Stín kříže

Ve stínu kříže, který v poli stojí
a na němž Krista není mnoho let,
zřel pasáka jsem, jenž se koupal v znoji,
byl znaven, chor ten šedý, dobrý kmet
a obličej byl jeho všecek zryt,
že připadal mi jak ten český lid.

Ten také stále žil tak ve područí,
své hlavy často neměl složit kam,
jen octa pít mu dali s hořkou žlučí
a v smíchu děli: „Pomoz sobě sám!“
A jak ten stařec ruce rozpjal výš —
na stínu Krista měl zas polní kříž.