Výbor z Květů zla/Spleen (2)
| Výbor z Květů zla Charles Baudelaire |
||
| ◄ Spleen (1) | Spleen | O půlnoci ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Spleen[1] |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Charles Baudelaire |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | Spleen |
| Zdroj: | BAUDELAIRE, Charles. Výbor z Květů zla. Praha : Otto, 1927. s. 42 |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: | |
| Přeložil: | Jaroslav Goll |
| Licence překlad: | |
| Související: | Spleen – překlad Jaroslava Vrchlického Spleen – překlad Jaroslava Haasze |
| další články: |
|
Když nízká obloha jak víko rakve tíží
nám duši stísněnou, již dlouhý svírá bol,
když noci smutnější se temné ráno plíží,
an mlhou zastírá se obzor kol a kol;
Svět vlhký na žalář když kolem nás se mění,
kde Naděj‚ netopýr, ach! lítá těkavý,
jenž bije bázlivě svým křídlem o sklepení
a tluče plesnivý se o strop do hlavy;
Když jako velká mříž, jež žalář uzavírá,
déšť v dlouhých splývaje se ryhách rozkládá,
tlum němých pavouků své niti rozprostírá
a sítí šerednou nám mozek zapřádá:
Tu zvony rozhoupnou se rázem z nenadání
a k nebi vrhají svůj rozpoutaný vřesk
jak bludných duchů shluk a nemajících stání,
že stále zní jich ston a nepřestává stesk.
— A průvod bez hudby a bez bubnů jde tluku
mou duší pohřební; v něm v slzách Naděj lká...
A Úzkost, tyran můj, svou krutou zvednouc ruku,
v mou lebku zatkne žerď — s ní černý prapor vlá.
- ↑ Jiný překlad Jar. Vrchlického viz: Moderní básníci francouzští, str. 50–51.