Karel Havlíček Borovský (1821–1856), na Wikipedii – básník a novinář
- Jan Nepomuk Hejčl (1868–1935), na Wikipedii – katolický kněz, biblista, teolog, spisovatel, cestovatel a překladatel Bible
- František Vladislav Hek (1769–1847), na Wikipedii – vlastenec, národní buditel, spisovatel, publicista a skladatel, předobraz hlavní postavy Jiráskova románu F. L. Věk
- Servác Heller (1845–1922), na Wikipedii – novinář, prozaik, autor cestopisů a historicky dokumentárních pamětí
- Jan Herain (1848–1914), na Wikipedii – inženýr-projektant, později umělecký historik
- Jan Herben (1857–1936), na Wikipedii – politik, historik, novinář a spisovatel
- František Herites (1851–1929), na Wikipedii – prozaik lumírovské generace, tvůrce drobných žánrových výjevů z maloměstského prostředí, fejetonista
- Eduard Herold (1820–1895), na Wikipedii – malíř, ilustrátor a spisovatel
- Emil Herrmann (1854–1935), na Wikipedii – právník a překladatel
- Ignát Herrmann (1854–1935), na Wikipedii – spisovatel, humorista a redaktor
- Antonín Heveroch (1869–1927), na Wikipedii – psychiatr a popularizátor
- Adolf Heyduk (1835–1923), na Wikipedii – básník
- František Josef Hlaváček (1853–1937), na Wikipedii – novinář a básník
- Karel Hlaváček (1874–1898), na Wikipedii – básník a výtvarník
- Šebastián Hněvkovský (1770–1847), na Wikipedii – obrozenecký básník
- Ferdinand Hoffmeister (1875–1936), na Wikipedii – středoškolský profesor, překladatel z řečtiny (Homér, Horatius)
- František Holeček (1866–1938), na Wikipedii – povídkář, fejetonista a autor beletrizovaných vzpomínek na život pražského Podskalí z konce 19. století, překladatel z němčiny
- Josef Holeček (1853–1929), na Wikipedii – novinář, spisovatel a překladatel
- Václav Hollar (1607–1677), na Wikipedii – rytec a kreslíř
- Josef Holý (1874–1928), na Wikipedii – středoškolský profesor, básník a dramatik
- František Alois Hora (1838–1916), na Wikipedii – pedagog, básník, dramatik, překladatel z polštiny a němčiny; pseudonymy Horymír Vinařovský, Samuel Šídlo, Tichoslav Sklenička, K. Turek
- Otakar Hostinský (1847–1910), na Wikipedii – profesor estetiky a dějin hudby, hudební, divadelní, výtvarný a literární vědec a kritik
- Vítězslav Houdek (1856–1916), na Wikipedii – státní úředník, mimo práci se věnoval moravské vlastivědě
- František Ladislav Hovorka (1857–1917), na Wikipedii – novinář, knihkupec a nakladatel, redaktor časopisů a edic s divadelní tématikou, překladatel z polštiny
- Josef Miroslav Hovorka (1838–1914), na Wikipedii – literární historik, redaktor, odborný knihkupec a spisovatel
- Jan Karel Hraše (1840–1907), na Wikipedii – středoškolský profesor, archeolog, historik, prozaik a dramatik, především autor děl pro mládež
- Josef Leopold Hrdina (1856–1933), na Wikipedii – fejetonista, lidový povídkář a básník
- Bohdana Hrdličková (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autorka básní v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
- Jan Hrdý (1838–1896), na Wikipedii – učitel a spisovatel knih pro mládež
- Josef Vlastimil Hrubý (1852–1921), na Wikipedii – pedagog, básník a spisovatel; pseudonym J. Libochovský
- František Hrubý (1876–1927), na Wikipedii – katolický kněz, dramatik, básník, beletrista, novinář a publicista, vlastivědný pracovník ve Slezsku, zakladatel a redaktor slezského regionálního časopisu, překladatel z němčiny; pseudonymy F. H. Bukovec, F. H. Doubrava, F. Horský, F. A. Skalický
- Jaromír Hrubý (1852–1916), na Wikipedii – spisovatel, překladatel ruské literatury, propagátor slovanské vzájemnosti
- Řehoř Hrubý z Jelení (1460–1514), na Wikipedii – spisovatel, překladatel a humanista
- Zikmund Hrubý z Jelení, latinským jménem Sigismund Gelenius (1497–1554), (na Wikipedii – učenec, filolog a spisovatel
- František Hurt viz František Ruth (1854–1926)
- Jan Hus (1369 nebo 1370–1415), na Wikipedii – kněz, náboženský myslitel, reformátor a kazatel
- Vladimír Hvězdenský (1862–1925), na Wikipedii – esperantista a básník
- František Hýbl (1875–1929), na Wikipedii – středoškolský profesor, autor historických prací
- Jan Hýbl (1786–1834), na Wikipedii – prozaik a básník, překladatel povídek, dramat, výchovné a náboženské literatury, redaktor, autor vzdělávacích knih
- Filip Hyšman (1851–1922), na Wikipedii – učitel, autor básní a próz pro děti
- Jindřich Michal Hýzrle z Chodů (1575–1665), na Wikipedii – šlechtic, cestovatel a bojovník, autor pamětí
- Jan Evangelista Chadt-Ševětínský (1860–1925), na Wikipedii – lesník a historik, autor článků a knih o lesnictví a myslivosti
- František Chalupa (1857–1890), na Wikipedii – redaktor, básník a spisovatel
- Petr Chelčický (asi 1390 – asi 1460), na Wikipedii – spisovatel, překladatel a radikální český náboženský myslitel
- Josef Chmela (1793–1847), na Wikipedii – středoškolský profesor, spisovatel a národní buditel
- Prokop Chocholoušek (1819–1864), na Wikipedii – novinář, beletrista; pseudonym Prokop Sedlecký, A. Benkovský
- Karel Chudoba (1848–1917), na Wikipedii – překladatel ze severských jazyků, ukrajinštiny, francouzštiny, angličtiny a ruštiny
- Boleslav Jablonský (1813–1881), na Wikipedii – katolický kněz a obrozenecký básník, vlastním jménem Karel Eugen Tupý
- Jiljí Vratislav Jahn (1836–1902), na Wikipedii – politik, chemik, novinář, vydavatel, básník, životopisec, dramatik, popularizátor vědy
- Jan Jakubec (1862–1936), na Wikipedii – profesor dějin české literatury na FF UK, literární historik a kritik
- Vincenc Janalík (1804–1855), na Wikipedii – kněz, národní buditel, sběratel lidových písní, spisovatel a překladatel
- Bohumil Janda Cidlinský (1831–1875), na Wikipedii – básník a romanopisec; některá svá díla podepisoval iniciálami B. J. C.
