Všední ballada
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Všední ballada |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Jaroslav Vrchlický |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | Anemonky. Básně omladiny jižních Čech. Vydáno 1871. s. 147. |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | |
 Chybí odkaz na Wikipedii |
|
| další články: |
|
Pochovali samovraha
bez kněze a bez modlení,
nedali mu ani kříže
lásky věčné na znamení.
Odešli — však přece někdo
nad rovem zaplakal v hoři;
matky láska, jíž předsudek
slepých lidí neumoří.
Odešli — však přece někdo
nad rov slzy ronil vroucí:
věrné dívky milování
jako nebe všemohoucí.
A když jaro pestré květy
na vše strany rozesílá,
vyroste tam ze slz matky
růže vonná, růže bílá.
A kde lkala v těžkém hoři
lásky dívka bledolící,
stíní růže zkrvavělá
samovraha popelnici.
A co lidé zapomněli,
nebe samo učinilo,
když na rakev místo slzí
rosu svou i květy lilo.
