Sonet (Verlaine 3)
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Sonet |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Paul Verlaine |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | Le son du cor s’afflige vers les bois… |
| Zdroj: | Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 507–508. |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | Jaroslav Vrchlický |
| Licence překlad: | PD-old-70 |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
 Chybí odkaz na Wikipedii |
|
| další články: |
|
Hlas rohu smutkem zvolna lká tam z lesů,
v něm bolesť úpí jak sirotka lkání,
jenž umírá tam dole pode strání,
kde vítr fičí v krátkých stonech z vřesu —
Hlas vlka zní v tom plný žalu, děsu,
za sluncem jde to, jež se zvolna sklání,
mře v lichotivém, sladkém umírání,
jež bolí hned a kolíbá hned v plesu…
By tento kvil se stlumil více, sníh
jak šarpij padá v dlouhých peřejích,
co západ rdí se v krvi, rána bolná.
Vzduch celý jako jeseně dech voní,
ó sladký je ten večer monotonní,
v němž usíná kraj celý tiše, zvolna.