- Jan z Hvězdy viz Jan Jindřich Marek
- Jan z Rabštejna (1437–1473), na Wikipedii – kněz a diplomat
- Jan ze Žatce (asi 1350 – asi 1414), na Wikipedii – městský notář v Žatci a spisovatel
- Pavel Jehlička (1826–1883), na Wikipedii – spisovatel a pedagog, mj. autor učebnic přírodopisu
- Bohdan Jelínek (1851–1874), na Wikipedii – básník a prozaik
- Edvard Jelínek (1855–1897), na Wikipedii – publicista a prozaik, organizátor všeslovanských, hlavně česko-polských vztahů; též pseudonymy A. G. Popov, E. J. Pravda, E. J. Pražský, Cyril Chod
- František Věnceslav Jeřábek (1836–1893), na Wikipedii – novinář, dramatik, středoškolský profesor a politik; pseudonymy Josef Souček a Miloslav Toužimský
- Ján Jesenský (1566–1621), na Wikipedii – lékař, politik a filosof
- Valentin Bernard Jestřábský (1630–1719), na Wikipedii – římskokatolický kněz, kazatel a spisovatel
- Jan Jílek (1707–1780), na Wikipedii – českobratrský evangelík, autor vlastních pamětí
- Miloš Jiránek (1875–1911), na Wikipedii – malíř a překladatel
- Otakar Jiráni (1879–1934), na Wikipedii – univerzitní profesor, překladatel z řečtiny a latiny
- Alois Jirásek (1851–1930), na Wikipedii – prozaik a dramatik, autor historické prózy
- Josef Jireček (1825–1888), na Wikipedii – literární historik, kulturní a politický činitel
- Konstantin Josef Jireček (1854–1918), na Wikipedii – historik, ministr osvěty v Bulharsku, autor prací v oboru dějin Bulharska, jižních Slovanů a mezinárodních vztahů
- Karel Jonáš (1865–1922), na Wikipedii – básník, spisovatel, žurnalista a dramatik
- Václav Alois Jung (1858–1927), na Wikipedii – básník a překladatel
- Antonín Jan Jungmann (1775–1854), na Wikipedii – lékař, překladatel z němčiny
- Josef Jungmann (1773–1847), na Wikipedii – filolog, lexikograf, spisovatel a překladatel
- Jindřich Kàan (1852–1926), na Wikipedii – hudební skladatel a pedagog, ředitel pražské konzervatoře
- Martin Kabátník († 1503), na Wikipedii – cestovatel a spisovatel, člen Jednoty bratrské
- Josef Kačer (1802–1871), na Wikipedii – evangelický kazatel, překladatel a básník
- Felix Kadlinský (1613–1675), na Wikipedii – spisovatel a překladatel, člen jezuitského řádu
- Franz Kafka (1883–1924), na Wikipedii – německy píšící spisovatel židovského původu
- Josef Kálal (1849–1881), na Wikipedii – redaktor jihočeského tisku, překladatel z francouzštiny; pseudonym Josef Dolina
- Karel Kálal (1860–1930), na Wikipedii – pedagog, beletrista, autor česko-slovenského slovníku; psedonymy T. Neklan, R. Targo
- Marie Kalašová (1854–1937), na Wikipedii – esejistka, překladatelka z italštiny, francouzštiny, němčiny
- Václav Kalbáč (1835–1910), na Wikipedii – redaktor, básník, prozaik, překladatel z francouzštiny
- Josef Kalda (1871–1921), na Wikipedii – železniční úředník, prozaik, dramatik
- Alois Kalenda (1849–1913), na Wikipedii – prozaik a redaktor
- Boleslav Kalenský (1867–1913), na Wikipedii – hudební kritik, překladatel z ruštiny
- František Bohdan Kalina (1834–1892), na Wikipedii – pedagog, autor prací z oboru
- Josef Jaroslav Kalina (1816–1847), na Wikipedii – básník, literární a přírodní vědec, filosof, sběratel lidové slovesnosti, obrozenec
- Ján Kalinčiak (1822–1871), na Wikipedii – slovenský prozaik, literární kritik, pedagog
- Josef Kalis (1850–1920), na Wikipedii – úředník, básník a beletrista
- Antonín Kalivoda (1883–1933), na Wikipedii – pedagog, beletrista a dramatik
- Josef Kalousek (1838–1915), na Wikipedii – historik
- Josef Kalus (1855–1934), na Wikipedii – slezský regionální básník
- Josef Vlastimil Kamarýt (1797–1833), na Wikipedii – kněz a vlastenec, sběratel písní, básník a překladatel
- František Kameníček (1856–1930), na Wikipedii – profesor kulturních dějin, autor děl z oboru historie
- Karel Kamínek (1868–1915), na Wikipedii – prozaik, dramatik, divadelní kritik a překladatel z němčiny
- Bohdan Kaminský (1859–1929), na Wikipedii – básník, překladatel z francouzštiny a němčiny (např. Molièra a Schillera)
- Ferdinand Karafiát (1870–1928), na Wikipedii – lékař, autor próz s lékařskou tématikou
- Jan Karafiát (1846–1929), na Wikipedii – kněz, spisovatel a autor náboženské literatury
- Jan Karlík viz Jan Ladislav Pospíšil
- Jiří Karmín (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básně v Almanachu na rok MCM
- Jan Kašpar (1864–1927), na Wikipedii – středoškolský profesor, autor literárních monografií, překladatel z angličtiny
- František Kaván (1818–1896), na Wikipedii – hudební skladatel a sbormistr
- František Matouš Klácel (1808–1882), na Wikipedii – básník, novinář a filosof
- František Klapálek (1863–1919), na Wikipedii – zoolog, entomolog, překladatel Darwina
- Antonín Klášterský (1866–1938), na Wikipedii – básník, libretista, překladatel z angličtiny
- František Klement (1851–1933), na Wikipedii – spisovatel, autor cestopisných děl, též pseudonym Quido Mansvet
- Václav Kliment Klicpera (1792–1859), na Wikipedii – spisovatel a dramatik
- Josef Klika (1857–1906), na Wikipedii – pedagog, komeniolog, překladatel z němčiny
- Ladislav Klíma (1878–1928), na Wikipedii – prozaik, dramatik, básník a filosof
- Bohumila Klimšová (1851–1917), na Wikipedii – učitelka, spisovatelka a překladatelka z francouzštiny a němčiny
- Antonín Jaroslav Klose (1861–1906), na Wikipedii) – úředník a básník
- Karel Klostermann (1848–1923), na Wikipedii) – spisovatel se zaměřením na oblast Šumavy, mnoho děl napsal v němčině
- Karel Knittl (1830–1878), na Wikipedii – hudební skladatel, dirigent a hudební pedagog
- Karel Bohuš Kober (1849–1890), na Wikipedii – sportovec a spisovatel
- Václav František Kocmánek (1607–1679), na Wikipedii – básník, spisovatel a kronikář
- Leopold Kochman (1847–1919), na Wikipedii – novinář, básník a činitel „revolučního dělnického hnutí“
- Josef Jiří Kolár (1812–1899), na Wikipedii – divadelní režisér, dramatik, básník, libretista, spisovatel a překladatel
- František Kolář (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básní v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
