mu pomohl především k velkému bohatství, máme v našich českých zemích různé pověsti, a podobné nalézáme v západních zemích jihoslovanských až po Černou Horu, jakož porůznu u západních národů i na germánském severu. Dále na východ nevyskýtá se tato pověst podle mých vědomostí, nenalézám dokladů ani v bohaté demonologii polské, ani maloruské, neznámá jest podle všeho u pravoslavných národů slovanských, jak jižních (mimo jihozápadní země) tak severních.
U nás byla pověst o původu hospodáříčka velmi hojně zapsána od polovice minulého století.
Hospodaříček, šotek vylíhne se a vypěstěn jest z vejce sneseného od starého, černého kohouta, aneb od černé slepice, od prvničky slepičí.[1]
V Čechách byla zapsána jediná pověst, a to na Litoměřicku okolo Libochovic (Sumlork, I., 350), že černý kohout snese vejce do hnoje a z něho vylíhne se kuře, bazilíček zvaný. Na Bydžovsku líčí takového baziliška jako tvora podobného kohoutu prostřednímu, „na hlavě má hřebínek kohoutí, zobák jeho se proměnil v žabí ústa rozplesklo-kulatá, křidélka má jako drak, aneb had starý, roztažená, nohy obě kohoutí, ale krátké a nízké, ocásek jako štěně podlouhlý, na konečku stočený, tělo opelichané a ohyzdné.‟ Vypravuje se dále rozšířená pověst, jak bazilišek pohledem do zrcadla se usmrcuje. Místo hospodáříčka, šotka rodí se zde bazilišek jako v některých pověstech německých i jiných, což níže doložíme.
Obyčejně vylíhne se hospodáříček-šotek z prvního vajíčka, sneseného od černé slepičky prvničky, jak to zapsal Krolmus na Křivoklátsku (I., 348): Kdo chce takového ducha míti, musí se zapsati čertu, toto vajíčko pod levým páždím srdečním devět dní, dle jiných tři neb devět neděl, neb docela sedm měsíců nositi neustále. Podobně na Rakovnicku (ib. 352) číhá čarodějná bába na nejprvnější vejce, které prvnička slepička snese; bába nosí toto vejce pod páždí třikráte sedm dní tajně, až se z něho vylíhne kuřátko, šotek zvané. Tento maličký šotek vydrží devět let bez žrádla a pití. Ještě v novější době byly takové pověsti zaznamenány v jižních Čechách (Charvát, 147): Kdo chce si opatřiti šotka, nechť nosí prvé vejce od černé slepice po devět dní pod levým páždím — dodáno, že po tu dobu nesmí v nic věřiti, nesmí se mýtí, modliti, česati, ani nehtů řezati. Jest to podmínka, která bývá ukládána člověku, jemuž pomáhá čert k velkému bohatství (srv. mé Pohádkoslovné studie str. 145., Anmerk. Grimm. K. H. M., II., 427 č. 101, zde jsou na str. 434. různé pověsti, též jiné, kde něco podobného si rek ukládá). Na českém jihu byla podobná tradice v Chýnově zapsána v polovici min. stol. (Vernaleken, Mythen, 262). Též dle podání chodského („Č. Lid‟, VI., 134) narodí se „radášek‟ za stejných podmínek. V novější době zapsal to ještě Čečetka na Poděbradsku (str. 110); nový dodatek jest tu, že takové vejce má býti sneseno na Filipa a Jakuba.
Na Moravě zaznamenal Kulda své doby na Rožnovsku (II, 254, Čas. Mat. Morav., 1870, str. 123 sl.), že takto dostane člověk špiri-
- ↑ V starší české literatuře jest hojně zpráv všeho druhu o hospodáříčkovi, ale o takovém jeho původu není potuchy. Srv. Zíbrt, Skřítek v lidovém podání staročeském, str. 3.
