Tato stránka byla zkontrolována
VYJÍŽĎKA NA AI PETRI
My vyjížděli za jitří.
Jak smola černí oři tři
zvonečky hlasně řinčíce
letěli prachem silnice.
Na nebes pláni růžové
visely mléční mráčkové
a krajek jejich chuchvaly
krvavě doutnat začaly.
Bez biče, slov a bez klení
můj Tatar řídil spřežení.
Měl řecký profil, byl to syn
těch Hellenů, jimž Tatařín
kdys vnutil řeč i víru svou
i jméno rodu. Teď zde jsou
ty zpustlé zbytky antiky,
dob dávných bědné pomníky