- Josef Kolář (1830–1910), na Wikipedii – slavista a pracovník knihovny Národního muzea, překladatel z polštiny, srbštiny a ruštiny
- Martin Kolář (1851–1933), na Wikipedii – tředoškolský profesor, historik a heraldik
- Ján Kollár (1793–1852), na Wikipedii – evangelický kněz, básník, jazykovědec a historik slovenského původu
- Jan Amos Komenský (1592–1670), na Wikipedii – teolog, filosof, pedagog a spisovatel
- František Komprda (1852–1903), na Wikipedii – redaktor dělnického tisku, spoluzakladatel brněnské Rovnosti, sběratel dělnických písní a básní
- Antonín Koniáš (1691–1760), na Wikipedii – kazatel, misionář a náboženský spisovatel, člen jezuitského řádu
- Matěj Kopecký (1775–1847), na Wikipedii – loutkář a autor loutkových her
- Viktorin Kornel ze Všehrd (1460–1520), na Wikipedii – právník a apisovatel
- Václav Kořánek (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor textu ve středoškolské čítance
- František Bronislav Kořínek (1831–1874), na Wikipedii – pedagog, spisovatel, novinář a překladatel
- Josef Kořínek (1829–1892), na Wikipedii – středoškolský profesor klasické filologie, autor publikací z oboru a edice staré české literatury
- Jan Evangelista Kosina (1827–1899), na Wikipedii – pedagog, filolog, publicista a spisovatel, národní buditel a vlastenec
- Václav Kosmák (1843–1898), na Wikipedii – kněz, fejetonista, romanopisec a satirik
- Antonín Kotík (1840–1919), na Wikipedii – překladatel z polštiny a ruštiny
- Jan Pravoslav Koubek (1805–1854), na Wikipedii – obrozenecký básník a překladatel ze slovanských jazyků
- Josef Kožíšek (1861–1933), na Wikipedii – básník, učitel a esperantista
- Miroslav Krajník (1850–1907), na Wikipedii – básník, spisovatel, překladatel a dramatik
- Václav Matěj Kramerius (1753–1808), na Wikipedii – spisovatel a nakladatel
- Josef Král (na Wikipedii) – více autorů tohoto jména:
- Josef Král (1839–1903) – učitel, redaktor učitelského tisku, autor publikací z oboru pedagogiky a školského zákonodárství
- Josef Král (1853–1917) – univerzitní profesor klasické filologie, autor publikací a překladů z oboru
- Karel Kramář (1860–1937), na Wikipedii – politik
- Josef Krapka Náchodský (1862–1909), na Wikipedii – novinář, básník, spisovatel, funkcionář sociálně demokratické strany
- Eliška Krásnohorská (1847–1926), na Wikipedii – spisovatelka, básnířka, libretistka a překladatelka
- Jan Krejčí (1825–1887), na Wikipedii – přírodovědec, profesor mineralogie a geologie, politik, překladatel z němčiny; pseudonym Prokop Rudný
- Rudolf Kreutz (1857–1927), na Wikipedii – středoškolský profesor a archeolog, autor publikací z oboru dějepisu a astronomie
- František Krsek (1854–1928), na Wikipedii – klasický filolog, překladatel z angličtiny a ruštiny
- Pavel Křížkovský (1820–1885), na Wikipedii – katolický kněz, hudební skladatel a sbormistr
- Adolf Kubeš (1845–1907), na Wikipedii – středoškolský profesor, historik, filolog
- Fráňa Kučera (1897–1929), na Wikipedii – básník a prozaik
- Karel Kučera (1854–1915), na Wikipedii – středoškolský profesor, básník, překladatel z norštiny a dánštiny
- Josef Kuchař (1847–1926), na Wikipedii – úředník, redaktor, básník, prozaik
- Beneš Metod Kulda (1820–1903), na Wikipedii – kněz, sběratel a vydavatel moravských lidových pohádek, překladatel, autor didaktické poezie pro dospělé i pro mládež a lidovýchovné prózy
- František Kvapil (1855–1925), na Wikipedii – básník, překladatel ze slovanských literatur
- Jaroslav Květnický viz František Antonín Zeman
- Jan Kvíčala (1834–1908), na Wikipedii – překladatel (mj. Hérodotovy dějiny)
- Dominik František Kynský (1777–1848), na Wikipedii – kněz, překladatel z němčiny a řečtiny, prozaik a básník
- František Kyselý (1857–1937), na Wikipedii – kněz, básník a skladatel chrámové hudby
- Pavel Kyrmezer († 1589), na Wikipedii – kněz, spisovatel a dramatik
- Josef Lacina (1850–1908), na Wikipedii – středoškolský profesor, kronikář a spisovatel, autor historických prací; beletristické práce pod pseudonymem Kolda Malínský
- Miloslav Ladinský (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básní v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
- Vilém Dušan Lambl (1824–1895), na Wikipedii – profesor patologické anatomie, autor lékařských, biologických a národopisných prací, propagátor slovanského hnutí, překladatel z chorvatštiny a srbštiny
- Josef Jaroslav Langer (1806–1846), na Wikipedii – obrozenecký básník
- Jan Josef Langner (1861–1918), na Wikipedii – novinář, redaktor, autor politických spisů, překladatel z polštiny
- Ferdinand Laub (1832–1875), na Wikipedii – houslista a hudební skladatel
- Anna Lauermannová, roz. Mikschová (1852–1932), na Wikipedii – prozaička, dramatička; pseudonymy Felix Téver, Mikuláš Ryvín
- Karel Leger (1859–1934), na Wikipedii – básník, prozaik a dramatik, autor knih pro děti, tvůrce veršovaných povídek a románů
- František Lepař (1831–1899), na Wikipedii – středoškolský profesor, klasický filolog a překladatel
- Vojtěch Lešetický (1830–1908), na Wikipedii – básník, pedagog a vlastenecký pracovník na Písecku a Královéhradecku, strýc Emanuela z Lešehradu
- Václav Levý (1820–1870), na Wikipedii – sochař
- Jan Lier (1852–1917), na Wikipedii – spisovatel, fejetonista, divadelní a výtvarný kritik a překladatel
- Josef Linda (1789 nebo 1792–1834), na Wikipedii – spisovatel, básník a dramatik
- Kryštof z Lobkovic († 1603), na Wikipedii – humanistický básník, autor latinských veršů
- Šimon Lomnický z Budče (1552–1623), na Wikipedii – autor duchovních písní a her se zpěvy, veršovaných skladeb a prozaických mravně výchovných spisů, překladatel z latiny
- Ludvík Lošťák (1862–1918), na Wikipedii – básník, skladatel, hudební a literární kritik
- Martin Lupáč († 1468), na Wikipedii – husitský teolog a diplomat
- Prokop Lupáč z Hlaváčova (asi 1530–1587), na Wikipedii – básník, humanista a historik
- Antonín Macek (1872–1923), na Wikipedii – levicový básník a novinář
