Vybouřené smutky/Po bílých nocích …
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Vybouřené smutky Antonín Sova |
||
| ◄ Řeka | Po bílých nocích … | Duše a luza ► |
Po bílých nocích táhly černé dny
jak vrány vzduchem krákoravé,
padaly s šumem v prostor bezedný, -
po bílých nocích dny se vlékly tmavé.
Mé byly noci bílé, třesavé,
šílenstvím nadějí se rozepěly,
že vstaly sny moje churavé
a v travách zahrad mých se procházely.
Dny černé byly však bídácké,
po prázdných stádech puklým echem znící,
a plny surové a chytrácké
morálky mstivé a morálky bdící.
