Večerní písně/30
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Večerní písně Vítězslav Hálek |
||
| ◄ 29 | 30 | 31 ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | 30 |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Vítězslav Hálek |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | Večerní písně Vítězslava Hálka. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: | |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{{{{LICENCE-PŘEKLAD}}}}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
| další články: |
|
Když Bůh byl nejvíc rozkochán,
tu lidské srdce stvořil,
a pak na věčnou památku
v ně svoji lásku vložil.
A když pak na něm utkvělo
to oko jeho věstí,
radostí až se rozplakal,
když viděl vše to štěstí.
Leč při tom pláči — do srdce
se jedna slza vkradla,
jako ta rosa v kalíšek,
a na samé dno padla.
A proto láska velký bol,
leč bol tak sladký, milý,
že škoda srdcí nastokrát,
jež bol ten necítily.
A proto láska štěstí půl
a polovic je muka,
leč když se srdce rozvlní
tu leckdy srdce puká.