- Antonín Karel Madiera (1831–1899), na Wikipedii – středoškolský profesor, spisovatel, literární teoretik a překladatel z latiny; též pseudonym Boleslavský
- František Mach (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – překladatel z ruštiny
- Karel Hynek Mácha (1810–1836), na Wikipedii – básník a spisovatel
- Simeon Karel Macháček (1799–1846), na Wikipedii – středoškolský profesor, básník, dramatik a překladatel operních textů z italštiny, němčiny a latiny
- Miloš Maixner (1873–1937), na Wikipedii – skautský pracovník, mystik, okultista, autor prací v oboru okultismu, překladatel z angličtiny a francouzštiny (např. Kipling)
- František Malač (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básně v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
- Jakub Malý (1811–1885), na Wikipedii – národní buditel a novinář, autor publikací z oboru historie a literatury, překladatel z angličtiny, francouzštiny a němčiny, též pseudonymy Budislav a Václav Pravda
- Quido Mansvet viz František Klement
- Antonín Marek (1785–1877), na Wikipedii – básník a překladatel, pseudonym Bolemír Izborský
- Jan Jindřich Marek (1803–1853), na Wikipedii – obrozenecký kněz, poezii a prózu publikoval pod pseudonymem Jan z Hvězdy
- Tomáš Miloslav Marek (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básní v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
- Ferdinand Marjánko (1845–1923), na Wikipedii – novinář, redaktor, básník, dramatik a překladatel z francouzštiny, ruštiny a polštiny; též pseudonym Ferdinand Marenko
- Josef Maršálek (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básní v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
- Miloš Marten (1883–1917), na Wikipedii – autor novel, pohádek, literárních monografií a esejí, překladatel z francouzštiny; pseudonymy Ivan Skála, M. Šebesta
- Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), na Wikipedii – politik
- Jan Ladislav Mašek (1828–1886), na Wikipedii – učitel, autor učebnic, pohádek a publikací z oboru zeměpisu, dějepisu a záloženství
- Karel Mašek (1867–1922), na Wikipedii – básník, prozaik, dramatik, překladatel z italštiny, němčiny, angličtiny, dánštiny
- Matěj z Janova († 1394) na Wikipedii – kazatel a spisovatel
- Pavla Maternová (1858–1923), na Wikipedii – redaktorka, překladatelka z angličtiny, ruštiny a polštiny, autorka knih pro děti
- Rudolf Mayer (1837–1865), na Wikipedii – básník a spisovatel
- Adam Václav Michna z Otradovic († 1676), na Wikipedii – varhaník, hudební skladatel a básník
- Ferdinand Břetislav Mikovec (1826–1862), na Wikipedii – vzdělanec a organizátor kulturního života, redaktor, spisovatel a dramatik, zakladatel časopisu Lumír
- Josef Mikš (1853–1923), na Wikipedii – středoškolský profesor na ruských gymnáziích, autor statí v oboru moderní filosofie a kultury, přispěvatel Ottova slovníku naučného, České mysli, Osvěty, autor filosofického spisu v ruštině, překladatel z ruštiny; pseudonym Vojtěch Kalina
- Josef Mikuláš Boleslavský (1829–1892), na Wikipedii – tiskař a nakladatel, spisovatel, dramatik a překladatel
- Jan Milíč z Kroměříže († 1374), na Wikipedii – kazatel
- Jan Milota (1861–1929), na Wikipedii – učitel, autor literatury pro mládež a překladatel z francouzštiny
- Jan Bohuslav Miltner (1841–1887), na Wikipedii – středoškolský profesor, archeolog a historik
- Emanuel Miřiovský (1846–1911), na Wikipedii – středoškolský profesor, autor čítanek a českých jazykových příruček, básník, beletrista, překladatel z němčiny
- Petr z Mladoňovic († 1451), na Wikipedii – kazatel a spisovatel
- Josef Mocker (1835–1899), na Wikipedii – architekt a restaurátor
- Otokar Mokrý (1854–1899), na Wikipedii – žurnalista, beletrista, básník, překladatel z francouzštiny a polštiny; pseudonym O. Halina
- Jan Mrazík (1848–1923), na Wikipedii – pedagogický spisovatel, autor prací z oboru, překladatel z angličtiny a francouzštiny; pseudonymy Žlebský a Jar. Spáčil
- Václav Emanuel Mourek (1846–1911), na Wikipedii – univerzitní profesor, germanista a anglista, lexikograf, autor cestopisů a překladatel z angličtiny
- Alois Mrštík (1861–1925), na Wikipedii – spisovatel a dramatik
- Vilém Mrštík (1863–1912), na Wikipedii – spisovatel, dramatik, překladatel a literární kritik
- Berta Mühlsteinová (1841–1887), na Wikipedii – básnířka, spisovatelka a překladatelka
- Karel Müller (1823–1900), na Wikipedii – kněz, autor náboženských a historických prací a prózy, překladatel
- Augustin Eugen Mužík (1859–1925), na Wikipedii – básník, spisovatel, žurnalista, dramatik a překladatel z angličtiny, francouzštiny a ruštiny
- Bohumil Mužík (1881–1931), na Wikipedii – překladatel z ruštiny
- Julius Myslík (1877–1938), na Wikipedii – novinář a básník, představitel ateistického hnutí
- Josef Mysliveček (1737–1781), na Wikipedii – hudební skladatel
- Václav Bolemír Nebeský (1818–1882), na Wikipedii – obrozenecký básník a překladatel
- Jan Evangelista Nečas (1849–1919), na Wikipedii – básník, spisovatel a překladatel; pseudonymy Jan ze Studnic a J. Čas
- Josef K. Nejedlý (1858–1918), na Wikipedii – učitel, sběratel folklóru, překladatel pedagogických spisů
- Vojtěch Nejedlý (1772–1844), na Wikipedii – katolický kněz, obrozenecký básník a spisovatel
- Božena Němcová (1820–1862), na Wikipedii – spisovatelka
- Jan Neruda (1834–1891), na Wikipedii – básník a novinář
- August Vojtěch Nevšímal (1847–1916), na Wikipedii – advokát, autor právnických spisů, humoristických povídek a básniček, redaktor zábavných časopisů a překladatel z francouzštiny
- Jindřich Niederle (1840–1875), na Wikipedii – učitel, básník a překladatel
- Jan Václav Novák (1853–1920), na Wikipedii – středoškolský profesor, literární historik-komeniolog, překladatel a editor spisů J. A. Komenského a staročeské literatury
- Slavoslav Novák (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básně v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
- Teréza Nováková (1853–1912), na Wikipedii – spisovatelka
- Vojtěch Novotný (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básní v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
- Vojtěch Pakosta (1846–1892), na Wikipedii – kněz, básník a spisovatel, překladatel z polštiny a srbochorvatštiny
- František Palacký (1798–1876), na Wikipedii – historik, politik a spisovatel
- Jan Palacký (1830–1908), na Wikipedii – profesor geografie, syn Františka Palackého
- Ondřej Palák (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básní v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
- František Patočka (1836–1906), na Wikipedii – spisovatel a středoškolský profesor latiny a řečtiny, autor sbírky bajek pro mládež
- Josef Boleslav Pecka (Strahovský) (1849–1896), na Wikipedii – novinář, básník a levicový politik
- Vilém Peča (1879–1900), na Wikipedii – učitel a básník
- Jan Peisker (1851–1933), na Wikipedii – historik a etnograf
- Josef Pekař (1870–1937), na Wikipedii – historik
- Vojtěch Pekař (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básní v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
- František Martin Pelcl (1734–1801), na Wikipedii – historik, filolog a spisovatel
- Mikuláš z Pelhřimova (asi 1385–asi 1459), na Wikipedii – duchovní a spisovatel
- Jan Pelikán (1855–1928), na Wikipedii – pedagog, filolog a literární historik
- Tomáš Pešina z Čechorodu (1629–1680), na Wikipedii – duchovní, dějepisec a spisovatel
- Bedřich Peška (1820–1904), na Wikipedii – básník, spisovatel, publicista a překladatel
- Václav Petrů (1841–1906), na Wikipedii – učitel, autor vlastivědných a historických prací z Pelhřimovska a překladatel
- Gustav Pfleger Moravský (1833–1875), na Wikipedii – prozaik, básník a dramatik
- Václav Jaromír Picek (1820–1869), na Wikipedii – redaktor, básník, spisovatel, dramatik, publicista, autor znárodnělých písní
- František Picko-Zásmucký (1868–1931), na Wikipedii – beletrista, překladatel z němčiny a francouzštiny; pseudonymy Ota Held, Xaver Kalivoda
- Antonín Pikhart (1861–1909), na Wikipedii – překladatel ze španělštiny a katalánštiny; pseudonymy Al Fred, Alfa, Alfred, Alfred Antonovič
- Soběslav Pinkas (1827–1901), na Wikipedii – malíř, karikaturista a publicista
- Hynek z Poděbrad (1452–1492), na Wikipedii – diplomat a spisovatel
- Sofie Podlipská (1833–1897), na Wikipedii – spisovatelka a překladatelka
- Jan Václav Pohl (1720–1790), na Wikipedii – filolog
- Rudolf Pokorný (1853–1887), na Wikipedii – básník, prozaik a redaktor, průkopník slovanské vzájemnosti, překladatel z ruštiny a polštiny
- Matěj Milota Zdirad Polák (1788–1856), na Wikipedii – básník, autor cestopisu a překladatel z angličtiny
- František Ladislav Popelka (1857–1903), na Wikipedii – knihtiskař, vydavatel, autor pohádek
- Jan Ladislav Pospíšil (1848–1893), na Wikipedii – knihtiskař, knihkupec, nakladatel a spisovatel; pseudonymy Jan Karlík a Pavel Volný
- Vincenc Prasek (1843–1912), na Wikipedii – slezský buditel, filolog a historik; pseudonym Karel Jarkovský
- František Pravda (1817–1904), na Wikipedii – katolický kněz a spisovatel, vlastním jménem Vojtěch Hlinka
- Lukáš Pražský (asi 1460–1528), na Wikipedii – teolog, biskup Jednoty bratrské
- Arnošt Procházka (1869–1925), na Wikipedii – básník, esejista, literární, divadelní a výtvarný kritik a estetik, bibliofil, propagátor francouzských symbolistů, zakladatel a vydavatel literárního časopisu Moderní revue a edice Knihy dobrých autorů, překladatel z germánských a románských jazyků, z ruštiny a polštiny; akronym Alap, pseudonymy Norbert Fomeš, Alois Navrátil
- Pavel Projsa (1860–1922), na Wikipedii – beletrista, novinář a redaktor, překladatel z francouzštiny a z italštiny, uváděn též jako Václav Čech
- Ignác Prokeš (1835–1893), na Wikipedii – učitel a spisovatel, autor povídek z Krkonoš, též Hynek Prokeš
- Bořivoj Prusík (1872–1928), na Wikipedii – prozaik, překladatel z angličtiny, francouzštiny, němčiny, polštiny, ruštiny; pseudonymy Jiří Alexander, Jiří Hoorn, Alex J. Zdeborský, Jiří Ščerbinský
- Jan z Příbrami († 1448), na Wikipedii – husitský teolog a spisovatel
- Antonín Jaroslav Puchmajer (1769–1820), na Wikipedii – obrozenecký básník a překladatel
- Přibík Pulkava z Radenína († 1380), na Wikipedii – kněz, spisovatel a kronikář
- Jan Evangelista Purkyně (1787–1869), na Wikipedii – fyziolog, anatom, biolog a filozof, překladatel z němčiny a latiny, otec Karla Purkyně
- Karel Purkyně (1820–1870), na Wikipedii – malíř, ilustrátor, fejetonista a publicista, syn Jana Evangelisty Purkyně
- Václav Ráb (1807–1888), na Wikipedii – básník
- August Radimský (1862–1929), na Wikipedii – sociálně demokratický novinář a politik, překladatel z němčiny
- Karel Václav Rais (1859–1926), na Wikipedii – český básník a spisovatel s regionálním zaměřením na Podkrkonoší
- Alois Rašín (1867–1923), na Wikipedii – politik a ekonom
- Václav Vavřinec Reiner (1689–1743), na Wikipedii – malíř vrcholného baroka
- Magdalena Dobromila Rettigová (1785–1845), (na Wikipedii – buditelka, spisovatelka, autorka kuchařek, básní, divadelních her a krátkých próz
- Antonín Rezek (1853–1909), na Wikipedii – historik, profesor dějin na Karlově univerzitě, zeť Karla Jaromíra Erbena
- František Ladislav Rieger (1818–1903), na Wikipedii – obrozenecký politik a publicista, vydavatel první české encyklopedie
- Jan Rokycana (asi 1396–1471), na Wikipedii – husitský teolog
- Václav Jan Rosa (asi 1630–1689), na Wikipedii – jazykovědec, básník a právník
- Václav Royt (1827–1907), na Wikipedii – pedagog a historik
- Jaroslav Rozvoda (1869–1920), na Wikipedii – slavista, publicista, vydavatel a redaktor Slovanského obzoru, překladatel z polštiny, ukrajinštiny a ruštiny
- Karel Rožek (1876–1913), na Wikipedii – učitel, básník, prozaik, dramatik, vydavatel časopisů; podepisován též anagramem K. Egor
- František Jaromír Rubeš (1814–1853), na Wikipedii – prozaik, autor humoresek, deklamovánek, divadelní hry, spoluzakladatel humoristického sborníku Paleček, pseudonym Fr. Čížkovský
- František Ruth:
- Eugen Miroslav Rutte (1855–1903), na Wikipedii – notář, autor cestopisných povídek, cestopisů, turistických průvodců, beletristických a turistických črt
- Jakub Jan Ryba (1765–1815), na Wikipedii – hudební skladatel
- František Jaroslav Rypáček (1853–1917), na Wikipedii – básník, historický spisovatel, vlastivědný pracovník a literární historik, pseudonymy Prokop Hoděta, Světimír Smutenský, Jaroslav Tichý
- Ladislav Ryšavý (1880–1936), na Wikipedii – překladatel z ruštiny
- Jan Josef Řehák (1839–1895), na Wikipedii – středoškolský profesor a kulturní historik
- Stanislav Řehák, též Stanislav Řehák Kamenický (1854–1921), na Wikipedii – učitel, redaktor edice Obrázková knihovna pro mládež (1883–1890) a spisovatel
- Václav Říha viz Václav Tille
- Anna Řeháková (1850–1924), na Wikipedii – učitelka, vlastenka, cestovatelka, spisovatelka a překladatelka
- Václav Řezníček (1861–1924), na Wikipedii – ředitel Národní knihovny, spisovatel a novinář
- Karel Sabina (1811–1877), na Wikipedii – spisovatel, novinář a libretista
- Jiří Sarganek (1702–1743), na Wikipedii – evangelický teolog, pedagog a spisovatel
- August Sedláček (1843–1926), na Wikipedii – středoškolský profesor, autor historických spisů
- Jaroslav Sedláček (1860–1925), na Wikipedii – profesor biblického studia a semitských jazyků, katolický kněz, autor publikací z oboru filologie a náboženství, autor cestopisů
- Josef Vojtěch Sedláček (1785–1836), na Wikipedii – katolický kněz, premonstrát, středoškolský profesor matematiky, zakladatel čtenářských spolků; autor proslovů a spisů z oboru matematiky a poetiky, spisovatel; uváděn i jako Vojtěch Sedláček
- Josef Sedláček (na Wikipedii) – více autorů tohoto jména:
- Josef Sedláček (1866–1923) – středoškolský profesor, klasický filolog, autor učebnic a překladů z oboru
- Josef Sedláček († 1933) – učitel, osvětový pracovník a prozaik
- Antonín Sellner (1858–1927), na Wikipedii – pedagogický spisovatel, překladatel z francouzštiny
- Hubert Gordon Schauer (1862–1892), na Wikipedii – prozaik, redaktor, překladatel do němčiny, autor sociologických statí
- František Adolf Schubert (1849–1915), na Wikipedii – dramatik, prozaik a divadelní historik
- Stanislav Schulhof (1864–1919), na Wikipedii – lékař, básník píšící v esperantu
- Ivan Schulz (1871–1935), na Wikipedii – překladatel ze severských jazyků a angličtiny
- Pavel Skála ze Zhoře (1583–asi 1640), na Wikipedii – spisovatel a historik
- František Zdeněk Skuherský (1830–1892), na Wikipedii – hudební skladatel, pedagog a teoretik
- Josef Václav Sládek (1845–1912), na Wikipedii – spisovatel, básník, novinář a překladatel
- František Sláma (1850–1917), na Wikipedii – slezský buditel, spisovatel a politik
- František Augustin Slavík (1846–1919), na Wikipedii – středoškolský profesor, literární historik a archeolog
- Josef Slavík (1806–1833), na Wikipedii – houslový virtuóz a skladatel
- Bedřich Smetana (1824–1884), na Wikipedii – hudební skladatel
- Světimír Smutenský viz František Jaroslav Rypáček
- Primus Sobotka (1841–1925), na Wikipedii – ředitel redakční kanceláře Ottova slovníku naučného, beletrista, publicista, básník, národopisec, přírodovědec, publikoval též německy; překladatel z němčiny, angličtiny a ukrajinštiny
- Jan Erazim Sojka (1826–1887), na Wikipedii – novinář, zakladatel a redaktor časopisu Jasoň, literární historik, publicista, autor prací v oboru historie a literární historie
- František Sokol-Tůma (1855–1925), na Wikipedii – herec, recitátor, spisovatel, novinář a organizátor kulturního života
- Karel Stanislav Sokol (1867–1922), na Wikipedii – novinář, politik, historicko-politický publicista, překladatel z francouzštiny, angličtiny a němčiny; pseudonymy Karel Kovář a Jiří Staněk
- František Soldan (1873–1938), na Wikipedii – novinář, dekadentní básník ze skupiny Moderní revue, překladatel z němčiny, francouzštiny, angličtiny a italštiny
- Antonín Sova (1864–1928), na Wikipedii – básník a prozaik
- Augustin Spáčil (1871–1929), na Wikipedii – divadelní režisér, překladatel, spisovatel
- Jan Spáčil (1857–1905), na Wikipedii – novinář, básník, prozaik, překladatel z francouzštiny, pseudonym Jan Žeranovský
- Josef Srb (1836–1904), na Wikipedii – hudební historik, kritik a novinář; pseudonym Debrnov
- Václav Stach (1755–1831), na Wikipedii – obrozenecký básník
- Josef Jiří Stankovský (1844–1879), na Wikipedii – spisovatel, dramatik, divadelní historik a překladatel
- Karel Starý (1831–1898), na Wikipedii – středoškolský profesor, autor publikací z oboru přírodních věd a překladatel z němčiny
- Antal Stašek (1843–1931), na Wikipedii – právník a spisovatel
- Vilém Steinmann (1840–1905), na Wikipedii – klasický filolog, překladatel (mj. Homérova Illiada a Odyssea)
- Karel Strakatý (1804–1868), na Wikipedii – operní pěvec
- Františka Stránecká (1839–1888), na Wikipedii – spisovatelka, sběratelka lidového umění
- Pavel Stránský (1583-1657), na Wikipedii – spisovatel
- Ladislav Stroupežnický (1850–1892), na Wikipedii – spisovatel a dramatik
- Jakoubek ze Stříbra (1375–1429), na Wikipedii – kazatel a spisovatel
- František Josef Studnička (1836–1903), na Wikipedii – matematik, zeměpisec, hvězdář, odborné i popularizační práce z oborů; pseudonym Pravdomil Čech
- Božena Studničková (1849–1914), na Wikipedii – učitelka, básnířka a spisovatelka převážně literatury pro děti
- František Sušil (1804–1868), na Wikipedii – kněz a národní buditel, sběratel národních písní
- Josef Svátek (1835–1897), na Wikipedii – novinář, autor historických próz
- Boleslav Světelský (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básně v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
- Karolina Světlá (1830–1899), na Wikipedii – spisovatelka
- Jan Svoboda Mikulášský (1852–1920), na Wikipedii – učitel, básník, autor pedagogických spisů, literatury pro mládež a vydavatel sborníků písní.
- Karel Svoboda (1824–1870), na Wikipedii – romantický malíř
- Otokar Svoboda (1875–1926), na Wikipedii – prozaik a dramatik pro mládež, pseudonymy Vítězslav Orelský a Pavel Sedláček
- Růžena Svobodová (1868–1920), na Wikipedii – spisovatelka
- Pavel Josef Šafařík (1795–1861), na Wikipedii – spisovatel, historik a jazykovědec slovenského původu
- František Xaver Šalda (1867–1937), na Wikipedii – literární kritik
- Alois Vojtěch Šembera (1807–1882), na Wikipedii – jazykovědec, literární historik a překladatel z němčiny
- Vratislav Kazimír Šembera (1844–1891), na Wikipedii – básník, spisovatel, novinář a příležitostný překladatel
- František Šimeček (1842–1877), na Wikipedii – novinář a básník
- Karel Šípek (1857–1923), na Wikipedii – středoškolský profesor, autor veršů a překladatel; pseudonym Tandariáš, vlastním jménem Josef Peška
- Josef Šír (1859–1920), na Wikipedii – učitel, prozaik a dramatik
- Alois Škampa (1861–1907), na Wikipedii – básník
- Antonín Škoda (1839–1919), na Wikipedii – překladatel (mj. Homérovy eposy Ilias a Odysseia)
- František Škroup (1801–1862), na Wikipedii – hudební skladatel
- Jan Emil Šlechta (1859–1911), na Wikipedii – prozaik, dramatik, překladatel
- Josef Karel Šlejhar (1864–1914), na Wikipedii – naturalistický spisovatel
- Alois Vojtěch Šmilovský (1837–1883), na Wikipedii – beletrista; vl. jménem Alois Vojtěch Schmilauer
- Václav Šnajdr (1847–1920), na Wikipedii – českoamerický novinář a básník
- Václav Šolc (1838–1871), na Wikipedii – básník
- Vilém Špaňhel (1838–1921), na Wikipedii – překladatel z polštiny a chorvatštiny
- Ervin Špindler (1843–1918), na Wikipedii – politik, básník a prozaik, autor výchovných prací, překladatel z němčiny; pseudonym Jaroslav Květenský
- Karel Štěpánek (1863–1932), na Wikipedii – překladatel z ruštiny, polštiny, srbochorvatštiny, francouzštiny, angličtiny a španělštiny; pseudonymy Slavjanin a Ilja Muromec
- Matěj Václav Šteyer (1630–1692), na Wikipedii – jezuitský kněz, kazatel, překladatel, náboženský spisovatel a jazykovědec, představitel skupiny puristů (jazykových brusičů)
- Josef Štolba (1846–1930), na Wikipedii – prozaik, dramatik a překladatel
- Vladimír Šťastný (1841–1910), na Wikipedii – kněz a básník; pseudonym Josef Ruda
- Tomáš Štítný ze Štítného († mezi 1401 a 1409), na Wikipedii – šlechtic, kazatel, církevní reformátor, spisovatel a překladatel
- Antonín Štrauch (1831–1877), na Wikipedii – basník a redaktor
- Václav Svatopluk Štulc (1814–1887), na Wikipedii – kněz, redaktor, básník a spisovatel, autor náboženské a historické literatury, překladatel z polštiny a angličtiny
- Josef Štýbr (1864–1938), na Wikipedii – lékař, překladatel poezie
- Alfons Bohumil Šťastný (1866–1922), na Wikipedii – učitel, spisovatel a překladatel, autor povídek a dobrodružných (skautských) příběhů a pravděpodobně též autor detektivních příběhů s detektivem Cliftonem
- Vladimír Šťastný (1841–1910), na Wikipedii – kněz a básník; pseudonym Josef Ruda
- Josef Tesař (1849–1903), na Wikipedii – úředník, spisovatel, redaktor Stráže lidu
- Ludmila Tesařová (1857–1936), na Wikipedii – učitelka, spisovatelka
- Rudolf Těsnohlídek (1882–1928), na Wikipedii – spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel
- Marie Těšínská (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autorka básně v almanachu jihočeské omladiny Anemonky
- Felix Téver (1852–1932), na Wikipedii – spisovatelka a dramatička, vlastním jménem Anna Lauermannová
- Karel Ignác Thám (1763–1816), na Wikipedii – spisovatel a překladatel
- Václav Thám (1765–okolo 1816), na Wikipedii – herec, dramatik a básník
- Otakar Theer (1880–1917), na Wikipedii – básník, prozaik, dramatik a překladatel
- Josef Thomayer (1853–1927), na Wikipedii – profesor vnitřního lékařství, autor publikací z oboru mediciny, próz, memoárové literatury; pseudonym R. E. Jamot
- Karel Tieftrunk (1829–1897), na Wikipedii – středoškolský profesor, literární historik a jazykovědec
- Václav Tille (1867–1937), na Wikipedii – literární, divadelní a filmový teoretik, folklorista, prozaik a překladatel z francouzštiny, pod pseudonymem Václav Říha autor pohádek
- Zdeněk Tlamich (1880–1931), na Wikipedii – právník a úředník, básník a spisovatel, organizátor české turistiky a autor turistických průvodců
- Václav Vladivoj Tomek (1818–1905), na Wikipedii – historik, politik a pedagog
- František Tomsa (na Wikipedii) – více autorů tohoto jména:
- Emanuel Tonner (1829–1900), na Wikipedii – historik, publikace a překlady z oboru (mj. Balbínova a Stránského díla z latiny)
- Josef Jakub Toužimský (1848–1903), na Wikipedii – žurnalista, redaktor, autor publikací z oboru historie
- Mořic Vilém Trapp (1825–1895), na Wikipedii – historik, archeolog a muzejní pracovník
- František Břetislav Trojan (1816–1889), na Wikipedii – úředník, básník, prozaik, překladatel
- František Tropp (1860–1917), na Wikipedii – prozaik, překladatel z angličtiny, ruštiny a polštiny
- Jiří Třanovský (1592–1637), na Wikipedii – evangelický kněz a spisovatel
- Václav Beneš Třebízský (1849–1884), na Wikipedii – kněz a spisovatel, autor historických próz
- Jan Vincenc Tuček (1822–1895), na Wikipedii – učitel a spisovatel, autor statí o Náchodsku
- Hanuš Věnceslav Tůma (1846–1910), na Wikipedii – středoškolský profesor, básník, autor statí z oboru historie a české literatury; uváděn též jako Jan Tůma
- Josef Tůma (1865–1933), na Wikipedii – učitel, redaktor učitelského tisku, autor historických monografií Kolínska a Kouřimska
- Karel Tůma (1843–1917), na Wikipedii – novinář, politik, redaktor, skladatel vlasteneckých písní, autor historických spisů, beletrie a překladů; pseudonymy Alf. Slavík, K. Volný
- František Turinský (1797–1852), na Wikipedii – úředník a soudce, básník a spisovatel
- Josef Ladislav Turnovský (1838–1901), na Wikipedii – herec, dramatik, prozaik, překladatel a redaktor
- Josef Kajetán Tyl (1808–1856), na Wikipedii – spisovatel a dramatik
- Miroslav Tyrš (1832–1884), na Wikipedii – univerzitní profesor, kritik a historik umění, překladatel, zakladatel Sokola
- Renata Tyršová (1854–1937), na Wikipedii – historička umění, manželka Miroslava Tyrše
- František Jaroslav Vacek Kamenický (1806–1869), na Wikipedii – katolický kněz, básník
- Václav Lucemburský (1337–1383) na Wikipedii – bratr Karla IV., autor francouzsky psané milostné poezie
- Jan Vaclík (1830–1918), na Wikipedii – diplomat a publicista
- Václav Vaníček (1846–1908), na Wikipedii – učitel a překladatel
- Antonín Váňa (1868–1898), na Wikipedii – básník, překladatel z francouzštiny
- Jan Váňa (1847–1915), na Wikipedii – esejista, autor pamfletů, překladatel z angličtiny a ruštiny; pseudonymy Abraham Kobliha, J. V. Prachatický
- Antonín Vašek (1829–1880), na Wikipedii – středoškolský profesor, jazykovědec, spisovatel, slezský národní buditel, redaktor, otec Petra Bezruče
- Jan František Vavák (1741–1816), na Wikipedii – spisovatel-písmák, vlastenecký kronikář a plodný autor veršů, představitel první obrozenecké generace
- Beneš Krabice z Veitmile († 1375), na Wikipedii – pražský kanovník, spisovatel a kronikář
- Daniel Adam z Veleslavína (1546–1599), na Wikipedii – nakladatel a spisovatel
- František Velišský (1840–1883), na Wikipedii – středoškolský profesor, archeolog, klasický filolog a překladatel
- Antonín Pravoslav Veselý (1873–1904), na Wikipedii – sociálně demokratický novinář
- Alžběta Johana Vestonie (1581–1612), na Wikipedii – latinsky píšící básnířka anglického původu žijící v Čechách, představitelka tzv. neolatinské poezie; je považována za první autorku působící na území dnešního Česka
- Josef Richard Vilímek (1835–1911), na Wikipedii – vydavatel, kulturní a politický činitel
- Karel Drahotín Villani (1818–1883), na Wikipedii – básník, politik
- Karel Alois Vinařický (1803–1869), na Wikipedii – kněz, básník, spisovatel a dramatik, zakladatel české literatury pro děti a autor učebnic českého jazyka, překladatel z latiny, němčiny a polštiny
- Josef Viškovský (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básní a cestopisné črty v almanachu Kytice; příjmení psáno též Výškovský
- Jan Vítek (1849–1924), na Wikipedii – učitel a spisovatel
- Jaroslav Vlach (1852–1917), na Wikipedii – středoškolský profesor, autor publikací z oboru dějepisu a zeměpisu
- Bartoš Vlček (1897–1926), na Wikipedii – básník, prozaik a překladatel
- Jaroslav Vlček (1860–1930), na Wikipedii – profesor české literatury, autor publikací z oboru dějin české a slovenské literatury, redaktor, překladatel z němčiny
- Oldřich Prefát z Vlkanova (1523–1565), na Wikipedii – spisovatel, matematik, astronom a cestovatel
- Josef Vocásek (1844–1924), na Wikipedii – středoškolský profesor, básník, prozaik, dramatik, pseudonym Josef Zaříčanský
- Jan Erazim Vocel (1803–1871), na Wikipedii – básník, archeolog, kulturní historik a národní buditel
- Jan Campanus Vodňanský (1572–1622), na Wikipedii – spisovatel, rektor pražské univerzity
- Josef Volf (1878–1937), na Wikipedii – redaktor a ředitel knihovnické školy, autor publikací z oboru historie, dějin knihovnictví, knihtisku a svobodného zednářství
- Pavel Volný viz Jan Ladislav Pospíšil
- František Mnohoslav Vrána (1853–1882), na Wikipedii – učitel, redaktor, sběratel pohádek, básník, autor dějepisných spisů a překladatel z polštiny
- Václav Vratislav z Mitrovic (1576–1635), na Wikipedii – šlechtic a spisovatel
- Jaroslav Vrchlický (1853–1912), na Wikipedii – spisovatel, básník, dramatik a překladatel
- František Vymazal (1841–1917), na Wikipedii – polyglot, filolog, editor jazykových, dějepisných a občanskovědných učebnic a konverzačních příruček, překladatel z ruštiny a němčiny
- Konrád Waldhauser (asi 1326–1369), na Wikipedii – kazatel, církevní reformátor a náboženský spisovatel
- Martin Weinfurt (1832–1890), na Wikipedii – učitel, později ředitel měšťanské školy, redaktor pedagogických časopisů a edic
- Šimon Wels (1853–1922), na Wikipedii – židovský spisovatel
- Josef Wenzig (1807–1876), na Wikipedii – česky a německy píšící básník, spisovatel, pedagog a libretista
- Zikmund Winter (1846–1912), na Wikipedii – učitel, historik a spisovatel
- Jiří Wolker (1900–1924), na Wikipedii – básník, představitel tzv. proletářského umění
- Josef Wünsch (1842–1907), na Wikipedii – středoškolský profesor, cestovatel, autor cestopisů a dramat
- Vincenc Zahradník (1790–1836), na Wikipedii – kněz, autor náboženských a filozofických spisů a bajek
- Karel Vladislav Zap (1847–1926), na Wikipedii – středoškolský profesor, vlastenec, spisovatel, historik, publicista a překladatel z ruštiny a polštiny
- Josef Zaříčanský viz Josef Vocásek
- František Boleslav Zdrůbek (1842–1911), na Wikipedii – česko-americký novinář, redaktor krajanských časopisů, autor učebnic češtiny a angličtiny, náboženského spisu, překladatel z angličtiny
- František V. Zdráhal (1863–1928), na Wikipedii – středoškolský profesor, básník, prozaik, dramatik, autor historické literatury
- Václav Vladimír Zelený (1858–1892), na Wikipedii – novinář, autor publikací z oboru literatury, divadla a hudby
- Václav Zelený (1825–1875), na Wikipedii – středoškolský profesor, novinář, autor publikací z oboru literární historie, zeměpisu a dějin, překladatel z angličtiny a ruštiny
- František Antonín Zeman (1838–1916), na Wikipedii – učitel a spisovatel, autor mravoučných spisů a publikací z oboru přírodních věd a historie; též pseudonym Jaroslav Květnický
- Julius Zeyer (1841–1901), na Wikipedii – prozaik, dramatik a epický básník
- Čeněk Zíbrt (1864–1932), na Wikipedii – profesor kulturní historie, folklorista, etnograf
- Josef Zubatý (1855–1931), na Wikipedii – indolog a bohemista, překladatel indické literatury
- Josef Leopold Zvonař (1824–1865), na Wikipedii – hudební skladatel a pedagog
- Augustin Žalud (1872–1928), na Wikipedii – novinář a knihovník, autor literárních a etnografických monografií a překladatel
- Gustav Žďárský (1867–1925), na Wikipedii – autor jazykových učebnic, obsahů české literatury a překladatel
- Karel Želenský (1865–1935), na Wikipedii – herec, režisér, dramatik, prozaik, překladatel; pseudonym Karel Drápal
- Jan Žeranovský viz Jan Spáčil
- Petr Žitavský († 1339), na Wikipedii – vzdělanec, diplomat, letopisec a politik německého původu
- Jan Žižka z Trocnova (asi 1360–1424), na Wikipedii – husitský vojevůdce
